Snížení enzymu DAO/HIT jako následek chronické restrikce potravy

Stále tak nějak věřím, že věci se nedějí náhodou. A díky tomu vzniká i tento článek, protože některá témata se časem vykrystalizují více a více a já jsem musela počkat, až mě množství vašich příběhů a také záslužná práce a informace od Kiky usvědčí v tom, že je potřeba si probrat některé další věci.

Reaguji na vše, co s ním, i když jsem na dietě.

Pořád vyřazuji potraviny a už je nemohu zpět zavést. Už toleruji jen tři potraviny.

Mé symptomy jsou pořád stejné, i když dodržuji přísně nízkohistaminovou dietu. Nic nejím. 

Už jsem zkoušela všechny diety a po čase vždycky  přestanou působit a je mi zase špatně. 

Když já už mám strach cokoliv sníst.

Pořád mi vrtá trochu hlavou, že lidem často nedochází, že když vyřadím potenciální spouštěč – v našem případě histamin – a jejich stav se nezlepší, že je samotné nenapadne jako první zpochybnit svou diagnózu či danou dietu (vysocehistaminových potravin je ve skutečnosti jen pár). Nechápejte mě zle, HIT může být opravdu nepříjemná a komplikovaná, protože příčin k jejímu vzniku může být mnoho (ne a není to zrovna genetika), ale člověk, který vyřadí vysocehistaminové potraviny a upraví stravování a necítí žádnou úlevu, by se měl jistě sám zamyslet, zda je opravdu histamin z potravy jeho hlavní problém nebo zda prostě bojuje s něčím jiným. HIT je pak často „jen“ přidružený symptom a není potřeba mu věnovat tolik pozornosti jako samotné příčině, zbytečně odvádí od řešení problému a dieta tak může dokonce uškodit. Představte si, že máte diagnózu laktózové intolerance, vyřadíte veškeré mléko a pořád vám je zle. Také budete obviňovat stále laktózu? Pravděpodobně ne. Žel v případě histaminu se tak u mnoha lidí děje. Nízkohistaminová dieta není lékem ani HIT ani jiných chorob a zoufale a dlouhodobě se upínat na diety bez výsledků a jasného přínosu se zdá být až škodlivé. Ale dostává nás to k velmi zajímavému tématu. 

Jíst či nejíst?

Restrikce. Omezení potravy. Omezení živin. Porucha příjmu potravy. Porucha střevní integrity. Trávící a další zdravotní potíže. Začarovaný kruh.

Velmi často se mi poslední dobou stává, že píší lidé (bohužel nejen ženy), že měli nějaké potíže, lékař pak stanovil HIT a oni začali držet přísnou dietu dle seznamů či nedej bože ještě přísnější dietu na rady nekompetentních lidí z různých skupin na sociálních sítích. Buď se jim krátce uleví, ale časem zase pohorší, nebo se jim neuleví téměř vůbec a na rady ostatních drží ještě přísnější dietu. A po pár měsících pak píší mně či dalším lidem, že jim je stále stejně nebo ještě hůře, ignorujíc fakt, že přísnější fáze diety se má držet max. 4-6 týdnů a pak naopak potraviny přidávat namísto jejich stálého vyřazování. Podle zběžné analýzy často přijdeme na to, že se většina lidí nejen podjídá (dostává do kalorického deficitu), ale samozřejmě také „neují“ ani potřebné makronutrienty a mikronutrienty, aby jejich tělo mohlo fungovat správně. Nejen že se tedy neřeší primární příčina problému, ale také si často zakládají na další problémy. A jakmile je člověk déle v tomto začarovaném kolečku, stále ubírá a ubírá, překvapí jej, že i spousta nízkohistaminových potravin pak vyvolá trávící obtíže. A člověk si vůbec neuvědomí (má přece diagnózu od lékaře, že ano), že dost možná tyto trávící potíže nejsou nijak spojené s danou potravinou, ale prostým faktem, že dlouhodobě pořádně nejí a najednou se nají nebo si něčeho dají trochu více. Jak byste čekali, že tělo bude reagovat? Vezměte si někoho, kdo trpí anorexií. Pokud byste jej pak přinutili naráz sníst větší množství jídla, něco nového, potenciálně „komplikovaného“, jak zareaguje tělo na takový podnět, na který není dlouhodobě zvyklé? Bude funkce žaludečních enzymů stejně dobrá jako u člověka s normální stravou? Bude střevo stále v pořádku? Co na to žlučník? A pankreas? A co třeba takový imunitní systém, který to při nedostatečné jídelníčku nemá nijak jednoduché? Dobrá zpráva je, že když člověk při léčbě poruchy příjmu potravy (PPP) vydrží, odchází i tyto nepříjemné pocity z jídla, protože naše orgány si pamatují, co mají dělat, když dostanou prostor a palivo.

DAO je nižší u chronické restrikce

Když Kika při studování narazila v jedné přednášce na zajímavý fakt, že u PPP jsou nižší hladiny enzymu DAO, samozřejmě mě to zaujalo. A pustila jsem se do hledání odborné literatury. Nutno říct, že moc takových studií není. Avšak před pár lety opravdu vyšla menší japonská studie, kde porovnávali aktivitu DAO u žen s anorexií restriktivního typu s PPP spojenou s přejídáním/zvracením či zdravými kontrolami. Zjistili, že právě u žen s restrikcí je významně nižší aktivita DAO (s poměrně velkým rozptylem, průměr 8.2 U/l vs průměr 12.1 U/l u zdravých kontrol). Autoři shrnují, že je to zřejmě známka poškození střevní integrity a malnutrice. Když se podíváme na popis gastrointestinálních symptomů při anorexii (zde), spadá tam zpomalené vyprazdňování žaludku a zácpa, syndrom arteria mesenterialis superior (projevuje se jako pocit  plnosti, pocit na zvracení, bolest v oblasti žaludku po konzumaci jídla, která poleví po zvracení), průjmy a nemoci jater. Jak sami vidíte, symptomy se překrývají s HIT a jsou tedy lehce zaměnitelné. Chronické hladovění/anorexie je spojována se změnami střevní sliznice a dopad na enzymy jako je DAO se tedy sám o sobě nabízí (stejně jako např. následně navýšení IgA v důsledku slizniční odpovědi na dysbiózu, což je pak lékařem vyloženo mylně jako známka poruchy imunity namísto propojení těchto dvou parametrů jakožto známky poškození střevní integrity například následkem chronického hladovění) (zde). Bohužel více studií zatím nemáme a je velmi důležité nezaměnit krátkodobé periodické hladovění za dlouhodobou restrikci (ty krátké výkyvy mohou pomoci histamin snížit (zde), ty dlouhé budou mít opačný efekt, pokud však je člověk léčen z PPP či má podezření, neměl  by se pouštět v žádném případně ani do krátkodobého hladovění). Více o HIT jako následku poruchy střevní integrity jsme si již psali (zde) a PPP bude do této problematiky zapadat.

Snížení DAO jako součást diagnostiky PPP?

Netvrdím, že všichni lidé se sníženou hladinou DAO mají PPP, že počáteční šok a následně krátkodobé omezení není důležité, ale u spousty lidí se může opravdu stát, že dlouhodobá kalorické restrikce může vést ke změně fungování orgánů a tedy zřejmě i snížení DAO (či spuštění PPP). Bohužel i vztah histaminika k jídlu může hraničit s ortorexií, někde s anorexií, posedlostí sledováním seznamů, útočením na druhé za to, že tolerují zdánlivě zakázané potraviny, sebeomlouváním sama sebe za náklonnost k různým populárním dietám, sebelítostí. Proto by analýza chování pacienta vzhledem k jídlu měla být začleněna do diagnostiky HIT a naopak hladina DAO brát v potaz při diagnostice PPP. Pokud má lékař jisté podezření na PPP (ať už je to ortorexie, anorexie či jinak nezdravý vztah pacienta k jídlu), měl by zvážit snížení enzymu DAO jako možný marker tohoto onemocnění a doporučit další kroky v řešení problému (což rozhodně není další restrikce a podpora poruchy chování vůči jídlu).

Často nemusí být na vině ani „pravá“ PPP a pacient za své chování/reakce nemůže, spojí si prostě jídlo s negativními dopady na tělo (určí si sám/spoléhá na to, že jídlo je příčina problémů a příliš se na ni zaměří) a mozek už v rámci nocebo reakce spustí patologickou reakci na každé jídlo (zvláště při zavádění nových potravin tuto roli strach sehraje). Už jsem se setkala i s tím, že ženy diagnózu potravinových intolerancí využívaly jako omluvu pro svou PPP. V každém případě je často důležité si problém připustit a vyhledat pomoc. 

Spousta pacientů je také překvapena, že když se stravují nízkohistaminově, cítí se skvěle, že výsledky hladiny DAO jsou často ještě nižší než u předchozího měření, což by ale nemělo pacienta stresovat a zase nutit do dalších diet (úprava hladin DAO není primárním cílem a ani znakem úspěšnosti léčby HIT, více zde). Berte proto čísla jen jako orientační a řiďte se především reakcemi svého těla. A zamyslete se prosím nad tím, že pokud si odpíráte jídlo a jste v kalorické restrikci, je dost možné, že situaci ještě zhoršujete a není to cesta k tomu, jak lépe trávit nebo zvýšit hladinu enzymu. Pokud vás jen chvilku napadne, že vaše stravování již není v pořádku a nejste schopni se z kruhu vymotat, ať už na počátku stál narušený vztah k jídlu či naopak HIT a následně PPP, nebojte se vyhledat odbornou pomoc (můžete začít právě u Kiky). Možná zjistíte, že je pes zakopaný úplně jinde a není to žádná ostuda, ale cesta ke vlastnímu zdraví. Buďte stejně všímaví ke svému okolí a pokud někoho takového mezi blízkými máte, buďte citliví i v jejich případě.