Příčiny vysoké hladiny histaminu aneb když DAO za to nemůže a dieta nezabírá

Jak už jsem na svém blogu několikrát zmínila, zdroj histaminu nemusí pocházet jen ze stravy, jak si mnozí pacienti myslí. Není pak žádným překvapením, že někdo reaguje na spoustu potravin, které ani reaktivní míru histaminu neobsahují, že ani dieta nepomáhá a nepomáhá ani Daosin či jiné preparáty s obsahem DAO. Ne všechen histamin totiž pochází z jídla a často jsme hlavním zdrojem my samotní. Pak už jen stačí malá dávka do džbánku a ucho se utrhne. Pojďme se tedy podívat na pár dalších zdrojů histaminu.

 Zánětlivé procesy, imunita, autoimunitní choroby

Samozřejmě na prvním místě jsou zánětlivá onemocnění všech druhů. Zánět je obrannou odpovědí na patologické procesy v tkáních, a tedy naprosto přirozená reakce těla, která nás má chránit. Dnes už je ale jasné, že jakmile zánět přechází v chronické onemocnění, může naopak přitížit a vést k ještě větší pasece. Tělo tak reaguje nejen na infekci, ale třeba také na určité fyzické či chemické děje v tkáních. Krom lokální odpovědi dochází také k systémové odpovědi, jako je teplota, tachykardie (zvýšení tepu), produkce proteinů akutní fáze či vyplavení glukokortikoidů (hormony kůry nadledvin). Cílem je navýšit množství bílých krvinek, které jsou součástí imunity a bojují proti infekčním agens či uklízí nepořádek, který zůstal. Mezi takové buňky imunitního systému patří i žírné buňky, basofily či eosinofily, které všechny skladují histamin spolu s dalšími mediátory. Ty mají mimo jiné za úkol regulovat zánětlivé pochody. Je tedy zřejmé, že při aktivaci těchto buněk bude unikat i více histaminu. Jistě si dobře vzpomenete na „histaminové liberátory“, tedy potraviny a léky, které dokáží aktivovat žírné buňky a uvolňovat histamin, jedná se v podstatě o stejný mechanismus. Při diagnostice HIT by měla být vyloučená chronická zánětlivá onemocnění, ať už střevní či jiná. Už jsem od vás slyšela, že po užívání ATB, vyléčení H.pylori, odstranění slepého střeva, odstranění osmiček či podobných případech vymizely i symptomy HIT. Když při popisu používám jména jako pro-zánětlivý/á či protizánětlivý/á, poukazuji tím na to, jaký charakter má (většinou) daná potravina v těle. Právě ty protizánětlivé vám mohou pomoci zvládat tento zdroj histaminu (není náhoda, že část z nich má prokázané antihistaminní účinky, tedy zabraňující uvolňování histaminu) a proto na nich stavím jídelníček.

Mezi problematické a zmiňované nemoci často patří právě celiakie (zvláště tam, kde se přidává přechodná laktózová intolerance, ani enzym DAO se nemá kde uchytit, pokud je ve střevě stále zánět), psoriáza (lupenka), roztroušená skleróza či revmatoidní artritida. Často je zde spojitost regulace imunity se žírnými buňkami a kde je problém se žírnými buňkami, tam je problém s histaminem (čtěte níže). Těch nemocí je samozřejmě mnohem více.

Lymská borelióza

Specificky bych zmínila možnost spojitosti boreliózy a HIT symptomů, jelikož i v mém okolí se setkávám se špatnou diagnostikou, podceňování či naopak špatnou léčbou boreliózy. Kdo se s tím jednou setkal, možná si sám nastudoval, jak obtížné je se boreliózy zbavit a jaké symptomy mohou takovou nemoci doprovázet. A mnozí možná zjistili, že se symptomy s HIT překrývají. Ve studiích totiž zjistili, že Borrelia má na svědomí degranulaci žírných buněk a tedy vede k uvolňování histaminu do těla.

Kouření

O tom, že cigaretový kouř je spojován s celou řadou nemocí, se asi nemusím ani vyjadřovat. Co je důležité pro histaminiky je fakt, že spousta z chemických látek v cigaretovém kouři je prozánětlivých a jak jsem se zmínila výše, zánět je spojen s histaminem. Pokud už se histamin za nějakým účelem uvolňuje, cigaretový kouř jeho další účinky ještě znásobí. A i kdybyste měli pocit, že nemáte přímou reakci, tak vězte, že cigaretový kouř stimuluje produkci zánětlivých molekul v žírných buňkách, a tedy pokud si je pak aktivujete něčím dalším, máte mnohem větší koncentraci zánětlivých molekul v těle. Přestože některé práce říkají, že cigaretový kouř nemá na alergie vliv, jiné zase říkají, že u alergiků za přítomnosti alergenu zvyšuje aktivaci žírných buněk. Negativní vliv můžeme pozorovat také u nemocí spojených s eosinofily (které také obsahují histamin). V neposlední řadě je dobré zmínit, že kouření mění složení bakteriálního zastoupení v dutině ústní, jelikož krom jiného některé látky v cigaretovým kouři působí jako antibiotika. Kdoví, kolik další škody to na našem mikrobiomu může napáchat.  Těch studií by se našlo mnohem více, ale myslím, že je jasné, že kouření rozhodně nepřispívá nejen zdraví, ale ještě může zhoršovat vaše reakce na potraviny.

Některé tuky ve stravě

O tom, že ω-3 mastné kyseliny působí protizánětlivě, jste jistě už slyšeli. A asi vás napadne, že ne všechny tuky se budou chovat stejně. Také máme ty, kde je větší množství ω-6 mastných kyselin a ty mohou mít opačný účinek, zvláště když jsou v nerovnováze. Ve své stravě je potřebujeme, jako např. kyselinu linolovou, která se nachází hojně v lněném oleji, ale také ve slunečnicovém, hroznovém, světlici barvířské, sójovém oleji či některých oříšcích a semínkách. Tato mastná kyselina patří mezi esenciální, tedy naše tělo ji potřebuje, využívá ji k tvorbě arachidonové kyseliny, ze které pak vznikají eikosanoidy. A tam patří třeba i prostaglandiny či leukotrieny, které zprostředkovávají mimo jiné zánět. Bohužel v naší stravě dnes dominují právě ω-6 mastné kyseliny a zvýšením příjmu ω-3 můžeme tyto hladiny vyrovnávat. A tak teď k histaminu, když opomineme zánětlivý charakter některých tuků. Co je ale důležité, že u potkanů ukázali, že tuková infuze s obsahem 18:2 ω-6 mastných kyselin může vést k degranulaci žírných buněk a uvolnění histaminu. Samozřejmě se jednalo o přímý transfer tuku do střeva a pouze u zvířat, ale může to poukazovat na to, proč reagujete na některé oleje více a na některé méně (a proč na izolovaný tuk můžete reagovat jinak třeba než na celé semínko, ve kterém je také vláknina a další složky a trvá déle, než se tuk do střeva dostane). Na uvolnění histaminu reaguje tělo tím, že navýší koncentraci DAO, což zřejmě funguje přes histaminový receptor H4 (pokud ve střevě zvýšený histamin zvyšuje DAO přes H4R, pak už chápu, proč mi tak pomáhá L.rhamnosus). Krom histaminu, který má regulovat propustnost pro vstřebávání tukových částic, se uvolňují u potkanů také další látky, které rozvolňují střevo a jak víme, když je střevo propustné, nic dobrého to nevěstí.

Příliš mnoho průmyslově upravených potravin

Když už jsem zmínila tuk, asi bych neměla vynechat ani další složky, které mohou být problematické. Např. rafinovaný cukr. Nebo extrémní příjem cukru obecně. Určitě jste totiž slyšeli o něčem, co se nazývá glykemický index. A vyšší glykemický index byl spojen se zánětem. Vysoký obsah glukózy může přispět k tvorbě a uvolnění pro-zánětlivých a pro-alergických cytokinů z žírných buněk. Ke stejnému záběru dospěla i další studie, i když nutno říct, že obě byly provedeny in vitro a lidské tělo je poněkud složitější. I když např. protizánětlivý vliv vlákniny byl prokázán i u lidí a předpokládá se, že je to právě efekt snížení glykemické „nálože“. Tak jako tak, všeho moc škodí a cukru dnes konzumujeme nadbytek (hlavně toho rafinovaného).

Příliš mnoho rafinované soli. Ano, slyšíte dobře, v roce 2013 vyšel článek, který spojil vysoký příjem soli (chloridu sodného) s produkcí patogenních Th17 buněk. Th17 jsou spojovány se vznikem autoimunitních chorob. A autoimunitní choroby jsou spojeny se záněty, což nás opět vede k histaminu, a to přece nechceme. Takže solte s rozumem. A vyhýbejte se rafinovaným jídlům, které kombinují vysoký obsah soli, glykemický index a k tomu špatné tuky.

Špatné nádobí

Když jsme u toho jídla, přidám ještě informaci o teflonovém nádobí, které je tak oblíbené. Ano, při správném používání by mělo být bezpečné, ale jakmile je špatné, poškozené či nesprávně používané, může dojít k navyšování histaminu. „Při přehřívání prázdné pánve dochází k trvalému poškození povrchu výrobku. Při vysokých teplotách a vaření ,nasucho‘, zcela bez tuku, se může uvolňovat škodlivá kyselina perfluorooktanová, zkráceně PFOA,“ vysvětluje rizika Mgr. Jitka Straková z ekologického sdružení Arnika České Budějovice (zdroj citace zde). Při rozpálení pánve na sucho můžete rychle překročit povolené teploty a výrobek by nadále neměl být používán pro přípravu potravin. Dnes už jsme varováni před znečištěním životního prostředí a vody touto kyselinou a jejími negativními efekty na lidské zdraví. Vyšší hladiny PFOA a dalších fluoroalkylů byly spojeny i s potravinovou přecitlivělostí u lidí, konzumace PFOA může vést k degranulaci žírných buněk a uvolnění histaminu a  zánětlivých cytokinů a také k aktivaci bazofilů. Takže vážně není na čase pořídit nádobí nové?

Porucha aktivace žírných buněk/mastocytóza

Mohlo by se zdát, že se jedná o stejnou chorobu, ale přece jen v nich objevíme rozdíly. Jak však napovídá samotný název, týkají se tato onemocnění přímo žírných buněk, které se nechovají spořádaně a pak bezdůvodně nebo jen při mírném podnětu spustí palbu histaminem. Porucha aktivace žírných buněk (mast cell activation disorder, MCAD) je vlastně taková nadskupina pro všechna onemocnění související s nějak narušenou aktivací žírných buněk. Dále by se dala klasifikovat na primární (např. systémová mastocytóza, kožní mastocytóza, leukémie či sarkom žírných buněk), sekundární (např. IgE zprostředkovaná přecitlivělost/alergie, aktivace vyvolaná léky, hyperplazie žírných buněk) a na idiopatickou (syndrom aktivace žírných buněk=mast cell activation syndrome/MCAS, idiopatická anafylaxe). Jak jistě tušíte, symptomy se překrývají s HIT, ale jsou často mnohem výraznější, reakce probíhá nejen na jídlo, ale na podněty jako jsou pachy, změny teplot, sport, a pacienti jsou ohroženi anafylaktickými šoky. Mastocytóza je charakteristická zmnožením žírných buněk, častěji je ve formě kožní, ale může být i systémová. Obvykle přetrvávají i vyšší hladiny tryptázy. U MCAS (kde nemusí být tryptáza zvýšená) mohou být žírné buňky aktivovány externím spouštěčem, může být nižší hranice pro aktivaci žírných buněk (tedy citlivější žírné buňky), či může dojít k normálnímu uvolnění mediátorů ze žírných buněk, ale abnormálně reaguje daná tkáň (sem autoři zahrnují také deficienci DAO nebo HNMT enzymů). Autoři poukazují, že právě nesprávná reakce žírných buněk může být v některých případech příčinou chronického únavového syndromu, fibromyalgie nebo dráždivého tračníku. A samozřejmě je možné, že když se někde stále tvoří histamin, DAO svou funkci nezvládá.

Alergie

Asi není snad ani nutno zmiňovat, ale ať máme ten list kompletní. Všichni alergici dobře ví, že reakci na alergen zprostředkovávají většinou specifické IgE (krom non-IgE alergií, jako je na mléko nebo na vejce) a že IgE se specificky vážou na žírné buňky za účelem regulovat imunitní systém (onen alergen je prostě vyhodnocen jako cizorodá látka, co nemá v těle co dělat), dochází k tzv. degranulaci žírných buněk a „vylití“ obsahu granulí, tedy různých mediátorů, které spouští další kaskádu reakcí. A právě onen histamin proslul svým jménem (přestože jiné mediátory zánětu se zdají být stejně důležité, třeba prostaglandiny), jelikož se naváže na své receptory, kde za normálních okolností plní svou funkci, ve velké míře však spustí reakci silnější nebo mnohem více akcí najednou. Pokud máte tedy trvale vysoké IgE a nejste schopni je terapií snížit, histamin se stále uvolňuje. V případě léčby antihistaminiky sice zabraňujeme projevu symptomů, ale histamin se v těle stále uvolňuje a není divu, že DAO nezvládá. Navíc v některých částech těla bylo ukázáno (mozku), že zvýšená koncentrace histaminu vede ke zvýšení počtu histaminových receptorů a následně většímu uvolňování dalších zánětlivých mediátorů (proto je riskantní jen blokovat bez možnosti histamin odstranit). Dieta s kontrolovaným obsahem histaminu přispěje k úlevě i alergikům, a proto také lékaři dávají potravinovým alergikům kromoglykáty, které stabilizují žírné buňky ve střevě a měly by tedy cílit histamin už před jeho samotným uvolněním (stejně jako quercetin a další přírodní antihistaminika). Jinak o tom, že enzymy odbourávající histamin jsou u pacientů s potravinovými alergiemi snížené, jsem více psala zde.

Elektrosmog a modré světlo

Věřte nevěřte, ale tento pojem opravdu existuje a není dobré jej brát na lehkou váhu. O škodlivost smogu jako takového nepochybuje nikdo, o elektrosmogu (vytvořeného člověkem) už se příliš nemluví (a když jo, jsou autoři osočováni, protože se to nikomu nehodí do krámu). Elektrosmog jsou v podstatě toxické elektromagnetické frekvence, které vyzařují naše telefony, wi-fi, počítače, mikrovlnky a další. Autorka přehledného článku mezi symptomy zmínila únavu, slabost, bolesti (hlavně hlavy), poruchy spánku, paměti a s koncentrací, deprese, nervozita a další.  Přestože začíná tím, že v roce 2009 poukázal L. Hardell na škodlivost užívání mobilních telefonů a jejich spojitost s nádory mozku a WHO klasifikovalo bezdrátové přístroje jako „možné karcinogeny“, ve svém článku má podrobnou tabulku s odkazem na více než 6000 studií, které mapují vlivy záření, kterým se necháme denně dobrovolně vystavovat. Stejně jako autorka bych vypíchla, že v roce 2012 dánská skupina zjistila, že pre- a postnatální vystavení dětí mobilním telefonům je spojeno s narůstajícím počtem dětí s poruchami chování. Ve studiích můžeme dohledat spojitost s poškozením přepisu genové informace, pro-rakovinné působení u lidí i zvířat, spojitost s poruchami chování a autismem či elektrosenzitivitou (na kterou si stěžují i někteří HIT pacienti). Spojitost se zánětlivými pochody se tedy více než nabízí. Tato studie ukázala, že při hraní video her nebo při zvonění telefonu může docházet u alergických pacientů ke zhoršení alergické reakce poukazující na to, že moderní technologie alergikům přitěžuje.

Nemluvě o tom, jaké množství modrého světla do sebe pumpujeme v nevhodnou dobu. Mnoho studií potvrdilo, že modré světlo narušuje naše cirkadiánní rytmy a narušuje tak syntézu hormonů podstatných pro správnou regulaci tělesných pochodů včetně spánku. Koukáte po západu slunce dlouho do počítače, tabletu nebo telefonu či přímo před spaním brouzdáte po internetu a máte problémy se spánkem? Možná není na vině jídlo nebo histamin z jídla, ale prostě to, že si narušujete přirozené pochody. No a nebudete věřit, cirkadiánní hodiny zase regulují funkci žírných buněk a eosinofilů, které skladují histamin a další mediátory. A histamin zase zpětně reguluje cirkadiánní rytmy. Pokud si tedy narušíme jejich přirozený běh, tělo se musí snažit o nápravu a pak může produkovat více histaminu. Ať se to zdá složité, svítit si před spaním do obličeje může být váš extra zdroj histaminu. O nevhodnosti vystavení elektromagnetickému záření a jeho negativnímu působení na imunitní systém se můžete dočíst také v článku The Healing Histamine. Takže až příště budete chtít s dětmi sedět u televize nebo budou děti chtít hrát počítačové hry, vezměte je raděj na procházku, prospěje to všem.

 Stres a celkově nepohoda organismu

O stresu a jeho vlivu na histamin už jsem toho popsala dost a i mnoho z vás už zjistilo, že je to pro ně hlavní spouštěč reakcí. Bohužel právě i to, že se člověk vyděsí z potravinových seznamů a pak se stresuje před každým jídlem, jak mu to vlastně bude a jestli to bude tolerovat, může způsobit reakci na dané jídlo. A ne z toho důvodu, že by vám to jídlo vadilo. Proto také můžete na stejnou potravinu reagovat různě, když jste vystresovaní, vynervovaní nebo třeba i nachlazení. Opravdu je dobré si toto uvědomit a vědomě se snažit stres odstranit nebo alespoň redukovat. A ano, stres mají i děti, protože stres je více než jen aktuální reakce na vyhrocenou situaci, stejný efekt může mít třeba i nadšení, vzrušení atd. O tom, jak s tím bojovat, si můžete přečíst třeba tady.

Léky

Jak už bylo dříve popsáno, jsou léky, které dokáží uvolňovat histamin z žírných buněk a jsou také léky, které blokují DAO. Takové léky mohou patřit do všemožných skupin od antibiotik, antihistaminik až po léky proti bolesti. Nejčastěji se zdůrazňují např. kyselina acetylsalicylová (aspirin), morfin, nesteroidní protizánětlivé léky (brufen), kyselina klavulanová či doxycyklin. Pozor si musí dávat uživatelé antidepresiv ve formě inhibitorů MAO, jelikož enzym DAO pak přebírá substráty a je zahlcen. Pozor by si také měly dát uživatelky hormonální antikoncepce s vyšším obsahem estrogenů, která blokuje funkci vitamínu B6. Jsou také léky, které aktivují bazofily a mohou tedy působit stejnou neplechu jako ty, co aktivují žírné buňky (aktivace bazofilů léky se dá testovat v laboratořích).

Porucha funkce štítné žlázy

Pokud máte poruchu štítné žlázy a byly vám naordinovány léky, může být problém právě v nich. V jedné studii ukázali, že užívání l-thyroxinu u poruch štítné žlázy může vést ke zvýšení koncentrace histaminu, glutamátů, enzymů štítné žlázy, zatímco hladiny enzymů jako MAO a DAO jsou snížené. Stejná data byla nalezena u pacientů se zvýšenou aktivitou štítné žlázy, kde již 3 měsíce po léčbě a normalizaci hormonů štítné žlázy došlo mimo jiné k navýšení hladiny DAO.

Nedostatek hořčíku v těle

Na zvířecím modelu bylo ukázáno, že nedostatek hořčíku ve stravě vede k vyšší aktivitě enzymu produkujícího histamin a naopak k nižší aktivitě enzymu DAO, čímž rostla v těle koncentrace histaminu.

Hormonální dysbalance

Nechat si zkontrolovat hormony a koukat na další biochemické cesty není nikdy na škodu. Krom vlivu ženských hormonů, jak jsme si už rozsáhle psali, může degranulovat žírné buňky a zvyšovat produkci třeba takový gherlin. Naopak erythropoetin zase pomáhá hladinu histaminu snižovat (zvyšuje se např. intervalovým tréninkem nebo některými suplementy). Stejně tak nedostatek leptinu může posouvat tělo k zánětlivým reakcím a degranulaci žírných buněk. Hormony totiž krom svých rolí často regulují také imunitní systém a nemá smysl je tedy podceňovat (často se dá pracovat na jejich regulaci).