Biologické účinky histaminu

V roce 1982 vyšla pánům Ganellinovi a Parosonsovi kniha s názvem „Pharmacology of Histamine Receptors“ (Farmakologie histaminových receptorů), kde byla shrnuta funkce histaminu v těle a jeho působení na jednotlivé histaminová receptory. V té době znali vědci dva histaminové receptory, v roce 1983 Schwartz a spol. popsali další receptor, H3, jehož přítomnost byla potvrzena v roce 1987. Trvalo dalších 7 let, než byl identifikován receptor č. 4. Jeho naklonování se pak zdařilo roku 2000. Přestože tedy histamin známe již přes 100 let, možná nám k jeho úplnému pochopení ještě kousek chybí.

Biologická funkce histaminu je dána vazbou histaminu na své receptory, které jsou celkem 4 a vyskytují se napříč tělem – histamin tak může v různých orgánech vyvolávat rozdílnou odpověď. Ve stručnosti se histamin váže na své receptory, označované H1R, H2R, H3R a H4R, které jsou umístěny na cílových buňkách v různých tkáních, čímž vyvolává stahy hladkého svalstva, vasodilataci, zvýšenou vaskulární propustnost a sekreci hlenu, tachykardii, a dále stimuluje sekreci žaludečních šťáv a nervová zakončení. Významná je role histaminu jako neurotransmiteru, jako imunomodulátoru, v hojení ran či řízení nočního a denního rytmu. Histamin je také spojován s regulací buněčné proliferace a tvorbou nových cév v nádorech a střevních ischemiích.

Histaminové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G proteiny, ale liší se v sekundárním poslu. Tyto receptory existují v rovnováze ve své inaktivní a aktivní formě. Histamin se preferenčně váže na aktivní formu a stabilizuje aktivní stav, čímž posouvá rovnováhu ve prospěch aktivních receptorů. Antihistaminika působí jako nepřímí agonisté – vážou se preferenčně na neaktivní receptory a stimulují tak přesun rovnováhy k inaktivnímu stavu. Všechny 4 receptory jsou exprimovány konstitutivně (tedy stále).

H1

Je receptor, který je považován za velmi důležitý v regulaci „vnitřních hodin“ a je také terčem mnohých léčiv a drog. H1R se nachází hojně v mozku a pokud zde reaguje s histaminem, je ovlivněna chemie mozku, což způsobuje nabuzení a zvýšenou pozornost. Ze stejného důvodu některá dřívější i dosud používaná antihistaminika způsobují ospalost (vysvětlení působení antihistaminik viz výše).  Díky produkci oxidu dusnatého (znám jako silný vasodilátor) přes inositolovou signální cestu pozorujeme známé účinky histaminu jako je vasodilatace (rozšíření cév) a zvýšená propustnost cév. Aktivací H1R jsou také stimulovány zakončení senzorických nervů, což má za následek svědění sliznic a pokožky. Pokud je H1R stimulován histaminem v jiných částech těla, objevuje se kopřivka, bronchokonstrikce (astma), „mořská nemoc“, a uvolnění hladkého svalstva s následnou konstrikcí  cév (rozšíření cév a větší pool krve má za následek ono červenání). V srdeční soustavě vede působení histaminu ke snižování tlaku (snižuje periferální odolnost). Nadměrná stimulace vede k rozvinutí typicky alergických projevů jako je alergická rýma, a H1R je dosud mnohdy považován za hlavní receptor s rolí v alergické a imunitní odpovědi.

H2

H2R receptory nalezneme ve střevní mukóze, hladké svalovině cév, mozku, adipocytech („tukové“ buňky) a imunitních buňkách. H2R receptory na povrchu buněk v žaludku hrají roli v regulaci hladiny žaludečních šťáv. Histamin svou vazbou na H2R podporuje sekreci žaludeční kyseliny, což při nadměrné stimulaci může vést až ke gastroenteritidě. Předpokládá se, že by svou schopností inhibovat prostaglandin E2 také mohl hrát roli v žaludeční „hybnosti“ a sekreci bikarbonátu. Dále nalezneme tento typ receptorů v srdci, kde má negativní inotropní a chronotropní účinky. Byl nalezen ve větší koncentraci také v děloze a buňkách hladké svaloviny. Zde způsobuje histamin uvolnění hladkého svalstva. H2R je také v neutrofilech (bílé krvinky) a histamin tak může regulovat produkci protilátek a cytokinů (chemické mediátory zánětu). Specificky Th2 buňky, které jsou zapojeny do alergické odpovědi, mají vyšší expresi H2R. Tento receptor je pravděpodobně zapojen do buněčné proliferace, především pak rakovinných buněk.

H3

H3R jsou především rozmístěny v nervovém systému. Nejvíce jsou rozšířeny v tzv. histaminergních neuronech, ale nalezneme je i v eosinofilech, dendritických buňkách a monocytech (typy bílých krvinek). Tyto receptory mají za úkol regulovat vlastní histamin v těle inhibicí jeho další syntézy. Čím více histaminu navázáno na H3R, tím nižší by měla být vlastní produkce histaminu v těle. Vazbou histaminu na H3 receptory je také kontrolováno uvolňování neurotransmiterů jako je dopamin, serotonin, noradrenalin, gamma-aminomáselná kyselina či acetylcholin. H3R byly zkoumány v souvislosti s jejich vlivem na spánek, obezitu a poznávací funkce. Zatím pouze na myších studiích bylo zjištěno, že podávání agonistů H3R vedlo ke snížení obezity omezením chuti k jídlu. V jiných studiích vedlo podávání agonistů H3R k vyvolání nespavosti a uvažuje se o jeho možném využití v léčbě narkolepsie. Předpokládá se, že právě tento receptor hraje roli při regulaci bolesti, bolestí hlavy a dokonce astma. Mimo jiné dokáží inverzní agonisté (stejný princip jako antihistaminika) regulovat uvolňování acetylcholinu, což by mohlo mít vliv na léčbu/rozvoj Alzheimerovi nemoci.

H4

Nejpozději objevený receptor reguluje množství bílých krvinek uvolňované z kostní dřeně. Pravděpodobně se podílí také na řízení žírných buněk. Nalezneme je především v brzlíku, tenkém střevu, slezině, tlustém střevu, kostní dřeni, basofilech, T-buňkách a žírných buňkách. H4R hraje zřejmě podstatnou roli v rozvoji zánětu. Stimulace těchto receptorů vede k chemotaxi (něco jako chemické přitahování) eosinofilů a žírných buněk k místu zánětu (přivolané bílé krvinky v domnění, že je zde nebezpečí, spustí imunitní odpověď – zánět). Role přítomnosti receptorů na povrchu žírných buněk však není ještě plně objasněná a reakce se liší druhem zánětlivého podnětu. Inverzní agonisté H4R se ukázali být velmi důležití v léčbě astmatu (alergické reakci v plicích) a v léčbě pruritu (svědění).

Přestože se zdá, že vazba na histaminové receptory může velmi rychle vést k negativním účinkům a patologickým procesům, jsou všechny receptory velmi důležité pro správnou funkci organismu. Rozvojem vědy a výzkumných metod se začaly zkoumat polymorfismy v genech pro tyto receptory a jejich spojitost s různými nemocemi. Laicky řečeno, pokud je informace pro tvorbu daného receptoru poškozena, vypadá to, že se může vyvinout ještě těžší onemocnění. Například genetické mutace v receptoru H1 jsou spojovány s Parkinsonovou chorobou, genetické variace v H4R jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou a H3R mutace vedou ke vzniku Shy-Dragerova syndromu (degenerativní nervové onemocnění).

Zdroje:

  • Jones, Kearns (2011): Histamine:New Thoughts About a Familiar Mediator, Clin. Pharmacol. Ther. 89 (2)
  • Parsons, Ganellin (2006): Histamine and its Receptors, Br. J. Pharmacol. 147
  • Maintz, Novak (2007): Histamine and Histamine Intolerance, Am. J. Clin. Nutr. 85 (5)

 <-metabolismus histaminu

11 comments

  1. Dobrý den, po čtyřech týdnech histaminové diety zatím žádná úleva. Jen z opatrnosti, nevadí produkty tradiční čínské medicíny typu reishi, hericium, ashwagandha, cordyceps či ženšen?
    Děkuji

    1. Pokud symptomy na diete neustupuji a nelepsi se a byla dieta drzena spravne, pak pravdepodobne neni problem v histaminu a tedy potazmo HIT (ustupu priznaku na diete je jeden z nutnych diagnostickych bodu pro potvrzeni teto diagnozy). https://histaminovakasulka.com/2018/01/04/nova-studie-opet-poukazuje-na-nespravnost-diagnostiky-histaminove-intolerance/
      Jelikoz tedy netusite, co je zdrojem vasich problemu (i kdbyby to byla HIT, ta ma obvykle svou pricinu a ta je potreba zjistit), byla bych s doplnky opatrna, aby naopak primarni pricinu zhorseneho zdravotniho stavu nezhorsily.

      1. Dobry den, nevim jestli presne chapu princip fungování histaminu na tvorbu zaludecni kyseliny, motilitu zaludku a tvorbu bikarbonatu (H2 receptory) . Pro spravne traveni je potreba aby toto vse fungovalo. Muze tedy napriklad Daosin pusobit v tele tak, ze se všechny vyse uvedene procesy utlumi a tedy mohu potravu hure travit. (podobne asi funguji inhibitory protonove pumoy.) Tedy potlacim symptomy, ale mohu hure vstrebavat? Nebo je princip fungovani Daosinu jiny? Stejne tak u ostatnich pripravku potlacujicich tvorbu histaminu. Moc dekuji za nazor. Petr

        1. Dobry den,

          Daosin nefunguje na principu potlaceni tvorbu histaminu, Daosin je extrakt z prasecich organu, ktery obsahuje enzym diaminoxidaza (DAO), ktery bezne histamin a dalsi biogenni aminy odbourava. Jedna se tedy o externi dodavani praseciho enzymu, ktery pak ve streve muze urcitou davku histaminu ze stravy odbourat. Pusobi tedy ciste jen na histamin prijaty ze stravy, na jeho potencialni odbouravani, a to v oblasti, kde je bezna funkce DAO enzymu, tedy az ve streve. Preparaty s obsahem DAO neovlivnuji histminove receptory, zvlaste ty v zaludku (H2R), je to vlastne dost podobne jako kdyz lide uzivaji v tabletkach enzym laktaza, pokud maji laktozovou intoleranci a nemohou se akutne konzumaci tohoto mlecneho cukru vyhnnout. Jedna se tedy o stejny princip doplnku enzymu, ktery pusobi potencialne jen v urcitem case po urcitou dobu ve streve na externe/stavou prijaty histamin. Momentalne neznamena zadne pripravky potlacujici tvorbu histaminu, ten je v tele prirozene tvoren pomoci jineho enzymu, coz je ve skutecnosti pro nase telo velmi dulezite, histamin je biogenni amin a tedy nemuzeme bez nej prakticky zit. Co se dnes spise vyuviza jsou doplnky/leky, ktere mohou potlacovat imunitni procesy a imunitni bunky, ze kterych se bezne histamin uvolnuje.

    1. V první řadě je dobré si uvědomit, že se jedná o polotovary, tedy potraviny, které byly nějak zpracovány a mohou být tedy rizikové z pohledu HIT v závislosti na postupu zpracování. Tempeh je fermentovaný (tedy povaźován za vysoce rizikový), robi je zase poměrně kocentrovaný lepek (který je zánětlivý a u histaminiků, kde je narušena funkce střeva, může dělat neplechu), zjistit složení klasa se mi ani nepodařilo, ale bude to podobné. Samozřejmě tím, že jsou to koncentrované bílkoviny, mají vysoký obsah aminokyseliny histidinu, ze kterého se tvoří histamin, a jsou tak velmi rizikové při kontaminaci. Zvážila bych, zda jejich konzumace převyšuje možná rizika, ale rozhodně bych je nezařadila v počátku diety.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.