Věřím, že většina lidí chce po týdnech, měsících a někdy i letech trápení znát konečně svou diagnózu a jakákoli diagnóza je pro ně úlevou, když to alespoň malinko sedí. Pro mnohé se takovou diagnózou stala histaminová intolerance, často stanovené na základě hladin DAO v krvi, byť je opakovaně tento postup vědecky vyvracen. Vím, že se to někdy nečte lehce, ale pojďme se na to podívat reálně. Proč? Protože špatná diagnóza není lepší než žádná diagnóza a může znamenat, že si člověk může také ublížit (či nedej bože dětem), např. špatně nastavenou léčbou či také „ztrátou“ možnosti pro správnou diagnózou. Často si lidé stěžují, že po diagnóze HIT už se s nimi nikdo dále nebaví a jakýkoli neduh, byť může znamenat vážnější problém, je hozen na HIT (a mnohdy i přes to, že symptomy dietou neustoupí či se neváží na konzumaci vysocehistaminových potravin). Spousta lidí ani po měsících přísné diety nepozoruje velké zlepšeni či vyléčeni, jen nějaký částečný, často přechodný, ústup symptomů. Situaci nenahrává ani to, že se špatné informace ohledně intolerance samotné, diagnostiky a seznamech potravin s obsahem histaminu šíří v různých komunitách jako lavina a jsou předávány dál a dál (co se týče potravin, oblíbené fámy kolují okolo luštěnin, ořechů, koření atd., kde obsah histaminu byl výzkumem vyloučen, více ZDE).
A otázku, zda opravdu přibývá lidí s HIT nebo něco jiného přehlížíme a špatně diagnostikujeme, si pokládá také řada lékařů a vědců ve výzkumu. Dnes bych chtěla představit studii od německých lékařů (pod textem), kteří se rozhodli podívat se na zoubek diagnostice a ověřit, zda lidé opravdu reagují na histamin (a mohou tedy mít HIT) nebo zda se jedná o špatnou diagnózu. Jak autoři sami popisují, HIT je řadou zdravotníků diagnostikována pacientům, u kterých nejsou schopni najít jinou příčinu různých symptomů a je pro ně východiskem vše svést na HIT. Ale většina informací ohledně HIT je často povrchní, zastaralá, a především chybí vědecký zaklad a původ ve vědeckých/klinických datech. Autoři také shrnují, že ani ústup symptomů po nasazení diety nemusí být dostatečný v diagnostice, protože se často jedná o placebo, a jiné látky ze stravy mohou hrát roli místo histaminu. A jak už víte z dřívějších studií (ZDE, ZDE, ZDE), stanovení DAO není spolehlivý marker poukazující na HIT. A tak se rozhodli tito lékaři provést zlatý standard pro diagnostiku alergií či intolerance – zaslepenou studii s podáním histaminu.
Přibližně 75 % pacientů přijatých do studie reportovalo zlepšeni na nízkohistaminové dietě. Pacienti často prošli řadou vyšetření na vyloučení jiných intolerancí a skončili u podezření na HIT (inidikováno samostatně či lékařem). Pacienti podstupovali test v nemocnici a aby mohla být určena pozitivní reakce na histamin (objektivně i subjektivně), bylo podáváno také placebo, tedy nápoj bez histaminu. Pacienti samozřejmě nevěděli, kdy dostanou placebo a kdy nápoj s histaminem, aby nebyly výsledky zkreslené. Na základě takového testovaní byla HIT potvrzena/stanovena jen u necelých 7 % případů (4 pacienti). Autoři shrnují, že i v takovém případě zní diagnóza „pravděpodobně HIT”, protože stále se může jednat o náhodnou reakci (tedy stále to není jistota). Dalších 5 pacientů dostalo diagnózu jako “možný HIT” (tedy opět se nejedná o jasnou diagnózu HIT) na základě toho, že měli objektivní symptomy po pozření histaminu a jen mírné objektivní symptomy po placebu. Asi čtvrtina studovaných lidí nereagovala ani na histamin ani na placebo. Překvapivě spousta pacientu reagovala na placebo (téměř 63% testovaných, tedy vidíme psychologický efekt toho, že si pacient není jistý nebo se domnívá, že by se mohlo jednat o histamin a proběhne reakce, která ale není reálně daná histaminem). Celkově to můžeme shrnout, že téměř 85% podezření na HIT (samotnými pacienty nebo lékaři) bylo vyloučeno jako reakce na histamin a tedy potažmo jako HIT.
Sledovaní pacientů po požití histaminu bylo doplněno také kožním testem, který se nijak mezi sledovanými nelišil a nic neprokázal. Co se týče sledovaní DAO, výsledky byly velmi rozmanité. Jen u cca poloviny lidí, kterým byla stanovena diagnóza pravděpodobná/možná HIT, byla hodnota pod 10 U/mL, která se považuje za hodnotu pro stanovení pravděpodobné HIT. Což znamená, že jen polovina těch, co měli opravdu pozitivní reakci na histamin, bude mít snížené DAO (a pes je zřejmě zakopán jinde). Naopak 23 % pacientů, kde byla HIT vyloučena, mělo také hodnotu pod danou limitní hladinou. Specificita tohoto vyšetření byla tedy opravu špatná. Hodnoty u lidí, kterým byla HIT vyloučena na základě orálního testu, se pohybovala mezi 2.9–47.2 U/mL, což ukazuje na opravdu vysokou variabilitu. Téměř 21 % těchto lidí mělo dokonce hodnoty nižší než pacienti s pravděpodobnou/možnou HIT (tedy reálně reagujících na histamin), což opět poukazuje, že nízké DAO nemusí znamenat reakci na histamin. U pacientů, kde byla stanovena pravděpodobná/možná HIT, se hodnoty pohybovaly mezi 9.3-15.6 U/mL, tedy hodnoty, které naopak považujeme za téměř normální nebo normální. Neplatí tedy, že nižší hodnota DAO znamená HIT či že vypovídá cokoliv o míře symptomů nebo HIT u daného člověka.
Co si ze studie vzít? Nespoléhejte se v diagnostice HIT na hodnoty DAO. Sami autoři shrnují, že orální test s histaminem je bezpečný a měl by být ideálně před stanovením diagnózy proveden alespoň 3x pro vyloučení náhodných reakcí. Podání potraviny, kterou považujete za vysokohistaminovou, není adekvátní ani vyhodnotitelný test, protože každá potravina obsahuje spoustu dalších látek, alergenů atd. Zda někdy tuto diagnostiku uvidíme v praxi, je otázka, protože takové testovaní je časově náročné a většina zařízení nemá personální ani prostorovou kapacitu pro sledování pacientů. Co je do budoucna zajímavé, tak autoři spíše navrhují, že hranice pro vyloučení HIT jako takové by mohla být nad 16 U/mL, tedy že žádný ze sledovaných lidí s koncentraci DAO nad 16 u/mL neměl pozitivní orální test s histaminem.
Studie:
Bent RK, Kugler C, Faihs V, Darsow U, Biedermann T, Brockow K. Placebo-Controlled Histamine Challenge Disproves Suspicion of Histamine Intolerance. J Allergy Clin Immunol Pract. 2023 Dec;11(12):3724-3731.e11.
A SPOON OF HISTAMINE 
Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, co doporučujete na posílení imunity pro histaminiky s laktózovou intolerancí. Pracuji v lékárně a můj imunitní systém dostává pěknou „školu“ od bacilů 🙂 Mnohokrát Vám děkuji za odpověď. Pavla Kalodová
Dobry den, bohuzel vyzkum ukazuje, ze vetsina veci, co bezne koluje jako „zarucene“ podpurce imunity, nejaky vyznamny efekt nema. Zaklad je prevence pri styku se zakazniky, at uz se jedna o odstup, myti rukou, pripadne rouska, vetrani. Pokud se imunitni system s danym virem ci bakterii nesetkal, reakce je normalni, pokud se jiz setkal a neumi adekvatne reagovat, pak urcite stoji za uvahu konzultace s lekarem pro otestovani imunity a zda neni neco specificky potreba doresit. Klasicky se pak doporucuje doplnit vitaminy a mineraly, ktery nas imunitni system a obecne organismus potrebuje, jako jsou vitamin C, D, zinek, selen, a ktere byvaji pri opakovanych onemocneni vice vycerpavany. Zaklad je ale kvalitni a nutricne vyvazena strava, ktera doplni vse potrebne (obsahuje i dostatek bilkovin), dostatek spanku, redukce stresu, primereny pohyb (idealne i pobyt v prirode), fungujici zazivani, zadne koureni ci alkohol. A idealne samozrejme nemoci neprechazet a dolecit, protoze pokud imunitni system proti necemu bojuje, tezko bude schopen bojovat proti dalsim (a samozrejme opakovane onemocneni v kratke dobe po sobe nas vycerpava). To pomaha dle vseho vice nez vetsina doplnku. Pripadne pro dalsi podporu se ted hovori o imunoglukanech, ktere by mely byt prospesne pro imunitu, pro histaminiky muze priznive a soucinne fungovat quercetin (ktery krom vlivu na imunitni system a alergicke reakce zrejme muze mit i urcity protivirovy potencial). Osobne doporucuji co nejvice bylinek a koreni pri vareni (casto maji antimikrobialni a antivirove ucinky diky obsahu prospecnych latek). Před mnoha lety jsem napsala tento článěk a třeba vás tam něco zaujme:
Moc a moc děkuji za odpověď i za přiložený článek, snažím se, jak můžu, ale s HIT to není úplně jednoduché 🙂
Myslela jsem si, že právě zmiňované imunoglukany při HIT nemůžu, protože mají původ v houbách a ty se při HIT nedoporučují a také mi z nich nebylo nikdy dobře…. takže skvělé, zkusím to.
Moc také děkuji za tip na qurcetin, nevěděla jsem, že má vliv i na imunitu, užívala jsem ho v létě na dovolené, protože jste to ve vašem cestovatelském článku doporučovala… a nakonec vše bylo úplně dobré možná i díky tomu.
Ještě jednou děkuji za odpověď a také za to, co vše pro nás Histaminiky děláte, je to velká pomoc.
Krásný den.
Pavla Kalodová
Není vůbec zač. Jen bych zmínila, že houby nejsou při HIT zakázané a není literatura, která by ukazovala zvýšený histamin v houbách, jen se to nějak prostě dostalo na seznam a tak nějak se to „lidově“ přenáší dál. Když člověk pak zkusí dohledat zdroje, zjistí, že vědecká literatura nic takového nepodporuje. Samozřejmě si člověk musí hlídat kvalitu hub a jejich čerstvost, to je základní riziko, ale to platí u všech potravin, naopak mohou být houby pro řadu lidí prospěšné. Něco málo mám v článcích:
1)https://aspoonofhistamine.com/2014/11/12/salat-s-nakladanou-hlivou-a-tak-trochu-o-te-hlive/
2)https://aspoonofhistamine.com/2015/03/17/povidani-o-histaminu-a-zampionech-a-recept-na-nacpane-zampiony
Pak je ale dobré se zamyslet nad tím, že HIT není alergie. A my se bavíme o tom, že je něco izolovaného, tedy že z celé té suroviny se izoluje právě účinná látka a ta se „zabalí“ obvykle do tabletek, není to tedy konzumace dané potraviny a není většinou důvod, proč by tam měl být histamin, i kdyby to bylo izolované z nevhodné suroviny. Vím, že na internetu koluje spousta falešných, nevědeckých a nepodložených seznamů a fám a je proto nutné se vždy zamyslet nad mechanismem HIT, mechanismem trávení a doplňků a snížené tolerance histaminu versus třeba mechanismus alergií atd.
Samozřejmě ne všem lidem dělají houby dobře a nemá na to vliv histamin či HIT, jsou těžší na trávení, může chybět enzym na správné zpracování (HIT je často signál, že může být problém zánětu ve střevě a ten se může projevovat poklesem různých trávících enzymů, nejen DAO, takže někdo houby nesnese a s histaminem to moc společného nemá:)). Může být alergie, osobní netolerance atd. Stejně tak si ale člověk musí dávat pozor na všechny doplňky stravy a nehraje v tom roli histamin, ale zdravotní stav, metabolismus, alergie atd, takže i s doplňky raději opatrně:))
Já si troufám říci, že houby jsou na seznamu právem. Mrkněte např. na skvělý zdroj všech možných intolerancí pro mnoho položek stravy – http://www.whatthebleepcanieat.com – kde je u hub uvedeno:
Contains Gluten no
Contains Dairy no
Histamines 2 (incompatible)
Oxalates little or none
Salicylates very high
Contains Natural Glutamates yes
FODMAPs medium
Zároveň jsou ale houby super, protože mají imunoregulační schopnosti a klidní aktivitu žírných buněk. Musí to být ale medicinální houby, takže např. reishi, lion´s mane, cordyceps apod. Extrakty z nich mohou být pro všechny s HIT super, ale jinak houby jako takové skutečně mají vysoký obsah histaminu…
A k článku jako takovému – naprostý souhlas. Mimochodem, já mám hodnotu DAO z krve 19,2, což by mělo být považováno za bezproblémové, avšak lékaři specializovaní na HIT a MCAS uvádí, že skutečně bezpečný rozsah DAO by měl být 30-200. Laboratoře min. v ČR tvrdí, že cokoliv nad 10 je v pořádku, ale není to tak úplně pravda. A k tomu přidejte informace z Vašeho článku a DAO vlastně není zárukou ničeho, pokud jde o HIT 🙂 Děkuji!
Bohuzel to, ze je neco uvedeno na strankach nebo v aplikacich neznamena, ze to pochazi z vedecky overenych clanku a ze na tom lze stavet, pokud nemate jasne clanek s analyzou daneho typu hub (opakovane analyzy, ne pouze jeden vzorek). Rada potravin je roky spatne uvadena a zarazena a dokonce rada potravin uz byla ze seznamu „nevhodnych“ vyrazena pro vyvraceni nesmyslnych tvrzeni. Casto se jedna u ruznych zdroju o proste kombinovani dostupnych neodbornych clanku a seznamu (pricemz nektere pochazi jen ze zkusenosti autoru, jine dle dotazniku u lidi, kde neni vubec jistota, ze maji HIT ci pouze HIT). Pokud neni u dane potraviny citovany primo zdroj studie, nelze casto povazovat za relevantni. Samozrejme pokud mate odbornou literaturu na dane tvrzeni, tak ji urcite vlozte, doplnovat informace je dulezite, veda jde neustale dopredu.
Stejne tak bych nerekla, ze konzensus je ohledne koncentraci, ktery pisete. Naopak dlouhodobe literatura ukazuje, ze ani lide s hodnout pod 10 nemusi mit symptomy a tedy HIT, lide nad 10 zase maji typicke symptomy, a tedy nemusi byt vubec prima souvislost koncentrace DAO=HIT, to se v odbornych clancich ukazuje pravidelne. Je studie, kde vetsina lidi s puvodni diagnozou HIT dle DAO a symptomu musi byt vyrazena, protoze nereaguji na prime testovani s histaminem (reakce tedy pochazi odjinud, je zavisla na jine latce, nez histamin). Studie se velmi lisi take dle souboru pacientu, ktery si dana skupina vybere k pozorovani. Vetsi rozsahle populacni studie nam kompletne chybi. Pozor take na uvadene testy a jednotky, mohou se lisit i mezilaboratorni vysledky, stejne jako se mohou menit hladiny uz jen dle denni doby, u zen dle cyklu, zrejme i dle aktualni stravy. To mnohdy ani pri sledovani ve studiich nebyvalo zohlednene (a dodnes neni). Myslim, ze konzensus jde spise smerem, ze tyto testy (ktere v mnoha vyspelych zemich vubec nedelaji) nemaji prilis vypovedni hodnotu a spravne biomarkery (a zrejme i mechanismus) teto „intolerance“nam stale unikaji.
Konečně rozumný komentář. Všichni mají imunitu dost silnou a zvýšením by se nic nezlepšilo. Choulostiví lidé špatně snášedjí pčíkání a tečení z nosu. Na to mají kapky. Také jim pomůže multivitamín nebo chybějící syntetický vitamín A, který zlepšuje stav sliznic. Důrazně varuji před přírodním vitamínem A, který není škodlivý, ale je neúčinný.