Zažívací problémy projevem lokálních alergií aneb když diagnóza HIT nesedí

Původně jsem se si myslela, že vám napíši jen krátkou zprávu na Facebook, ale pak mi došlo, že řada lidí tam nechodí, a chci mluvit o tak závažném a možná převratném tématu, že by se měl článek dostat ke každému. Jistě totiž každého chytrého člověka napadne, že pořád na té naší diagnostice HIT něco nesedí. Překvapivě přesto, že stanovení enzymu DAO z krve (a to ani aktivity) není jasný marker HIT a naopak se zdá být tento test velmi špatně využit a nepochopen (zde), lékaři jej teď automaticky dělají s každým testováním a vytváří tak „uměle“ pacienty HIT bez řádné diagnostiky a znalosti problematiky. Navíc stále je příliš mnoho lidí, kteří popisují reakci na nízkohistaminové potraviny a kteří necítí úlevu na nízkohistaminové dietě (což jsou rozhodně známky toho, že váš problém není HIT) a zbytečně se tak trápí dietou bez možnosti léčby či pomoci v tomto směru. Navíc jakmile dostanete nálepku HIT, velmi často popisujete, že se vás každý lékař elegantně zbaví tím, že máte držet dietu a dále jej neobtěžovat.

Ale samozřejmě často lidem po dvou měsících přísné diety dojde, že tudy cesta nevede a že je tedy pes zakopán jinde, ale kde? A na toto téma si dnes „promluvíme“. Protože včera vyšla v Nature studie (zde), která vás jistě zaujme, a to na téma možnosti lokální alergické reakce ve střevě bez detekovatelné alergie z krve. Pokud dovolíte, budu se nadále držet článku, který vyšel jako souhrn této práce na Sciencemag (zde), protože takhle se dozvíte celý fascinující příběh. Krom této studie se totiž sešlo na 40 odborníků, aby prodiskutovali tento převratný fenomén, dosud neznámý – alergická reakce probíhající lokálně jen ve střevě.

Příběh pro tuto novou hypotézu začal v době, kdy se Dr. Boeckxstaens a další rozhodli, že rozluští záhadu IBS nebo-li diagnózy dráždivého tračníku. Ta se dávala jako taková zbavovací diagnóza před HIT (prostě dříve vše spadlo pod IBS, dnes vám řeknou SIBO nebo HIT), kdy po jídle, při stresu atd. máte zažívací potíže spojené s bolestmi břicha. Již před 15 lety zjišťovali, s čím tato bolest může být spojena a všimli si, že IBS je následek asi u 10% lidí po prodělání střevní infekce a že tito pacienti mají pořád změny v imunitním systému, kde zůstavají mimo jiné aktivované žírné buňky už bez přítomnosti infekčního agens. Tedy ano, pacienti s IBS mají aktivované žírné buňky bez přítomnosti infekce či parazitů a otázkou bylo, proč tomu tak je (nejedná se tedy o MCAD, to je úplně jiná diagnóza, která není lokalizovaná jen do zažívacího traktu, zatímco MCAD je poměrně vzácná, toto bude zřejmě problémem dnešní doby častěji). Žírné buňky v tomto případě  se hromadily velmi blízko nervových buněk, což vedlo k jejich přílišné aktivaci/drráždění a může to vysvětlit následnou bolest, kterou pacienti často pociťují.

Hypotézou bylo, že při střevní infekci imunitní systém začne útočit na škůdce, ale jelikož přitom normálně jíme, může se zřejmě stát, že náš imunitní systém v tom bojovém zápalu začne střílet i do fragmentů potravin, které se v tu dobu ve střevě vyskytují. Prostě v tu chvíli imunitní systém nemá čas rozlišovat, co mu škodí a co ne, a brání se proti všemu a omylem tam zahrne i tyto neškodné potravinové fragmenty. V tu chvíli se z nich stávají antigeny a může se u části lidí zřejmě stát, že po vymizení původního infekčního škůdce bude imunitní systém stále už rozpoznávat tyto potraviny jako škůdce, prostě si to tak nově zapamatuje.

Aby toto Dr. Boeckxstaens potvrdil, vzali v jeho laboratoři myši, vyvolali u nich bakteriální střevní zánět a podávali antigeny z vaječného bílku. Po vymizení zánětu vědci podali myším znova tento antigen a zjistili, že se u myší vyvinula bolest břicha. Myši, které bílek při infekci nedostaly, s ním po vyléčení infekce neměly žádný problém. U myší také pozorovali aktivaci žírných buněk ještě další 4 týdny. Je dobré poznamenat, že pozorovali stejný fenomén – aktivované žírné buňky vypouští řadu mediátorů, které mohou vyvolat přecitlivělost nervů v dané oblasti (zvýší se jejich dráždivost, což lze pak vnímat jako bolest).