Testování mikrobioty zase po roce aneb sonda do celotělové mikrobioty

Posted by

Článek o tom, jak jsem si před rokem testovala mikrobiotu, se stal mezi čtenáři poměrně oblíbený. Myslím, že většinu lidí vůbec nezajímalo, kdo a co to žije v mém střevě, ale bylo to něco nového, co není na našem trhu úplně obvyklé a známé. Nechci se vracet už k tomu stejnému, ale spíše vám (jak jsem některým slíbila), přinést report po dalším roce. Ale s tím, že tentokrát jsem neváhala využít parádní akce a za cenu jednoho střevního testu si nechala otestovat mikrobiotu na více místech. Lidé totiž velmi často (pokud vůbec) ví o té střevní mikrobiotě, ale to není naše jediná společnost bakterií. My ji totiž máme téměř všude a pozorný čtenář se jistě nebude divit ani tomu, že v každém orgánu a na každém místě má své specifické místo a hlavně své zvláštní složení. Na druhou stranu musím zdůraznit, že jsem z toho trochu zklamanější.  Zvolila jsem stejnou společnost uBiome pro porovnání v čase a jejich novější kit s názvem Plus kit, který už má predikovat i určitý metabolismus vitamínů a propustnost střeva, což je rozhodně lepší než ten starší kit. Na druhou stranu je to stále omezená informace – není totiž zřejmě úplně důležité, co a kolik toho ve střevě žije, jako jak dobře to spolu funguje a co to produkuje.

Zdroj: quadram.ac.uk

Ale já jsem prostě duše zvědavá a nakonec jsem se do toho pustila, i když si nejsem jistá, na kolik tomu věřit. Musím také na úvod říct, že je mi jasné, že jak celé měření, tak hlavně informace a jejich další využití, má dosud velké omezení. Ale i tak je pro mě zajímavé znát novinky a testy z vlastní zkušenosti, aby člověk věděl, o čem píše. Věřím, že jednou budeme takové testy využívat na lepší úrovni, ale to je hudba budoucnosti. Ale to už trochu předbíhám.

Každopádně si myslím, že stejně jako u genetiky by v tomto případě bylo zajímavé mít vzorky od lidí, kteří žijí ve stejném prostředí. A stejně jako víme, že existuje něco jako epigenetika a tedy aplikace genetických testů může být omezená, stejně tak aplikace testování mikrobioty může mít své limity. Třeba to, jak jsem v mnohých článcích zmiňovala, že třeba u střevní mikrobioty neměříme vlastně stav střeva, ale to, co z něho vyleze (tedy možné přebytky, aktuální změny v reakci na jídlo, spánek, stres, cvičení atd).

Přiznám se, že z výsledků jsem byla trochu zklamaná, čekala jsem je mnohem lepší, protože mé tělo se chová lépe a jsem zdravější (ale možná to je jen ukázka toho, jak nepřesné a nevhodné tyto testy jsou v určování zdraví či dalších kroků, že je tam riziko komerční a snaha prodat lidem více doplňků). Co se za ten rok změnilo? Svoje oblíbené smoothie a raw jsem v rámci stravovacích trendů vyřadila, zavedla jsem cyklické ketogenní diety (FMD), najela na time-restricted feeding (samozřejmě ne striktní, mám ráda svůj sociální život), a mimo to jsem omezila velmi silně sacharidy, a to i v podobě obilnin i ovoce (nechala jsem luštěniny protože potřebuji zdroj bílkovin), navýšila tuky (včetně těch živočišných jako je ghí) a mé mikrobiotě se to zřejmě nelíbí, jak bych čekala (well, ono to možná není takové překvapení, že naše střevní osadnictvo raději pořádnou výživu a ne tuk). Každopádně přibylo i několik zajímavých bodů, tak pojďme se tak trochu zběžně podívat, co takový kit na testování více částí těla může nabídnout. Testování dalších částí těla věřím více, protože člověk stírá přímo sliznici, nejen produkt vycházející z něj.

Občas se k danému kmeni bakterií dozvíte nějaké zajímavé informace.

Mikrobiota mého nosu

Co se týče diverzity mé nosní mikrobioty, v porovnání s dalšími lidmi to není žádná velká sláva. Vlastně v tomto směru by mě to ani tak moc nepřekvapilo, protože se denně nadýchám opravdu dost chemikálií a věřím, že většina z nich bude bakteriím škodit a nosní sliznici poškozovat. Některá povolání jsou holt taková a někdy se tomu neubráním. Každopádně mám hned 10 bakterií, které jsou vlastně vzácné, protože se nachází u méně jak 5% vzorků. Musím říct, že čich se mi posledních par let spíše zhoršil, za což jsem občas ráda, protože silné pachy ve mě do teď dokáží vyvolat „histaminovou“ reakci, kdy žírné buňky prostě takové dráždění neustojí. Může to být vlastně docela nepříjemné a život ztěžující, protože jízda metrem nebo autobusem za slunných dní se stává prakticky bojem o přežití. Zato v mém vzorku našli nějaké zajímavé bakterie, které se běžně u lidí příliš nevyskytují. Zajímavé je, že na mikrobiotu nosu teď zaměřila i jedna nová studie, která ukázala, že složení mikrobioty může souviset s tím, jak silně u vás bude procházet rýma při nachlazení. Jelikož od té doby, co jsem na protizánětlivé dietě, s tím nějak nemám poslední dobou zkušeností, nemůžu moc hodnotit, ale už jen tím, že je tělo odolnější a virózy obecně probíhají rychleji a méně, tak třeba tam nějaký efekt bude.

Ústní mikrobiota

Co se týče ústní mikrobioty, jsem na tom trochu lépe než s nosem, dostávám se do 55. percentilu a tedy mám větší diverzitu více než 50% dalších testovaných osob. V tomto případě jsem také skromnější a moje mikrobiota ukrývá jen jednu vzácnou bakterii. Zajímavý je nový parametr stránek, tedy vyhodnocení, kolik bakterií štěpící lepek máte ve své mikrobiotě. Zatímco v ústech jich mám téměř 80% jako ostatní populace, ve střevech opakovaně 0%. Také by mě docela zajímalo, jak třeba koreluje partnerská mikrobiota v ústní dutině nebo na kůži:).

Vaginální mikrobiota

Tak v tomto případě je to tedy tragédie a já přemýšlím, zda spíše nebyl špatný odběr vzorku. Dvě z mých bakterií, které se běžně zas tak moc nevyskytují, jsou prakticky vzácné. Přestože problémy se záněty v této oblasti nemám (je tedy opět otázka, zda tyhle testy jsou vůbec k něčemu dobré). Trochu mi teď vrtá hlavou, jak jsou na tom další ženy s endometriózou, že by bylo zajímavé to porovnat. Věřím, že jednou budou studie i v tomto směru.

Mikrobiota kůže

Moje kožní mikrobiota na tom není také nijak dobře, co se týče srovnání s dalšími lidmi. Třináctý percentil, tedy 87% lidí má větší diverzitu kůže. Opět mě to vzhledem k autoimunitě úplně nepřekvapuje, při oslabené imunitě ještě před dietou jsem opravdu bojovala s různými infekcemi v rámci přerůstání vlastní mikrobioty atd. Nyní sice takové problémy nemám (no a teď co si z toho testování tedy vzít), ale zato jsem hostem několika bakterií, které se u člověka vyskytují vzácně. Akorát by mě zajímalo, zda existuje nějaký kožní lékař, který je schopný s touto informací pracovat a v případě kožních problémů vyhodnotit,  na co se zaměřit (tudíž vlastně nám je takové testování k prdu, když nevíme, co s tím). Také je fakt, že jsem víc jak 2 desetiletí používala běžnou kosmetiku, která rozhodně kůži moc ochranu nepřinesla a mikrobiotu může spíše vyhubit, tak je jen otázka, zda lze takové vymlácení bakterií nějak zvrátit, tedy jak se dá rozmanitost rozšířit.

Mikrobiota po roce aneb co se událo v mých střevech

Musím přiznat, že vlastně za ten rok se odehrálo několik věcí, které mohly mít velmi negativní vliv na vývoj mojí mikrobioty. Na výsledky jsem se tedy hodně těšila a on přišel email, že vzorek se jim nepodařilo správně analyzovat, že tam bylo málo bakterek. To úplně kompletně narušilo moji důvěru v ostatní výsledky. Jsem si jistá, že odběr proběhl správně, došlo k rozpuštění a stabilizaci v daném vzorku a ono ejhle. Nakonec vzorek přetestovali a výsledky z něj dostali.

Takže abych řekla pravdu, jsem docela teď zvědavá, jestli může být analýza nějak více ovlivněna zasíláním vzorků nebo zda stolice opravdu odráží to, co se v nás děje. Za ten rok jsem totiž pracovala na poměrně vyšším příjmu rozmanitých druhů vlákniny, zavedla jsem probiotika o větší síle (Custom Probiotics), podařilo se mi zavést nálev z tibi krystalů (více zde) a občas pár lžiček čerstvě kvašeného zelí. Proto mě velmi překvapilo, že moje celková denzita mikrobioty klesla (ve srovnání s dalšími testovanými, ale i s mým obsahem před rokem), že mi o procento kleslo i „overal health“ a vlastně to vypadá, že moje střevo je proti běžné populaci a proti mému stavu před rokem na tom hůře. Nové funkce ukazují např. i to, jak jsou na tom bakterie v rámci produkce protizánětlivých postbiotik, kdy se mi úspěšně zvedly bakterky produkující hydroxybutyrát a propionát a naopak klesly bakterie produkující polyaminy, což mě vlastně vyhovuje, protože se tím snížilo množství bakterií produkující i histamin a další biogenní aminy. Když také kouknu na timeline výsledků pro různý metabolismus a porovnám se všemi vzorky, tak se mi většina čísel posunula do zelených čísel a obecně bych měla mít více bakterií, které mi pomáhají odbourávat některé chemikálie (překvapivě ale právě metabolismus tuků zůstává v červených číslech, takže mikrobiota zas tak pružně na vyšší koncentraci tuku ve stravě nezareagovala). Vtipné je, že zatímco před rokem jsem měla množství bakterií pro udržení zdravé váhy 10 z 10 (a přibírala jsem z důsledku hormonů a endometriózy prakticky nekontrolovatelně), teď mám asi 0.8 z 10 a váhu si držím. Zase to pokládá otázku, zda je takové měření relevantní a jak velkou roli může ve skutečnosti hrát mikrobiota (a zda vůbec) v rámci všech dalších faktorů.

Yay:)

Jinak co se týče reakce na dietu, je zajímavé, že naopak po zavedení větší koncentrace tuku do stravy mi kleslo množství Firmicutes, které právě tuky využívají jako krmivo. Podle autorů mi pravděpodobně chybí vitamíny skupiny B, s čímž jsem při předchozí dietě (více celozrnných bezlepkových obilnin a ovoce) problém neměla:(. Pro mě to znamená, že budu muset přehodnotit znalosti z literatury ohledně dlouhověkosti a nějak zase přidat na sacharidech ve srovnání s tuky, které očividně netrávím tak dobře a mikrobiotě to také nedělá bůhví co a ani po ruce se nedokázala flexibilně přizpůsobit.

A některé tipy pro zlepšení mikrobioty (nejen v rámci trávení lepku) jsou opravdu zábavné . Na druhou stranu L. rhamnosus byla vždy moje oblíbená bakterka a snažím se ji vždy mít v probiotikách.

Zjistěte více z A SPOON OF HISTAMINE

Přihlaste se k odběru a dostávejte nejnovější příspěvky do své e-mailové schránky.

5 comments

  1. Kasulko, když lepek nejis, tak ty bakterie stepici lepek vyhladovis, ne? Nejsou tam, když jim nic neposilas.. ?

    1. To nejsou bakterie žijící z lepku, bakterie, které by se živily jen lepkem jsme doposud neobjevili:)) Oni štěpí lepek jakože navíc společně s dalšími látkami, prostě mají o nějaký ten enzym navíc. Tudíž nepřijímáním lepku je člověk jistě nevyhubí (navíc v takovém případě by muselo dojít k jejich odstranění i z dutiny ústní, což třeba v mém případě tak není). Jinak i v případě konzumace bezlepkových potravin (s označením) člověk stále nějaký lepek přijímá, jen ta hladina je minimální.

  2. Myslím, že v těchto větách jste uhodila hřebíček na hlavičku:
    „Zajímavý je nový parametr stránek, tedy vyhodnocení, kolik bakterií štěpící lepek máte ve své mikrobiotě. Zatímco v ústech jich mám téměř 80% ostatní populace, ve střevech opakovaně 0%. Že by právě tyto rozdíly mohly přispívat zánětlivé reakci na lepek/pšenici?“

    1. Určitě není problém sdílet vlastní zkušenost s probiotiky, to u mě určitě není zakázané. Akorát v těchto jsou dvě bakterie, které se při problémech s histaminem moc nedoporučují, ale samozřejmě to o toleranci nic nevypovídá a klidně to může člověku pomáhat i tak.

Zanechat odpověď na David Zrušit odpověď na komentář

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.