Ano ano, už máme celkem 4. část našeho oblíbeného seriálu o světe antihistaminních a protizánětlivých rostlin. Než se pustíte do dalšího studování, nezapomeňte kouknout na první, druhé i třetí vydání článků, kde najdete celou řadu zajímavých rostlin/bylinek, na které občas možná zapomínáme a které mohou snížit rizikový potenciál některých jídel, a to nejen pro histaminiky. Dneska se koukneme na zoubek třeba často diskutované skořici, která byla z neznalosti a špatných předpokladů zařazena do prvních histaminových seznamů jako „závadná“, ale postupem se zjistilo, že nelze u surovin předpokládat podle podobnosti sloučenin s nějakou chemickou, jak se budou chovat v těle (hurá, skořice zachráněna před zkázou!). Tak jako tak nikdy nezapomínejte, že bylinky ani koření vám nemusí sednout a vůbec to nemusí souviset s histaminem. Spousta z nich reguluje různé pochody či obsahuje velmi silné silice a vaše tolerance se tak může odrážet od stavu vašeho metabolismu či dokonce genetické výbavy. Je to stejné jako s chutí – to, co jednomu chutná božsky, druhému chutná jako mýdlo (známý případ čerstvého koriandru). Nezapomeňte se také řídit svých čichem, který jen tak neošálíte.

Skořicovník (Cinnamomum): Kůru skořicovníku zná snad každý. K nám se dostává kůra skořice ze dvou rostlin: ze skořicovníku ceylonského (Cinnamomum zeylanicum) a ze skořicovníku čínského (Cinnamomum cassia), který pochází z Barmy (ale pěstuje se dnes hlavně v Číně, Thajsku a Indonésii). Cejlonská skořice je považována za tu nejkvalitnější, je silně aromatická a balí se do „dvojruličky“. Skořice je mezi histaminiky diskutovanou potravinou, jelikož se dříve na seznamech ocitla a pak byla stažena. Skořice totiž obsahuje benzoáty, díky nimž má skořice pozitivní účinky při terapii roztroušené sklerózy (a pravděpodobně dalších autoimunitních nemocech přes aktivaci T-reg) a pomáhá chránit před ztrátou paměti u Alzheimerovy choroby. Obsah benzoátu navozoval otázku, zda není skořice liberátorem, ale studie možnost liberačních účinků vyvrátily, ba naopak prokázaly, že skořice stabilizuje žírné buňky a snižuje tvorbu zánětlivých parametrů včetně histaminu (poděkujte cinnamaldehydu). Fakt je, že má mnoho dalších pozitivních účinků. Skořice upravuje hladiny glukózy i lipidů v krvi (čím sama o sobě působí proti civilizačních chorobám a zánětlivým stavům), působí antioxidačně, proti rakovině, antimikrobiálně, chrání proti vředům i neurodegenerativním chorobám, a samozřejmě působí také protizánětlivě. Mě osobně třeba vadily krémy/oleje se skořicí zřejmě pro agresivitu silicí, ale vnitřní užívání na mě působí blahodárně (nehledě na chrochtající si chuťové buňky).

Galangal (Alpinia galanga): Tento kořen nás koupíte spíše ve specializovaných prodejnách a je chuťově podobný zázvoru. Stejně jako zázvor bude mít pozitivní vliv na střevní peristaltiku, nachlazení či dokonce rakovinu. Galangal vykazuje stabilizační účinky na žírné buňky (tedy proti uvolňování markerů zánětu při alergické reakci). Protialergické působení bylo prokázáno také u jiného druhu Alpinia, který působí přímo proti syntéze histaminu a prostaglandinu (tedy proti zánětům). I u jiného typu Alpinia byly nalezeny účinky proti uvolňování histaminu ze žírných buněk. A když se takový galangal spojí s rozmarýnem a eukalyptem, máme silný protibakteriální mix! Takže až tento podivný kořen uvidíte a budete se podivovat, co je to za divný zázvor, nezapomeňte jej přibalit k nákupu a nechat se překvapit.

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus): Benedikt najdete v anglickém překladu doslova jako „požehnaný bodlák“, což samo o sobě napovídá, že bude mít historicky ověřené účinky na organismus. Obsahuje celou řádku biologicky aktivních sloučenin včetně cinnamaldehydu, který působí na stabilizaci žírných buněk. Jeho hořkou chuť mu dávají lignany jako trachologenin a cnicin. Podle studií má výrazné antimikrobiální účinky (na různé bakterie jako je E. coli, Klebsiella, Pseudomonas, Staphylococcus aureus či kvasinkám). Některé lignany mají také antivirové a protirakovinné účinky. A určitě vás bude zajímat, že cnicin působí také protizánětlivě přes několik drah včetně zabránění uvolňování histaminu (testováno na potkaních žírných buňkách). Pokud vám tedy benedikt dělá dobře, může to být jednak z důvodu stabilizace žírných buněk, ale také díky podpoře trávení a likvidaci patogenních bakterií, které mohou být příčinou HIT.

Moringa olejodárná (Moringa oleifera): Moringa je bylina, kterou najdeme v tropech a subtropech, a která je již po staletí využívaná pro nutriční i lékařské účely. Není se čemu divit. Jak se píše v souhrnné práci z roku 2005, moringa obsahuje více vitamínu A než mrkev, více vápníku než mléko, více železa než špenát, více vitamínu C než pomeranče, více draslíku než banány, a kvalita bílkovin v listech moringy je srovnatelná s těmi v mléku a vejcích. Obsahuje více jak 46 antioxidantů a 36 protizánětlivých látek. Ve stejné práci také najdete rozsáhlý seznam nemocí a problémů, kde byla moringa studována, a že jich tedy není rozhodně málo. Jelikož vás tady nechci zaplavit dlouhosáhlým povídáním o této bylině, pojďme se podívat ve zkratce na to, co nás zajímá asi nejvíce. Krom zánětu se testuje moringa hojně právě při astma, což je nemoc pramenící právě ze zánětu v plicích, a je často dávána do spojitosti s uvolněním histaminu. V této studii ukázali, že právě moringa dokáže snižovat astma a snižovat obsah histaminu přímo v plicích (potlačuje přímo zánětlivé pochody v plicích, zabraňuje uvolňování histaminu při přecitlivělosti). Nápomocná může být také u zánětu tlustého střeva (střevo je obecně problém histaminiků). Látky izolované z moringy nejen dokáží krotit aktivované žírné buňky, ale vykazují také účinky proti bolesti, což by mohlo být výhodné u onemocnění jako je artritida a další. U experimentálních zvířat moringa také krotí otoky. Na základě protialergických účinků u zvířat také testovali vliv na anafylaxi a zjistili, že pokud podali moringu před vyvoláním anafylaktického šoku, byli schopni jeho rozvoji zabránit. Proto se jeví moringa jako vhodná doplňková léčba při alergiích. Co by ještě alergiky a HITaky mohlo zajímat je fakt, že se moringa dokáže uplatnit i u atopické dermatitidy.