Moje zkušenosti s dietou napodobující hladovění aneb jen 5 dní, které stačí ke změně

Po tom, co jsem sepsala článek o příznivém vlivu různých druhů hladovění na lidské zdraví, jsem si říkala, že bych to měla také vyzkoušet. Tedy zkušenosti už jsem nějaké měla z předchozích let, kdy jsem se snažila jedenkrát za měsíc zvládnout pouze den na vodě, z každého týdne si pak vyhradit jeden den, kdy jsem konzumovala pouze ovoce a zeleninu v omezené míře a v neposlední řadě jsem si chvíli hrála i s přerušovaným hladověním (16 hodin hladovění, 8 hodin okénko na jídlo). Přerušované hladovění mi do jisté míry vyhovovalo, ale jako problémové jsem to viděla sociálně. Jasný, každý si pomyslí, že si to člověk uzpůsobí, ale nebylo to chvílemi jednoduché. Když jsem viděla FMD, tedy dietu napodobující hladovění, a efekt na imunitu z klinické studie, začala jsem přemýšlet, že se do ní musím vrhnout a otestovat účinky na sobě. A tak si samozřejmě vybírám dobu horka, cestování, menstruace a měsíc do operace, abych to měla jako tuplem těžké. Prosím, berte článek s nadhledem, opravdu jej nepíši, abych četla komentáře, jak je hladovění jednoduché, nebo abych vám dávala návod/jídelníček (nope, nebudu, pardon, nevezmu si vás na svědomí:)). Budu však ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti, zda jste FMD zkoušeli. A třeba vás moje zkušenost naopak pobaví a povzbudí, že žádný učený z nebe nespadl a že to jde zvládnout.

Fasting mimicking diet není žádné hladovění o vodě

Jak sestavit FMD dnes již najdete veřejně na internetu, tedy přesný počet kalorií a poměr makronutrientů. I tak ono plánování není jednoduché a často to nevypadá vůbec splnitelně, proto zřejmě budete potřebovat pomoc od někoho, kdo studoval výživu. Kdo by chtěl přežít několik dní na dvou avokádech denně? Nebo vážit 122,75 g květáku? Spočítat, jak dodat všechny potřebné mikronutrienty? Další možnost je vyzkoušet některou z komerčních diet, ať už originální Fasting Mimicking Diet ProLon od Dr. Longa, která je sestavena autorem celé řady vědeckých studií na pozitivní efekt hladovění s ověřením v klinické studii, nebo některou z náhradních diet, které se poslední dobou objevují (avšak nejsou obvykle nutričně stejné jako originální dieta a nebyly tedy klinicky ověřené). Uvádí se, že FMD by měla první den obsahovat 54% normálního kalorického příjmu, tedy 1090 kcal (10% protein, 56% tuk, 34% sacharidy) a pak 2-5. den 34% příjmu, cca 725 kcal (9% protein, 44% tuk, 47% sacharidy). Nutno ale poznamenat, že má být plně pokryt příjem mikronutrientů, já jsem tedy zařadila i multivitamín a omega-3 mastné kyseliny (nutno započítat do kalorií), olivy v oleji, ořechy atd, tedy sestavení pro alergiky na ořechy může být obtížnější. Stejně tak originální dieta obsahovala vlákninu a snažila jsem se na její příjem dbát. Článek není psán, abych vám poskytla přesný jídelníček nebo vás naváděla k vyzkoušení, ale chci jen popsat vlastní pocity a třeba ty, co se bojí, trochu povzbudit. Pročetla jsem spoustu článků, zkušeností, vědecké literatury a vybavená/inspirovaná jídelníčky ostatních (i originální dietou, kde si můžete prohlédnout, co obsahuje a v jakém složení) se rozhodla do toho pustit.

Je potřeba se připravit

• Jako i psychicky, abyste si nemysleli. Pokud jste nováčci, tak to nebude sranda a sociální život vás možná nebude přitahovat. Tedy najít si v diáři 5-6 dní, kde nebudete mít naplánované žádné společenské akce, večeře, meetingy atd., což je pro mě osobně docela problém:).
• Počítejte s tím, že budete unavenější, ale zároveň si naplánujte nějaké aktivity, které zaměstnají váš mozek. Možná teď oceníte, že máte skvělou práci. Nebo jakoukoli práci:).
• Pokud máte doma děti, bude muset velkou část práce přebrat partner/ka, navařte jim dopředu jídla do mrazáku nebo lednice, ať vás pak nic neláká. Ono se to nezdá, ale už jen to ochutnávání při vaření může přinést kalorie navíc. A pokud máte doma partnera/ku, tak ať se přidá, je to zdravé. Nebo ať se o sebe postará sám/sama:). Co by milující rodina neudělala pro vaše zdraví.
• Odstraňte z dosahu všechny největší lákadla, neskladujte potraviny, ale naopak se vybavte tím, co budete potřebovat. Je to hlavně o tuku, takže pokud nemáte rádi ořechy a olivy, bude to moc těžké. Nebo si jako nechejte v lednici peanut butter cups a trénujte mozek. Je to celé v hlavě!
• Ideální je vynechat kávu i čaj s obsahem kofeinu (mírnější verze říká, že v případě nouze je povolena jedna káva nebo čaj bez cukru či mléka). Proto je dobré omezit příjem kofeinových nápojů už předem, ať vás nečeká bolest hlavy. Stejně tak je dobré předem trochu omezit i cukr z potravy, aby bylo tělo připraveno.

Varování

V žádném případě nepodstupujte nekontrolované hladovění nebo FMD bez toho, aniž byste byli dostatečně zdraví a ideálně měli dohled lékaře nebo specialisty. Pokud je vám pod 18 let, kojíte, jste těhotné nebo nějak závažněji nemocní (případně podvyživení), FMD se nedoporučuje či případně po odborné konzultaci s lékařem. FMD může ovlivňovat také hladinu glukózy a je nutné ji konzultovat nebo provádět pod dohledem specialisty, pokud jste léčeni na problémy s glukózou v krvi (diabetes či užíváte jiné léky ovlivňující hladinu glukózy v krvi). Stejně tak je možné, že metabolické změny mohou ovlivnit i další léky a proto je potřeba nejdříve probrat s lékařem.

A co se tedy dělo?

Den první

Den první jsem si naplánovala v rámci výletu. Někdo by si řekl, že šílenství, ale na druhou stranu vlastně nakonec možná uvítáte, že budete mít dostatek rozptýlení. První den je poměrně štědrý a povoluje nějakých 1100 kcal, což je v podstatě stále ještě dost jídla. Takže žádný brek, jo? Bude hůř!

Lehce se to říká, hůře dělá, ale nakonec je první den v pohodě. Jako ano, je dobré se ani před dietou moc nenacpávat, já jsem volila lehčí jídlo v podobě ovoce, salátů a raw jídla. Večer studuji, co mě vlastně čeká další dny, nakonec jdu spát až tradičně kolem půlnoci, což mě pěkně štve, protože jsem si plánovala, jak FMD spojím s hodně spánku a regenerací a dočtu knihu atd. No znáte to. Na FMD se doporučuje nepít nebo omezit kávu na jednu denně a přiznám se, že jsem si to jedno Americano dala. Ne proto, že bych kofein potřebovala, ale protože jsme v kavárně. Pro ten pocit. Že můžu. Pocit hladu se prakticky nedostavil, horší je to zápolení s mozkem, tedy s onou touhou tuhle něco ochutnat a tamhle něco ochutnat. Tak jo, přiznávám si první věc, jsem závislá na jídle (sice na tom zdravějším, ale i tak). Snažím se myslet pozitivně a opakuji si slova „trenéra“ při silovém tréninku: to dáš, je to jen mentální záležitost.

Den druhý

Dnes dochází k redukci kalorií na nějakých 700-800, což začne být teprve radost. Považuji za super, že můžu jít do práce, protože práce vás prostě zabaví. Takto vydržím s prvním jídlem až do polední hodiny a pak si říkám, že už to přece bude v pohodě, když mám celé odpoledne na celý zbytek kalorií. Po druhé hodině přichází krize a já na meetingu usínám, ale nakonec se vzpamatuji a po třetí hodině přichází jídlo a sluníčko. Probudí mě to, proložím to nějakým tím bylinným čajem a předchozí lítost, že jsem doma nechala napočítané olivy, se rozpouští s vědomím, že je budu mít večer. Jej. To chce malý taneček radosti. Pracuji nějakých 9-10 hodin a cestou domů se rozhodnu ještě pro procházku, abych nasbírala nějaké kroky. V rámci FMD se nedoporučuje cvičit, takže chůze je jediný pohyb navíc…možná se doma ještě protáhnu. (naivko!)

Dám si poslední jídlo a jsem tak plná, že na protahování není síla. Jsem děsně „vyčůraná“ a jako jedno jídlo mám zakomponovanou polévku, kterou pěkně víc naředím a mentálně mám pak lepší pocit, protože koukám na plnou misku jídla. Je vedro a na jednu stranu se mi chce spát, na druhou mám resty a musím je dodělat. Pocit hladu byl možná trochu dopoledne, ale jinak nic, bolest hlavy zatím nic, jen večer jde cítit pokles energie. Navíc jsem všude četla, že 3. den je kritický a proto počítám s tím, že toho moc další den neudělám. Raději. Takže jdu tradičně spát po půl noci.

Den třetí

Probouzím se bez pocitu hladu, docela odpočatá (když ráno necvičíte a nemusíte chystat jídlo, máte najednou víc jak hodinku k dobru na spánek:)) a říkám si, že to udělám stejně jako den předchozí, tedy že si posunu jídlo na co nejpozději, ať pak to odpoledne dotáhnu zdárně do konce. Čeká mě opět alespoň 9 hodin práce, ale jsem pozitivně naladěna a slibuji si, že když bude fakt krize, dám si prostě to kafe. Co mě trochu trápí je, že vám malinko začne zapáchat z pusinky, takže se snažím vyhýbat příliš blízkým rozhovorům. Možná je to jen můj dojem, ale nechci to riskovat. Den začínám bylinným čajem (máta alespoň osvěží ten dech:)) a nakonec mám první čas na jídlo až kolem druhé hodiny, celou dobu si uvědomuji, že zas takový hlad nemám a že každý kousek jídla, které vložím do úst, mě sytí. Neuvěřitelný pocit. O to více si uvědomuji, jak málo si vážím jídla (a to si myslím, že si jej vážím tak o 100% víc jak spousta lidí).

Je odpoledne, jsem trochu unavená a bolí mě lehce kolenní klouby. Netuším proč, hýbu se méně než normálně (možná proto), ale žádná bolest hlavy ani extra výpadky se nedostavují. Zatím se nedostavuje ani ten mentální výkon, kteří všichni popisují, nějaké to vyjasnění a konec prokrastinace:). Pořád jsem závislá na jídle a těším se, až si dám další chod a pak ještě jeden doma. Není to kvůli hladu, ale prostě protože chutě jsou mrcha a je uspokojující něco dát do pusy. Plánuji, že půjdu spát extra brzy, ale jako znám se, že jo, pořád jsem se nedostala k té knížce.

Nakonec mě odpoledne dohnaly bolesti v rámci začínající periody, které se mě díky endo odráží hlavně na střevech:(. A tak jsem nakonec přešla na osvědčený trik – kávu. Ano, káva mi tlumí bolest střev. Bolest ustoupila, energie zůstala, hlad ne, v práci jsem byla minimálně devět hodin bez problémů (možná trochu zpomalená a všimla jsem si, že trochu nespolečenská), ale vlastně jsem přemýšlela, jak se člověk bez jídla nebo s restrikcí cítí dobře:). Teď jen doufat, že mě ten „pád“ nedožene další den, když to všichni tak svorně popisují. Jdu zase spát až kolem půlnoci, proklínám se za to, ale přijdu si nesmrtelná. Třeba bych si ráno mohla zajógovat.

Den čtrvtý

Ráno se budím s tím, že jóga nebude. Jsem trochu přejetá a tak si říkám, jestli nějaká ta krize, změna počasí a tlaku, málo spánku…Kdoví. Čeká mě 12 hodin v práci, takže namísto jógy vyrážím dříve do práce. Práce je dobrá, práce šlechtí. Cestou mi trochu zakručí v břiše, ale jak se vrhnu do víru experimentů, hlad nepociťuji a dostávám se o pár hodin později k čaji. Pak mám malý prostoj určený na mentální činnost místo manuální a celým tělem mi projede vlna kručení. Shit. Přitom mám pocit, že ani ten čaj do sebe nenarvu, protože žaludek je plný. Pořád se cítím trochu mentálně zpomalená, fyzicky to jde. A hlavně se mám na co těšit – dneska si zase dám olivy:). Jak málo najednou člověku stačí ke štěstí.

Sociální sítě jsou zlo. Pokud sledujete na instagramu profily, které nejčastěji sdílí jídlo, nezapínejte jej. Je to peklo. Začínám se považovat za masochistu a nakonec stejně koukám na všechna ta smoothiečka a veganské misky. Je to strašně zajímavý pocit, protože vlastně člověk nemá hlad a dokonce už nemá ani takovou chuť, ale pořád tam něco je.

Odpoledne mám krizovku a zjišťuji, že jsem tím pádem prostě zpomalená, protože ostatní ji popisovali již třetí den. Naštěstí mám tolik práce, že nestíhám ani jíst natož přemýšlet, jestli sebou seknu. Chvílemi se mě někdo ptá, proč jsem tak bílá, vzápětí proč jsem tak rudá. Můj jediný povolený čtvereček hořké čokolády mi omylem vypadne – přímo do horkého čaje. Proooooooooč? A tak sama sobě dělám ústupek v podobě jedné kávy, což není vůbec dobrý nápad. Zase se totiž stávám nesmrtelnou:)). V práci jsem 13 hodin a jsem na sebe pyšná. Další bonus této diety – oceníte sami sebe!

Ty jo, den čtvrtý končí. Už jen jeden den a pak vlastně „přechodný den“, kdy také není moc dobré se přejíst. Podle zkušeností jsem se měla už dnes cítit lehčí a připadat si štíhlejší. Žádné podobné změny nepozoruji, ale všímám si, břicho je stejně nafouklé, ale nezdá se tak bolestivé. Zatím nevím, co na to moje mikrobiota, ale střevu se to docela líbí. Řekla bych, že i cystě, má tam teď víc místa a nemusí se s nikým přetahovat (aka břicho je pořád stejně nafouklé a cysta si tam může kraulovat). Jo, vlastně si jedné změny všímám, mám nějak hlubší vrásky!

Den pátý

Budím se po sedmi hodinách s mírnou bolestí hlavy. Jako kde je ten slibovaný skvělý spánek a energie po ránu? No dobře, energie by byla, na to, že člověk nejí, je překvapivě efektivní. Bolest hlavy se v ranním procesu ztrácí a práce mě zabaví až do dvou hodin, kdy mám čas na první jídlo. Aleluja! Ty jo, fakt už je to 5 dní? Nechápačka. Zítra už mě čeká smoothičko. A udělám si nějakou polévku. S cuketou. Sakra, proč na to myslím teď, když mě čeká ještě celý den „hladovění“?

Ano, jsem očividně masochista. Ráno se zamýšlím, co mi vlastně chybí nejvíce. Nemůžu si žádnou specifickou chuť vybavit. Chybí mi to, že když mi někdo v práci nabídne ostružiny nebo broskve, že si nemůžu zobnout. Chybí mi jít s kolegy na oběd nebo kafíčko. Prostě mi vlastně nechybí žádné jídlo tak jako sociální události okolo. Je neuvěřitelné, jak máme tyto věci spojené. A taky i vlastně chybí cvičení, takže se těším, až do sebe nasoukám nějaké jídlo a dám si pořádně do těla (i když je mi jasné, že ze začátku to nebudou extra výkony).

Večer mě čeká dlouhá cesta a řízení, a tak si dávám kávu. Zaplavuje mě vlna energie a klidně si 4 hodiny řídím a baví mě to:). Nakonec si všímám, že mám úplně jinou náladu. Jsem celkově tak nějak šťastnější. Možná jsou šťastnější moje bakterie:). Nevím. Prostě mě všechno baví víc a hlavně mě baví rozdávat úsměvy.

Den přechodný

Co jsem si tak četla recenze, spousta lidí v tomto dni selhalo a rovnou se vrhlo na něco pro ně tradičního jako je burger nebo palačinky. Mám velké štěstí, že pro mě je tradiční jídlo něco úplně jiného. Těším se na banán. Vlastně jo, těším se na spoustu věcí. Takže teď se ukaž, Kašule, jak to ukočíruješ!

Dopoledne začínám oříšky, běhám po lese a cítím se skvěle. Přichází oběd a vytoužené ovocné smoothie. Ano, to mi chybělo. Na večeři dusím zeleninu a doplňuji ji zeleninou čerstvou. Cítím se děsně fajn. Střevo neprotestuje, házím mu tam zase nějaké to probiotikum. Je to zvláštní pocit, zase takhle vařit a jíst.

Závěr

Během diety padlo dolů 2,5 kg, což není tolik, aby to nemohl držet i člověk štíhlý, ale stejně je jasné, že jakmile si zaplním střeva, budou z toho 2 kila nazpátek. Ale ze mne si případ neberte, od té doby, co mám cystičku, můžu být klidně na vodě a váha dolů se nepohne (ano, je z čeho). Necítím se extra štíhlejší ani prázdnější, jak všichni popisují, ale možná je to tím, že nepřecházím z normální stravy. Ale jeden efekt to rozhodně má. Cítím se spokojenější a šťastnější. Klidnější. Mám pocit, že jsou věci, na kterých tolik nezáleží a které bych neměla hrotit. Prostě člověk má za tu dobu najednou čas prohlédnout si ten život zase jinak. Naopak s dalšími dny, kdy už je příjem jídla prakticky normální, přichází více tesknivých momentů, nebo-li ztrácí se pocit vědomého bytí a nastává klasický životní flow s veškerými útrapami. Cítím se….zdravější.

Skvělé je, že se nekonalo žádné stresové období, žádný opar, teplota, větší bolesti, nic, takže věřím, že když se mi povede to stejné ještě 2x zopakovat, dosáhnu nakonec kýženého efektu na imunitní systém. Mám ještě co zlepšovat, např. se vyhnout i té jedné kávě denně, více spánku, méně práce. Každopádně nevidím důvod, proč by nešel FMD dělat v běžném pracovním procesu, dokonce jsem nezaznamenala efekt na snížení pozornosti (přestože autoři původní diety nedoporučují moc řídit, pokud nemusíte) a proč jej zase nezopakovat. Věřím, že ten efekt na imunitu tam bude, stejně jako byl efekt na zmírnění jakýkoli menstruačních problémů (obvykle je v tomto období moje imunita nejslabší) a že tělo nějaké to hladovění občas potřebuje. Ten mentální pocit je něco, proč bych FMD doporučila plošně i zdravým lidem. Pocit zdraví, nesmrtelnosti, spokojenosti a pokory zárove%n.