Jsem si jistá, že pokud sledujete můj blog pravidelně, uvědomujete si, jak důležité je mít zdravou mikrobiotu a jak její poškození může vést k celé řádce nemocí (a to se nebavíme jen o té střevní). Jedna věc je koukat na to, co můžeme dělat, abychom ty naše malé střevní potvůrky hýčkali, ale nesmím zapomínat na to druhé, tedy dávat si pozor, abychom je zbytečně nelikvidovali. Bohužel informace o tom, co vše škodí naší mikrobiotě, se objevují až dnes, když už zřejmě po několik generací dochází k ochuzení mikrobioty a některé změny lze jen špatně vracet. Zatímco tam, kde jsou nemocné děti, si lidé stěžují na genetiku a kdoví co, my už dnes víme, že na vině mohou být spíše nevhodné návyky již našich prarodičů a rodičů, nástup moderní doby a využívání zpracovaných potravin, nevhodný jídelníček a kontrast přehnané hygieny vs. znečištění půdy a vzduchu.
Kde se ztrácí naše mikrobita?
Nedávno vyšlo krásné shrnutí Martina J. Blasera v Nature o tom, zda souvisí mizející mikrobiota s nárůstem chronických onemocnění. Je to opravdu hezké zamyšlení shrnující poznatky poslední doby, které poukazuje, jak redukujeme postupně naši mikrobitu a to se nám vrací zpět v podobě nedostatečně/nesprávně vyvinuté imunity a následně chronických chorob. Tak jen pro připomenutí:
- Těhotenství a porod. Zdá se, že jakékoli užívání antibiotik v těhotenství může ovlivnit, jakou informaci předáme další generaci. Velkou nevýhodou je císařský řez, jelikož dochází k velkému zásahu do vývoje mikrobioty dítěte a chybějící bakterie se už prostě nedostanou ani do další generace, pokud nějak záhadně nedojde k horizontálnímu přenosu.
- Kojení. Náhradní mléka sice obsahují veškeré makronutrienty a dítě hezky prospívá, ale nikdo není schopný nahradit mikronutrienty v mléce, které zvýhodňují specifické bakterie, které nás v pozdějším věku chrání. Ukazuje se, že některé bakterie díky umělé výživě masivně ztrácíme.
- Rané dětství. Dnes se užívá více antibiotik už od raného dětství a přitom víme, že jedna jediná dávka antibiotik dokáže nenávratně poškodit mikrobiotu a projevit se v pozdějším věku chronickými chorobami (alergie, astma), metabolickými problémy a samozřejmě se pak takto špatné složení mikrobioty předává dál.
- Užívání antibiotik. Dříve se myslelo, že jednorázové užívání antibiotik zasáhne náš mikrobiom dočasně. Není to tak, škody mohou být trvalé a nemusí se nikdy vrátit do původního stavu (aneb vítej propustné střevo a HIT).
- Hygiena. Sice už neumíráme na kdejaké choroby způsobené špatnou hygienou, ale předpokládá se, že jsem naopak zabránili horizontálnímu transferu bakterií a tedy možnosti rozšířit naši mikrobiotu, nehledě na využívání antibakteriálních látek v kosmetice a hubení dalších bakterií tímto směrem.
Bohužel ztráty v rozmanitosti mikrobioty se během generací mohou ještě více prohlubovat a dostáváme se tak do problému, že u narozených dětí není zajištěn správný vývoj imunity (vývoj získané imunity ovlivňuje mateřská mikrobiota, změnou signálů pak může dojít i k narušení vrozené imunity), což se nemusí projevit hned, ale klidně později. Tělo může reagovat jinak na patogenní signály a stejně tak tedy reagovat negativně na to, co by to tolerovat mělo (aka vítejte alergie, přecitlivělosti atd).
Zatímco o některých lécích a antibioticích se ví dlouhodobě, že mohou mikrobiotu poškodit, stále odhalujeme více a více faktorů, které mohou ovlivňovat stav naší mikrobioty i v dospělosti. Pojďme se dnes na pár z nich podívat.
Umělá sladidla poškozují mikrobiotu, což může přispívat ke vzniku metabolických nemocí
Věřím, že když se poprvé zaváděla umělá sladidla do výživy, byl to velký boom. Jej, cukrovkáři budou moc jíst sladké. Jej, budeme si moct dopřát sladkosti, aniž bychom přibírali. Počáteční studie vypadaly slibně. Ale čas obvykle ukáže. Trvalo spoustu let, než se konečně zprávy o škodlivosti umělých sladidel dostaly k veřejnosti. Žel stále ne v dostatečné míře a tak klidně diabetologové dále radí pacientům, aby přešli na umělá sladidla, ignorujíc fakt, že právě jejich konzumace může vést k nadváze a metabolickým chorobám včetně zhoršení citlivosti na inzulin. Pojďme se podívat na práci z roku 2015, která zkoumala, jak umělá sladidla vyvolávají glukózovou intoleranci u zvířat. Výzkumu na lidech v tomto směru moc nemáme, protože je těžké uhlídat skupinu pacientů dlouhodobě, ale studie na zvířatech jasně ukazují, že konzumace sacharinu, acesulfamu, aspartamu a dokonce stevie může vést u nárůstu váhy a ukládání tuku. U sacharinu a aspartamu bylo pozorováno také narušení metabolismu glukózy, přičemž aspartam u myší navozuje hyperinzulinemii, sníženou toleranci inzulinu a zhoršení aterosklerózy. Takže asi žádná výhra pro diabetiky a už vůbec ne pro zdravé lidi. Zmíněná studie ukazuje, že negativní dopady na zdraví mohou právě díky změně střevní mikrobioty a je potřeba tento fakt prozkoumat. Dobrá zpráva je, že se zdá, že po vyřazení sladidel se během pár týdnů dá vše do původního stavu, i když je otázka, zda hraje roli, jak dlouho člověk umělá sladidla využíval. Tak jako tak se zdá bezpečnější prostě sladké redukovat než onu chuť nějak nahrazovat.
Maltodextrin narušuje antimikrobiální obranu
Nevinně vyhlížející látka, která je součástí potravin i potravinových doplňků či léků. Ano, najít prakticky nějaký doplněk, který by neobsahoval v kapsli něco, co poškozuje mikrobiotu a střevní integritu, je dnes snad zázrak. Dříve jsem vám psala o škodlivosti karboxymethylcelulózy (E466) a polyoxyethylensorbitanmonooleátu (polysorbát 80, P-80, E433), které vyvolávají zánět na střevě i při užívání běžných dávek, dnes se chci zmínit o maltodextrinu (někdy též uváděn jako modifikovaný škrob). Vědci zjistili, že maltodextrin je běžně používané potravinářské aditivum, které však pozměňuje mikrobiální fenotyp, integritu ochranné střevní mukózy a antibakteriální obranu hostitele. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat pacienti s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, kde právě nacházíme narušenou antibakteriální obranu hostitele a protilátky proti střevním mikrobům. Podání maltodextrinu vede k expanzi v růstu E.coli a k její zvýšené adhezi, což může být problém. Mimo to má maltodextrin také vysoký glykemický index, což nesvědčí protizánětlivé dietě.
Vybělené jídlo = vybělený mikrobiom?
Jak jsem nakousla v předchozím odstavci, potravinová/kosmetická aditiva se ukazují být velmi problematická. Celou dobu je považujeme za bezpečná a i když máme pochybnosti, mohou se obvykle dlouho dlouho využívat, než se někdo odhodlá k jejich zákazu. Co se ale ukazuje je fakt, že potravinová aditiva nejsou často dobře prozkoumaná a mohou mít vliv na naše maličké a důležité, zvláště při trvalém a dlouhodobém užívání. A to ani nemluvíme o kombinaci aditiv, což už vůbec nikdo netestoval. Např. taková titanová běloba (oxid titaničitý, E171) se v podobě nanočástic používá do různých kosmetických výrobků (vč. zubních past), ale také k bělení potravin (polevy, žvýkačky). Tato studie ukázala, že dochází k pozměnění fenotypu střevní mikrobioty a změnám střevního pH, což může vést k narušení mikrobionální stability. Někdo by mohl podotknout, že se jedná o malé změny, ale nutno poznamenat, že nová studie odhalila hromadění TiO2 v tkáni a vypadá to, že částice aktivují zánětlivé dráhy (a vědci doporučují lidem s narušenou střevní bariérou, což může být i HIT, úplné vyřazení E171 ze života). Když jsme u těch nanočástic, studie ukázala u myší, že ani stříbro, které se používá právě jako antibakteriální přísada, nebude tak nevinné, co se týče střevní mikrobioty, a je tedy potřeba zvážit, zda je nárůst v potravinářství žádoucí. Stejně tak další antimikrobiální látky dnes hojně používané v kosmetice a lékařství, jako je triclocarban, mohou zanechat nebezpečné následky u těhotných žen (nejen?), a je tedy dobré dávat si pozor, kde nás už antibakteriální ochrana poškozuje a kde vůbec prospívá.
Extrémní sportovní zátěž nikomu nesvědčí
Samozřejmě všichni víme, že pravidelný pohyb je zdravá záležitost a prakticky nutná intervence, pokud chcete snížit zánět v těle. Avšak velký rozdíl je v tom, jak je pohyb veden. Pro správnou funkci střeva je pohyb nezbytný a složení mikrobioty se pohybem mění. Pokud však mluvíme o extrémní zátěži a sportovních výkonech, efekt na zdraví může být opačný. Ve studiích bylo zjištěno, že extrémní zátěž vede ke zvýšení střevní propustnosti (vlivem přes proteiny spojů) a následnému narušení střevní integrity a střevních obyvatelů. Probiotika užívaná před výkonem nemají ochranný efekt či dokonce stav zhoršila. Nutno ale poznamenat, že se bavíme o zátěži nad 2 hodiny při 60% VO2max, což se většiny lidí asi nedotkne.
Nevhodná výživa matky (nejen) v těhotenství a při kojení
Skoro si říkám, jestli má smysl to sem psát, protože je všem asi jasné, že matka by měla mít vhodnou stravu už před otěhotněním, v těhotenství a samozřejmě při kojení. To, co vidím ve svém okolí, však bohužel potvrzuje, že jedno víme a jinak se chováme. Tak třeba zasáhnu aspoň ty ženy, které se na otěhotnění chystají a které nechtějí, aby jejich dítě bylo nemocné. Dříve se předpokládalo, že dítě je v děloze ve sterilním prostředí, ale dnes se ukazuje, že tomu tak zřejmě není a že už v toto období dochází k přenosu mikrobioty mezi matkou a plodem. Mikrobiota matky hraje roli hned ze dvou pohledů: jednak podporuje vstřebávání/produkci živin u matky, které jsou potřeba ve zvýšeném množství pro vývoj dítěte, a jednak slouží jako základ pro mikrobiotu dítěte. Tedy dieta matky už v těhotenství hraje extrémní roli nejen co se týče živin pro dítě, ale hlavně vývoje mikrobioty. Např. vysokotuková dieta dokáže změnit mikrobiom u lidí, vést k nárůstu váhy a zánětlivým změnám. U zvířat byla taková dieta v těhotenství spojena s vyšším zánětem a tedy změnou mikrobioty negativním směrem, která byla u mláďat detekovatelná po 1. roce života i v případě, že zvířata byla před koncem těhotenství přesunuta na zdravou stravu. U těhotných žen, které jsou na vysokotukové dietě, pozorujeme stejně negativní změny – novorozencům až 6 týdnů po narození chybí bakterie, které jsou velmi důležité pro formování střevní mikrobioty a imunity. V této úžasné studii se zase dozvíte, jak ovlivňuje umělá výživa vývoj mikrobioty a rozhodně začnete pochybovat o tom, že je to dobrá volba pro vaše dítě:(. Umělá výživa prostě nikdy nepředčí tu celistvou, ať už se jedná o děti nebo dospělé.
A zase ty léky!
Asi ani nemusím psát o tom, že některé léky ničí mikrobiotu nebo ji nějak ovlivňují. Zatímco u některých léků to přímo čekáme, tedy např. u antibiotik, a při jejich krátkodobém užívání se snažíme mikrobiotu posilnit jídlem nebo probiotiky, lidé užívají jiné léky dlouhodobě a nikdo je nevaruje před možnými nežádoucími účinky. A ukazuje se, že právě naše mikrobiota může trpět a být léky poškozena. Tak třeba takové inhibitory protonové pumpy (PPI), které schválně zmiňuji, protože vím, jak rádi je lékaři při prvním náznaku pálení žáhy předepisují a kolik lidí je užívá zbytečně. Podle studií jsou totiž právě PPI spojovány nejen se zvýšeným rizikem střevních infekcí (vyšší riziko výskytu infekce klostridií až o 65%), ale jejich užívání vede ke snížení rozmanitosti střevního mikrobiomu (20% bakterií vykazuje významné změny!). Zajímavé je, že se do střeva dostávají ústní bakterie, které tam nemají samozřejmě co dělat, a stávají se tak potenciálně patogenními. V závěru autoři zmiňují, že tyto změny jsou vlastně horší a markantnější než změny spojené s užíváním antibiotik. Zdá se tedy, že je to začarované kolečko – pokud máte problémy, doktor vám napíše PPI, vy si tím poškozujete střevní mikrobiotu a nakonec končíte s dalšími chorobami v důsledku propustného střeva a snížené imunity a musíte užívat další léky.
A SPOON OF HISTAMINE 
Výborný článok! Ďakujem.
Pěkný článek. Osobně bych si neodpustil, kdybych ho nečím nedoplnil. Musím zmínit i fakt, že mikrobiom ve velkém měřítku, ještě hodně negativně-bohužel ovlivňují další faktory, které jste možná záměrně neuvedla, protože všichni, kteří se takto veřejně ozvali, vzbudili velkou nevoli! O čem je řeč? Co má společný faktor a působí na nás již od útlého věku? Celoplošně? Co zasahuje nejvíce do imunitního systému a tím pádem má i vliv na mikrobiotu? ..Očkování.. Bohužel..všichni lékaři co napsali spustu knih a uvěřejnili studie o potvrzení škodlivosti, byli posléze vyloučeni ze zdravotnické asociace a studie se postupně smazali a zablokovali. Reklamní kampaň jede naplno. O přeočkovanosti dnešní mládeže už ani nemůže být řeč. Dále to máte hromadné použití např. pesticidů až 7-10 druhů do obilí. Dále to máte znečištění ovzduší a půdy, to máte v článku uvedeno do této kategorie zapadá a je z něho nejhorší chemtrails. Provadí se hlavně v noci, kdy lidé spí, aby bylo co nejméně vidět, že na nás z nebe padají tuny chemikálií.Proto tolik mladých lidí má problémy s imunitou, protože již to není únosné. Nejblíže to vysvětlují články o NWO (New World Older-novém světovém řádu), toho proč se tyto věci dějí a páchají globálně. Jak to dopadne s populací mi není známo, ale zřejmě ne moc pozitivně!
Asi jsem to špatně uvedla na začátku článku, mým cílem nebylo uvádět základní věci, které mikrobiotě škodí, ale spíše ty jiné, přehlížené, o kterých se běžně nemluví. Chtěla jsem také stavět spíše na nových výzkumech, které ještě nenajdeme v knihách o mikrobitě. A samozřejmě každé mé tvrzení je podloženo vědeckou studií a ty jaksi neexistují pro některé věci chybí. Věřím, že bychom objevili další desítky věcí a do budoucna budou přibývat, aspoň budu mít zas o čem psát:).
Katko, díky za tyhle informace. Jsou velmi cenné, jelikož v silách běžného člověka není možno podchytit mnohé z aktuálního výzkumu. A recept na udržení zdravé mikrobioty, jelikož je to tak komplexní, jak je vidno, si asi musí najít každý sám :-). K té vysokotukové dietě mám své pozorování, které je tedy celkem dost na vodě vzhledem k nízkému n. 🙂 Obě děti mám rozeny CS, pro nadměrnou velikost – 4.8 kg první holčičky, kdy jsem usoudila, že paleo dieta, která se mi zdála dobrou volbou bude fajn k udržení normální velikosti dítěte při druhém porodu.
To se sice podařilo, Barča měla jen 3,7 kg, ale porod stejně skončil CS. Ale vývoj atopie po porodu – tedy mnohočetných potravinových alergií v prvním roce života, včetně reakce na lepek a v druhém roce života pak několik obstrukčních bronchitid, v současnosti velká nosní mandle, prostě v mnoha ohledech horší počáteční zdravotní dispozice oproti „veliké“ Aničce, která v atopické anamnéze skórovala mnohem lépe. Možná byla paleo víc tučná, možná chyběl tak důležitý vitamín D, při plné eliminaci mléčných produktů a zimnímu období velké části těhotenství, protože Barča je narozena v únoru, možná jiné náhodné osídlení po porodu…
Škoda, že tohle člověk neví. Jen jsem tím chtěla doložit, jak jsou tyhle věci komplikované a někdy i dobrá vůle může spáchat víc škody než užitku…
Jani, díky za komentář. Je to určitě zajímavý pohled a přesně jak říkáš, těžko vyhodnotit, protože vlastně každý proces má svá specificka a nemůžeme u stejného dítěte vyhodnotit, jak by to bylo bez paleo nebo s, zda nepřišly hlavní změny třeba i u tebe, či jestli právě roční doba hraje roli a či vůbec atopického průběhu byl ovlivněn onou dietou v těhotenství. Dnes je až téměř děsivé, že se ukazuje, že vlastně naše zdraví ovlivňuje už babička, protože už její dieta v těhotenství má vliv na vajíčka nenarozené ženy a tedy může něco být schováno už tam. Nezbývá nám, než pořád studovat a objevovat nové a zkoušet, co prostě pro nás zabere a radovat se z každého úspěchu. Přijde mi, že věda sice přináší nové a nové informace, ale zároveň tím odhaluje, kolik toho ještě nevíme a jak vlastně snahou zjednodušit si život si poškozujeme náš vlastní život:(. Snad se to novými informacemi trochu upraví.
Nevšimla jsem si, jak je u této studie vysokotuková dieta definovaná – jaké bylo složení této diety? Mezi tuky jsou obrovské rozdíly a ostatní aspekty stravování rovněž nelze odloučit. Myslím, že jsou v tomto případě potřebné bližší informace 🙂 Takto („Např. vysokotuková dieta dokáže změnit mikrobiom u lidí, vést k nárůstu váhy a zánětlivým změnám.“) to totiž zní, že tuk je škodlivý.. s čímž teda nemohu souhlasit 🙂 Máte bližší info? Děkuji!
Bližší info bude v článcích, ale do podrobností jsem nešla, myslím, že to si dovede už člověk dohledat, ale určitě je myšlen vysoký příjem tuku v rámci běžné stravy (ne speciální diety typu LCHF a podobně, které u žen asi nikdo v těhotenství klinicky testovat ani nechce, stejně tak nebude dostatek výzkumu ani u netěhotných v rámci vlivu na mikrobiotu) a řekla bych, že z toho nevyplývá, že tuk je špatný, ale že vysoký příjem tuku je špatný, ale to stejné můžeme tvrdit i o sacharidech či proteinech (tedy ve smyslu přehánění s jednou skupinou). O škodlivosti vyokofruktózové diety zvířat v těhotenství se také ví, ale nikdo zatím nenašel souvislost s mikrobiotou, proto zmiňuji především tu vysokotukou, kde je přímý línk na mikrobiotu (čehož se článek primárně týká) a jelikož víme, že mikrobiota se přenáší už v těhotenství a její snížená diverzita atd je dnes spojována s celou řadou nemocí, zmiňuji právě to. Ale myslím, že člověk už rozliší mezi vysokotukou dietou a normálním nutným příjmem tuků:).
P.S. Co jsem se koukala, zmiňují nad 45% kalorického příjmu u zvířat, 43% kalorického příjmu u těhotných.
Právě mě zaráží obecný název „vysokotuková dieta“, protože nevidím nic špatného na stravování založeném hlavně na tucích, kdy příjem zdravých tuků činí klidně 60 – 70 % 🙂 Ve článku jsem si nic bliižšího ohledně tucích také nedočetla, což mě zaráží, protože to je potom jako porovnávat bílý cukr a polysacharidy (v rámci toho, že spadají do obecné skupiny sacharidy)
Nic to nevypovídá o tom, jak se věci skutečně mají a člověka do výživy nezasvěcenho to akorát tak zmate. Samozřejmě špatný tuk udělá ve střevech paseku i v malém množství, správného tuku bych se nebála ani v těch vyšších. Kladla bych vyšší důraz na kvalitu potravin…
No, myslím, že pro stanovení základního výpočtu kalorií z makronutrientů bylo provedeno hafo studií a nikdo jistě nepřišel s tím „dáme tam cukry, protože je máme“, ale protože tělo sacharidy využívá ve svůj prospěch, staví z nich a ne každý bude velmi dobře fungovat na jakémkoli tuku (např. lidé bez žlučníku, s jeho sníženou funkcí atd, lidé se sníženou metabolickou funkcí tvořit si z tuků glukózu). Nemáme v ruce žádný výzkum, který by potvrdil, že takto vysoký příjem tuku by dlouhodobě nepoškodil organismus (zato víme, že lidé na klasických poměrech žijí poměrně dlouho), proto naopak doporučovat vysokotukou dietu jako zdravou pro někoho, kdo se nevyzná ve výživě, může být dokonce nebezpečnější. Každé desetiletí přichází jiné studie o tom, co jsou dobré a co zlé tuky, každých deset let se prakticky ukazuje něco jiného, např. podle obecných pravidel víme, že kokosový olej nemá být zdravý, ale desítky studií ukazují něco jiného. Dnes se k tomu vyjadřoval i Chris Kresser, že doporučuje ketogenní dietu jen velmi přechodně pro dosažení určitého cíle a pak převádí a doporučuje pacientům zařadit komplexní sacharidy z whole foods, a stejně tak pokud člověk nemá dostatečný příjem vlákniny na vysokotuké dietě, tak dochází k poškození mikrobioty a pak člověk musí doplňovat rozpustnou vlákninu (ketogenní dieta u dětí např. vede k poškození kostí). Takže se stejně dostáváme k jídelníčku, kde musím něco suplementovat, abych ochránila to základní, tedy mikrobiotu (tedy člověk, který chce něco takového dodržovat, musí znát tato rizika). A normální člověk, pokud se rozhodne pro vysokotukou dietu, tak musí omezit sacharidy a umět doplnit nutrienty jako vitamíny a minerály, z jiných zdrojů, a studovat o tom, ale vysokotuká dieta v rámci klasického stravování je škodlivá, pro mikrobiotu je nevýhodná i ta nastudovaná a vypracovaná, pokud nedojde k dostatečnému doplnění vlákniny. Samozřejmě každý erudovaný lékař dnes jasně řekne, že každý jsme jiný metabolický typ a je potřeba najít vlastní poměr makronutrientů, ale obecně věda ukazuje, že vysokotuká dieta v rámci klasické stravy není pro člověka vhodná. To není žádné strašení, ale fakt a obecný pojem vysokotuké diety – my se tady převážně bavíme o klasické stravě, ne o směrech jako paleo, HFLC, ketogenní dieta a další směry, které už jsou specifické a zaměřené na limitace určitých zdrojů ve prospěch jiných zdrojů, které jsou v ČR často logisticky i finančně nedostupné.
Tomu rozumím a také naprosto souhlasím. Nechtěla jsem jen lidi vracet ke tvrzení, že by se snad vyššího příjmu tuku (vzhledem k tomu, jak nízký příjem se ještě nedávno doporučoval) měli bát (aneb raději volit konzumaci odtučněných výrobků). Ono se vždy všechno vrací k opravdovým jídlům, složení jídelníčku dle selského rozumu a zvyklosti v dané oblasti a rodině, kdy je organismus po generace na něco zvyklý a lze se i v historii dané rodiny podívat, zda to bylo v pořádku a nevedlo to k obezitě či jiným onemocněním. Zkrátka opravdovost potravin je základ 🙂 Díky za vyčerpávající komentáře 🙂
To plně souhlasím a děkuji za fajn konverzaci:). Člověk studuje a vše se mění, teď tahám za uši, když vidím, že někdo kupuje nízkotučné produkty, zvláště mléčné. Ono samozřejmě s tím souvisí, že pokud někdo jde na high fat diet s rozmyslem, tak je prakticky low-carb, což také není vždy bezpečné a doporučované, jen pro některé stavy (krásně o tom psal opět Ch.Kresser myslím v roce 2014), člověk musí vědět, co dělá. V rámci obecné výživy, tedy u masového počtu lidí, prakticky vyklenutí z nějakého standardu, ať už směrem sacharidy, proteiny nebo tuky, na bázi nekvalitní, často průmyslově zpracované stravy, vede k metabolickým poruchám, dříve či později. Když se mě někdo ptá, který olej nebo tuk je zdravější, tak říkám, že v nadměrné míře je vše škodlivé, pokud to přichází v nadměrné míře jako izolovaná komodita, tedy ne jako celistvá potravina. A když mi někdo píše, že musel ze zdravotních důvodů omezit sacharidy, tak doporučuji právě přidat více tuku do stravy v podobě celistvých potravin, protože na něčem to tělo musí fungovat. Řekla bych, že opravdu směřujeme k prediktivní mediciíně na základě mikrobity a genetického podkladu a pak konečně přestane fungovat obecné doporučení, ale někdo prostě bude na tuku a někdo na sacharidech, ale vždy bude hrát roli, jakou kvalitu zvolí.
Ano, člověk se zde často motá ve studiích, které se soustředily na obyvatelstvo v Africe či Japonsku a pak se nemůžeme divit, že se v Evropě nemůžeme domluvit, co je teda správně 🙂 Zapomínáme na naši genetickou a mikrobiální výbavu, která má svůj vývoj v určité kultuře. Je to super, kam až se věda dostala a sama jsem zvědavá, jak to s mikrobiomem půjde rychle kupředu. A pro obyčejného smrtelníka je nejdůležitější poslouchat své tělo a vrátit se ke kvalitnímu a opravdovému jídlu 🙂 Díky za komentáře i super články 🙂