Low FODMAP dieta jako lék histaminové intolerance?

Začíná se trochu více mluvit o tom, že HIT je symptomem nějakého dalšího onemocnění. Není náhoda, že nejvíce se teď mluví o problémech se střevní integritou, mikrobiotou a celkově tedy funkčnosti nejen trávení (především ochranné bariéry). Za několik posledních let se totiž ukazuje, že nízkohistaminová dieta jako taková velmi často nepomáhá pacientům z dlouhodobého hlediska a je tedy potřeba dietu optimalizovat individuálně. A v tom je zřejmě zakopaný pes u většiny pacientů, protože zjistit, co se vlastně v tom střevě děje a následně cílit specifický problém, může být velmi komplikované.

Low FODMAP dieta a histamin

V loňském roce vyšla studie, která poukázala na to, že u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (ve zkratce IBS) dokáže dieta s omezením FODMAP snížit také produkci histaminu (o 800%, tedy 8x ku původní hodnotě). Samozřejmě v určitých sférách to vyvolalo okamžitě otázku, zda lze stejná dieta použít i u histaminové intolerance. Ráda bych zmínila, že v této studii byl histamin měřen jako marker aktivace imunitního systému a jedná se tedy o histamin, který byl produkován pacientem v rámci zánětlivých procesů ve střevě (změny zřejmě souvisí s vlivem low FODMAP diety na složení střevního mikrobiomu u těchto pacientů), vliv na enzymy a metabolismus histaminu jako takového měřen nebyl a roli by to tedy mohlo hrát jen tam, kde potraviny bohaté na FODMAP vyvolávají zánětlivé pochody (což se někoho týkat může a někoho ne).

Jako FODMAP označujeme skupinu fermentovatelných oligo-, di- a monosacharidů a polyolů (což je rozdělení sacharidů podle délky řetězce. Do podvědomí se dostávají při výzkumech pacientů se syndromem dráždivého tračníku, kde zjistili, že fruktóza způsobuje stejné symptomy jako u pacientů s fruktózovou malabsorbcí (která mimochodem může jít ruku v ruce  s HIT), u predisponovaných pacientů se může zřejmě při rychlé fermentaci některých sacharidů zvyšovat propustnost střev. Ona rychlá fermentace některých sacharidů a polyolů vede k produkci plynů, které pak způsobují problémy jako je plynatost, nadýmání, průjmy, nevolnost, ale pouze u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, tedy tam, kde víme, že je něco špatně s motilitou a reakcí střev a pravděpodobně střevní mikrobiotou (u zdravých pacientů i při vysokém příjmu FODMAP – 50 g/den – pozorujeme pouze trochu „prdění“). V dřívější studii bylo také navrženo, že intolerance FODMAP se může jevit jako neceliakální intolerance lepku a oba problémy mohou být zaměněny. Tedy pravda je taková, že pokud máte problémy se střevem a střevní propustností, může vám low FODMAP na počátku ulevit a postupně budete moci přidávat podle toho, jak se vaše střevo bude hojit. S tím může také souviset i pokles histaminu uvolněného ze žírných buněk i po potravinách, které jsou jinak z pohledu HIT neškodné (a u kterých vám nebyla zjištěna alergie). Obecně tedy všelékem na HIT low FODMAP dieta opravdu není, ale její vyzkoušení vám může odhalit, že je problém někde jinde (tedy např. s propustností střev, u které zřejmě může být snížené DAO jako následek). Pokud se skupina „zakázaných“ potravin překrývá s tím, na co ve skutečnosti reagujete, je dobré se tímto směrem zamyslet. Míra tolerance FODMAP může být u každého jiná a i v tomto případě tedy budete muset experimentovat.

Co patří do FODMAP

Oligosacharidy: – fruktooligosacharidy/fruktany (inulin) – pšenice, česnek, žito, ječmen, pistácie, broskev, vodní meloun, artyčoky, červená řepa, pórek, hrášek a cibule.

                              – galaktooligosacharidy (rafinosa, stachyosa) – lušteniny, kapustičky, čekanka, cibule

Disacharidy: laktóza – mléko a mléčné produkty (naleznete ji také v léčivech, je dobré tedy číst letáky)

Monosacharidy: – fruktóza – obecně 50% populace není schopno strávit více jak 25 g volné fruktózy v jedné dávce –  jablka, hrušky, vodní meloun, chřest, cukrový hrášek, med, produkty s vysokofruktózovým kukuřičným sirupem.

Polyoly: Sorbitol, manitol, maltitol, xylitol a alkoholové cukry jsou špatně absorbované v tenkém střevě a dostávají se tak do tlustého střeva, kde podléhají anaerobní fermentaci (rychlost přechodu závisí mimo jiné i na střevní permeabilitě) a vznikají plyny jako oxid uhličitý, vodík a metan (které pak mohou vyvolat symptomy jako je bolest břicha, nadýmání či průjem). Mezi bohaté zdroje patří jablka, hrušky, meruňky, třešně, nektarinky, broskve, švestky, vodní meloun, houby a květák. Stejně tak je potřeba se vyhýbat těmto sladidlům v ostatních jídlech, protože se často používají (hlavně pro výrobu produktů s nižším obsahem kalorií).

Jak na dietu s omezeným množstvím FODMAP