Informace zde uvedené nejsou mé názory, nejsou ověřované, ale výpis informací ze setkání. Ano ano, také mám ten pocit, že už jsem vám dlouho nepřinesla informace z nějakého summitu. Pravdou je, že není příliš mnoho času si přednášky poslechnout, a ještě méně času je sepsat tak, aby měly hlavu a patu. Obvykle k poslechu používám takové ty prázdné chvíle, jako je úklid, vaření, umývání nádobí..prostě chvíle, kdy nemám volné ruce, abych dělala poznámky. Ale i tak jsem se rozhodla, že vás nemůžu prostě ochudit o některou z přednášek z proběhlého summitu pod vedením Seana Croxtona (Underground Wellness) s názvem The Second Opinions Series Volume 2: The Digestion Sessions. Tentokrát tedy s odborníky o zažívání a samozřejmě spojitosti s chronickými nemocemi. A jako obvykle byly přednášky naprosto skvělé. Mám prostě ráda, když pozvaní hosté mluví o vědě a novém výzkumu, ale i o svých praktických zkušenostech.
Zmiňovat jméno Dr. Tom O’Bryan mezi odborníky na celiakii a glutenovou hypersenzitivitu by bylo snad naprosto zbytečné. Na druhou stranu musím zmínit, že tentokrát se celá přednáška netočila kolem lepku a jeho škodlivosti. Pokud však stále o účincích lepkových obilnin na lidské tělo pochybujete, doporučuji si pustit pár přednášek od Dr. Toma, který krásně vysvětluje roli glutenu nejen v celiakii, ale také zánětu, bolesti, depresích atd. (zkusit můžete třeba jeho youtube, nebo pak hledat info na jeho stránkách).
Žádná zázračná tabletka neexistuje!
Dr. Tom otevírá rozhovor zmínkou o tom, že délka života našich dětí bude kratší než jejich rodičů. To znamená, že podle trendu a vývoje naše děti zemřou v nižším věku než my. To samo o sobě poukazuje na to, že je něco špatně. Člověk totiž v posledních letech tak trochu zlenivěl, začal měnit svět bez respektu k lidskému zdraví či přírodě, a toto je výsledek. A měli bychom si uvědomit, že neexistuje žádná magická pilulka, která by všechno vyřešila (a na kterou spousta lidí čeká), ale musíme se naučit léčit sami a upravit náš životní styl tak, abychom zdraví především zůstali.
Úvod se točil tak trochu kolem zánětu. Musíme pochopit, že zánět není špatná věc, je tady od toho, aby naše tělo chránil před útoky. Jenže nadměrný zánět je škodlivý. Tělo má prostě pouze limitovaný počet možností, jak bojovat s nelimitovaným počtem útoků. Proto by jedním z našich cílů mělo být eliminovat tyto útoky. Pokud se podíváme na lepek – více a více lidí je v dnešní době citlivých k této látce. Vědci tento trend nazývají „ztráta orální tolerance“. Jakmile je naše tělo vystaveno velkému množství enviromentálních toxinů včetně glutenu, imunitní systém začne být vyčerpaný z naustálých zánětlivých pochodů. Zánět se pak začne šířit z jedné buňky na druhou (v podstatě přeskakovat) v závislosti na našich genetických predispozicích. Pokud šířící se zánět najde díru/slabý článek (alias onu genetickou slabinu), může se nastartovat masivní odezva v některém z orgánů (ani u lepku to nemusí být nutně jen střeva!).
Jak zabránit šířícímu se zánětu?
Otázkou zůstává, jak tento řetězec zastavit. Podle Dr. Toma je důležitý/é:
1) výběr správných sacharidů. V jedné vědecké studii, kde jedné skupině podávali jako zdroj sacharidů žitný chléb a žitné těstoviny a druhé skupině oves, pšenici a brambory po dobu 12 týdnů (jinak vše stejné včetně kalorického příjmu atd.), skupina pojídající pouze žitné produkty měla potlačený přepis 72 genů souvisejících i se zánětem. Druhá skupina, která jedla oves, pšenici a brambory, měla tyto geny aktivované.
2) volit vhodné jídlo. Např. jeden hrnek borůvek denně po dobu 1 roku dokáže zvrátit degenerační pochody na mozku o 13 let! U zvířat, kterým byly podávány borůvky, nalezli o 57% méně rakoviny tlustého střeva právě v důsledku schopnosti potlačovat zánět (schopnost vypnout prozánětlivé geny). Naopak v nové studii s insekticidem zjistili, že může vyvolávat poškození funkce ledvin a obezitu – změny se promítly až do třetí generace zvířat, kterým byl insekticid podán (epigenetika – opravdu je moc důležité, co jíte v těhotenství i před ním, vše se může klidně projevit až na vašich vnoučatech).
3) volit vhodné tuky. Dr. Tom se vyjadřuje i k dietě s vysokým obsahem tuků. Podle něj není vyšší příjem tuků špatný, ale příjem nevhodných tuků je špatný.
Propustné střevo jako zdroj potravinové nesnášenlivosti
Vyšší příjem tuku však může velmi škodit např. u propustného střeva (intestinal permeability, leaky gut). Střevo si lze v takové chvíli představit jako cedící plátýnko. Normálně se přes takové plátenko větší molekuly nedostanou, ale pronikají jen maličké. Ale když se do plátýnka nadělají díry, začne do krevního oběhu pronikat kde co včetně větších molekul. Jelikož se jedná o neznámou látku, začne náš imunitní systém na dané látky útočit, vytvoří si protilátky. To je prý mechanismus, jak mohou vzniknout potravinové alergie a nesnášenlivost.
Nejen střevo je plné bakterií, ale díky špatné volbě jídla a nadužívání antibiotik může být růst „hodných“ bakterií ve střevě zastaven a převládnou ty škodlivé. Ty jsou známé tím, že mimo jiné produkují endotoxiny, které se pak dostávají do krevního řetězce (a mimo jiné spouští zánět). Právě tuk dokáže zvýšit transport endotoxinu do krve a podporovat tak sepse („otrava“ bakteriálními toxiny). Tento endotoxin ale nemusí přicházet jen ze střeva, ale také třeba od zánětu dásní či zánětu v jiné části těla. Proto je důležité snažit se udržet tělo zdravé bez zánětu (nejen jídlem) a v případě nutnosti identifikovat, odkud pochází zdroj endotoxinu a bojovat proti němu. Prvním krokem v léčbě potravinových intolerancí a dalších chronických nemocí je „zašít“ ty díry v pláténku.
Jezte čerstvé jídlo, budete mít vyživenější mozek.
Také příprava jídla hraje velkou roli. Problém dnešního jídla je míra zpracovanosti. Tom Bryan byl pekař a popisuje glykaci v produktech, která nastává v případě přítomnosti proteinu a cukru. Každé teplotně zpracované jídlo s obsahem proteinu a sacharidů bude podléhat glykaci. Glykované proteiny zvyšují propustnost střeva, proto by měl každý denně přijímat i syrovou stravu, nejen vařenou. Ve studii, kde se zabývali čerstvým a starším jídlem, zjistili, že v případě odelželého jídla byl tok krve do mozku 10x nižší než po čerstvém jídle. Což může vysvětlovat, proč se někteří lidé po vařeném odstátém jídle cítí unavení a chce se jím spát (nemusí to tedy souviset s histaminem). Dobré je s jídlem přijímat potraviny s polyfenoly, které částečně zabraňují těmto účinkům.
Celiaci pozor, protizánětlivá dieta se týká i vás!
Před koncem doktor Tom shrnuje, že jen 30% celiaků se vyléčí ze symptomů během prvních dvou let bezlepkové diety, jelikož u většiny pacientů nedochází k cílení nebo léčbě rozběhnutých zánětlivých pochodů. Většina těchto pacientů má v době diagnózy již propustné střevo a tato propustnost zůstává ve většině případů i po 6 měsících diety. Přestože se snižují parametry v krvi, nemusí dojít k vyléčení pacienta a díky propustného střevu se může vyvinout další alergie.
Mezi základní rady pro jeho pacienty patří:
- jezte více polyfenolů
- jezte více čerstvého nevařeného jídla
- vyhýbejte se GMO.
Je neceliakální gluten senzitivita výmysl?
Abych vás uvedla trochu do problematiky. Po tom, co se pár let vážně diskutuje (a jsou na to důkazy) o neceliakální gluten senzitivitě (NCGS), stačil novinářům jeden jediný článek, který má sice krásný název, ale byl novináři naprosto špatně vyložen. Novináři/pisálci/blogeři/zastánci lepku tvrdí, že tato jediná studie (oproti mnohem více oponujícím) dokazuje, že NCGS neexistuje, ale že se spíše jedná o citlivost na pšenici (nebo fermentovatelné oligosacharidy, jelikož těmto pacientům zabrala FODMAP dieta). Vedci však ve skutečnosti nezměřili, že NCGS přímo neexistuje. Dr. Tom se k této „sprosté“ zprávě vyjadřuje na závěr svého rozhovoru. Vysvětluje, že je potřeba se na studie dívat pořádně. Ve skutečnosti má spousta pacientů s neceliakální senzitivitou pozitivitu v genetice na celiakie (HLDQ2, HLDQ8), tito pacienti však byli z této studie rovnou vyřazeni. A nakonec se zjistilo, že stejně 8% pacientů reagovalo i na samotný gluten, proto vyvozovat závěry, že žádný z pacientů nereagoval na protein, ale na karbohydráty z pšenice, je velmi špatné tvrzení (měli to pojmenovat minimal effect). Mimochodem o dva měsíce později vydala stejná skupina studii, kde tvrdí, že 82% NCGS pacientů trpí depresí (kde jasně uvádí svou skupinu NCGS pacientů, kteří tedy musí existovat). V souhrnu tedy lze říci, že ona tolik propíraná studie nikdy nepopsala, že tam není žádný efekt lepku, ale cílí úplně jiný problém (že problém nemusí být jen gluten, ale další části obilnin). Dr. Tom upozorňuje, že dělat předčasné závěry, není dobré. On sám u 26% všech svých pacientů našel zvýšené protilátky proti gluten v části mozku spojené s pohybem (nemluvíme jen o celiacích, ale o tom, že protilátky se mohou vyskytovat např. i v mozku a napadat jiné orgány než střevo).
A SPOON OF HISTAMINE 
Ahoj. Velmi pravděpodobně Moje problémy začínají (a pevně doufám že konci) u Leaky gut. Mám problém s přijímáním tuku, vitamínů a minerálů. Některé minerály doplňují pod jazykem, něco kůži, něco injekcne. Je to o permanentní diskusi s lékaři, kteří se např.u injekcniho podávání B12 boji možnosti podpory patologickeho bujení. Můj dotaz zní, jak suplementovat omega 3? Mám velmi kvalitní lněný olej, který mi dělá neskutečně dobře, ale nemohu ho jist. Máslo, sádlo ve vyrachem mi v běžném množství problémy nedělá. Bkomplex a magnesium jsou kapitoly samy pro sebe-neprijimam je; stejný problém (zrychlení peristaltiky a průchod živin strevem bez jejich vyuziti) mi také, stejně jako becka&horcik působí chlorofil v jakékoli podobě, kromě vařené zeleniny. Uměli bychom tady trochu poradit nebo rozproudít debatu, jak suplementovat v těchto specifických situacich, která by mě osobně velmi pomohla? Děkuji Jarda
To by mohla být velmi složitá diskuze, protože bych čekala, že to každý bude mít jinak. Samozřejmě pokud je velmi narušená funkce trávícího systému, je velká pravděpodobnost, že ani potravinové doplňky podávané orálně nebudou mít správnou funkci, ale na druhou stranu nelze vyloučit, že právě takové přípravky nepomůžou (jelikož na trhu existuje celá škála s různými zdroji a také různými systémy dopravy do střeva atd). Já osobně nejsem odpůrce suplementace v krátkodobém měřítku a myslím, že se dnes dají sehnat i kvalitní kapsle s omega-3, které by měly být dopraveny až k místu vstřebávání a je velká šance, že se část vstřebá, ale vždy je dobré podpořit to stravou. I taková zelenina obsahuje omega-3 a pokud člověk toleruje čerstvé ryby, pak se samozřejmě nabízí místo do suplementů investovat do nich. Protože jak přesně píšete, ohledně umělého podání je vždy otazník, kdy už je to moc nebo kdy si člověk ještě vůbec dělá dobře (zvláště, když je pravděpodobnost, že člověk vitamíny sice vstřebává, ale neumí je aktivovat a dělat z nich funkční vitamín, což je často případ vitamínu B12). Otázka také je, jestli suplementovat ve chvíli, kdy tělo na to reaguje přehnaně (nově je zjištěno, že syndrom dráždivého tračníku s převahou průjmů je zřejmě důsledek vyčerpaného imunitního systému, je tedy určitá šance, že i zrychlená peristaltika může být spojena s vyčerpanou imunitou a je potřeba pak uvažovat, jak zklidnit celý systém před zaváděním suplementů – otázka je také dávkování, u citlivých osob by mělo dojít k postupnému titrování od miniaturních dávek, tedy k navození orální tolerance, někdy to může trvat velmi dlouho, ale třeba u histaminiků vždy doporučuji začínat s menším množstvím než je doporučená denní dávka od výrobce a nechat tělu prostor, aby vyhodnotila suplement jako bezpečný). Jinak horčík se běžně používá jako projímadlo, takže tam jde o dávkování, klasické B komplexy jsou pro citlivé jedince nevhodné právě pro obsah neaktivních forem vitamínů, roli pak samozřejmě mohou hrát i přídavné látky.
díky moc za info, měla jsem nemocné děti, únavou padala, tak jsem starého dobrého o-bryana vynechala. myslela jsem si, že nic nového nepřidá. těší mě, že tu někdo další sleduje tyhle summity! zdravím, lucie
To jsem ráda. Zhruba ve stejnou dobu probíhal summit o autoimunitních nemocech a i tam byl Dr. O’Bryan docela přesvědčivý:)) A to jsem původně chtěla také vynechat, že si poslechnu jiné přednášky, ale jsem moc ráda, že jsem našla čas zrovna na něj:))
Katko, a nemáš, prosím tě, odkaz na tu studii, kde testovali zapínání genů aktivujících zánět v souvislosti s tou žitnou versus pšenično-bramborovou dietou?
Našla jsem pouze tuto studii, ale netuším, jestli mluvil zrovna o ní, možná má od stejné skupiny nové výsledky. Každopádně se trochu liší čísla (jsem si jistá, že říkal 72:)), ale význam je v podstatě stejný. http://ajcn.nutrition.org/content/85/5/1417.abstract?ijkey=2e918c646839dea9a4f341ca08d772e10f3dbb1d&keytype2=tf_ipsecsha
Na stejném souboru pak vydali výsledky ukazující na to, že celkově jde i o regulaci sacharidového metabolismu, což může se zánětem souviset (zánět se zdá být zapojen i v cukrovce a obezitě), a u skupiny na ovsi, pšenici a bramborách našli v tukové tkáni vyšší zánětlivé cytokiny (http://ajcn.nutrition.org/content/87/5/1497.full)
Tak pro dolnění ještě tato návazná studie, kde přidali další screening ovlivnění drah na genetické úrovni se zahrnutím stresových drah a proliferační aktivity a tyto geny byly up-regulovány ve skupině oves-brambory-pšenise. Jak sami vyhodnotili, změny v metabolismu mohou být právě přes tyto pro-zánětlivé cesty. http://www.nmcd-journal.com/article/S0939-4753(09)00096-9/abstract
Katko, díky moc za odkazy!!! Je to zajímavé, už se těším, až si to přečtu. Ještě jsem se tě zapomněla zeptat, kdysi mi na alergologii zjistili hraniční procento aktivovaných basofilů u mléka, bylo to na hranici, ale já jsem od malička přesvědčená, že mléko nesnáším :-). Fermentované výrobky mám ráda, ale samotné mléko by do mě nikdo nedostal! Proto by mě zajímalo, čeho vlastně ty basofily jsou indikátory, tady se asi nedá určit, na jakou složku toho mléka negativně reaguji (zda bílkoviny nebo mléčná cukr)? Jen matně si vybavuji, nejsou indikátory zánětlivé reakce?
Jana
Ano ano, basofily jsou bílé krvinky, které se jako takové účastní obranných mechanismů v těle. V sobě mají stejně jako žírné buňky schované mimo jiné histamin. Krom histaminu pak obsahují ještě heparin (a další látky potřebné pro zánětlivou odpověď). V zanícené tkáni se pak rozpadají a uvolňují obě látky, heparin ředí krev, aby byl hladký průtok a tedy dostávalo se na místo vše, co má, histamin mimo jiné uvolňuje (relaxuje) cévy a umožňuje jejich rozšíření, aby byly prostupnější pro bílkoviny a další bílé krvinky. Kdyby byla tato aktivace silně pozitivní, znamenalo by to, že probíhá „alergická“ reakce bez přítomnosti IgE protilátek. Hlavně u mléka se právě o Non-IgE alergii mluví. Otázkou samozřejmě je, co to je hraniční a zda je to hraniční stále nebo ne. Nejsem si jistá, ale specifičtější sady, zda se jedná o bílkoviny či cukr, momentálně neexistují, ale pokud nevadí kysané výrobky, vypadá to spíše na ony cukry, které mezitím bakterky zvládnou z mléka „zbaštit“:))
no to já právě netuším, jestli mi vadí jen mléko nebo i zakysané výrobky, to že mi chutnají nemusí nic znamenat :-). Nicméně, já myslela, že alergická reakce vzniká jen k molekulám bílkovin, že i na cukry, jsem nevěděla
No, ono přední výživový poradci popisují, že je cukr pro-zánětlivý. Nemyslím, že by to byla přímo alergie, ale nějaký mechanismus dráždění těchto bazofilů. Kdybysme chtěli dělat jooo vesmírné teorie, tak bychom mohli vyvodit, že vzhledem k tomu, že bazofily mohou být aktivovány eosinofily, mohou sacharidy z mléka živit určité parazity a spouštět kaskádu atd, ale to jen pro ilustraci komplikovanosti těchto pochodů (opavdu bych tuto teorii nebrala v potaz:)). Na druhou stranu hraniční hodnoty jsou z diagnostického hlediska považovány spíše za negativní, zvláště, když k tomu nejsou zastiženy IgE ani další parametry nasvědčující reakcím. Bohužel u nás chybí přímá diagnostika např. histaminu v krvi, která by mohla ukázat trochu více. Ale samozřejmě se může jednat i o reakci na peptid z mléka, který není běžně testován v sadě IgE, pak budou stejně škodit i zakysané výrobky. Jinak ideální je vyšetření po delší době zopakovat, může se stát, že hraniční hodnota byla jen nadhodnocena v laboratoři.
Tyyyyjo, tak na pochopeni teto teorie uz me chabe znalosti bohuzel nestaci, jelikoz nemam medicinske vzdelani, ale treba si to tu precte nekdo erudovanejsi a prevezme ji jako hypotezu pro svuj vyzkum :-)))
Jinak me naprosto zaujala ta myslenka na vyber vhodnych sacharidu, kolikrat uz jsem na tohle myslela, ze preci neni mozne hazet ruzne potravinove zdroje sacharidu do jednoho pytle, ale to, ze by se ruzne obiloviny vyrazne lisily ve svem vlivu na metabolismus cukru, me nenapadlo. Chapu to dobre, ze ta jejich myslenka je zalozena na GI tech potravin? Cetla jsem jen abstrakt. Zito by nemelo tak silne zvedat hladinu cukru jako psenice, brambory a oves? No ted koukam do nejake tabulky, kde udavaji pro psenici GI 90 a pro zito jen 34. To je dost velky rozdil, pokud se tem hodnotam da verit. I treba v porovnani s pohankou a jahlami je na tom v tomhle ohledu lepe. Jak se vlastne to GI urcuje, to jako soubor lidi pozre danou potravinu a oni mu pak zmeri obsah cukru v krvi?
J
Co já tak sleduji zahraniční výživové poradce, tak ti celou dobu tvrdí, že není zdroj jako zdroj. To je to, co mě trochu rozčiluje, že naše poradenství je postaveno na tom, že potřebuejem tolik a tolik % bílkovin, sacharidů a tuků. Vůbec nikde se nezohledňuje kvalita, zdroj, kombinace a už vůbec ne individuálnost člověka. Stejně tak je skvělá kniha The Calory myth, která jasně poukazuje na to, že není kalorie jako kaloria nelze prostě koukat jen na kalorickž příjem, ale na zdroj takových kalorií.
V těch pracích samozřejmě koukali jako první na odpověď insulinu a celkově lipidový a sacharidový metabolismus, proto to dělali u diabetiků, ale sledovali mechanismy, které buď doprovází nebo předchází. Proto v jedné té práci poukázali na to, že ještě než se něco začne dít v krvi, spouští se přepis genů ovlivňujících právě nejen metabolismus insulinu, ale také zánětlivých a polifereačních pochodů. To poukazuje na to, že glykemický index nemůže být jediným ukazatelem, ale že ty děje jsou kompikované a tělo reaguje jinak na jiné zdroje už na samotné genetické úrovni. Jinak glykemický index žitné mouky je už nějakých 60, nepodávalo se žítné zrno v celku (více vlákniny, nižší GI), takže samozřejmě je potřeba příhlédnout i k tomuto, ale to už koukáme na metabolickou úroveň.
Já za sebe můžu říct, že prostě rozdíl vidím, proto ta pestrost jídelníčku může předcházet právě i výkyvům, ať už je odpověď v tele jakákoli (a proto vidím smysl v tom jíst protizánětlivě a protialergicky, jelikož když už nám jídlo takto reguluje zánětlivé geny, můžeme jiným jídlem funkčně tyto změny potlačit a nastolit opět rovnováhu:)))
Osobně jsem taky rád za snahy lékařů, ale co např. řekla MUDr. Eva Kundrátová, gastroenteroložka z Vítkovické nemocnie a zařízení Bormed, která i zodpovídala dotazy diváků na ČT jsem málem nepřežil. Prý je lepek vitamín, který zdravím lidem pomáhá se zdravím a rozrůstající se řady a hordy Celiaků prý zato mohou Celebrity z USA….. Nechtějí aby se sepisovali petice a lidé takto nemocní měli na něco nárok, tak jak je tomu např. v Německu, nebo na Slovensku.
Jinak osvěžující článek, díky za něj.
Uf, tak přiznávám, že mi spadla čelist. Paní doktorka asi chyběla ve škole nebo dostala nějaké špatné podklady pro přípravu. Tahle neznalost mezi těmi, co by vlastně měli nemocem rozumět nejvíce (a ještě s tím vystupují v televizi), mě opravdu děsí. Musí být radost být celiak a dostat se k takové paní doktorce, úplně vidím, jak falšují krevní výsledky a poškozuji si střevní klky, abych mohla být jako celebrita z USA:))) neuvěřitelné…na druhou stranu mám zkušenosti také pouze s lékaři, kteří se drží starých guidelines:(((