Včera se snad po celém světě slavil Den matek. Původně jsem chtěla napsat, že je vlastně smutné, že jsme letos nemohli slavit všichni pohromadě, ale pak mi došlo, že to tak vlastně není většinu roků. Doba se změnila a už nežijeme vedle svých rodičů, často nejsme ve stejném městě a stále častěji ani ve stejném státě. Co se ale změnilo nejvíce je možnost dnes komunikovat vlastně denně, i když jsme na tom jiném kontinentě.
Když jsem však otevřela blog s tím, že bych s vámi chtěla zase sdílet nějaký ten nový recept a zakoukala se do tohoto s chřestem, protože teď je v sezóně, hned jsem si vzpomněla, že jsem přesně toto jídlo testovala i na mamce, a jak mi to chybí. Nejen tím, že dokáže ocenit rozmanitost, nové chutě, kvalitu surovin, ale hlavně tím, že dokáže ocenit mnou snahu a že nebere jako samozřejmost, že bychom se teď o ni měli automaticky starat. Velmi, velmi dlouho nám trvalo, než jsme ji naučili, že je teď už opravdu čas, kdy nemusí investovat do nás, jak emocionálně, časově, tak i finančně, a naopak je čas, aby všechno toto věnovala sama sobě, svému rozmazlování, protože si to zaslouží. Protože nám věnovala velkou část svého života a svého já a musí si tu energii někde pořádně zase získat. Nechápejte mě zle, věřím, že většina tátů dává do svého otcovství také maximum, ale jen málokdy je toho časově tolik a také se mnohdy mnohem více a jednoduše dokáží sami ocenit:).
To jediné mi vlastně v této době chybí, že ještě neumíme online zprostředkovat dotyk či chutě. Díky dnešním vymoženostem můžu klidně mámu vzít sebou na výlet, můžu ji vzít do obchodu, můžu jí vlastně ukázat, co vařím, ale už jí nemůžu poslat kousek toho jídla, což mě mrzí, protože vím, že by si pochutnala. A samozřejmě protože je to máma, řekla by, že jsem šikovná, i kdyby se mi to zrovna nepovedlo tak, jak jsem si přála. Takže vše nej všem mámám na celém světě! A já se strašně těším, až zase něco dobrého uvařím té své nejlepší mámě:)).
Černá rýže s dýňovým semínkem a pečeným chřestem
(bez lepku, vajec, mléka, sóji)
4 porce
- 1 hrnek černé rýže
- hrstka dýňového semínka
- hrstka lískových ořechů
- 200 g cizrny (v suchém stavu)
- svazek chřestu (500 g)
- 1 lžíce olivového oleje na tepelnou úpravu+ špetka soli
- 2 lžíce ghí
- 4 stroužky česneku
- 12 stonků pažitky (či více)
- 1 lžička soli
- 1 lžička koření bylinkové máslo (směs oblíbených bylinek)
Cizrnu si namočíme předem na 24 hodin do vody s tím, že občas vyměníme vodu. Stejně tak si den předem namočte černou rýži do vody a zvlášť do mističky ořechy a semínka. Vodu nezapomeňte měnit nebo uložte ideálně v chladnější a tmavé místnosti.
Cizrnu uvařte do měkka, já vařím v tlakovém hrnci cca 40 minut, vodu pak nezapomeňte slít a cizrnu opláchnout. Jakmile jsem dala vařit cizrnu, zvlášť jsem si uvařila černou rýži smíchanou se semínky a ořechy dle návodu od výrobce (ano, ořechy a semínka vařím spolu s rýží). Chřest si mezitím oloupejte, zbavte dřevnatých konců a dejte na pečící papír. Pokapejte lehce olejem, lehce osolte a dejte péct na cca 180°C na 30 minut, aby krásně změkl. Jakmile se vám dovaří cizrna, slijte ji a opláchněte a nechte okapat. Ve větší pánvi si rozehřejte ghí, dejte na něj na drobno nasekaný česnek, nechte pár minut rozvonět, vmíchejte uvařenou rýži se semínky a ořechy, vmíchejte uvařenou cizrnu, koření a osolte. Nasekejte na drobno pažitku a vmíchejte ji také do směsi, nechte společně prohřát. Chřest pak můžete rozložit na jednotlivé porce až při servírování nebo jej vmíchejte přímo do rýže. Podávejte, ideálně posekané čerstvou pažitkou a koriandrovými lístky.
Tenhle recept je opravdu výborný, všechno k sobě ladí! 😊
Děkuji za příspěvek. Jsem moc ráda, že chutná, snad to povzbudí ostatní, aby vyzkoušeli:)
😀 No prosím, jak lehce se dá přijít k balíčku černé rýže! Pošlu ti moji adresu. Já prostá, představami gastronomicky nikdy neomezená, nemít namočené kilo červené fazole k uvaření do mrazáku, hnedle bych namáčela cizrnu a kupovala černou rýži.
Jee, to je mile maminkovatý článek! A jídlo vypadá skvěle a lákavě. Což nechápu, protože mi připomíná jídlo z dětství, které ve mně budilo hrůzu. Nevím, jak se TO jmenovalo, ale byla to osmažená husí krev s míchanýma vajíčkama.
Oliiiii! To jsem vůbec nechtěla slyšet, protože jsem si to samozřejmě musela vygooglit, mé dětství a mládí takovým věcem zůstalo ušetřeno. To teď nevím, co budu dělat s černou rýží, tohle z hlavy jen tak nesmažu:)))))