Před pár dny se konalo další sympozium v rámci programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“, tentokrát ve spojení se Společností pro probiotika a prebiotika. Takže je vám asi hned jasné, že téma semináře bylo Probiotika a prebiotika, a to jsem si nechtěla nechat ujít. Krom odborně zaměřených přednášek na výzkum role mikrobioty, probiotik i prebiotik v řadě různých onemocnění probíhající v České republice jsme se dozvěděli o aktuálních novinkách z výzkumu gut-brain axis či jak si vlastně stojí probiotika v léčbě v roce 2019. Jelikož celosvětově roste zájem o tuto oblast a množství publikací, je skvělé vidět, že i v ČR se tím vědci a lékaři aktivně zabývají. Nebudu vám tady popisovat každičký detail či přednášku, jistě umíte sami dohledávat, ale jen tak lehce přiblížím, o čem se tedy mluvilo:).
První přednáška byla na téma spojení mozku a střeva, což je dráha, kterou dnes zkoumá řada vědců, protože mikrobiota ve střevě je úzce spojena i s funkcí mozku a oba tyto orgány se navzájem ovlivňují a regulují. Dr. Berčík momentálně zkoumá v kanadském Ontariu a ukázal nám, co lze zkoumat nejen na myších, ale jak je využít i pro zkoumání lidské mikrobioty pacientů s IBS s depresivními sklony. Zajímavé je, že u myší s vyvinutou mikrobiotou stačí jen týden podávání antibiotik, aby došlo ke změně chování. A nejen to, změny jsou mapovatelné i na mozku, především v oblasti amygdaly a hippocampu (a vy už možná víte, že amygdala může být klíčová k řešení vašich problémů s histaminem). U člověka to nemusí být tak viditelné a o to je podle mě ještě více zrádné. V tomto směru nám také dr. Berčík ukázal, v čem tkví riziko fekální transplantace (a proto vás od neodborné či domácí aplikace odrazuji), tedy když mikrobiotu nervózní myši přenesli na druhou bezmikrobní, začala se chovat jako ta “nervózní”. Také nesmíme zapomínat, že většina serotoninu se tvoří ve střevě, takže když nebude správně fungovat, může to mít přímý dopad na neurotransmitery a vaši náladu. A co mě ještě zaujalo, že celá tahle osa má spojitost s bloudivým nervem a vy už také jistě víte, že jeho stimulace je protizánětlivá.
Další část jeho přednášky byla věnována přímo výzkumu s lidskou mikrobiotou, kterou transplantovali bezmikrobním myším. A našli jasné změny v chování i řadě biochemických parametrů v závislosti na tom, zda pocházela mikrobiota od pacientů s IBS či pacientů s IBS+depresí. Co mě samozřejmě zaujalo je fakt, že mikrobiota pacientů vedla k aktivaci imunitního systému, mimo jiné k aktivaci komplementu C3. A ten dokáže aktivovat žírné buňky, čímž se uvolní celá řada látek včetně histaminu a právě toto je spojováno s bolestmi u IBS. Bohužel několik klinicky testovaných terapií probiotiky selhalo při řešení psychických problémů pacientů s IBS, zatím pouze B. longum NCC3001 měl nejen pozitivní dopad na odstranění zažívacích symptomů, ale i na snížení deprese a nervozity u pacientů. Každopádně dle výzkumu se jedná o efekt metabolitů, které dané bakterie produkuje, ale tam je výzkum teprve na začátku.
Další přednáška, která by vás mohla zajímat, byla přímo od pana profesora Nevorala ohledně probiotik v roce 2019. Myslím, že spousta z vás pana doktora zná, jelikož léčí dětské pacienty, kteří se dostanou do ruk gastroenterologů. Pan doktor shrnul, jaké jsou dnes ověřené možnosti léčby průjmů z různých příčin a prakticky z toho vyšlo to, že mezi jediná probiotika s efektem v klinickém výzkumu patří povětšinou L. rhamnosus GG a S. boulardii (ale tu bych nedoporučila z pohledu HIT, stejně tak se nedoporučuje u imunokompromitovaných pacientů). U dětských kolik kojených dětí do 5. měsíce se osvědčila také L. reuteri. Celkově jsou však probiotika považována i u dětí za bezpečné suplementy, jen je problém často v jejich kvalitě a složení a pan doktor kladl na srdce, jak je důležité vybírat obsažené bakterie podle prokázané účinnosti na daný zdravotní problém, ne prostě jen tak nějaká náhodná. Stejně tak mě zaujala jeho zmínka ve spojitosti s předchozí přednáškou, že tedy 95% případů bolesti břicha u dětí jsou funkční bolesti břicha, tedy bez organické příčiny, a řadí se tedy mezi psychosomatická onemocnění. Toto se obvykle týká právě těch chytrých dětí, což potvrzuje opět efekt mozku na naše střevo možná právě přes mikrobiotu.
Dozvěděli jsme se také o tom, že možná se jednou některé autoimunitní nemoci očí budou léčit právě probiotiky, jak exopolysacharidy L. rhamnosus modulují imunitní odpověď u myšího modelu astma či že střevní bakterie mohou regulovat genovou expresi hostitele. Co vás jistě ale zaujme, že jsme se dozvěděli z Laboratoře buněčné a molekulární imunologie, jak je to s mikrobiotou u primární sklerotizující cholangitidě a u idiopatických střevních zánětů. Zajímavá byla data ukazující, že i členové mikrobioty se mohou chovat naprosto rozličně podle kvality mikroprostředí. Třeba taková S. cerevisiae je považována za neškodnou a prakticky ji používáme jako pekárenskou nebo pivovarskou, ale v této laboratoři zjistili, že jakmile je v zánětlivém prostředí, stává se také sama pro-zánětlivou. Je tak dobré se zamyslet, zda pokud reagujete na pekárenské výrobky či pivo, zda není problém právě v tom, co se u vás děje ve střevě. Třeba u pacientů se zmíněnou cholangitidou můžeme nalézt i protilátky proti bifidobakteriím, které jsou přitom považovány za prospěšné. I takové informace mohou velmi ovlivnit další léčbu pacientů.
Mluvilo se také o přírodních gumách a rezistentním škrobu a dozvěděli jsme se, že pro mikrobiotu mohou být takové látky prospěšné, u člověka pak především rezistentní škroby, ale některé bifidobakterie umí využít jako palivo právě gumy jako guar, xanthan atd, takže možná je ještě rádi vezmeme na milost v různých potravinách. Ale samozřejmě se to bude lišit dle toho, jak je vyvinutá mikrobiota a na co je zvyklá. A na závěr téma pro vás aktuální od paní doktorky Novákové ohledně role střevní mikrobioty u atopických nemocí jako je alergie či atopická dermatitida. Myslím, že jsme viděli poměrně dost přesvědčivých studií ukazujících, že opět roli bude hrát použité probiotikum a že řešením je prevence a ne samotná léčba (tedy že by těhotné ženy měly především užívat probiotika a směřovat ideálně vše k přirozenému porodu a kojení po porodu).
A SPOON OF HISTAMINE 