Už před velmi dlouhou dobou jsem vám psala článek o tom, že histamin není jen něco v potravinách, ale že hlavním zdrojem histaminu je člověk sám sobě. Není to vůbec překvapení, protože histamin je potřebný pro regulaci celé řady pochodů v našem těle a jeho funkce je tedy velmi důležitá. Jenže jak už to tak v těle bývá, musí jej být akorát, jakmile je něčeho nadmíra, může to udělat velkou paseku. A tu se dostáváme k významnému bodu, že moderní životní styl přináší poněkud větší tlak na tvorbu histaminu v našem těle, ať už mluvíme o přidané chemii v jídle, lécích, kouření, alkoholu, stresu či nevhodných návycích (spánková hygiena, nedostatek pohybu). To vše se odráží na naší imunitě a především na tom, kolik žírné buňky vypustí histaminu do oběhu, jak moc se cítí v ohrožení.
Pokud jste tento důležitý článek nečetli, podívejte se prosím na něj ZDE. K němu si přečtěte i téma, jak metabolické choroby, které jsou následkem nezdravého životního stylu a stále se objevují ve velkém množství, mohou vést k rozvoji snížené tolerance histaminu. Přestože náš metabolismus je poměrně flexibilní, co je moc, to je příliš, a prostě nemůžeme vyrobit více enzymu na odbourání histaminu či zvýšit jeho aktivitu nad určité možnosti. A pak je toho histaminu prostě moc a jakmile to ještě dokrmíte nevhodným, starším, uleželým atd. jídlem, což je dnes naprosto běžné, protože přece nemáme čas každý den vařit, tak je pohroma na střeše. Co se ale stále opakuje ve vašich příspěvcích a zkušenostech a co patří také mezi spouštěče uvolnění histaminu v těle, je přece jen stres.
Na toho slovíčko je dnes spousta lidí „alergických“, protože za vším stojí stres. No ono popravdě, tím, že to budeme popírat, si moc nepomůžeme. Často slyším, jak malé děti přece nemají stres, ale vidím naprostý opak. Už jen menší hádky rodičů, tlačící se zuby, boj s virózami, vystavení novým podmínkám, neschopnost usnout i přes velkou únavu podle vás není stres? Ano, ten stres jsme měli i před tím, ale je pravda, že my ani nevíme, jaký dopad to mohlo mít na děti, protože spousta dětí se ještě 100 let zpět dospěláctví nedožila. Možná také fungovala lépe imunita, možná fungoval lépe mikrobiom a možná byly naše žírné buňky stabilnější, protože nebyly už v děloze vystaveny takovému počtu chemikálií, jako je tomu dnes. Jsou to všechno samozřejmě jen dohady, stres tady byl vždy, ale podle mě postupně narůstá a stresujeme se nejen tím, abychom přežili, ale maličkostmi okolo, na denním pořádku.
Stres=vysoké hladiny histaminu v krvi
Na začátku roku vyšla studie, kde se sice nezaměřovali primárně na histamin, ale chtěli vědět, jak to funguje se stresem a jaký je mechanismus odezvy našeho těla v rámci imunity. A zjistili, že stres opravdu interaguje s našimi imunitními buňkami a může také regulovat, jak tyto buňky pak reagují na alergeny a jaké jsou projevy. Stresový receptor zvaný CRF1 (corticotropin-releasing factor 1) pošle signál žírným buňkám a ty pak kontrolují, jak zareaguje tělo. A jak všichni mí čtenáři ví, žírné buňky jsou naší zřejmě nejvýznamnější zásobárnou histaminu a tedy jejich degranulace či dráždění může vést k jeho uvolnění. Studie byla zatím provedena jen u myší (ono se u člověka blbě vypínají geny:)), kde jedné skupině zastavili produkci CRF1 receptoru. Pak myším vyvolali stres, ve výzkumu vyzkoušeli psychologický a alergický (tedy model stresu na imunitní systém, podání alergenu). Normální myšky, které měly daný receptor, měly po vyvolání stresu v krvi vysoké hladiny histaminu a negativní symptomy, zatímco u myšek bez tohoto stresového receptoru pozorovali nízké hladiny histaminu a zvýšenou ochranu před oběma typy stresu. Tímto by se také dalo vysvětlit, proč se lidem zhoršují nemoci spojené s histaminem, jako je třeba astma, ekzém či střevní potíže při IBS, právě při stresu. Tělo dostává signál, produkuje více histaminu na svou obranu, ale člověk pak nestíhá histamin odbourat. To by také poukazovalo znovu na fakt, proč přímé měření histaminu v krvi (či enzymu na jeho odbourání) nebo jeho derivátu v moči pro diagnózu histaminové intolerance není dostatečné/vhodné. Spousta lidí je prostě vystresováno odběry a lékaři a tím pádem může dojít k navýšení histaminu (a případně následnému snížení DAO enzymu, což pak chybně lékaři vyhodnocují jako HIT), pro diagnostiku tedy hraje tento mechanismus proti nám (ideál by tedy odebírat krev pacientovi v klidu na lůžku, což není prakticky dnes možné).
Stres=zhoršená paměť i špatná mikrobiota
Proto na vás musím znovu apelovat, abyste si opravdu uvědomili, jaký život žijete vy i vaši děti, jak moc dokážete se stresem pracovat a co všechno ve vašem životě může ovlivnit. Není divu, že stres je považován za jeden ze spouštěčů autoimunitních chorob, pokud přímo působí na naši imunitu. Stejně tak bude tedy působit na vás a vaši toleranci histaminu. Může se tak jednoduše stát, že jeden den jídlo ztolerujete a druhý den stejné suroviny nedáte, protože se třeba ráno pohádáte s partnerem či dětmi, vystresujete se v práci nebo se sami vystresujete tím, že určitě vám daná potravina uškodí. Prostě výzkum potvrzuje, že stres vede k uvolnění histaminu a může být tedy ten rozhodující parametr v tom, jak budete reagovat nejen na potraviny. Mimochodem tento rok se objevilo více zajímavých studií, které potvrzují, jak moc nám stres škodí, i když se tomu někteří lidé brání. Když např. studovali, jaký vliv má u samic myší stres třeba na střevní mikrobiotu, která pak ovlivňuje náš imunitní systém i trávení, zjistili, že se mikrobiota mění stejně jako když by jedly nezdravou průmyslově zpracovanou stravu. Tedy vlastně stres pro nás může být úplně stejně škodlivý jako nezdravá strava. Stejně tak vyšla nová studie v časopise Neurology, která studovala vliv stresu na mozek, paměť a kognitivní funkce u lidí ve středním věku. A není žádné překvapení, že ti, co měli v krvi vyšší hladiny hormonu kortizolu, který se uvolňuje při stresu, měli menší objem mozku, horší paměť i kognitivní funkce než ti s nízkými hladinami kortizolu. Pokud tedy více zapomínáte, nemusí být na vinně jen histamin a potraviny, ale především stres (hladiny kortizolu v krvi).
A SPOON OF HISTAMINE 
Neschopnost usnout i přes velkou únavu u mě neznačí většinou stres, ale právě nárůst histaminu nad mnou tolerovanou hranici histaminu v těle! Ale samozřejmě, když Vám něco šrotuje v hlavě a nemůžete se toho zbavit ani v posteli, tak nemůžete spát a je to stresem. Podle mého laického odhadu procentuelní odhad, toho kolik procent je podíl stresu na hit je asi cca 20-30%
Možná budete překvapené, snížení hladin stessového hormonu kortizolu pomocí antiglukokortikoidů, dokáže odstranit všechny nepříjemné vlastnosti stressu. A co víc. Zmenší břicho a podbradek! Aniž byste trpěly dietou. Protože antiglukokortikoidy snižují hlad. Jelikož jste se zmínila, že Vám něco šrotuje v hlavě a nemůžete se toho zbavit ani v posteli, tak nemůžete spát – na to je ideální minerál lithium. Lithium orotáte mírní záněty, vyjasňuje náladu a zpomaluje stárnutí.
Jestli jste přes den unavená, malátná, chce se vám spát, ale spaním se to nezlepší, tak to je stav způsobený přebytkem vápníku v krvi. Léčí se to vitamínem K2 a hořčíkem. To se vyplatí v každém případě (na zlepšení prokrvení), protože hořčík a vitamín K2 jsou nedostatkové vitamíny a není známa žádná vegetariánská dieta, která by zabezpečila dostatek obou minerálů.
Haha, tohle je vlastně taková krásná smutná ukázka, jak je člověk online často genderově a potravinově zaujatý a snaží se prostě procpat svoje idee někam, kam to nepatří. Jednak bych řekla, že komentující není žena, a nikde není jediná známka o vegetariánství, natož nedej bože únavě přes den atd. Ono i mužům občas večer něco šrotuje v hlavě a je jedno, kolik masa pozřou, bohužel to většinu lidí ještě nespasilo:))) Každopádně řešit každý stres a problém tím, že začnu jíst něco, co mi narušuje přirozený metabolismus a co je v těle potřebné nebo nedej bože se kvůli tomu hned cpát lithiem, není vlastně žádné řešení, ale potlačování symptomů.
Víte, pojídat stopové prvky, minerály a vitamíny, to je kauzální léčba. Ne všude je v půdě dostatek minerálů. Česko je proslulé kreténismem z nedostatku jódu a selénu. A také nedostatkem zinku a kyseliny listové (pro plodnost). Lihium chybí tam, kde ve vodovodu mají povrchovou vodu z přehrady. Jako doplněk se používají 100 krát menší dávky než v psychiatrii – 5 mg, a ty už stačí zpomalovat stárnutí ihibicí enzymu GSK-3.
Neříkám, že se mají lidi léčit hořčíkem a vitamínem K2, hned jak je zabolí v zádech. Ale zkrátka někteří jsou otrlejší, snesou víc a jiným vniká podrážděnost a potřebují více.
A konečně i antiglukokortikoid OH-DHEA se v mladém těle tvoří dost a na stáro ho ubývá. Tělo není určeno, aby žilo víc jak 50 let. A když se snažíte i přesto žít, tak to je právě nepřirozené. Né že já se vám snažím narušit přirozený metabolismus.
No jo, ale tady nemáte jen lidi nad 50 let, většina lidí na mém blogu je mnohem mladších. A nestěžují si na neustálé problémy se spánkem, jen že prostě v dnešní době máme všichni o čem přemýšlet a někdy to hold čas zabere, byste hned dopoval lithiem. A ano, půda je vyčerpaná a strava žel často nekvalitní, ale i za tu půdu a životní prostředí si člověk může sám. Řešení by pak mělo být úplně jinde (bohužel ne v souladu s vaší propagací), jinak stejně v roce 2050 už nebudeme mít co zachraňovat a co řešit (https://www.nature.com/articles/s41586-018-0594-0).