Recenze: Cukfree kuchařka pro sladký život bez cukru a k tomu recept na chutnou kokosovou kaši

Dnes bych pro vás měla recenzi na kuchařku a jeden receptík z pera české bloggerky, což určitě ocení ti, kdo raději české autory. Možná jste už o Janině a jejím počinu Cukrfree už něco málo slyšeli, možná jste ji zahlédli ve apelu DVTV či možná jste zabloudili na její krásný instagramový profil. A pokud ne, tak určitě zbystřete. Ne, tímto nechci přecházet na nízkosacharidové stravování, které podle mě přináší možná negativa hlavně při nevhodně sestaveném jídelníčku, ale recepty a tato kuchařka mohou pomoci odstranit přebytečný rafinovaný cukr z vaší stravy. Myslím, že není pochyb, že jeho nadbytečná (a zbytečná) konzumace nikomu nesvědčí a jak víte z mých článků, přispívá zánětu. A to opravdu nechcete.

Kuchařku a celý blog od Janiny považuji hlavně za krásnou inspiraci na bezlepkové recepty, a tentokrát si užijí i ti, co konzumují maso. Trochu jsem se v počátku bála, že recepty budou hlavně o mase, ale byla jsem nakonec mile překvapena. Strašně ráda bych tady teď vychvalovala hlavně recepty, ale myslím, že v kuchařce je snad nejlépe zachycena jiná dovednost, kterou Janča má, a to je rozhodně cit pro foodstyling a foodphotography. Ne, opravdu, ty fotky zachycují úžasnou atmosféru, chuť tvořit recepty a péči o jejich úspěšnou a lákavou prezentaci. Ono udělat nějaký foodstyling a vyfotit to je jedna věc, ale tady tak nějak dýchá láska a hravost a pozitivní atmosféra.

Na úvod knihy se dozvíte něco málo z důvodu, jak se Janča k cukrfree dostala. Cesta to jistě nebyla jednoduchá a pokud se o ní chcete dozvědět mnohem více, doporučuji ji sledovat i na sociálních sítích, kde se spoustu věcí dozvíte. Třeba o tom, jak se nedávno Janča na Havaji provdala a zároveň tam dokončovala další kuchařku, která bude určena hlavně pro děti. Protože pokud chceme vidět změnu ve společnosti k tomu lepšímu, musíme začít od dětí. Často vidíme, jak maminky nejprve přísně a pomaličku zavádějí a pak najednou jakoby se něco zlomilo, a děti běhají s cukrem narvanými tyčinkami a krmí se všemi možnými polotovary, jen ne přirozenou stravou a nutričně bohatými surovinami. A není asi žádné překvapení, že na co si děti naučíme, to nám budou jíst.

Janča uvádí, že cukrfree by neměla být jen dočasná dieta, ale životní styl. Měla by vám pomoci udržet na uzdě výkyvy v chutích a i vlčí hlad. Janča sama přiznává, že 13 let trpěla poruchou příjmu potravy a toto pro ni byla konečně vysvobozující cesta, jak přestat tělu ubližovat a trápit ho návaly přejídání nebo naopak hlady. Sama uvádí, že si vyzkoušela několik typů diet a třeba na té vysokosacharidové byla pořád hladová (což samozřejmě nemusí být váš případ). Každopádně se jí podařilo najít cestu, jak se zbavit závislosti na jídle a nechat se jím ovládat. Takže ať už se závislostí na jídle bojujete nebo ne, najdete v kuchařce celou řadu receptů, které jsou přirozeně bez cukru, ale měla by vás zasytit díky vyššímu obsahu bílkovin a tuku. Nemusíte se tedy bát, že byste zase šli na nějakou hladovou dietu, ale spíše jen měnili to, z čeho budete brát energii. Na začátku knihy najdete základní recepty, což je super, protože se naučíte dělat rostlinná mléka, ghí, másla či třeba majonézu.

Mezi další kapitoly patří třeba Snacky a přílohy, tedy opět klasické recepty třeba na květákovou rýži, celerovo-květákové pyré, zeleninové špagety a hranolky či třeba chipsy a pochutiny, pokud nějaký ten snack nutně potřebujete. Pak už se můžete vrhnout na snídaně, kde si vyberete třeba i v případě alergie na mléčnou bílkovinu nebo intoleranci laktózy. Pak už skočíte na hlavní jídla, kde se sice většinou vyskytuje nějaké to maso, ale podle mého zběžného pročtení nebude problém nahradit nebo vynechat a recept si tak přizpůsobit podle svojí tolerance. Pár receptů je s rajčaty nebo avokádem, ale buď je můžete přeskočit nebo prostě rajčata vynechat. A možná vás to překvapí, ale nepotřebujete cukr ani k tomu, abyste udělali nějaký ten dezert. V knize jich rozhodně pár najdete a zaručuji vám, že se vám budou sbíhat sliny. Takže krátce a stručně, pokud hledáte recepty z celistvých kvalitních surovin, tady je rozhodně najdete.

V tomto případě jsem snad poprvé neměnila nic ze stávajících ingrediencí, protože kaše je jednoduchá, bezmléčné, bezlepková a opravdu ji ráno zvládnete za pár minut. A je v ní skvělá vychytávka, kterou doporučuji dělat u každé kaše, ať už třeba ovesné nebo čirokové, tedy povařit v kaši jedno vajíčko. Dodá vám to potřebné živiny, bílkoviny i zajímavé minerály. A samozřejmě tak i na delší dobu zasytí. Z počátku se mi ta porce zdála trochu menší a pro chlapy a jedlíky bych určitě přidala, ale není se čemu divit, když se podíváte na drobnou Janču, že ji to určitě zasytí. Každopádně není nikdy problém trochu přidat nebo prostě vyzkoušet, zda bude porce pro zasycení stačit. Nejde o to, abyste se napucli k prasknutí, ale aby vám nekručelo v břiše pár dalších hodin. Tak co, jste ochotni se do té dobroty pustit a ověřit si, že není potřeba se nacpat od hlavy k patě cukrem, aby vám chutnalo?

Kokosová kaše

(1 porce)

• 2 lžíce kokosové mouky
• 2 lžíce mletých lněných semínek
• 3/4 hrnku vody nebo kokosového mléka
• 1 lžička kokosového oleje
• 1 lžíce kokosového krému nebo smetany
• 1 vejce
• na servírování
• bobulovité ovoce, nadrcené kakaové boby, skořice (nebo pokud nejste cukrfree, tak kapka javorového sirupu, ale kaše je sama o sobě sladká)

Vejce si rozkvedlejte do mističky. V menším hrnci smíchejte kokosovou mouku, lněné semínko a vodu a na vyšším plameni za stálého míchání zahřívejte. Jakmile začne směs houstnout, odstavte kaši, vmíchejte do ní za stálého míchání rozkvedlané vejce. Poté opět na středním plameni za stálého míchání zahřívejte, dokud kaše nezhoustne. Odstavte z plamene a míchejte dalších 30 vteřin. Vmíchejte kokosový krém a kokosový olej, dejte do misky a dozdobte zvoleným ovocem či drcenými boby. Dobrou chuť.