K dnešnímu dni už je to několik let, co sleduji, jak se vyvíjí diagnostika a celkově informace ohledně histaminové intolerance. Bohužel pro většinu pacientů se naopak odhalují nové a nové důkazy, že to s diagnostikou HIT není tak jednoduché a že samotný tento pojem není to, co si ve skutečnosti myslíte. Velmi často se smutkem pozoruji, že HIT je dnes diagnostikováno spousta lidí, kteří nemají buď symptomy nebo naopak jejich symptomy přesahují tuto diagnózu (či neustupují na dietě), pouze na základě nespecifického markeru (DAO v krvi). Lidé, lékaři, odborníci, novináři, všichni hlásají o individualitě HIT, ale přitom si neuvědomují, že HIT je jakožto intolerance jasně definovaná. Právě tato nesrovnalost naznačuje, že dnes diagnostikujeme HIT tam, kde si nevíme rady, přehlížíme příčiny symptomů HIT a zanedbáváme další možné důvody. Nízkohistaminová dieta se neukazuje jako lék pro pacienty a pokud je špatně vedena, může ještě více ublížit. Naštěstí dnes už máme přístup k celé škále informací a můžeme se připravit na to, že třeba i naši lékaři za pár let zase něco pochytí:).
MCAD je mnohem častější, než bychom čekali (častější než HIT)
Když se dnes podíváme na články o HIT, uvádí se prevalence okolo 1%. Zdálo by se to hodně, ale vzhledem k tomu, že se prakticky jedná o civilizační chorobu u velké většiny pacientů, je to nakonec málo. Třeba samotná endometrióza má prevalenci kolem 10%. A teď se dostáváme k tomu důležitějšímu, že onemocnění, kam by mohlo zapadnout větší množství pacientů (tedy i histaminici) – porucha/nemoc aktivace žírných buněk (MCAD) – má podle německých studií prevalenci až 17%. To je téměř jedna pětina obyvatel, přitom u nás se na tuto diagnózu vůbec nepomýšlí a raději rozdáváme diagnostiku HIT i těm pacientům, kteří nám padají do anafylaktického šoku a reagují i na vodu (což nepatří do diagnózy HIT). Je to smutné, ale je to tak. Pojďte se tedy se mnou podívat, o čem je vlastně řeč. A proč? Protože přístup k léčbě by měl být jiný. Zatímco v obou případech je potřeba hlídat si jídlo a nálož histaminu z externích zdrojů, u MCAD je potřeba hlídat si také to, jak se chová náš imunitní systém a co dráždí náš imunitní systém k uvolňování histaminu.
Co je to aktivace žírných buněk a proč vás to zajímá?
Pro účely vysvětlení této problematiky si dovolím čerpat z několika článků, např. článku Dr. Afrina, který se na žírné buňky dlouhodobě specializuje a už jste o něm ode mne slyšeli. MCAD je v článku podle mne velmi trefně popsána: často viděna, zřídka rozpoznána. Žírné buňky na blogu hodně zmiňuji a vy už si jistě pamatujete, že se jedná o buňky imunitního systému, které jsou pro histaminika důležité z toho pohledu, že jsou zásobárnou celé řady mediátorů včetně histaminu a zánětlivých markerů (těch mediátorů je přes 200). Neslouží jen k vypouštění histaminu při alergiích, jak si občas lidé myslí, ale regulují zánět (ať už mikrobiální, toxické či fyzické spouštěče) a jsou velmi důležité pro vývoj a funkci všech tkání. Ale tak jako může onemocnět jakýkoli orgán v těle, mohou „onemocnět“ i žírné buňky. Dříve se myslelo, že jediné onemocnění s nimi spojené je mastocytóza a doktor vám jistě řekl, že to je velmi vzácné onemocnění, čímž skončila jeho diskuze na téma žírné buňky. My dnes ale víme, že existuje také syndrom aktivace žírných buněk (MCAS), kde není problém zmnožení žírných buněk, ale jejich přecitlivělost, tedy snadnější aktivace než u zdravého člověka. A tím, že se aktivují (kam spadá i ona degranulace, kterou občas zmiňuji), pak mohou vypouštět ony mediátory a člověk má právě symptomy spojené s histaminem, často zaměňovány za HIT. Nemoci/poruchy/syndrom aktivace žírných buněk často označujeme za multisystémové polymorbidní onemocnění, naznačující velkou škálu projevů (hlavně zánětlivých) v jakékoli části těla, a pacienti zprvu dostávají spoustu idiopatických diagnóz, než si někdo spojí jednotlivé body dohromady. Mimochodem snížené DAO pozorujeme často i u pacientů bez symptomů, tedy pokud vám naměřili nižší hodnotu, neznamená to, že máte HIT a už vůbec se to nevylučuje s diagnózou MCAD/MCAS (naopak spíše doplňuje).
Symptomy MCAS
Projevy jsou často subchronické, někdy jsou trvalé a někdy naopak mizí a znovu se po čase objevují. Bohužel zahrnují celou škálu symptomů a mohou se dotknout kterékoli části těla. V různých obdobích života se střídají, přidružují, mění a některé se třeba neobjeví vůbec, což samozřejmě zhoršuje možnost diagnostikovat onemocnění, které nemá specifické symptomy nebo zvýšené markery v krvi. Mezi symptomy patří např. tyto (výčet není kompletní):
- celotělové – únava, slabost, chronický únavový syndrom, subjektivní pocit zvýšené nebo snížené teploty, neustálý pocit zimy, nesnášenlivost horka nebo zimy, pocení, rudnutí, zvýšená nebo snížená chuť k jídlu, pocit plnosti, přibírání nebo ztráta váhy, svědění, přecitlivělost na enviromentální změny
- kožní – vyrážky, léze (od klasické urtikarie po vředy), svědění (často se přesouvá), rudnutí, angioedém, strie, dermatografismus, nadměrné padání vlasů, křehké nehty, špatné hojení ran
- oftalmologické – podrážděné oči, zvýšená či snížená tvorba slz, záněty, obtížné soustředění, tiky, citlivost na sluneční svit
- ušní – infekční/sterilní záněty, ztráta sluchu, zvýšená citlivost na určité frekvence, tinnitus
- ústní dutina – bolest (pálení), plaky, fibróza, vředy, opary, angioedém, kazivost zubů, lechtání v krku, podrážděný krk, bolest
- lymfatické – otoky lymfatických žláz (subpatologické, přechodné), reaktivní lymfocytóza, nespecifické lymfatické poruchy
- dýchací – rýma, záněty dutin, hrdla, hltanu, bronchitidy, zápaly plic, kašel, neschopnost chytit dech, pšikání, spánková apnoe, plicní hypetenze
- kardiovaskulární – presynkopa (motání hlavy, slabost, nevolnost, vertigo), synkopa, vysoký nebo nízký krevní tlak, palpačivost, poruchy arytmie, aneurysma, otoky
- gastrointestinální – zvýšené polykání vzduchu, angioedém, dysfágie, bolest, zánět (často střídající se, kdekoli od esofágu až po konečník), nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa (nebo střídání), malabsorbce, portální hypertenze, gastroesofagální refluxová choroba, zánětlivé onemocnění střev, syndrom dráždivého tračníku
- genitourinární – záněty kdekoli v této oblasti, endometrióza, chronický bolest spodních zad, bolest břicha, neplodnost, erektilní dysfunkce, snížené libido, potraty
- svalové/kostní – myositida, fibromyalgie, artritida, hypermobilita kloubů, osteoporóza/osteopenie, bolest (špatná odpověď na NSAID, narkotika)
- neurologické – bolesti hlavy (hlavně migrény), presynkopa/synkopa, neuropatie, tiky, třes, chronická zánětlivá demyealinizující polyneuropatie, záchvaty
- psychiatrické – poruchy nálad (hněv, deprese), bipolární choroba, ADHD, postraumatická stresová porucha, nervozita, panické záchvaty, psychózy, poruchy koncentrace a paměti, poruchy spánku
- endokrinologické/metabolické – abnormální elektrolyty (včetně hořčíku) a jaterní testy, opožděná puberta, ztráta menstruace, endometrióza, snížená či zvýšená funkce štítné žlázy, změny váhy, selektivní deficience vitamínů a minerálů, pravděpodobně i diabetes
- hematologické – poruchy krvetvorby, anémie, leukocytóza nebo leukopenie, monocytóza nebo eosinofilie/bazofilie, trombocytóza nebo trombocytopenie, tromboembolické choroby, nenormální tvorba modřin a krvácení, u MCAS není zvýšené množství žírných buněk
- imunologické – přecitlivělost typu I, II, III i IV (alergie, opožděná přecitlivělost..), zvýšené riziko malignancí, autoimunity, zhoršená léčba, zvýšená náchylnost k nemocem, zvýšené nebo snížené hladiny jedno či více typů imunoglobulinů, monoklonální gammopatie nezjištěného významu
Možná se teď právě jako já zarazíte, že je to jakoby někdo opsal vaši kartu od lékaře. Léta si vás přehazovali a dostávali jste různé diagnózy, které se pak rozmnožovaly nebo naopak měnily. Pokud je vám to povědomé, měli byste zbystřit. Pokud u mě v jakémkoli článku najdete barevný text, je to velmi pravděpodobně odkaz na původní studii nebo na článek s podrobnějším výkladem. Vědecké studie můžete vytisknout a s lékařem pak diskutovat. Pojďme si teď ale znovu připomenout, že nemoci spojené s histaminem nejsou to stejné, co mastocytóza, protože to je nejčastější odpověď lékařů, ale MCAS na rozdíl od mastocytózy není očividně vůbec vzácný. Jak jsem uváděla již dříve, MCAD je nadskupina, kterou lze rozdělit na další podskupiny onemocnění. Mezi ty primární patří systémová mastocytóza či kožní mastocytóza, mezi sekundární IgE reakce, reakce na léky či zmnožení žírných buněk dané chronickými nemocemi včetně autoimunit, a pak máme idiopatické, kam spadá právě syndrom aktivace žírných buněk.
Diagnostika a vyloučení vážných nemocí spojených se žírnými buňkami
Možná se vám podaří přesvědčit lékaře, aby zvážil tuto diagnózu, což ale bohužel neznamená, že bude ochotný přistoupit na testování. Podle publikace z roku 2015 pokud přicházíte k lékaři s potížemi, měl by sestavit váš profil na základě historie onemocnění a vyptat se vás podrobně na reakce na jídlo, kontrastní látky, léky, štípnutí hmyzem, latex, změny teplot, cvičení a stres. To vše totiž hraje roli. Měl by nabrat enzym zvaný tryptáza a pokud je zvýšený nebo pokud se po nějakém záchvatu významně mění od bazální hodnoty, pak zvážit odeslání na biopsii. Pokud není zvýšený a nejsou přítomny kožní léze, ze kterých by se dal udělat test na zjištění kožní mastocytózy, pak otestovat hladiny IgE a vycházet z historie anafylaktických reakcí. Pokud jsou přítomny, měl by být proveden genetický screening na mutace KIT a případně biopsie pro vyloučení systémové mastocytózy. Pokud je vyloučena, pak se přistupuje k testování methylhistaminu v moči (24 h), histamin v krvi, PGD2 a dalších prostaglandinů v moči, pokud jsou zvýšené, pak se jedná o diagnózu syndromu aktivace žírných buněk. Bohužel sestavit diagnózu jen na základě symptomů nelze, protože každý ze symptomů lze vysvětlit celou řadou dalších nemocí, které by musely být vyloučeny (na druhou stranu se nevylučuje ani ko-existence MCAS s dalšími chorobami).
Léčba je často v rukou pacientů
Ani v tomto směru pro vás nemám dobré zprávy, pokud byste rádi nějaký zázračný lék. Stejně jako dnes u HIT jsou hlavní doporučování směřována na změnu životního stylu a hlavní léčbu tak máte v rukou vy, ne lékaři. Nejdůležitější je prevence (a mně to vysvětluje, proč mnohým lépe zabírá protizánětlivá dieta, která se zaměřuje na stabilizaci žírných buněk, než pouhé vyřazování potravin s obsahem histaminu). Doporučuje se po zjištění, co jsou spouštěč, se těmto spouštěčům vyhýbat, ať už se jedná o alkohol, konzervanty, koření, horko, zima, léky (antibiotika, NSAID, narkotika, anestézie), kontrastní látky při vyšetření, infekce, fyzický stres, pohlavní hormony (antikoncepce, náhradní léčba), stres. Některým pacientům je potřeba ordinovat antihistaminika či léky stabilizující žírné buňky, ale mí čtenáři ví, že tyto věci lze stejně dobře zvládat dietou a suplementy založených na přírodních látkách. Pokud má pacient problém s anafylaxí, měl by být dobře vyškolen, jak stav rozpoznat, zvládat a jaké léky u sebe trvale nosit. Někde je potřeba mít po ruce antileukotrieny, jindy zase kortikosteroidy, každopádně toto rozhodnutí patř do rukou odborného lékaře a pacient by si nikdy neměl ordinovat sám podle rad na internetu nebo neodborné osoby. Dr. Afrin ve své práci doporučuje, že by se pacienti měli dočasně (prvních pár měsíců léčby) vyhýbat lepku, kvasnicím, bílkovině kravského mléka (což vám obvykle doporučuji, pokud si píšete o rady), které slouží často jako spouštěče reakcí. Na určení, které léky mají být použity, musí spolupracovat lékař úzce s každým pacientem, protože pro každého je spouštěčem něco jiného. Oficiální guidelines na léčbu MCAS neexistují, většinou není ani diskutována doplňková léčba přidružených symptomů (jako je tomu nově třeba u zvládání bolesti, které pozorujeme u valné většiny MCA pacientů). Samozřejmě nové směry, co cílit a jak léčit, jsou stále podnětem pro výzkum a některé léky jsou už testovány v rámci klinických studií.
Dieta je alfa omegou v léčbě
I když většina vědců či lékařů se nepouští do diskuze diety v rámci řešení problémů s histaminem, je logické, že jakákoli potravina pro vás může být spouštěčem, a je tedy potřeba poměrně dobře si zapisovat, jak na co reagujete. Proto také může nízkohistaminová dieta na začátek pacientům ulevit, protože se vyřadí spousta věcí, ale z dlouhodobého pohledu nemá ani tady smysl (zvláště, pokud se během 3-4 týdnů na dietě významně nezlepšíte, přemýšlejte, zda není chyba někde jinde než v histaminu z potravin). Dnes víme, že spousta potravin či přírodních látek dokáže účinně pomáhat stabilizovat žírné buňky a bojovat proti nahromaděnému histaminu, proto je dobré se podívat i tímto směrem. Vyřazení zánětlivých potravin, jak mimo jiné zmiňuje Dr. Afrin výše, má bezesporu smysl, protože vyřadíte potraviny, které podle vědeckých důkazů aktivují žírné buňky k reakci i u zdravých jedinců, kteří to však dokáží ustát, ale pokud systém tlumení zánětu u vás nefunguje dostatečně, pak máte na problém zaděláno. Nezapomínejte prostě na to, že střevo se setkává s celou řadou patogenů, alergenů a celkově dráždících agens, a pokud je v něm více žírných buněk či jsou přehnaně aktivní, může vám následná produkce histaminu zavařit (a je úplně jedno, kolik histaminu bylo původně v potravině). Samozřejmě jakýkoli pacient s MCAD by se měl soustředit na svou mikrobiotu, protože hraje velmi důležitou roli v imunitních pochodech a naopak dysfunkční žírné buňky dokáží negativně ovlivnit naši mikrobiotu jako kterýkoli další orgán, a jak víte z předchozích článků, poškození mikrobioty je cesta do začarovaného kolečka dalších problémů. Pokud vás celkově zajímá tato problematika, podívejte se na stránky Healing Histamine, koukněte po příspěvcích od Dr. Theoharides, Dr. Akin, Dr. Castells či Dr. Afrin a pokud máte pocit, že znáte i nějakého specialistu v ČR nebo na Slovensku, případně někde poblíž v Evropě, kde by dokázali pomoci pacientům, kteří si neví rady a jsou ochotni si i diagnostiku zaplatit, dejte vědět, určitě budeme všichni moc vděční!!!!
A SPOON OF HISTAMINE 
Dobry den, ja sama mam tento syndrom MCAS. Nechcem nikoho strasit ale je to hrozna choroba.
Pri MCAS ide hlavne o trvalo aktivne mastocyty /zirne bunky/ , ktore su zmutovane a nejdu do apoptozy cize bunecnej smrti a tym stale viac prevysuju pocet zdravych buniek. Tieto bunky su trvalo aktivne a maju poruchu funkcie a ukadaju sa do roznych organov v tele. Nejde pri tomto syndrome aj o oslabeny imunitny system, ktory dovolil sa takymto zmutovanym bunkam v tele premnozit sa. Podla mojej uvahy by mal silny imunitny system telo ochranit pred zmutovanymi a abnormalnymi bunkami. A nemam na mysli mastocytozu pretoze tam sa jedna o zvyseny pocet mastocytov ale hovorim o MCAS. Budem rada ak mi odpoviete. Vopred dakujem.
Dobrý den, pokud vím, u MCAS mimo mastocytózu nedochází ke zvyšování množství žírných buněk, jako popisujete, tedy případně o jejich migraci atd, tedy ukládání (to bychom museli nalézat zvýšený počet a to sama popisujete, že už spadá do kategorie mastocytóza). U MCAS jde o aktivaci a tedy nemusí být spojení s větším počtem či poruchami buněčné smrti, není pravda, že by vždy docházelo u tohoto syndromu k detekci poruch v buněčné smrti, ale pravděpodobně jde pouze o narušení signalizace pro aktivaci žírných buněk (pravděpodobně v souvislosti s genetickými mutacemi), která tedy nesouvisí s tím, zda jsou buňky včas likvidovány imunitním systémem. Taková žírná buňka s pouze sníženým prahem pro aktivaci se pro imunitní systém chová normálně.
Dobry den velmi pekne Vam dakujem za Vasu odpoved. Velmi si to vazim ze ste tak rychlo a pohotovo reagovala. Inac kompliment za Vasu pohotovost a obetavost a snahu pomoct aj inym ludom. Vasa stranka je uzasna ja ju uz sledujem dlhsiu dobu . Ale az vcera som narazila na MCAS. Inac co sa tyka MCAS, diagnoza je velmi zlozita a mne trvalo 15 rokov kym sa prislo na pricinu mojich zdravotnych problemov. A to sa podarilo az v Belgicku, pretoze aj tu v Holandsku kde zijem si ma prekladali ako horuci zemiak a videla som hadam vsetkych moznych lekarov a nikto mi nedokazal pomoct. Stale som mala len v krvi zvysene eozinofily ale ziadne alergie sa nikdy nepreukazali ani parazity v stolici. V roku 2005 mi bola brana biopsia kostnej drene a robila sa analyza na mastocytozu ale to vsetko bolo negativne. Ja som vcera pisala a to boli vsetky informacie, ktore som cerpala z nemeckeho internetu a tam jasne Profesor Dr. G.J.Molderings z Univerzitnej kliniky v Bonne ktory sa uz roky zaobera a skuma MCAS hovori citujem
ze v pripade MCAS sa jedna cast mastocytov vymkla z kontroly, su trvalo aktivne, a zrejme za tym je ich program k apotoze v pripade poruchy funkcie bunky a takto sa pocetne mnozia do roznych organov a tym prevysuju pocet zdravych buniek. Inac co este prof. Molderings uvadza a to je ze v biopsii kostnej drene pri MCAS su tieto bunky nie okruhle ako zdrave bunky ale ovalne a maju pozmeneny tvar a velmi sa lisia od zdravych mastocytov. A ze tieto bunky pri MCAS su vlastne bunky geneticky pozmenene. Preto som sa vcera zamyslala ze ci imunitny system nie je schopny zdetektovat takuto abnormalnu bunku z poruchou funkcie. Preto som aj reagovala vcera na temu MCAS aby ste mi rozumela. Ale v kazdom pripade je toto bunka s poruchou funkcie.
Dobrý deň prajem,rada čítam váš blog..a už vyše 2 rokov si neviem dať rady zo zdravotnym stavom svojho synčeka, ktorý bude mať 2,5roka.od 3mesiacov silné ekzémy,po celom tele,bol dojceny do 1,5roka, dodržiavala som prísne jeho stravu.. vtedy diagnostikovane alergia na mliečnu bielkovinu,vajcia,sóju, arašidy..pochodili sme si toho veľa,cez lekárov, bio rezonancie, bylinky, čínsku medicínu.. výsledok kopec liekov,bez nich sa škriabe do krvi, máva reakcie z jedla, opuchy, dýchacie ťažkosti-je na sprejoch.. neskôr nám zistili hit, alergiu na pšenicu.v januári sa pridali alergia na tresku,kiwi, pohánku,jablko,orechy broskyne,prach,timotejku.igE7700 😢.stravu dodrziavame, všetky alergény vynechané,, čerstvé jedlo, žiadne spracované potraviny.. stále ekzémy,skriabanie, občas bolesti bruška.. všade nás odbijaju liekmi a tým, že takého pacienta ešte nemali.za každú radu vám vopred ďakujem,lebo už som naozaj bezradná.prajem krásny deň,s pozdravom Michaela
Dobrý den, při tak vysokém IgE bohužel stále nějaký alergen utíká (vyšetřovali parazity?), tedy tělo stále proti něčemu tvoří tento typ protilátek. Bohužel my neumíme vše testovat, může to být cokoliv:( Zkuste se podívat i na zkřížené alergie. Ale tím, že alergie přibývají takto od dětského věku, může být na vině i zvýšená střevní pripustnost, nestačí pak je alergeny vynechávat, ale pracovat na uzdravení střeva. Stejně tak můžete pracovat na stabilizaci žírných buněk, na které se právě IgE váži a uvolňuje se celá řada látek, které mohou za symptomy, je na to celá řada doplňků i léků. Žel pokud se nepodaří najít příčinu, volí lékaři často potlačení imunity obecně, aby pacientovi pomohli. Určitě bych volila protizánětlivou nízkohistaminovou dietu se zaměřením na léčbu střev (byť se zdá, že to spolu nesouvisí, v případě potravinových alergií rozhodně ano).
Tleskam! Vyborne napsany a zpracovany clanek. Jsem rad, ze se i v cechach nekdo tomuto tematu seriozne venuje. Uz cca 10 let resim problemy od alergii, vselijakych zvlastnich symptomu, poslednich par let zazivani, hlavne GERD/LPR a IBS a porad ne a ne se z toho zacarovaneho kruhu uplne dostat. Asi ani nemusim rikat, ze lekari zatim moc napomocni nebyli. Az do dneska byly hlavni favoriti na root cause SIBO a FODMAP, ale potom co jsem si dnes precetl neco malo o MCAS, tak je mi jasny, ze patri na seznam tez.
A ještě bych se prosím zeptala. Quercetin jsem si již objednala tento https://www.prirodnilekarna.cz/eshop-quercetin-complex.html . Nyni ještě koukám že doporučujete i luteolin v kapsích ale ten jsem na českém trhu nenašla…ten v USA obsahuje obě složky? Neobsahuje je tedy i ten v mém odkaze?Moc děkuji..
Nemyslím si, že by byl v CR luteolin k sehnání, v zahraničí je kombinace v přípravku Neuroprotek. I quercetin, který jste zakoupila, je proti zahraničním zdrojům zbytečně předražený, mě osobně a spoustě lidem vadí ananasový bromelain, ale nemusí to být váš případ, každopádně doporučuji zkoušet od maličkého množstvá a navyšovat postupně, ale nepřekračovat dávku 20 mg na kg váhy člověka. Případně se v CR dá koupit i bez bromelainu (http://www.nastrojezdravi.cz/produkty/doplnky-stravy/epigemic/kvercetin-epigemic-90-kapsli-doplnek-stravy.html). Dr. Fuhrman kdysi doporučoval, že je dobré kapsli vysypat a určené mnosžtví (lze tak dělit i kapsle) ideálně smíchat s trochou tuku, protože jinak se velmi rychle vyloučí do moči, tuk jej trochu „zdrží“:). Bohužel ani s jedním z přípravků na cz trhu zkušenost nemám, objednávám ze zahraničí. Jinak Neuroprotek je poměrně drahý a musí se objednat ze zahraničí, ale má klinické studie (i na dětech) a je tam tedy zaručena vysoká učinnost. Jinak je to s luteolinem zatím bída, takže jedině jídlo jídlo jídlo.
Krasne rano.dekuji za dalsi hromadu informaci.Prosim moc,jeste me zajima ten krem.hledala jsem a nic jsem nenasla.nevedela by jste nazev?da se sehnat v cr?jinak za predani kontaktu budu moc rada,sem rada ze poznam konecne nekoho s podobnymi zdravotnimi problemy.Katka
Jak jsem psala, byl ve fázi testování, což znamená, že není oficiálně ani v USA, nedělala bych si ale naděje, že přijde tak brzy do CR, i kdyby jej schválili. Takže nám nezbývá, než nastudovat, které bylinky mají nejvíce flavonoidů stabilizujících žírné bunky a míchat si sám nebo něco takového sehnat.
Ještě k tomu krému, v zahraničí už se dá sehnat pod různými názvy jako LutiDerm, Protexsan atd, více firem se snaží využít učinku luteolinu, ale samozřejmě tomu odpovídá i cena. Možná by mohlo pomoci namíchat nebo používat na pokožku olej z perilly, která je velkým zdrojem luteolinu a zřejmě i díky němu působí tato bylinka tak protialergicky:)
Děkuji,s objednáním quercerinu budu příště chytřejší, hledala jsem podle kusů co je v balení, bohužel ten Váš odkaz sem nenašla,škoda, cena vycházi lépe tak alespon příště budu chytřejší..JInak děkuji za typ s olejem z perilly, je to dobrý nápad, krémy si dělám sama, většinou šlehané bambucké máslo + nějaký olej takže zkusím určitě s tímto olejem a uvidíme.mockrát Vám děkuji za Váš čas a za vaše cenné informace
Dobrý den,
Už týden se prokousávám vašimi stránkami a až příspěvek Katky mě donutil napsat. Předně moc a moc děkuji za to, že je někdo, kdo se dokáže věnovat tomuto tématu víc než studovaní doktoři…jste Kašulko naprosto úžasná. Před 15lety mi byla diagnostikována ulticara pigmentosa. Krom fleků na kůži mě asi netrápilo nic. Za několik let se přidali neustávající průjmy, které pan doktor po kolonoskopii (táta umřel na rakovinu střev, tak tam musím co 5 let) komentoval asi tak, že si na ně mám prostě zvyknout. Únavu už ani neřeším, ale asi před rokem jsem začala řešit přibírání ze vzduchu a opravdu zhubla s placeným koučem 15kg…ale do 1/2roku jsem to nakonec měla zpět. Sama jsem si přišla na to, že nesnesu lepek, pálí mě žáha k omdlení…také mi řekli ať se s tím smířím a jím prášky. Vyřadila jsem ho tedy sama a sama před vánoci požadala kožní o diskusi na téma jídlo…a moje doměnky ač jsem o HIT nic nevěděla se potvrdili. Sama jsem si musela na netu najít informace a ty pak diskutovat…Vlastně mě k tomu přivedla i vzácnost mé nemoci. Před dvěma lety mě píchla vosa. Pak podruhé a potřetí jsem nenadále dostala anafilaktický šok. Život mi zachránilo jen to, že jsem měla doma nějaké léky co mi pomohly…
Teď můj dotaz…pomohlo by mi to co radíte Katce…protizánětlivá dieta…ne protihistaminová? Ona ta dieta co jsem držela vlastně obsahovala vše to co bych neměla jíst…mraky ryb, kuřecího, tofu, sóji, víno místo tvrdého…:-(
A pokud by měla Katka zájem, mohly bychom si vzájemně radit??
Děkuji Renča
Nechcete mi na email poslat vaší emailovou adresu, at ji případně pošlu paní Katce a ona se rozhodne, zda se spojit? Ona se protizánětlivá dieta s protihistaminovou nevylučuje. Omezuje jako živočišné produkty, tak soju, samozřejmě vyřazuje alkohol, u ryb se dbá na kvalitu. Vyřazení histaminu může ulevit na začátek, ale nemusí nic řešit dlouhodobě, zvláště, když máte problémy s žírnými bunkami, kde tedy zdroj histaminu přichází hlavně zevnitř. Já doporučuji zkusit protizánětlivou a s tím, že vyřadíte hlavní histaminové potraviny (ve skutečnosti jich tolik není), ale prakticky obě diety vyřazují většinu toho, co píšete. Každopádně za zkoušku nic nedáte, stejně jako za vyzkoušení různých stabilizačních potravin, zavedení třeba jogy atd…vím, že specialista na žírné bunky vyvíjel i krém s luteolinem, který by měl právě učinkovat na kožní formy, takže možná se zaměřit nejen na vyřazení chemie z kosmetiky, ale dbát i na přítomnost učinných látek včetně těch, co by mohly stabilizovat žírné bunky.
Děkuji, klaním se před rychlostí vaší reakce…:-). Ono mě taky trápí vysoký tlak, na něj beru prášky, což mi znemožňovalo chodit do jógy…působila na mě rychlým tepem a mdlem….Samosebou docházím do posilovacího cvičení-bohužel nezvládám kardio…teď už si myslím, že kvůli tomuhle všemu. Zaujala mě poznámka o kosmetice…Víte doktoři se za těch 15 let NIKAM nepohli. Bohužel pro ně je mastocytoza nelečitelná, neví z čeho vzniká. A já jako mastocytózka s alergií na včelu jsem prý druhá, kterou za 15 let viděla…tzn.jsme 2 na moravě…:-). Takže o nevhodnosti či vhodnosti kosmetiky jsem naprosto nepolíbená…Jenže kůže nijak nenatéká, nesvědí. Mnohem horši je ten gastrotrakt…:-(
Děkuji moc za info, Renča
Ano, klidně můžete na cvičení reagovat právě kvůli nestabilitě žírných buněk, ale je možné, že se vám dietou povede upravit i tlak. Jinak joga má mnoho podob a je i taková, kde se člověk nestaví do pozic hlavou dolů a není tedy efekt na tlak, ale to se samozřejmě lehce mluví z Prahy, na Moravě zbývá asi jen internet. U nás je celkově problém diagnostikovat mastocytozu nebo „mírnější“ formy poruchu aktivace (MCAS), ani v Praze nejsou ochotní o tom doktoři mluvit, prootže často chybí jasné markery z krve a léčba je vlastně jen stabilizační, bohužel ani většina alergologů vůbec netuší nebo nedoproučuje, že jídlo a životní styl může ovlivnit i míru a výskyt alergií a reakci našeho imunitního systému a je jednodušší tomu předcházet než se cpát přášky:(. Já jsem po posledním píchnutí vosy několik dní málem nechodila, ale alergii diagnostikovanou nemám, takže vás chápu. Kosmetika a čistící přípravky roli hraje, ono se to přes kůži dostává dovnitř, dýcháme to atd, člověk si často neuvědomí, že nejen s jídlem může přijímat do těla negativně působící látky a že projev nemusí být nutně v místě kontaktu:(.
Ještě prosím kde najdu váš email…možná jsem pitomá, možná unavená…:-)…ale nemůžu ho najít…R
Takto já testuji, jak pečlivě blog lidé čtou a jestli třeba kouknou do sekce o mně:). Je to histaminovakasulka@gmail.com, ráda vás propojím.
Děkuji ještě jednou za odpovědi i za to, jak dokážete povzbutit lidi skrz věk, vzdálenost i diagnostikovanou nemoc…či nediagnostikovanou…:-) Renca
A ano…pročíst váš blog je na týdny, ne na dny kterými se prokousávám, vaše znalosti ať nastudované nebo načtené jsou naprosto uchvacující a neuvěřitelné. Budu u vašich stránek sedět opravdu měsíce a za to vám patří velký dík…:-)
Dobrý den, velice děkuji za tento pro mě přínosný článek. Již několik let běhám od jednoho dr. k druhému, každý si mě přehazuje, jelikož neví co se mnou. Minulý rok my ,,diagnostikovali“ urtikaria pigmentosa – mastocytoza.Posílali mě do nemocnice na UV světlo, které bylo bez efektu, oni však tvrdili, že nebude tak docházet k výsevu vyražky. Ale samozřejmě,že to tak nebylo a kopřivka se mi vysévá stále. Pak jen doporučili omezit histamin ve stravě a tim to haslo. Zádně info, nicmoc. Jen krevní testy s vyšší hodnotou lGe, což mi dr řekl nejspíš patří do obrazu kopřivkya alergie na vaječný bílek.Tak sem četla, tápala, až sem narazila na váš článek.A teď tápu,moc informocí, nevím jak začít, nízkohistaminou dietu společně s protizánětlivou dietou? Moc vám děkuji, případně za info jestli jste se s touto nemocí už osobně u někoho setkala, já o nikom v mém okolí nevím:( Děkuji Katka
S urtikárií či kožní formou mastocytózy už pár lidí psalo, s poruchou aktivace mám zkušenost i sama. Každopádně doporučuji nastudovat protizánětlivou dietu a prostě jen vyřadit pár dalších potravin, které mají více histaminu, jinak se prakticky tyto dvě diety mohou překrývat bez problémů (mluvím z vlastní zkušenosti, akorát se neřídím neověřenými tabulkami, ale čerpám z vědecké literatury, co se obsahu histaminu týče). Prakticky by pro vás mohly být přínosné články zařazené zde včetně protizánětlivých doplňků, většina se jich zaměřuje na stabilizaci žírných buněk: https://histaminovakasulka.com/histaminova-intolerance-hit/hit-aktualne/. Najdete mezi nimi i články, jak začít s nízkohistamiovou dietou, jak začít s protizánětlivou dietou a hlavně také to, že zdrojem uvolňování histaminu není jen jídlo, ale také stres, léky a celkově životní styl. Je potřeba se určitě na to dívat komplexně a nespoléhat tedy jen na změnu jídelníčku, někdy je dobré pomoci si i suplementy pro rychlejší stabilizaci a soustředit se celkově na to, co může v těle dráždit žírné buňky, ať už to jde zevnitř nebo zvenku.
děkuji Vám za Vaši odpoveď. Vaše stránky průběžně pročítám,snažím se vše vstřebat. Stravu si nastuduji a pomalu se do toho pustim. Mohu se Vás ještě zeptat? Recepty na Vašich stránkách jsou tedy převážně vhodné k protizánětlivé dietě? A ještě otázka co je myšleno suplementy pro rychlejší stabilizaci? Moc Vám děkuji za informace Katka
Ano, protizánětlivá dieta je o tom vyřadit zánětlivé potraviny a snažit se zařadit co nejvíce těch protizánětlivých nebo alespon balancovat, jelikož ne všechny zánětlivé parametry se dají vždy odstranit (co je to zánět najdete tady:https://histaminovakasulka.com/2016/06/30/co-je-to-zanet-a-proc-bychom-jej-meli-resit/). Já jsem příznivce nutritariánské protizánětlivé založené na rostlinných surovinách ve smyslu knih Dr. Fuhrmana, ale těch přístupů najdete více a každému sedne něco jiného (více přímo o protizánětlivé dietě: https://histaminovakasulka.com/2017/02/05/protizanetliva-dieta-jako-lek). Takže ano, recepty jsou tvořeny v tomto směru, ale nutno poznamenat, že základ jídelníčku je zelenina, luštěnina, semínka a koláče jsou jen na přilepšenou jednou za čas. Stabilizací se myslí dostat se do stavu bez příznaků, jak jsem uvedla odkaz v předchozím komentu, máte tam celý seznam potravin a látek, které stabilizují žírné bunky a působí proti histaminu, tedy pomáhají „zocelit“ a chránit žírné bunky proti degranulaci a uvolnění histaminu. Casto pomáhají více než jen vyřazení histaminu z potravy, protože ten hraje často roli jen při propustném střevu a právě když je tělo přesyceno histamin z vnitřních pochodů, tedy zánětu.
velice Vam dekuji za Váš čas..ještě bych měla otázku, co mléčné výrobky a protizánětlivá strava? U mě samozřejmě s ohledem na HIT. Takže jen čerstvé sýry,cottage,tvaroh….? A ještě by mě zajímalo zda je dobré doplňovat i nějaké další vitamíny, co jsem četla na jiných stránkách, ptám se raději Vás, Váš zdroj mi přijde věrohodnější. U Hit se doporučuje doplnovat vitamin C, B6, dále vitamín D a omega 3..děkuji Vám za Váš názor.Katka
Mléčné se bohužel hlavně díky kaseinu řadí mezi ty zánětlivé potraviny, navíc je známo, že laktózová intolerance postihuje velkou část populace (s věkem navíc aktivita enzymu klesá přirozeně), takže já doproučuji zkusit na měsíc vyloučit mléčné úplně a teprve poté zkoušet postupně zavádět. Každý také může mít jinou míru tolerance a tím, že by es při HIT neměly ty kvašené výrobky, které jsou z mléčného nejprospěšnější, je lepší zkusit z počátku vysadit (mléko také patří mezi nejčastější non-IgE alergie, které tedy nelze potvrdit z krve, jen expozičním testem). Doplňovat je dobré na začátek, ale postupně je lepší spolehnut se na stravu, ale vitamín D se přes zimu v našich podmínkách doporučuje plošně, máme jej většinou nedostatek (lze měřit u lékaře) a nedostatek negativně ovlivňuje imunitu a podporuje vznik alergií, omega-3 jsou na prvním místě v protizánětlivých preparátech. Co se týče vitamínu B6, nedoporučuji užívat dluohodobě odděleně od ostatních vitamínů skupiny B, navíc jeho příznivý účinek byl prokázán jen tam, kde byla deficience, což většina z nás nemá. Vitamín C se jistě vyplatí, obvykle jsou ale potřeba vyšší dávky, pomáhá odbourávat histamin do moče, ale je potřeba volit čistý práškový, jelikož při HIT můžou velmi vadit ony barviva a přídavné látky, které se často přidávají (a nezapomínat na dostatečný pitný režim, konzultovat s lékařem v případě poškození ledvin). Každopádně je dobré dočasně navýšit množství hořčíku, jeho nedostatek (což může být dáno i velkým stresem atd) může zhoršovat nebo mimikovat HIT.