Fekální transplantace mikrobioty aneb léčba budoucnosti?

Už nějaký ten pátek se mluví a píše o fekální mikrobiální transplantaci (FMT) a pokud jste o tom ještě neslyšeli, o hodně přicházíte. Někomu by se to téma mohlo zdát třeba i mírně nechutné, ale opravdu se nemáte čeho bát. Ono celkově bavit se o stolici by nemělo být žádné tabu a měla by to být jedna ze základních otázek vašeho lékaře, kdykoli vstoupíte do ordinace, jelikož právě vaše stolice dokáže prozradit opravdu hodně o vašem zdraví. Což samozřejmě úzce souvisí s tím, že bez zdravé mikrobioty není zdravý ani člověk a je potřeba se naučit se o střevo a naše malé obyvatele starat. Dnes bych se ale dotkla tématu, které jde více do hloubky a které by v budoucnu snad mohlo nabídnout pomoc na celou řádku nemocí. Ne, rozhodně bych vám nedoporučovala žádné domácí experimenty, protože stále ještě jsou otázky okolo FMT, které je potřeba dořešit. Ono hrát si s mikrobiotou se ne vždy vyplácí a pořád nám některé faktory do rovnice chybí. Není však ale sporu o tom, že už teď jsou nemoci, kde je FMT přímo zázračnou léčbou.

FMT není žádná nová léčba

Teorie je prostá – vezmeme mikrobiotu ze zdravého člověka a vložíme ji do člověka nemocného, který ji přijme za svou a uzdraví se. Proto také onen název transplantace, vždyť mikrobiota je občas označována jako celý orgán člověka. Pokud byste nabyli dojmu, že se bavíme o nějaké nové léčbě, pak byste byli na omylu. Využití FMT jako léčby se datuje do 4. století našeho letopočtu do Číny, kde využívali ‚žlutou polévku‘ jako lék otravy jídlem nebo průjmu. Po další století byly využívány výkaly k léčbě dalších zdravotních problémů i v jiných zemích. V 50.letech minulého století proběhl neoficiální „výzkum“, kde jeden lékař dával stolici v tabletách pacientům po operaci. Jakmile to rada zjistila, tak jej vyhodili, ale faktem zůstalo, že ti léčení stolicí se rychleji hojili. Během následujících let až do současnosti bylo provedeno více studií, které přinesly pozitivní výsledky. Nutno zmínit, že ani pro české lékaře není tato metoda léčby cizí a je prováděna v několika nemocnicích po celé ČR, ale je indikovaná ve specifických případech, nejčastěji  pro pacienty s rekurentní infekcí Clostridií difficile. Pokud vás toto téma bude zajímat více, jistě najdete informace u svého gastroenterologa nebo v jednotlivých nemocnicích.

FMT- nejen na Clostridie bič

K dnešními dni je oficiálně FMT využívaná jako terapie rekurentní infekce Clostridium difficile, kde jsou zaznamenány opravdu skvělé účinky. Účinnost je obvykle udávaná nad 90%, zatím hovoříme o trvalém léčebném účinku bez vedlejších negativních účinků. V této souhrnné studii můžete dohledat odkazy na jednotlivé studie včetně dlouhodobého pozorování. Samozřejmě taková vysoká účinnost a úspěch vedl k tomu, aby se začala FMT zkoušet také u dalších nemocí jako jsou zánětlivá onemocnění střev (u zánětlivých onemocnění střev jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba se o FMT vážně diskutuje, jelikož vědecká i klinická data poukazují na její účinnost v ochraně před vzplanutím, nově bude probíhat klinická studie u dětí s IBD). Jedna studie se zaměřila na řešení IBS, tedy dráždivého tračníku, a ukázali, že 69% pacientů pocítilo zlepšení, ale z dlouhodobého pohledu to pomohlo „jen“ 46% pacientů. Kombinace FMT s probiotiky a vlákninou může pomoci i při řešení některých typů zácpy. Nedávno třeba ukázali, že FMT je vhodná na úspěšnou likvidaci bakterií rezistentních na antibiotika, což ukázali u pacientů s nemocemi krve. A jelikož víme, že i mentální poruchy souvisí s dysbiózou střevní mikrobioty, mohla by být na základě dosavadních výsledků FMT využita i v léčbě nebo zlepšení poruch autistického spektra. Jak naznačuje předchozí řádek, působnost FMT sahá za zažívací trakt: roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, idiopatická trombocytopenická purpura či chronická únava jsou další v řešení.

FMT a léčba metabolického syndromu

Zajímavé jsou výzkumy, kde vezmou mikrobiotu z nemocného člověka a vloží ji do bezmikrobní myši a pak pozorují efekt. Velmi často se ukazuje, že i myš si následně vyvine podobnou nebo stejnou chorobu. U onemocnění zvané Kwashiorkor tak poukázali na fakt, že nemoc má základy v narušené mikrobiotě. Souhrnná studie, kterou jsem již zmiňovala, se zaměřila hlavně na otázku FMT v řešení metabolického syndromu. Již dříve totiž zjistili, že když transplantujete mikrobiotu z obézního dárce do štíhlého, tak po příjmu takové mikrobioty začne i ten štíhlý přibírat. Spoustu těchto výzkumů bylo ukázáno na myších, kde se díky možnosti vyrobit bezmikrobní myš tyto efekty lehce studují. Vezmete mikrobiotu obézního člověka, vložíte ji do bezmikrobní myši a ona začne přibírat, i když bude mít stejný příjem jako její kontrolní sousedka bez „tlusté“ mikrobioty. To samozřejmě navozuje zamyšlení, zda by to šlo i naopak a mikrobiota od štíhlého dárce může pomoci léčit metabolický syndrom. Zatím proběhla jedna studie, kde dali mikrobiotu ze štíhlých dárců do pacientů s metabolickým syndromem a po 6 týdnech tito pacienti měli zlepšenou citlivost na insulin, takže by to mohla být jistá cesta. A také to upozorňuje na fakt, že pro jakoukoli transplantaci potřebujete dobrého dárce mikrobioty a to už v dnešní době není tak jednoduché sehnat, protože takový dárce by měl být nejen zdravý, ale měl by mít vhodnou stravu a v neposlední řadě neužívat žádné léky, suplementy a nebýt po léčbě antibiotiky.

Ani FMT není bez rizik

Každopádně je jasné, že pokud je někde v nepořádku mikrobiota a to vede k dalším nemocem, mohla by být transplantace cestou. O tom, že narušení mikrobioty vede právě k celé řadě nemocí, jste si u mě už několikrát přečetli. Ale samozřejmě je potřeba myslet na samotný proces – pro úspěšnou transplantaci je potřeba se nejdříve efektivně zbavit vaší mikrobioty (protože jinak hrozí riziko, že převládne ta vaše špatná a efekt bude nulový), pak aplikovat mikrobiotu od vhodného dárce, která by měla samozřejmě ideálně podstoupit nějaké laboratorní zpracování a ověření, že neobsahuje nic špatného, a v neposlední řadě se pak musíte o střevo a stravu starat a upravit životní styl, aby nedošlo k návratu do původního stavu. Není to tedy tak jednoduché a není to samozřejmě bez rizik, proto nemůžeme čekat, že taková léčba bude nabídnuta každému pacientovi jen tak. V tomto směru potřebujeme ještě více klinických studií, které by vyzdvihly FMT nad ostatními postupy léčby. Jedna ze studií třeba naznačila, že u imunokompromizovaných pacientů není efekt FMT dlouhodobý, tedy nedojde k vyřešení problému trvale, i když na začátek může pomoci. Ale na druhou stranu je pro mnohé lidi velká naděje, že by jim to mohlo pomoci s jejich problémy. V dnešní době si FMT lze soukromě zaplatit v zahraničí na klinikách, ale cena tomu odpovídá. Když jsem si psala s jednou pacientkou ze zahraničí, která to podstoupila pro problémy s HIT a dalšími chorobami, byla z výsledku poměrně zklamaná. Proto bych se ani na FMT nespoléhala jako na spásnou cestu pro všechny, ale spíše jako jeden z dalších postupů, u kterého musíme přesně definovat, pro kterou kategorii lidí se to bude hodit a pro koho naopak ne. Samozřejmě pokud je váš špatný mikrobiom zdrojem extra porce histaminu v těle, jeho výměna by mohla pomoci, ale jen do té míry, že se odhalí, proč k takové dysbalanci došlo a pokud se zabrání tomu, aby se to u vás opakovalo. Jinak bude i FMT jen další nákladná léčba, která nebude mít trvalého výsledku.

Na internetu dnes najdete i návody na domácí FMT, stejně tak nabídky nebo poptávky po dárcích. Osobně bych byla opatrná, protože nikdy nevíte, co byste si do těla tímto způsobem mohli zavléct a zda byste si nakonec neublížili. Tato souhrnná práce zmiňuje podrobně nejen využití FMT, ale také požadavky na dárce, přípravu vzorku pro transplantaci, různé metody doručení a tedy poukazuje i na nutnost, že je tyto postupy potřeba sjednotit. Ono hrát si s mikrobiotou má svá úskalí a také otazníky, není to tak jednoduché a člověk v konečné fázi může nadělat ještě větší paseku. Samozřejmě pevně věřím, že díky přibývajícím informacím o důležitosti naší mikrobioty a větším rozsahu klinických studií na FMT bude časem tato varianta nabídnuta i nemocným, kde už opravdu nebudeme vědět kudy kam a kde bude nemocí přibývat i přes snahu pacienta o změnu životního stylu v ten lepší.