Skvělé vlastnosti červené rýže a recept na Vafle z mouky z červené rýže

Posted by

Je tady pátek a ten by si tak možná zasloužil nějaký ten recept. A že jsem se vás ptala na rady ohledně vaflovače, pak samozřejmě jeden koupila, nastal čas podívat se na zoubek těm vaflím. Jako upřímně, ruku na srdce, vaflovač fakt miluji. Uděláte v něm rychle a bez nějaké větší snahy slané vafle jako přílohu nebo pečivo, luštěninové vafle jako zdroj živin nebo třeba i ty sladké na rychlou snídani, skvělý dezert nebo třeba i večeři. Jelikož jsem chtěla doplnit k vaflím nějaký ten protein a měla doma voňavý plnotučný tvaroh od farmářů, dochutila jsem vafle jím, ale můžete si je klidně dát jen s rozvařeným ovocem nebo dosladit stévií a jen tak si je křoupat jako sladký dezert. Pokud vaflovač nevlastníte, zkuste z těsta udělat malé palačinky nebo placičky, určitě si také pochutnáte.

Červená rýže plná antioxidantů

Druhá věc také byla, že jsem měla doma otevřenou mouku z červené rýže a ta si zasloužila spotřebovat, protože by jí byla škoda. Tato mouka vám vyčaruje barvu kakaových vaflí, takže tak můžete obelstít třeba i děti nebo návštěvu. Výrobce doporučuje nahradit až 25% v receptu, ale já jsem si řekla, že co, dáme tam všechno. Mouka má totiž zajímavě oříškovou chuť, takže je to opravdu zajímavý základ pro vafle. Samozřejmě to, že je rýže zbarvená, už tak trochu naznačuje, že tam budou přírodní barviva, a ty v našem těle většinou fungují jako antioxidanty. Už jsem vám dříve psala, že třeba černá rýže dokonce pomáhá bojovat proti histaminu. A v červené rýži se setkáváme s antokyaniny, které opravdu nejsou jen obyčejnou barvou, ale mají celou řadu příznivých účinků na lidské zdraví. Asi vás nepřekvapí, že tam patří protizánětlivé účinky, protirakovinné a úprava hladiny cholesterolu a glukózy (červenou rýži ocení diabetici pro její antidiabetický efekt). Ano, někdo by mohl podotknout, že biodostupnost těchto látek je v těle nízká (a proto přidáváme tuk, aby se nám zpomalilo rychlé vyloučení antokyaninů bez možnosti je vstřebat), ale přece jen je lepší aspoň málo než nic (vědci tuto výtku zpochybnili, vstřebatelnost a využitelnost léčivého potenciálu nebude tak špatná). Ale nejen antokyaniny hrají svou roli, další přírodní látky zajišťují, že má červená rýže dokonce větší antioxidační kapacitu než třeba černá. Obsahuje také γ-oryzanol, který dokáže potlačovat zánět (COX-2), podpořit vrozenou imunitu a v in vitro podmínkách také zabraňuje degranulaci žírných buněk.

Co z toho plyne? Že je lepší upřednostnit celozrnnou rýži i s „obalem“ (ne výrobku:)) a nebát se přidat tu barevnou, která může tělu dodat přírodní léčivé látky. Pokud netolerujete mléčné, tak samozřejmě vynechejte tvaroh, pokud vás zajímá více můj názor, proč je nepražené kakao vhodné časem ozkoušet, čtěte více zde (u kakaa nikdy nebyly nalezeny vyšší hladinu histaminu, ale patří mezi alergeny, navíc histamin může růst pražením, proto volíme raději nepražené).

Vafle z mouky z červené rýže s tvarohem

Vafle

  • 125 g mouky z červené rýže
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • 125 ml vody
  • 2 vejce
  • 50 ml kokosového oleje

Dozdobení

  • 250 g farmářského tvarohu
  • voda
  • med dle chuti
  • 1 lžíce nepraženého kakaa
  • případně marmeláda na dochucení

Smícháme mouku s práškem do pečiva. Přídáme vejce, vodu a kokosový olej (dbejte na to, aby vše bylo při pokojové teplotě a olej ideálně tekutý – stačí položit sklenici do horké vody a chvíli počkat) a vymícháme v těsto. Necháme pár minutu odstát a pak rozdělíme do vaflovače. Záleží, jak velký máme vaflovač, vychází to na cca 4-5 belgických vaflí. Upečeme vafli podle zvyku, já nechávám trochu déle, aby se dobře propekly.

Tvaroh smícháme s medem a kakaem dle chuti, přidáváme vodu do vytvoření hladkého krému. Můžeme přidat čerstvě vytvořenou chia marmeládu, v případě, že tolerujete, tak domácí marmeládu nebo podušené ovoce. Dobrou chuť.

4 comments

  1. Díky za zajímavé počteníčko.
    Když jsem zahlédl „Jelikož jsem chtěla doplnit k vaflím nějaký ten protein…“, hned jsem si vzpomněl na fakt, který (jak i zde vidím) stále není dostatečně rozšířen – že totiž proteiny nezískáme tím, že je budeme jíst. Jakmile je jíme v komplexní formě, tělo je pracně rozkládá (náročný a okyselující, čili značně nezdravý proces) na jednotlivé aminokyseliny a ty teprve posléze umí zpracovat. Toto si dnes již můžete ověřit z mnoha zdrojů.
    No a k mouce samotné… myšlenka se mi líbí, vidím na ní ale dvě silné nevýhody: fytáty a inhibitory. Mouka je obsahuje, proto značně zatěžuje trávení a blokuje vstřebávání živin.
    Takže celkově OK, díky za info, mouku si však raději připravím doma tak, abych zmíněné nevýhody eliminoval. Těším se na oplatky, to bude mňamko. 🙂
    Jindra

    1. Domácí příprava je vždy nej. Jinak myslím, že každý člověk chápajíci metabolismus tento fakt ví, obecně mluvíme o makronutrientech jako bílkovinách, psát, že jsem přidala protein, aby jej tělo rozložilo na aminokyseliny a pak vybudovalo nový protein, by asi bylo zbytečně složité a v receptech i nepěkné. Ono je vlastně jedno, jak to funguje dál (psát zdroj aninokyselin by se přece jen nehodilo). Jinak já se snažím většinu namáčet, ale fakt je, že ani s fytáty to není tak jednoduché, koukněte třeba sem:http://www.precisionnutrition.com/all-about-phytates-phytic-acid. Zajímavá je informace o vitamínu C.

  2. Ahojky, chtela jsem se zeptat cim by slo nahradit v tvych receptech jako napriklad v tomto vejce. Dekuji za odpoved a preji pekny den Nikola

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.