Rodinnou kavárnu a bistro s názvem Mikyna jsem měla na seznamu „Nutno navštívit“ už pěkně dlouho, ale jak to tak chodí, člověk se občas nedostane dál než za Černý most. Ale kdo si počká, ten se dočká, takže i já jsem měla možnost vydat se do libereckého bistra Mikyna, která slibovala nejen skvělou kávu, ale něco dobrého na zub. Pokud mi někdo nabízí sezónní menu hlavně z lokálních surovin namísto dlouhého menu s prapodivnými názvy, tak mě rozhodně vždy zaujme.
Prostory nejsou nijak veliké, což je pro taková místa mnohem lepší, na duhou stranu je pak lepší počítat s tím, že před oběd si jen tak nesednete. Pokud se vydáte zase později, je velké riziko, že už nebude jídlo, které byste si rádi dali. Pokud tedy budete chtít jídlo vyzkoušet, doporučuji raději včasný příchod a rezervaci. Prostory jsou útulné a čisté.
Pokud jste také fanoušci německé pražírny Barn jako já, zakoupíte zde jejich kávová zrna. Stejně tak si můžete domů odnést některý z domácích výrobků jako je granola nebo nějakou kvalitní čokoládu.
Od pondělí do pátku zde najdete menu, které se skládá obvykle z pěti položek (pokud jsem si dobře všimla). Tedy na výběr máte ze dvou polévek, pak je něco speciálního pro daný den, a pak „miska“ a salát, které zůstávají po celý týden stejné. Kdybyste si z nabídky nevybrali, připravují čerstvé sendviče z žitného chleba, který určitě s přehledem zažene nějaký ten malý hlad. No a asi vás u mě nepřekvapí, že maso byste zde hledali marně.
Ochuzeni ale nebudete ani o víkendu, můžete si dát něco ze snídaňové nabídky nebo později z odpoledního menu. Každopádně musím přiznat, že jsme do bistra vyrazili hned dvakrát, protože prostě hlad je potvora a když vám někde chutná, chcete zkusit i něco dalšího. Co mohu jednoznačně říct za sebe je, že mají luxusní polévky. Zkoušeli jsme jak dýňový, tak hráškový krém, a oba byly skvěle dokořeněné, krásně husté (bez zahuštění) a ty barvičky.
Co se týče hlavního jídla, tam došlo k menšímu selhání hned první den. Jelikož už neměli cizrnový salát, po kterém moje srdce prahlo, musela jsem zvolit jinou variantu. Ten den ale byly špagety, takže zbývala jen možnost jarní misky s quinoovými placičkami. Raději jsem se zeptala, zda jsou placky bezlepkové, protože potřebuji bezlepkové jídlo, obsluha se šla raději poptat do kuchyně a byla jsem ujištěna, že ano, že jsou bezlepkové. Tak jsem souhlasila, že bych si malou misku dala. Bohužel jsem nečekala, že pokud chci bezlepkové jídlo a ještě se na to speciálně ptám, že k tomu dostanu kroupový salátek (ječmen). Ano, mohla bych říct, že to byla i moje vina, ale na lístku nebyly uvedeny alergeny (na internetu jsou) a člověk by třeba čekal, že se obsluha zmíní nebo má jinou variantu. Proto se raději dvakrát zeptat a nespoléhat se (ano, je to otravné, ale bezpečné). Salát byl naštěstí oddělen od zbytku jídla, ale myslím, že to důvěru nejednoho člověka už trochu naruší. Každopádně placičky i hráškový dip byly skvělé.
Další den jsme šli již na jistotu podle alergenů na internetu na karičko, které je pro mě vždy velké lákadlo. Opravdu bylo skvěle ochucené, lehce pikantní, prostě podle gusta.
Co je rozhodně nebezpečné, je jejich pultík se zákusky. Ne, jako vážně. Člověk by nejraději snědl úplně vše (stojí to úsilí nenalepit se na sklo a nezačít slintat). Navíc tam obvykle dostanete něco bezlepkového, mají raw dortíky a pak spoustu dalších dobrot. Pokud nejste bezlepkoví ani nemáte další omezení, pak rozhodně zkuste jejich makadamiový cheesecake. Ochutnala jsem později jejich bezlepkový kokosový dort a velká pochvala, protože nebyl vůbec přeslazený, jak obvykle vídám.
Mají samozřejmě domácí limonády a dokonce si dáte i nějaké to „hipster“ pivo:). Pokud zvolíte espresso, pak ochutnáte výběrovou kávu z lokální pražírny Nordbeans, pro fajnšmekry mají na filtr v mlýnku kávová zrna z The Barn. Jako třešnička na dortu je krásný porcelán z lokální dílny.
Celkový dojem je perfektní, ale doporučuji předem kouknout, co mají v menu, zvláště pokud se chystáte na jídlo. Pokud dáte přednost jen kávě a zákusku, tak si určitě pochutnáte, to vám zaručuji.
One comment