Pečivo je oblíbeným vyhledávaným pojmem jistě nejen na mém blogu, protože jsme tak nějak zvyklí, že mám co k jídlu přikusovat. Zatímco si myslím, že k životu opravdu není nutně potřeba, především v jeho nadýchané kvašené formě (myslím, že po několik letech můžu klidně přiznat, že to opravdu jde i bez klasického pečiva), přece jen je dobré mít něco na cesty nebo pohoštění. Nebo prostě změnu do jídelníčku. Pokud tedy upřednostňujete výživové vlastnosti svého jídla před okatou nadýchaností s pouze plnící funkcí, pak je tento recept jistě pro vás.
Tedy pokud vám nevadí nějaký ten hutnější chléb s cizrnovou příchutí, který je ale nadupaný bílkovinami a vlákninou, pak budete spokojení. Pokud chléb rozdělíte na 10 plátků, budete mít v každém přibližně 10 g bílkovin a 8 g vlákniny (čerpáno ze zdrojů od výrobce nebo z výživových zdrojů surovin z internetu). K tomu samozřejmě přidejte protizánětlivé účinky cizrny (více zde) a kokosového oleje či semínek přidaných do chleba. Místo pečiva rázem máte v ruce nástroj, jak doplnit důležité živiny. Pokud by vás cizrnová chuť odrazovala, vždy můžete přidat nějaké čerstvé bylinky jako koriandr či rozmarýn, které chuť přetáhnou.
Jak jsem zmínila, chléb je hutnější a má specifickou cizrnovou chuť, spíše se hodí jako příloha k polévkám nebo třeba teplé dušené kapustě s pórkem (recept níže). Samozřejmě onu dušenou kapustu s protizánětlivým pórem využijete nejen na chléb, ale jako teplý salát nebo přílohu k jídlu. Kombinace těchto dvou surovin s olivovým olejem (olivy stabilizují žírné buňky, pokud samozřejmě nejsou nakládané) je opravdu skvělá a určitě doporučuji sáhnout po kvalitnějším nefiltrovaném oleji, který má svou specifickou chuť. Přidáním zeleniny tak doplníte další dávku vlákniny a jak už jsme si psali, dostatek vlákniny v naší stravě je velmi důležitý pro fungující střevní mikrobiotu a tedy celý imunitní systém.
Cizrnový proteinový chléb
Suché
- 200 g cizrnová mouka hladká
- 200 g mouka z hnědé rýže
- 50 g tapiokové mouky
- 25 g lněné mouky
- 1 lžíce nopálové mouky
- 2 lžíce konopného semínka
- 2 lžíce slunečnicového semínka (čtěte více tady, pokud máte pochybnosti ohledně histaminu)
- 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva
- 2 lžičky mořské soli
Tekuté
- 1/2 hrnku rozpuštěného kokosového oleje
- 2 hrnky vlažné vody
- 1 lžíce čerstvé citrónové šťávy (nebo nahradit rozpuštěným kyselým vitamínem C)
- 4 bílky ušlehané na sníh
Předehřejme troubu na 230°C (200°C horkovzduch).
Smícháme mouky se solí a semínky. Zvlášť smícháme tekuté ingredience až na bílky, které si ušleháme na sníh (vše pokojová teplota). Nejdříve vmícháme tekutou směs do suché směsi a pak opatrně zapracujeme bílky. Přesuneme stěrkou do obdélníkové formy, kterou předem dobře vymažeme, těsto netlačíme, spíš vrstvíme. Vložíme formu do trouby a pečeme 10 minut při vysoké teplotě. Poté nařízneme povrch, snížíme teplotu na 175°C (150°C horkovzduch) a pečeme dalších 45 minut. Necháme kompletně vychladnout a podáváme.
Dušená kapusta
- 1 menší hlávka kapusty nakrouhané na jemno
- 1 menší pórek
- 1 lžička kmínu
- trochu soli
- 3-4 lžíce olivového oleje
Kapustu a pórek nakrájíme na tenké plátky a dáme společně s trochou vody podusit na pánev s pokličkou (nebo do hrnce). Vmícháme kmín a osolíme (začněte s 1/2 lžičkou, bude záležet na množství, dosolit můžete na závěr) a podusíme do měkka (cca 20 minut). Poté sejmeme, necháme mírně vychladnout a vmícháme olivový olej. Podáváme ideálně ještě teplé.
Měla bych otázku ohledně mouk, které používáte…je nutné použití 4 typů mouk do jednoho chlebíku??? Nestačila by nějaká jiná (lépe dostupná) třeba jeden nebo dva druhy mouk? Jako například, špaldová, nebo celozrnná, kukuřičná apod???
Pro použití špaldové nebo celozrnné doporučuji hledat přímo recepty na lepkové pečivo, já pracuji s bezlepkovými moukami (lepek/pšenice, ať už špalda nebo celozrnná, vyvolávají v těle zánětlivé pochody), a ty se přece jen chovají úplně jinak, takže to klidně můžete vyzkoušet z běžné mouky, ale výsledek nezaručím. Tento recept je specificky tvořen tak, aby obsahoval hodně bílkovin a hodně vlákniny i v rámci bezlepkové a bezmléčné diety. Myslím, že obyčejných receptů z pšeničné mouky najdete na internetu spoustu, ráda bych spíše podpořila lidi, aby se nebáli experimentovat s celou škálou mouk a surovin, které jsou na trhu dostupné a mají často zajímavé složení.
S bezlepkovými moukami je často potřeba kombinovat, aby držely dohromady, každá složka má svou roli. Navíc širší použití mouk zajistí mnohem větší škálu živin a přírodních látek, protože každá výchozí surovina/obilnina má trochu jiné složení a výhody. Samozřejmě mouka jako nopálová, která je tam v malém množství, lze lehce nahradit, ale je tam právě pro přidání výživové hodnoty daného pečiva. Tapioková mouka je škrob, ale z pohledu alergika přijatelnější než kukuřice nebo brambor. Lněná mouka je prakticky mleté lněné semínko a zajistí pojivou funkci stejně jako škrob, plus samozřejmě dodá zdravé tuky i vlákninu. Pokud se použije třeba jen kukuřičná nebo bílá rýžová, které jsou sice lehce dostupné, ale zato výživově nezajímavé, rozhodně by to pro mě nebylo z pohledu nutričního nic, co bych chtěla jíst pravidelně a co bych považovala za zdravé (ať už přítomnost zánětlivých složek, nízký obsah vlákniny atd).
Děkuji za odpověď, jde o to, že mi byl nedávno diagnostikován HIT- proto jsem šla na váš blog, který se jmenuje jak se jmenuje…váš název je proto trochu zavádějící, protože jsou zde jen vegan/bio/bezlepek recepty. Samozřejmě splňují i tu nízkohistamivou dietu (protože to jde všechno ruku v ruce). Každopádně díky. Alespoň na kombinaci ingrediencí mi vaše recepty snad pomůžou. Tu vaši výživovou hodnotu naprosto chápu ;).
Ano, je převážně vegetariánský a bezlepkový, ale je to velmi jednoduché. Když si prostudujete můj blog pečlivě, zjistíte, že HIT není jen o histaminu v potravinách a nějakém vyřazování potravin, to ještě nikdy nikoho nevyléčilo, navíc věda na to poslední dobou velmi poukazuje, že samotná hodnota histaminu není zřejmě to riziko, ale kombinace potravin, stav propustnosti střeva, nahromadění histaminu z jiných zdrojů atd. Je to často následek dalších chorob a ty mají velmi často společný jmenovatel – zánět. Proto když prostudujete, co vše přispívá zánětu a jak naopak proti němu bojovat, aby se snížila vnitřní produkce histaminu a zároveň se uzdravovalo tělo, zjistíte, že možná budete muset lepek či jiné suroviny také vynechat/omezit. Na svém blogu vysvětluji i to, proč nadbytek živočišných potravin přispívá zánětu a hlavně může hodně škodit při HIT, jsou to potraviny s největším obsahem zdrojů histaminu a největší kazivostí, věda poukazuje na vysoké hladiny histaminu právě v mase atd. U pšenice zase víme, že podporuje zánět a zvyšuje propustnost střeva a to může u histaminiků vést k většímu vstřebávání histaminu. Proto můj blog má pomáhat zkoušet nové recepty a mouky a rozšiřovat jídelníček, obyčejných receptů z pšeničných mouk, s masem a mlékem, najdete všude spoustu, na to nepotřebujete hledat nízkohistaminové recepty. Stačí si pohlídat kvalitu surovin a řídit se podle seznamu tolerovaných potravin. Pokud chce člověk jen vynechat histamin, pak opravdu nepotřebuje širokých návodů, stačí jen změnit kvalitu surovin a něco málo vyřadit, ale pokud chce člověk cílit léčbu, chce to obvykle trochu více (krom toho si myslím, že právě maso a klasický recept umí uvařit každý:)). Navíc HIT je opravdu často následek poškození střeva (právě stravou či léky), alergií a intolerancí, proto většina lidí potřebuje krom histaminu omezit nebo vynechat také další suroviny, to už se pak recepty hledají hůře. Také bych ráda takto podpořila využití celé široké škály jednodruhových surovin, které zajistí lepší výživu (která často histaminikům chybí) a nepodporuje pouze bezlepkové recepty z předmíchaných mouk, které mají také často nízkou nutriční hodnotu. Proto myslím, že ani název není zavádějící, dokonce tam není ani Nízkohistaminová Kašulka, ale jen histaminová ,protože se snažím lidem ukázat, že histamin není žádný prevít, ale problém je často zakopaný jinde:).
Jinak na blogu představuji různě diety, které mohou pomoci v léčbě HIT, nejsem zastánce jen jedné, ale vyřazení průmyslově zpracovaných potravin by mělo být na první místě. A pak samozřejmě zvážit, do jaké míry se mě může co týkat, např. pšenice jako taková se dotýká i zdravých lidí: https://histaminovakasulka.com/2014/04/28/jist-ci-nejist-lepek-a-psenice-z-pohledu-zdraveho-a-nemocneho/, ale plně chápu, když se ji někdo rozhodně nevysadit. Pak bych ale doporučovala konzumovat pouze prokvašené, což zase spousta histaminiků nemůže, takže je to vždy takové balancování. Samozřejmě ve velké části receptů jde nahradit prostě obyčejnou moukou, ale cílem tohoto blogu není podporovat zánětlivé potraviny (ale nikde je nezakazuji, člověk se musí rozhodovat podle vlastních zkušeností).
Rád bych zde připomenul, že nebezlepkovitější potraviny jsou maso, vejce, sýry a tuky. Vidím tady marnou snahu doporučovat kašičky, když jakákoliv kašička obsahuje víc lepku a histaminu, než kterákoliv živočišná tkáň. Ne nadarmo se traduje, že esenciální aminokyseliny jsou především v mase a rostlinné bílkoviny jsou vlastně jen takový nevyužitelný balast, který zatěžuje ledviny, ale není využitelný pro proteosyntézu. Veškeré známé aminokyseliny, které prodlužují život a mládí, jsou živočišného původu. Rostliny naproti tomu se brání proti okusu různými jedy a ty přivolávají nemoci. Mrzí mě, že vás tato skvělá informace nepotěšila.
A pak je škoda, že někteří lidé nesledují výzkum i ohledně výživy, že třeba nepřemýšlí o tom, že úpravou lze antinutriční látky odstranit (tedy krom toho, že právě v mase lze najít také lektiny a další látky z rostlin, které daná zvířata konzumují a které jsou tak „nebezpečné“, zatímco u luštenin jsme schopni vařením biogenní aminy odstranit, u masa to pokázáno nebylo). Jen je škoda, že plýtváte energií na očividně jinak orientovaném blogu a měl byste to zkusit někde, kde nejsou články proloženy linky na vědeckou literaturu a výzkum a každý se tak může podívat na uváděná data (a tedy kam chodí převážně lidé, kteří chtějí studovat a dělat si své názory). Možná na blozích typu „jedna paní povídala“ by to také mělo více úspěchu. Blogy vznikají i proto, aby lidé ukázali, jaká cesta je dovedla ke zdraví právě třeba po velmi dlouhé době na té živočišné stravě, která kýžený efekt neměla, ba naopak. Stejně tak jako určitě vznikají blogy, kde lidé z rostlinné stravy přechází na jiné směry, možná tam by tyto příspěvky měli více úspěchu, třeba i bez vědecky podložených dat.