Před několika lety napsaly Natasha Corret a Vicki Edgson svou první knihu Honestly Healthy a o rok později nám ji představilo nakladatelství Slovart pod názvem Opravdu zdravě s podtitulem Jezte s ohledem na své tělo – zásaditě. Jelikož jsem se o kuchařky nikdy extra nezajímala, dostala jsem se ke knize až teď. Pravda je, že podtitul by mě asi nezaujal a je jen na vás, zda chcete věřit dietám založeným na odkyselení nebo ne. Pro mě má kniha naprosto jiný význam a myslím si, že by měla patřit do každé sbírky zdravých kuchařek. Díky svému „zásaditému“ zaměření je totiž založena na zelenině, ovoci, oříšcích a koření a je plná inspirativních receptů pro plant-based (tedy na rostlinách založenou) kuchyni.
Kniha je vlastně výsledkem přátelství dvou žen Tash a Vix, které rozjely společný business zaměřený na kvalitní zdravou kuchyni z plnohodnotných surovin, a následně se rozhodly předat zkušenosti ze zdravého vaření a jejich nutričního know-how. V jejich „Opravdu zdravém zásaditém programu“ nehledejte žádné jednostranné nudné diety, ale makronutrienty pěkně v rovnováze. Dozvíte se koncept kyselinotvorných potravin a proč se přesunout právě k zásadité stravě. Vzhledem k tomu, že mezi ony kyselinotvorné potraviny řadí průmyslově zpracované potraviny, maso, mléčné výrobky a hlavně nadmíru cukru v naší stravě, knihu si oblíbí také alergici na mléčnou bílkovinu, vegetariáni či příznivci zdravějšího vaření, které rozhodně nikomu v moderním světě neuškodí. V knize také najdete tabulku, které potraviny konzumovat a které ne, ale nemusíte se bát žádné striktní diety, jelikož seznam je bohatý a autorky také zahrnují některé kyselinotvorné potraviny, které mohou být pro tělo z pohledu nutriční kvality velmi výhodné. Všechno je v konečné fázi o rovnováze a takový by náš jídelníček jistě měl být.
Ještě než se pustíte do receptů, dozvíte se spoustu dalších zajímavých informací, tedy např. informace o sacharidech a jejich fungování v těle (o tom, proč je výhodné mít ve stravě obiloviny a proč volit celozrnné suroviny, jak je to s ovocem a zeleninou), info ohledně bílkovin (kde je najdeme v rostlinné stravě) a o tucích (o tom, proč jsou prospěšné a které volit). Je zde také přehledná tabulka se surovinami, kde je označen nejen jejich stupeň zásadotvornosti, ale jaké jsou hlavní živiny a čím prospívají tělu. Můžete si tak sami udělat obrázek, jak kombinovat potraviny, aby jste měli dostatečný příjem i veškerých mikronutrientů. Důležitá je ale i zmínka ohledně velikosti jídla (což se většinou opomíjí), tedy o tom, že nedržíme dietu, ale také se nesmíme přejídat. Autorky vidí toto stravování i jako cestu ke zmírnění intolerancí a alergií (což nebude tak překvapivé, když spousta potravin z jejich jídelníčku je protizánětlivých a protialergických:)). Autorky se dotýkají také ožehavého tématu naší závislosti na jídle a jak s ní bojovat (včetně tipů na jednoduché změny).
Moc se mi líbí i to, že zmiňují používané přístroje, nákupní seznam či obecné tipy, jak sestavit jídelníček. Zmiňují některé pomocné potraviny (či superpotraviny), tipy na cestování či třeba i tipy ohledně plánování jídelníčku kolem cvičení (ano, bez cvičení se zdravý životní styl neobejde). Na začátek dostanete také přesně rozepsaný jídelníček pro úvodní čistící fázi a pak jídelníček pro fázi životního stylu Honestly Healthy, od kterého se můžete odpíchnout (a pak už tvořit sami). Dostanete tak tip přesně na snídani, oběd, svačinu i večeři na prvních 5 dní. Dále už jsou recepty rozděleny na Snídaně (spousta skvělých smoothie, ale i na lívance, quinoovou kaši, ořechovou granolu či míchaná vejce), Předkrmy a polévky (balíčky z čínského zelí, falafelové lodičky, hřejivá zeleninová polévka s quinoou…), Saláty (Quinoový klenot, syrový ořechový coleslaw..), Hlavní jídla (španělská omeleta s koprem a batáty, zapékaná čočka s kokosem a kozím sýrem, recepty na různá rizota a karíčka..), Pamlsky sladké i slané (semínkové obdélníčky, mangovokokosové kuličky, oříškové sušenky, kokosový chlebíček…) a Dezerty (polentový koláč s borůvkami, pošírované hrušky s badyánem a krémem z kešu…). Většina receptů je bezlepkových, ale věřím, že v tom málu nebude problém se záměnou. Musím říct, že fotografka Lisa Linder předvedla opravdu krásnou práci a nad fotografiemi se vám budou sbíhat sliny.
Občas také najdete v knize nějaké tipy nebo nutriční informace k danému receptu. Já jsem si nakonec na vyzkoušení vybrala recept na pro jeho netradičnost. Tedy spíše než pro vyzkoušení jsem se rozhodla jen inspirovat a zaměnila jsem pár „HIT sporných“ ingrediencí, ale karbanátky do sladka plné zdravých surovin mě tak nějak nalákaly. Zjistila jsem, že lze s přehledem vynechat také bílek nebo lahůdkové droždí, které je v původním receptu.
Karbanátky z quinoy s brusinkami
(bez lepku, bez vajec, bez mléka, bez sóji, 4 porce – 12 menších karbanátků)
Karbanátky
- 150 g batátů
- 3 lžíce olivového oleje
- 100 g červené quinoy (původní recept je z bílé, proto může být odlišná výsledná barva)
- 40 g sušených brusinek (nesířených, předem namočených)
- 10 g petrželky
- 15 g tapiokového škrobu
- špetka himalájské soli
Na dip
- 50 g makadamových ořechů
- 2 lžičky kešu másla
- 1 lžička nastrouhaného čerstvého zázvoru
- 1/2 – 1 lžička mango prášku
- několik lžic vody
- špetka soli
- špetka mletého římského kmínu
Brusinky si předem alespoň na 4 hodiny namočíme do teplé vody. Všechny suroviny na omáčku rozmixujeme do hladka, vody přidáváme po lžících pro dosažení krémové omáčky (budete potřebovat menší sekáček nebo mixér). Odložíme.
Batát oloupeme a nakrájíme na menší kousky a podusíme (cca 20 minut). Mezitím si dáme vařit quinou v 2násobném množství vody, vaříme cca 20 minut, než se začne oddělovat klíček. Poté scedíme.
Troubu předehřejeme na 175°C. Uvařené batáty rozmixujeme na jemné pyré, smícháme je s uvařenou quinoou, přidáme okapané brusinky, nasekanou petrželku, osolíme (cca 1/2 lžičky), olivový olej. Ze vzniklé hmoty vytvarujeme 12 menších karbanátků (původní recept říká 8). V původním receptu se smažilo a pak dopékalo, já jsem rovnou dala do trouby a pekla cca 30 minut (vnitřek zůstane vláčný a měkký). Karbanátky podáváme s připravenou makadamovým dipem. Výborné jsou s pečenou zeleninou nebo zeleninovou kaší. Dobrou chuť.
A SPOON OF HISTAMINE 
Technicka poznamka: pode mne staci varit bataty 12 min. 🙂
Inak da sa dohladat na webe od skutocnych lekarov specialistov a vedcov (dokonca aj na slovenskych strankach) ze vsetky tie teorie o zasaditej a kyslej strave ….ktoru kedy jest a podobne su proste len marketingove bullshits ktore uz roky vytahuju z vrecak ludi peniaze …
Jinak toto nepovažuji za moc silný argument, oni totiž doktoři a někdy i vědci rádi tvrdí bullshits a někdy vám to tvrdí přímo do očí!! Takže tento argument opravdu není moc pádný, že doktoři to vyvrátili (stejně jako před lety tvrdili, že neexistuje nic jiného než celiakie a nejednou máme celou řadu studií o tom, jak některé proteiny z pšenice vadí i neceliakům). Samozřejmě otázka je, co člověk chce podstupovat, pokud někomu skočí na teorie a sladké řeči, jak jej nějaký minerál spasí, a nakoupí desítky drahých přípravků na podporu odkyselení, tak prostě je to blbost člověka. Pokud se ale někdo rozhodne změnit stravu směrem k listové zelenině, omezí rafinovaný cukr a podobné potraviny, doplní třeba chlorellu nebo spirulinu, které mají z výskumu prokazatelně pozitivní účinky pro celou řadu onemocnění, tak v tom problém jistě nevidím…
Ahoj Katko, ne že bych byla nějakým odpůrcem zelených potravin, však je ti důvěrně známá má bezmezná láska ke kadeřávku :-), ale dnes jsem se na konto pořadu, kde hovořili na téma nezbytnosti placeba při testování léků, uvažovala, jak tohle vlastně ošetřují ve studiích, které testují ty zelené věci? Jsou tyhle studie, o kterých je řeč taky kontrolované? Co třeba ječmen? Dávají těm lidem vedle ječmene nějaký jiný nápoj zelené barvy – moc si tohle nedovedu představit, jak by to šlo udělat, aby toho člověka oblbli, že pije ječmen, který má přece dost specifickou chuť a konzistenci. Jestli se tedy vůbec takové studie dělají….:-D
Přiznám se, že na zelený ječmen jsem nekoukala (takže ani netuším, zda se kdy testoval), protože mě třeba osobně nedělá vůbec dobře (pokud je jako mini součást něčeho jiného, tak ok, ale samotný nee). Spíše jsem mluvila právě o chlorella a spirulina, na které jsou docela rozsáhlé několikrát opakované výzkumy a to i na lidech. Navíc jde hlavně také o účinné látky, které jsou testovány zvlášť, jako je třeba chlorofyl a účinek je prokazatelný, tedy zvýšení v dietě by měl mít kýžený pozitivní efekt (tam se pak jednoduše dělají placebo studie, případně se ještě dělají studie, kde léčená skupina po tzv. wash out fázi přechází jako placebo a naopak, takže se dají porovnat výsledky nejen vůči kontrolní skupině, ale vůči sobě samé, nemyslím si, že by člověk díky tomu, že pije chuťově sajrajt, dokázal snížit třeba hladiny cholesterolu v krvi). Ale není to jen chlorofyl, ale různé sloučeniny porfyrického rázu, flavonoidy atd, na které existují izolované studie. Ale na ten ječmen jsem fakt nekoukala, protože mě neláká. Samozřejmě je tam pak otázka vstřebatelnosti z celistvého zdroje (jak se píše u chlorelly, musí mít narušenou buněčnou stěnu, jinak si z ní nic nevezmeš). Stejně tak třeba různé ty sušené prášky z brokolice atd mají podle mě smysl, pokud člověk není schopne ten den přijmout dostatek zelených potravin (myslím zeleniny, plodů, bylinek atd), nebo když třeba cestuje, je nemocný atd (na druhou stranu pak třeba víme, že právě prášek z brokolice bude skvělý bojovník proti rakovině atd), ale jinak má smysl přijmout ideálně vše v základní formě, kde svou roli sehraje také vláknina atd. Jinak mě i napadá, že kdybych takovou věc testovala, tak ji podávám buď v tabletách nebo přesně namíchám roztok (obarvit jde vždy) a většinou se na takové studie berou lidé, kteří nemají předchozí zkušenost, takže oni ani neví, že to má chutnat ble (ty jim můžeš nakukat prakticky cokoliv, když je to kontrolní skupina, třeba že máš specificky upravený ječmen, aby byl zbaven právě té pachuti, pokud nemají srovnání, tak nemohu vědět).
Dobry den …vsetkym tymto „opravdu zdravym“ kniham neverim. Proste kazdy sme iny a generalizovanie je bullshit. Tuto skutocnost autori tychto marketingovych kniziek zasadne neberu do uvahy .Ak chcem vediet co je pre mna opravdu zdrave tak som spravil: prvy krok : kompletne alergologicke testy na vsetky mozne aj „nemozne“ potraviny , druhy krok : nasledne ziskat kompletne geneticke data ( na Slovensku sa to nerobi…v zahranici sluzba 23anME) s ich spravnou interpretaciou v oblasti : travenie hlavnych nutricnych skupin , alkohol , mentalita , pohybove schopnosti a fyzicke predpoklady,imunita ,alkohol ,kofein ….nie je to lacne ale konecne viete na com ste ….inak je to len vyhadzovanie penazi a system pokus-omyl v stravovaní …
Dobrý den, věřit nemusíte, na to máte právo, já této teorii také nevěřím, ale je fakt, že potraviny používané v této knize patří mezi nutričně výhodné a zdravé a kniha slouží především jako super kuchařka, která pomáhá skloubit spoustu skvělých potravin do chutných receptů. A pokud někomu pomůže ona „teorie“ k tomu, aby zařadil více nutričně kvalitních potravin a rozšířil si jídelníček, pak v tom nevidím problém. Jinak pozor, i dobrý alergolog vám upřímně řekne, že testy na alergie nejsou vždy průkazné (i samotná laboratoř při testech na alergeny uvádí, že výsledky mohou být zkresleny tím, zda pacient přijímá nebo nepřijímá danou látku), ideální by tedy byla kombinace s několikadnovými patch testy a sledováním non-IgE mechanismů (jako je aktivace bazofilů), ale to je spíše hudba budoucnosti. Stejně tak genetika není vše, role epigenetiky (a např. i jídlo ovlivňuje, co se aktivuje a co ne) je nám dnes známá a často fungují alternativní dráhy. Např. mutace v metylačních cyklech dnes má přes 70% lidí a většina nemá ani zvýšený homocystein ani další problémy, tedy není to určitě to nejpodstatnější (proto i 23andme uvádí pouze predikce onemocnění). Já bych třeba podle výsledků z 23andme neměla tolerovat quercetin a přitom mi prakticky zachránil život. Takže ani v tomto případě bych to neviděla tak jednoznačně. Nesmíme do toho zapomínat na střevní mikrobiotu, jejíž roli dnes nelze popřít a je dost možné, že právě složení a genetická výbava bakterií může nahrazovat/oslabovat naše vlastní nastavení. Podle toho je také samozřejmě dobré volit i stravu. Každopádně se určitě shodneme na tom, že nelze bagatelizovat, ale úspěch si i taková dieta u některých najde, zvláště pokud člověk přestupuje z klasické západní diety. Personalizovaná medicína je otázka budoucnosti, ale pořád tam nejsme (nehledě na dynamiku systému a změny v těle, ať už přirozený úbytek enzymové aktivity nebo změny hormonů, které je potřeba flexibilně reflektovat), ale třeba jednou…