Tak jsem na to asi přišla. Jsem alergická na město. Nebo možná na svou práci. Kdoví. Možná jsem jen potřebovala zase kousek skládačky do obrázku štěstí. Každopádně když sbalíte pár věcí a vyrazíte mimo civilizaci, vždy se dozvíte něco více o sobě a o tom, jak vše může nebo nemůže fungovat. A jak nás ten moderní způsob života negativně ovlivňuje, ať už chceme nebo nechceme. Možná zjistíte, že ten čas v lesích a mimo civilizaci, ve špinavých teplácích, bez jakékoli chemie na obličeji, s mastnými vlasy a jednoduchou stravou, vám pomůže nejen vyčistit pleť, upravit zažívání a celkově se cítit dobře. Možná budete unavení, ale ta únava bude jiná. A možná vás na tvrdé matraci v pozici mumie přestanou bolet namáhaná záda.

Cestování je úžasná věc a já jsem se rozhodla s nemocí bojovat po svém už jen proto, abych mohla cestovat. Teď již několik let studování a hledání té nej diety mi umožnilo létat a cestovat bez neustálých nevolností, bolesti uší, hledání záchodu, bolestí celého těla, antibiotik a dalších léků, které jsem vozila po kufrech, abych vůbec přežila. Pokud jste milovníci cestování a propuknutí HIT či jiné nemoci vám tuto možnost vzalo, nevzdávejte se a jděte pomalými krůčky ke zdraví a stabilizaci, pak se jistě budete moci vrátit i k této činnosti. Proč bych ale měla trvat na cestování i za tu cenu nepohodlí a možného zhoršení zdravotního stavu? Je to samozřejmě pocit štěstí a celkové spokojenosti, což je u mě s cestováním spojeno. Štěstí se zdá být totiž dosti pomíjivé a materiální věci nám možná zpříjemní pár dní, ale nedokáží udržet ten počáteční pocit. Kdežto vzpomínky, které si uchováme, později vybavujeme, o kterých mluvíme, nové poznávání a zážitky, to je to, co nám může pomoci k dlouhodobějšímu pocitu štěstí.

Tyto zkušenosti potvrdil i psychologický výzkum, tedy že zážitkové cesty (ať už se jedná o výlet do lesa či cestu do cizokrajných dálek) přináší více štěstí než materiální nákupy. Ten dlouhodobější pocit je spojen s tím, že o takové cestě a zážitcích více mluvíme, navozujeme si ty příjemné okamžiky, které jsme zažili, sdílíme fotografie a poznatky z cest (proto také vznikl druhý blog, kde si stále můžu připomínat, kde jsem co zažila a i po letech budu vědět, jaký byl můj život v USA). Dokonce aktivní výlety se školou se ukázaly být velmi pozitivní pro děti i jejich rodiče, co se týče pocitu štěstí a celkové spokojenosti. Pokud je tedy cestováním vaším snem a nabíjí vás energií, hledejte cestu, jak u něj zůstat. Na spoustě míst se dá koupit kvalitní jídlo za malý peníz, pokud se budete soustředit na základní suroviny. Hold musí člověk strávit více času přípravou na danou zemi a její stravovací zvyklosti. A třeba se někdy vybavit i léky. Dnes lze jednoduše cestovat do zařízení, kde si můžete sami vařit, případně využít služeb zkušenějších průvodců, kteří vám jsou schopni překládat a doporučit. Samozřejmě když má někdo rodinu a nemá šanci větší množství peněz našetřit, nabízí se stále cestování po ČR a okolních zemích, kde lze jednoduše vzít auto a spoustu vlastního jídla a najít ubytování s kuchyňkou (což je stejně lepší i pro děti, kdo by je chtěl krmit kdovíjakou nekvalitní stravou, éčkami a dalšími zlepšováky moderní kuchyně). Když mluvíme o cestování, nemyslí se jen exotika, spousta lidí má stejný zážitek při tůrách na Šumavě a může se cítit stejně šťastně. Je zajímavé, že opravdu většina HIT pacientů popisuje, že na dovolené mohou jíst více věcí či přímo cokoliv bez symptomů. Je to náhoda? Rozhodně ne. Lepší kvalitě jídla to nelze zřejmě přisuzovat, ale už je ten pocit štěstí, změna prostředí, přepnutí mysli a odstranění stresu odstraňuje reakce na histaminové potraviny (více o mimopotravinových spouštěčích uvolňování histaminu více zde). Často se tomu děje i u dětí, které stejně jako my vnímají veškerý stres, náladu a vztahy v domácnostech a škole či nedostatek času a péče a dovolená jim přináší něco nového. Pokud je tomu tak i u vás, zamyslete se nad tím, nakolik hraje roli opravdu histamin v potravinách a nakolik jen tělo odpovídá na životní styl. Nový výzkum totiž prokázal, že pouhý pobyt na dovolené mění přímo naše geny spojené se zlepšením regulace stresu, imunitní funkce a metabolismus beta amyloidu. Možná je pak klíč k řešení HIT i po návratu právě ve zvládání stresu a zlepšení imunity.

Samozřejmě přemýšlivého čtenáře napadne, že stejné požitky jako při cestování může zažít i bez něj. Jakékoli šťastné akce, výpravy, setkání, která si uchováme v paměti a vzpomínáme na ně, mohou mít pozitivní dopad. Promoce, svatba, narození dítěte, narozeniny, setkání s přáteli po letech či dokonce učení se novým dovednostem, mohou být zdroji krásných vzpomínek, a tedy i šťastnějšího života. Zkuste si každý den chvíli sednout a vybavit si něco krásného, na co rádi vzpomínáte. Aspoň pár minut každý den. Vytáhněte staré fotografie, zavzpomínejte si na výročí. Přestože by člověk neměl žít v minulosti, vybavovat si to milé, co nás v životě potkalo, nám může pomoci žít šťastnější a spokojenější život. A spokejení lidé jsou zdravější a dožívají se více let.

Krásně napsáno…naprostý souhlas. Mně vždycky hrozně uklidni vzpomínka na moře, ten vzduch, písek, vítr, zvuky, vůně ..každé, které jsem viděla ma něco do sebe…vzpomínky člověku nikdo nevezme a nelituji jediné koruny nebo minuty utracene pri cestování. Teď sice cestujeme jen po okolí, ale všude je krásne 😉
Bergen….na vždy v mém srdci….