Pokud na svých cestách rádi šetříte, hlavně tedy za jídlo, pak asi Norsko není ideální pro letecké výlety a je lepší volit pozemní dopravu s dostatkem surovin. Pokud ale chcete mít pocit, že někde cena bezlepkového jídla nepřesahuje cenu normálního jídla, pak je to určitě vhodná destinace. A jelikož zřejmě i zde mají lidé své zkušenosti s bezlepkovou dietou, najdete v běžných obchodech základní sortiment. Dokonce ani v restauracích nebudete mít problém se domluvit, jelikož zde všichni mluví anglicky a jsou velmi ochotní. A kdybyste si zoufali, taková ryba a zelenina jdou připravit vždy bez lepku.
Samozřejmě jsem si trochu zjišťovala dopředu, co takový běžný Nor jí a bylo mi řečeno, že jsou docela dost chlebový národ, což by mohlo jednoho vyděsit. Každopádně počítejte s tím, že je tu draho. Bohužel nemohu přinést žádný report ohledně restaurací a podobně, protože jsme jednoduše restaurace ani nezkoušeli. Když letíte jen na víkend, není potřeba jídlo nijak hrotit, ale samozřejmě i takové restaurace se zde najdou (nikde je slovo glutenfri/glutenfree nepřekvapí). Můžete vyzkoušet třeba bezlepkovou pizzu v Peppes (spousty druhů), nějakou Ásii v HOT WOK (spoustu věcí umí udělat bezlepkově) nebo vyrazte jen tak, protože ve většině restaurací mají třeba bezlepkové bulky na burgery či běžně bezlepkový chléb (ano, i McDonald, údajně vám třeba i v pekařství jako Baker Brun udělají sendvič na bzl chlebíku, ale ozkoušeno to nemám). V kavárnách jsem toho moc tedy neviděla, co se týče takových těch malých doplňkových zákusků, které u nás začínají být běžnější a běžnější. Pravda je, že jsem se ani moc nekoukala. Vybavena raw tyčinkami a bezlepkovými flapjacky jsem nějak neměla potřebu. Ale zato jsem nakoukla do dvou obchodů a zjistila, že i tady najdete malé regálky pro celiaky a příznivce bezglutenové stravy, stejně jako v chlazených regálech najdete nějaký ten alternativní jogurt či bezlaktózový produkt.
Jedním z obchodů je Rema 1000, v bezlepkovém regálu najdete jednak produkty z řady Schar (ó, jaké to překvapení), ale také nějaké více místní značky (Axa, Semper…) a suroviny pro přípravu bezlepkových jídel.
Pokud budete moct vařit, třeba taková směs na palačinky a vajíčko vám vytvoří skvělou snídani, ani nemrknete.Co jsem ocenila je fakt, že vajíčka seženete i v obchodě v bio kvalitě (pokud pro ně nepoběžíte na trh), zeleninu a ovoce zde mají také (batáty, saláty, chřest a další), takže hlady fakt neumřete. U sýrů si můžete vybrat a některé jsou dokonce bezláktozové, aniž bych to na nich nějak uváděli. Seženete i bezlaktózové jogurty či některé výrobky Alpro.
Druhým obchodem, kde jsem byla sondovat, je Coop (Rimi). Přiznám se, že jsem stejně nakonec nic nakupovala, protože mě většina klasických bezlepkových surovin neláká. I tady pořídíte scharovský sortiment, stejně jako Axa směsi nebo třeba různá rostlinná mléka jako alternativu.
Norové ryby milují a stejně tak třeba maso z velryby, takže nebuďte pak překvapeni, když jej někde uvidíte (prodávají jej i na rybím trhu). Mezi jejich tradiční pochutiny patří „hnědý sýr“, což vlastně není sýr, protože se syrovátka a smetana nechají zkaramelizovat, takže i HIT pacient nemusí mít strach z případné fermentace. Zda to pak chce ale vůbec někdo jíst, to už je věc druhá, je to něco jako taveňák s chutí karamelu, ale Norové si na tom prý ujíždí dost.
Kdyby náhodou jste měli pocit, že vám v té oblasti chybí vitamíny, nemůžete mít vůbec žádný problém v podobě jejich umělého doplnění. Seženete je např. namíchané přímo ve vodě. A pro ukázku také posílám, jak vypadá smoothie, které si můžete koupit, ale jelikož bylo z pomeranče, tak jsem jej nechutnala:).
Ale abych Norům úplně nekřivdila, můžete v obchodech koupit také oříšky a ovoce a zeleninu, tu měli poměrně hezkou. Dobré je, že nemusíte umět ani norsky a máte jistotu, že je glutenfri. Takže pokud přemýšlíte, co jsem asi tak vlastně nakonec já jedla, tak vám prozradím, že padlo hodně bananerů a jabkanerů a také jsem měla snad ty nejlepší jahody, které jsem za poslední roky jedla (prý holandské).
Přiznám se, že jsem tedy spíše utrácela za ovoce, zeleninu a kávu. A dokonce jsem nenašla ani žádný smoothie bar, protože ten bych jistě nemohla vynechat. A kdyby mi přece jen zbyly nějaké peníze navíc, což se bohužel nestalo, určitě bych tam pořídila něco pro blog. Vím, že to k tomu jídlu jako úplně nepatří, ale místní obchůdky byly plné věcí, které chce mít každý foodblogger doma:)). Tak to je asi vše, přeji šťastnou cestu a dobré pochutnání!
A SPOON OF HISTAMINE 