Recenze: My New Roots a recept na úžasnou Batikovanou polévku

Dneska bych se vrhla na recenzi knihy, která velmi rychle zaujala v mém žebříčku místo č. 1. Ano ano, předskočila i Ellu a Dr. Fuhrmana, co se receptů týče. Prakticky téměř každý recept, na který jsem nakoukla, mě zaujal a chtěla jsem jej uvařit. My New Roots od Sarah Britton je kuchařka plná neodolatelného jídla, které je ke všemu zdravé. Sama autorka říká, že celá její cesta ke zdravému vaření z celistvých potravin začala jedním malým rajčetem, které bylo tak plné chuti, že už nechtěla jíst nekvalitní potraviny. Pojídající zpracované potraviny a ovoce a zeleninu, které putovaly půl světa, aby je člověk jedl jako bezchuťovou hmotu, závislá na cukru, přejídající se a přitom podvyživená Sarah zjistila, že na jídle záleží a že náš život je spojen s chutí a požitkem z jídla. Jídlo by nám mělo dodávat uspokojení – fyzické, emocionální i spirituální – a tak se Sarah pustila do studie holistické výživy a do tvoření jídel, které jsou ze zdravých surovin a přitom neodolatelné.

Kniha je opravdu moc hezká, čtivě napsaná a doplněná lákavými fotografiemi. Ideální stav podle Sarah je jíst radostně do sytosti bez toho, aby člověk musel počítat tuk nebo kalorie, ale zároveň dát tělu tolik, aby bylo zdravé a zdravě pracovalo. A jelikož Sarah jídlo miluje, neobsahuje kniha žádné dietní návody, ale je plná receptů z rostlinných zdrojů a často v bezlepkové podobě. Pouze malá část receptů obsahuje zvířecí produkty, jako jsou vejce, kozí nebo ovčí sýr či ghí (pro recepty však nejsou podstatné a lze je vynechat). Jídlo je tak vhodné nejen pro bezlepkáře, ale také pro alergiky na mléko či vejce, pro vegetariány a často vegany, a z mého pohledu také pro histaminiky. Cílem totiž není stravu omezovat donekonečna, ale najít způsob, jak tělo uzdravit, třeba skrze jídlo. Často najdeme také sezónnost daných receptů, což jistě některé potěší.

V knize najdete také přehled rad, jak postupovat při vaření. Třeba u luštěnin klade Sarah důraz na promytí studenou vodou, namáčení v čisté vodě (tabulka délky namáčení jednotlivých luštěnin je přiložena), při vaření přidat kombu (řasa redukující bakterie produkující plyn) a po uvaření nechat máčet v slané vodě 15 minut až 2 hodiny a pak vodu slít a luštěniny omýt. Stejně tak jsou v knize návody, jak vařit obilniny, připravit ghí, vyrobit rostlinná mléka a másla či klíčit.

Recepty jsou pak do sekcí rozděleny právě podle ročních období – jaro, brzké léto, pozdní léto, podzim a zima. Všechny vypadají prostě náramně, opravdu není snad recept, který by mě nezaujal. Na jaře si můžete upéct třeba mrkvovo-rebarborové mufiny, quinoové rizito s česnekovými výhonky a rukolou či udělat salát z naklíčené divoké rýže, pistácií a jarní zeleniny. Začátek léta můžete přivítat mrkvovou vícezrnnou kaší s pekany, karamelizovaným fenyklem s bylinkovou polentou či raw blondies, v létě pak můžete pokračovat malinovým smoothie, připravit lehký dip z ořechů a pečené papriky a pohankové palačinky s krémovým fazolovým salátkem. Podzim můžete začít snídaňovými koláčky s fíky a pohankou, pečeným květákem s čočkou a merlíkem či hruškovo-jablečno-ostružinovým kramblem. V zimě vás zahřeje brusinkovo-mrkvový bochník, batikovaná polévka či švestky, které povaříte v rooibos a polijete raw čokoládovou omáčkou z olivového oleje.

Za recepty na konci knihy pak najdete trochu více popsané suroviny, které byste nemuseli znát a které se v receptech vyskytují (a podle Sarah by se měly vyskytovat i ve vaší spíži).

Nakonec jsem si vybrala polévku, protože jsem polévková a měla jsem všechny ingredience doma. Původně se název jmenuje Trippy Tie-Dye Soup, tedy něco jako halucinogenní batikovaná polévka (podle barevného efektu, kterého se podařilo autorce docílit), ale nerada bych vás mátla slovem halucinogenní (tedy pokud si tam sami něco nepřisypete, halucinace z ní mít nebudete). Tedy ono se mi vlastně moc nepovedlo ani to batikování, jelikož jsem polévku asi trochu moc doředila nebo poněkud lajdácky rozmixovala. Pokud tedy chcete plný efekt batikování, dodržujte poměry a pak si dejte práci s rozmixováním na velmi hladký krém. Tak pojďme se pustit do vaření, recept jsem uvařila s malinkými změnami.

Batikovaná polévka podle Sarah Britton

• 4 střední cibule (500 g)
• 1 pórek
• 2 lžíce ghí (nebo kokosového oleje)
• himalájská sůl
• 7 stroužků česneku
• 1 lžička koření uzená paprika
• 3 střední řepy (675 g)
• cca 400 g předem vařených bílých fazolí
• 2 lžíce kvalitního olivového oleje
• nasekané petržel a další bylinky na podávání

Nasekáme cibuli a pórek na kousky a rozdělíme je na polovinu. Přichystejte dva hrnce, v každém rozpalte 1 lžíci kokosového oleje. Přidejte zeleninu, posolte, dobře promíchejte a smažte cca 5-10 minut na slabším plameni. Tři stroužky česneku nasekejte na drobno, přidejte je do jednoho z hrnců spolu s paprikou a smažte další minutu. Přidejte nakrájenou řepu (na menší kousky) a cca 450 ml vody (původní recept říká zeleninový vývar, ten jsem neměla a vařila jsem normálně s vodou a bylo to moc dobré). Přiveďte k varu, stáhněte plamen a vařte 15-20 minut do změknutí řepy.

Mezitím nasekejte zbylé 4 stroužky česneku, přidejte do druhého hrnce a opékejte pár minut. Přidejte předem uvařené fazole, sůl, 550 ml vody, přiveďte k varu, ztlumte a nechte dusit do té doby, než je hotová řepná polévka. Nejdříve rozmixujte bílou fazolovou polévku a vmíchejte jednu lžíci kvalitního olivového oleje, dochuťte dle potřeby solí. Poté rozmixujte druhou polévku a opět přidejte olej a případně sůl. Při podávání nalijte jednu polévku, na druhou stranu misky nalijte druhou polévku a pomocí špejle můžete vytvořit kruhový batikovaný efekt (pokud se vám to povede). Posypejte čerstvými bylinkami (petržel, pažitka, koriandr). Pokud ne, vůbec nezoufejte, i tak je efekt velmi zajímavý a chuť vynikající. Dobrou chuť.

Jo a barva řepné polévky v kombinaci se zauzenou paprikou vypadala úplně jako rajská (chuťově trochu uzená), takže vlastně i fajn typ pro maminky, které potřebují připravovat obědy do školky a školy, aby byly podobné těm v menu.