Svátkování 2015, co jsem jedla a co u nás nechal Ježíšek:))

Říkala jsem si, že takhle kolem svátků vůbec neuškodí trochu osobnějšího příspěvku. Podle všeho, ať už tedy podle sledovanosti nebo podle výzkumů, osobní příspěvky máte prostě rádi. Proto jsou také velmi oblíbené vlogy, tedy video blogy, které bloggera ještě více čtenářům přiblíží. I v tom současném elektronickém světě občas zatoužíme trochu po osobním kontaktu a chceme toho na druhé straně znát. Stejně jako jsem já letos koukala na oblíbené bloggery, jak prožili svátky, zaslechla (začetla?) jsem od vás dotaz, jak to chodí u nás. Potravinové intolerance neznamenají, že bychom přes svátky měli trpět. Jen je potřeba určit si, co je pro nás v životě opravdu důležité (a jídlo by to být nemělo). Tak si uvařte čajík, hoďte nohy na stůl a přečtěte si trochu delší článek, slibuji, že tentokrát v něm nebudou žádné vážné a těžké pojmy.

Vánoce a konec roku obecně je mezi lidmi s potravinovými intolerancemi a alergiemi často náročné, protože si spousta chce dát to, co ostatní. Máme nějak zakódováno, že určitá jídla k svátkům patří a často se pak cítíme o něco ochuzeni. Podle mě nejlepším řešením na takovou situaci je opravdu se odprostit od toho, že musím mít všechno, na co jsem byla zvyknutá nebo co jedí ostatní. Samotné zvyky se liší vesnici od vesnici, zemi od země a nikde není psáno, že musíte mít smaženého kapra a bramborový salát. Nebo kapustnici. Naše oblíbená výmluva „ale vždyť to patří k svátkům“ je prostě jen omluva za to, že chceme „selhat“, že hledáme výmluvy sami pro sebe. Hlavně ve chvíli, kdy takové jídlo máme rádi. Ne všechno, co máme rádi, je pro naše tělo dobré a je potřeba si to uvědomit a podle toho se chovat. A že to mohou jíst ostatní? Jiní nemůžou jíst zase jiné potraviny a někteří lidé ani nemají peníze na pořádné jídlo. Než zoufale hledat náhražky či se bát, že mi bude špatně, zvolila jsem hned první histaminové Vánoce přístup „mrtvý brouk“. Měli jsme bezlepkové těstoviny (které normálně nejím) z hnědé rýže. Skromně a přitom chutně. Letošní Vánoce, po téměř 4 letech nového životního stylu, který je zaměřen na balancování hladiny histaminu a redukci zánětu v těle, jsem zvolila rybu. Na Štědrý den jsem si jela koupit halibuta (když už, tak ať z toho má tělo co nejvíce užitku) a podusila jej na spoustě protizánětlivých bylinek. A k tomu si udělala salát ze sladkých brambor, hrášku a mrkve. A byla to mňamka. O svátcích jsem jedla hodně smoothie, pečenou zeleninu a pak nebyla chuť ani na cukroví. A díky stabilnímu jídleníčku tělo ztolerovalo i nějakou tu čokoládku. Loni jsem měla pak měla ještě snahu chystat na Silvestra řádné pohoštění. A letos jsem si říkala – proč vlastně? Proč by měl být konec roku doprovázen potravinovými a alkoholovými orgiemi? Dala jsem si tedy na večeři pořádnou dávku pečené zeleniny se sýrem a salátem a pak neměla na nic ani chuť. A to jsem upekla bezlepkové semínkové krekry (mimochodem výborné, když déle propečete do křupava), kdybych měla moc velkou chuť na česnekovou pomazánku. Orgie se nekonaly. Když tělo dostane pořádnou dávku jídla, nemá chuť vymýšlet blbosti:))

Navíc jsem si říkala, že svátky by přece měl člověk využít k odpočinku a ne k tomu, aby stál u plotny a vymýšlel:)). Takže takové čerstvě namleté kafíčko (a zázvorový čaj) z milovaného nádobí (od Jany Krejčovské) dokáže nakonec udělat větší radost než sklenička luxusního šampaňského. Ono je to nakonec přece jen všechno v té hlavě. Takže pokud ještě nemáte předsevzetí do dalšího roku….

Na Vánoce jsem samozřejmě dostala spoustu úžasných věcí, některé jsem si přála, jiné byli překvapením. Ježíšek rychle pochopil, že život s HIT nebo jinou nemocí není jen tak a že je potřeba se mu přizpůsobit:). Určitě pokud něco vyzkouším a bude mi to připadat super, tak vám o tom ještě na blogu nebo instagramu nebo facebooku napíši, protože sama jsem hledala už před Vánocemi recenze a zkušenosti a vím, že je to k nezaplacení. Ježura přinesl nějaké oblečení (všichni potřebujeme teplé ponožky!) i z fashion marketu, starobylé nádobíčko na focení na blog (asi si budu muset zaplatit nějaký foodstyling kurz) a spoustu drobností do bytu, které jsme více či méně potřebovali.

Jako správný „foodblogger“ jsem musela dostat něco na zub a z raw tyčinek a čokolád jsem vždy nadšená (čokolády už se nového roku nedočkaly:)). Raw tyčinky jsou opravdu moje záchrana do kabelky. Ještě před Vánocemi jsem od kamarádky dostala božský dáreček v podobě balíčků od Kouzlo koření. Nejsem nějak příznivce slazení nebo cukru obecně, ale tohle mi přijde jako super nápad a určitě si později namíchám vlastní z kokosového cukru. Jeden balíček je cukr s kokosem, pistáciemi a mandlemi (přírodní cukr, kokos BIO, mandle, pistácie), druhý je cukr mátový s vanilkou (cukr přírodní, máta, vanilka bourbon) a třetí je svařené víno (cukr, vanilka, bobkový list, muškátový ořech, hřebíček, pomerančová kůra, citrónová kůra, badyán, skořice). První dva jsou úžasné na smoothiebowl (smoothie v misce) nebo na čekankový nápoj, koření na svařené víno do koláče:)) Víno opravdu svařovat nebudu, i když ta vůně je skvělá. Drahý se může těšit asi tak ze stovky pálivých omáček, koření a prostě naše domácnost bude zřejmě pěkně ohnivá.

A jak jsem se vás před Vánocemi ptala, jaké máte zkušenosti s elektrickými tlakovými hrnci, tak po úmrtí našeho předchozího jsme déle čekat nemohli. Jsem na hrnec tak zvyklá, že prostě bez něj nešlo dobře fungovat. Nakonec jsme tedy zvolili českou značku a jsem zvědavá, jak to s ním půjde. Jsme teď ve fázi seznamování. Stejně tak mi bohužel odešla titanová pánev a než budu mít zase nějaký svátek, potřebovala jsem rychle nové nádobí, ve které můžu i dusit. Jelikož keramická pánev na palačinky od Tescomy se mi skvěle osvědčila, chtěla jsem nakonec od stejné firmy velkou a hlubokou a Ježura mě vyslechl. Nezapomněl přibalit i nějaké formy na pečení, muhehe:). Pánev ozkoušena a jsem zatím moc spokojena.

Víte, jak jsem vám psala o relaxaci, boji proti stresu a o tom, že vymalovávání je podle psychologů stejně účinné jako meditace? Tak se mi sešlo toho vymalovávání trochu více a musela jsem dokoupit i další pastelky. Najednou zjistíte, že 12 barev je prostě málo, že vás polámané pastelky dokáží rozčílit a že růžová je prostě boží. Nevěříte? Fakt to zkuste. A k tomu samozřejmě trochu té literatury, protože čtení není nikdy dost. Mimochodem tak kniha Přírodní antibiotika je skvělá, je tam i něco vědeckého výzkumu, takže asi tuším, proč jsem ji dostala:)).

A samozřejmě kosmetika také patří k Vánocům. Jak jsem psala, již před Vánocemi jsem v úžasné slevě chytila pár výrobků od 100% Pure, ale musely počkat pod stromeček. Jsem úplně nejvíc unesena a určitě vám o tom napíši. Miluji svou novou rtěnku, peeling i pleťovou masku! A koule do koupele jsme dostali na Vánoce a těším se, až je vyzkoušíme! Jsou od firmy http://www.soaphoria.eu a mají super složení:).

A pak ještě něco do bytu, protože drobnosti vždycky potěší, že jo. Jak pořád básním o těch malinách, které jsem dlouho nejedla, tak jsem dostala svíčky. Voní skvěle. Jen pokud nemáte aktuálně stabilizovanou HIT, tak bych vám vonné svíčky nedoporučovala. Raději sáhněte po esenciálních olejích. A samozřejmě, polštářků nikdy není dost!

Pokud vás něco zaujalo a budete chtít další info, dejte vědět. A pokud se budete chtít něčím pochlubit, co by zas mohl zaujmout třeba mě, piště komentáře, ráda si počtu. Nezapomeňte do nového roku vykročit správnou nohou a správnou stravou, protože zdraví vám pod stromeček nikdo nenadělí, o to se musíte postarat sami!