Během posledních let jsem několikrát od různých guru, léčitelů, doktorů i terapeutů slyšela jednu podstatnou myšlenku. Pokud přichází nemocný pacient, vždy je tak nějak ve stresu. Ti, kdo hned ve dveřích tvrdí, že v žádném stresu nejsou a žijí si spokojený život, ti jej mají obvykle ještě více. Stres se nevyhýbá ani dětem, teenagerům ani starším lidem. Samozřejmě ani v tomto směru nejde zevšeobecňovat, ale jedno je jisté, stres nám škodí a hraje samozřejmě velkou roli i při histaminové intoleranci.
Naprosto pravidelně od vás slyším otázku: „Proč můžu jíst na dovolené všechno, co chci, a nic mi není, a jen se vrátím domů, je všechno zpátky?“ Pokud vynecháme tedy to, že vaše trvalé bydliště může být zamořeno toxiny, na které ve skutečnosti reagujete, že si možná na dovolené dopřáváte kvalitnější čerstvější stravu či že vám může prospívat změna vzduchu, je zde velké pojítko – stres. Odjezdem na dovolenou často vše necháváte za sebou, více spíte, usmíváte se, bavíte se, trávíte čas se svými nejmilejšími, nestresujete se tolik kolem jídla (protože s tím stejně nic nenaděláte). Prostě odpočíváte a s vámi odpočívá i váš mozek, hormony se hází do klidu, protože není potřeba být stále ve střehu. Nejednomu z vás pomáhá jóga i meditace, ale jen do té doby, dokud se jim věnujete. Často vám pomáhá i sport, přestože některé aktivity by se raději s HIT provozovat neměly. Ano, pořád zde mluvíme o potlačení stresu.
Stres uvolňuje histamin
Jak je ale stres spojen s histaminem? Stres není jen taková ta situace, kdy se třepete před zkouškou a nemůžete spát a jíst, ale je to v podstatě psychofyziologická odpověď těla na jakoukoli nezvyklou situaci. Situace či potenciální hrozba se obvykle nazývá stresor a může to být cokoliv od každodenních maličkostí až po extrémní situace, ať už se jedná o pozitivní či negativní situaci (tedy od malé hádky s rodinou po řešení finanční situace a problémů v práci až po samotné vzrušení z nové práce, prostě cokoliv, co vás fyzicky a mentálně rozruší). Může se jednat o akutní stres (minuty až hodiny), subakutní (do měsíce) až po chronický (měsíce až léta). Určitě vás tedy napadá, že se vám často sejde i několik stresorů dohromady. Jako odpověď tělo uvolňuje hormony a další chemikálie, včetně histaminu, které mají nově vzniklou situaci pomoci vyřešit. Vliv stresu na uvolnění histaminu z žírných buněk (buňky imunitního systému, které skladují histamin a další signální molekuly), popsal krásně Dr. Theoharides ve své souhrnné práci. Mechanismus se zdá být jiný než u alergické reakce a jedná se zřejmě o selektivní uvolnění různých mediátorů (zánětu), mezi které patří také histamin. Akutní stres dokonce může zvyšovat obsah histaminu v žírných buňkách podél střeva (u dráždivého tračníku pak jednoduše při stimulaci žírných buněk dochází k prudkému uvolnění histaminu, což může přispívat k průjmu).
Stres, histamin a vznik nemocí
Tedy stres zasahuje do „života“ žírných buněk, které jsou spojovány nejen s histaminem, ale s řadou různých nemocí spojených se zánětem (roztroušená skleróza, migrény, artritida, kardiovaskulární choroby, cysty močového měchýře, syndrom dráždivého tračníku). Jelikož stres zvyšuje mimo jiné propustnost hematoencefalitické bariéry v mozku, předpokládá se role stresu a žírných buněk v rozvoji onemocnění centrální nervové soustavy. Stejně tak přes různé pochody může stres vyvolat i uvolnění histaminu pod kůží a kožní reakci. Dochází také k přesunu leukocytů, což vyvolává opožděnou přecitlivělost. Zajímavá je klinická studie s lidmi, které vystavili stresu. Ti, kteří byli silně stresovaní, měli velmi silnou reakci na kůži připomínající alergickou reakci, a co je zajímavé, ještě 2 dny po ukončení experimentu reagovali mnohem silněji na alergeny (poukazuje na to, že histamin ze stresu hraje roli při dalších reakcích i opožděně). U těchto lidí vzrostly také hladiny hormonů spojených se stresem a zánětlivé signální molekuly, které doprovázejí alergické záněty. Stejný tým navrhl, že by tento mechanismus mohl posloužit u detekování falešně negativních reakcí při kožním alergickém testu. Jelikož právě stres a nervozita mohou zvýraznit alergickou reakci, mohly by pomoci odkrýt alergeny, na které je jinak slabá reakce (a tedy vyhodnocena doktorem jako negativní, přitom člověk na daný alergen reaguje). Pacientům s lupénkou či akutní dermatitidou je běžně doporučováno, že je potřeba redukovat stres (sama můžu dosvědčit, že stres vyvolává ataky lupénky), stejně tak je tento přístup doporučován pacientům s chronickou kopřivkou. Že stres může vyvolávat ekzém víme už od roku 1953 a ekzém tak nějak s histaminem vždy souvisel. Dlouhodobě se také hovoří o negativním dopadu stresu na funkci imunitního systému, což pak může přispívat vzniku rakoviny a civilizačních nemocí.
Reakce na jídlo díky stresu?
Jinak co se týče zažívacích potíží, ono to není s tím stresem jen tak. Krom toho, že tedy stres zvyšuje obsah histaminu v žírných buňkách podél střeva a že stres pak řídí uvolňování histaminu z těchto buněk, také víme, že příčina problémů s HIT může být ve špatném složení střevního mikrobiomu a celkově zdraví střeva: kde není zdravé střevo, tam se DAO enzym neudrží a nemá kdo ten nával vnitřního histaminu odbourávat (nemluvě o propustném střevu a potravinových intolerancích). Mimo jiné třeba bylo zjištěno, že složení střevního mikrobiomu od samého počátku ovlivňuje vznik nemocí, jmenovitě také alergií. Člověk si říká, jak ale takové novorozené dítě může mít takové problémy? Na vině může být právě stres matky v těhotenství, který dokáže kompletně pozměnit vývoj střevního mikrobiomu u dítěte. Stresem se totiž může měnit také složení vaginálního mikrobiomu a dítě pak při cestě ven nedostane správné informace pro osídlení nejen střeva. Stres tedy neovlivňuje jen vás, ale také vaše děti ještě před samotným narozením. Ale to jsem odbočila, tak zpátky k tomu stresu a histaminu ve střevech. Pokud reagujete na každou potravinu a nenašla se jiná příčina, nestresujete se příliš s každým jídlem, nečekáte na negativní reakce a nezoufáte si, jak to zase dopadne? Pokud ano, tak právě tento stres by mohl stát za vašimi reakcemi i na jídla, která prakticky histamin neobsahují. Ale nemusí to být jen samotný stres z jídla, pokud vaše myšlenky tíží jiná situace, se kterou si nedokážete poradit, může přísun jídla vyvolat reakci, ať už histamin obsahuje či ne. Bohužel stresovat vás může klidně i změna teplot, špatný konec oblíbeného filmu či nedostatek času na všechny oblíbené činnosti.
Stres jen při slabých nervech?
Ještě bych na závěr připomenula, že stres není pouze odpověď nervů na nějakou situaci (přestože lékaři mají tendence všechny nevysvětlitelné nemoci léčit antidepresivy), ale že se do regulace stresové odpovědi zapojuje celá řada orgánů a měli bychom to brát v potaz. Třeba úplně nová studie odhalila, že tuk v těle dokáže poslat do mozku signály a zvyšovat reaktivitu těla na stres. Pokud tedy nosíme tuk navíc, může škodit ještě tím, že zhoršuje naši odpověď na stres a podporuje tak zánětlivé pochody v těle (což může vyústit v metabolický syndrom). A takových případů najdeme více. Jedno je jasné. Stres=histamin!
A SPOON OF HISTAMINE 
Dobrý den,chtěla bych letět s rodinou na dovolenou all inclusiv,ale nevím kde,ať se alespoň trochu najím když mám HIT.Muzete mi poradit?
Dobrý den, s tím já vám bohužel neporadím, preferuji kvalitu a možnost kontrolovat si použité suroviny sama, abych náhodou pak nelitovala a dovolenou neproležela, takže volím přípravu jídla sama. Ideální je prostě zavolat do hotelu nebo zjistit dle recenzí, jakou formou jídlo nabízí, zda je k dispozici čerstvá zelenina, ovoce, jednotlivé suroviny. U vařených jídel bych se vždycky bála, každý toleruje jiné potraviny a koření a tedy u každého jídla pak aby člověk zjišťoval, co v něm přesně je, nikdo vám nezaručí, kdy se co vařilo, takže bohužel nelze ani hodnotit na základě toho, že někdo jiný s HIT se tam najedl, neznamená to, že i vy budete stejné složení tolerovat nebo narazíte na stejného kuchaře a stejnou kvalitu surovin. V tomto směru tedy „all unclusive“ opravdu netuším.
Já jsem se k možné diagnoze histaminové intolerance dostala přesně naopak než naznačuje první odstavec. právě na pohodové dovolené u moře se mi totiž masivně zhoršil ekzém. ne že by ho „rozežrala mořská voda“ – přijela jsem s krásnou celistvou kůží a odjížděla s masivními ložisky po celém těle. byli jsme pod stanem a já si dopřála polévky z pytlíku a konzervované maso… 🙂 ale jinak souhlas! STRES je velikým hráčem. a je pravda, že ty zdroje si mnohdy neuvědomujeme – elektrosmog, nadmíra světla v noci, hluk velkoměsta… to vše jsou pro naše těla obrovské stresory! díky za další pěkný článek, Kašulko!
Jsem ráda, že se líbí. Pravda, není dovolená jako dovolená a polévky z pytlíku s konzervovaným masem mohou udělat své, někdo má dokonce na dovolené ještě větší stres než doma (organizace, socializace, ztráta pohodlé), takže to určitě neplatí obecně, ale dot lidí pozoruje rozdíl…kdyby tak člověk mohl celý rok žít na luxusní dovolené, to by byl jiný svět.