„Před samotným příchodem na svět jsme relativně sterilní stvoření. Při porodu však dojde k osídlení v podstatě každého povrchu bakteriemi. V tu chvíli přestáváme být „sterilní“ a nastává nová etapa našeho přátelské života s bakteriemi, archea, viry a houbami. Vytvořila se kolonie, kterou nazýváme mikrobiota. Tato společnost nese bohatou genetickou informaci – metagenom. Když tyto dva pojmy spojíme, hovoříme o mikrobiomu. Mikrobiota mají pro nás nezastupitelnou a velmi důležitou roli – chrání nás před patogeny (škodlivými mikroorganismy), pomáhají vyvíjet a udržovat imunitní systém a pomáhají zpracovat potravu pro získávání živin. Dnes víme, že poškození tohoto citlivého světa může vést k rozvoji autoimunitních i neurologických chorob.“
Kdo by poznal volný překlad slov Dr. Blaser, ten není daleko od pravdy. Doktor Martin Blaser je autorem knihy Missing Microbes a ve svém dlouholetém výzkumu se zabývá především negativním efektem nadužívání antibiotik (ATB) a vlivem poškození střevního mikrobiomu na různé choroby. Je autorem mnoha vědeckých studií (hlavně přehledných studií), kde je hodnocena role mikrobiomu v chorobných procesech, a jak negativní dopad může mít poškození nejen střev. Už v minulých článcích jsme si připomněli, že je v našem těle více mikrobiálních buněk než našich vlastních a jakýkoli větší zásah do této komunity se někde projeví.
Poškození mikrobiomu u malých dětí může mít kritický dopad na pozdější zdraví
Právě před pár dny vyšla studie, kde se zabývá riskem podání antibiotik v raných začátcích života na vývoj a stabilitu mikrobiomu. Zaujala mě hned na první pohled, jelikož jsem přesně ten případ, kterého lékaři krmili ATB od samotného počátku. Náš prvotní mikrobiom je totiž málo rozmanitý a velmi nestabilní (ve srovnání s pozdějším obdobím života), což jej činí velmi citlivým na vnější zásahy, jakou jsou nemoci, ATB či dokonce dietní změny. Toto období je přitom velmi důležité, jelikož se nejen dokončuje vývoj našeho imunitního systému, ale také se vytváří základy pro náš pozdější mikrobiom v dospělosti. Pokud tedy pozorujete problémy spojené se zažíváním od dětství, problém nemusí být vůbec v dědičnosti či jiných chorobách, ale v pouhém špatnému založení střevního mikrobiomu, které se s vámi neslo zbytek života (a které pak v případě žen můžete předat i dětem). Postupem času se rozmanitost a bohatost kojeneckého mikrobiomu zvyšuje, obzvláště při zavádění pevné stravy, a ustaluje se zhruba do věku 3 let. Proto je velmi důležité, čím krmíte své děti. Prohřešky se vám opravdu nemusí vyplatit a takové poškození střevního mikrobiomu může mít očividně doživotní následky v podobě dalších chorob.
Nadužívání antibiotik má negativní dopad
V článku se dále dozvíte, jak kritický může být dopad užívání antibiotik v rané fázi našeho života. Bohužel často užívání nevede pouze k odstranění zákeřného patogenu, ale ovlivněny jsou i všechny další bakterie, které jsou citlivé na daný typ ATB. Opakovaná léčba stejnými ATB může vést nejen k poškození střevního mikrobiomu, ale obnova střevního mikrobiomu po opakovaném podání trvá mnohem déle a nemusí k ní plně dojít. V experimentech u myší, které nebyly vůbec osídleny bakteriemi (nepřišly s nimi vůbec do kontaktu), nalezli zvýšené hodnoty protilátek IgE poukazující na problém s imunitou. Tyto hodnoty byly sníženy, pokud v rané fázi života bylo střevo těchto myší osídleno mikrobiomem z jiné zdravé myši, což poukazuje na to, že střevní mikrobiom potřebujeme k regulaci imunity a proč jeho poškození může vést od raného věku k alergiím. Nemluvě o tom, že nadužíváním ATB můžeme postupně zvyšovat rezistenci bakterií proti antibiotikům. Předpokládá se, že poškození mikrobiomu hraje roli ve vzniku alergií, artritidy, astma, zánětlivých nemocí střev, roztroušené sklerózy, obezity atd. Všichni víme, že antibiotika mají nezastupitelnou roli v boji proti některým nemocem, zachránili ne jeden život a ještě mnoho životů zachrání, ale jejich nadužívání a předepisování na každé zakašlání nám může mnohem více uškodit než pomoci.
I v dospělosti potřebujeme bakterie
Bohužel negativní dopad nadužívání ATB není pozorován jen u dětí, ale také u dospělých. Často sice začneme ATB ihned užívat, ale už ignorujeme všechny informace okolo. Třeba to, že je pak potřeba pomoci našemu mikrobiomu v jeho obnově, což lze nejen preparáty s obsahem bakterií (probiotiky), ale také vhodně zvolenou stravou. Negativním dopadem „vybití“ hodných bakterií dochází také k odhalení prostorů k růstu patogenních bakterií, jako jsou klostridie, či třeba přerůstání kvasinek. Nejen ATB, ale zřejmě i další léky, nevhodná strava a potravinová aditiva poškozují rovnováhu mezi střevními bakteriemi. Je to takové temné území, do kterého příliš nevidíme, a jehož roli v nemocech stále ignorujeme (přestože vědecká komunita bije na poplach a spojuje jednu nemoc po druhé s poškozeným střevním mikrobiomem). Často např. pacienti při celiakii předpokládají, že vynechat lepek z potravy je dostatečná léčba, potvrzená odběrem vzorku z počátku tenkého střeva. Co se však děje v zažívacím traktu dále, to netušíme, a přidružující alergie a intolerance (včetně HIT) mohou naznačovat, že střevo ani imunita se dohromady prostě nedaly. Nezapomínejte, že bakterie potřebujeme i jako pomoc při zpracování potravy a pokud „nefungují“, nemusí se nám dostávat živiny i přes snahu o rozmanitý jídelníček. Pokud vás téma opravdu zajímá, doporučuji ještě další články od Dr. Blasera, třeba tu o revoluci mikrobiomu, kde najdete i všechny potřebné informace o rizicích vzniku dalších chorob.
A SPOON OF HISTAMINE 
Dobrý den, Kašulko, děkuji za skvělé stránky, hodně se tu inspirujeme a jsem za informace, které tu nacházím moc vděčná. Zařadili jsme do jídelníčku řadu doporučovaných potravin a také pravidelně děláme smoothie a manžel má teď nejlepší krevní testy za posledních 10 let (a to před několika lety prodělal onkologickou léčbu). Inspirovala jsem se také na Vašich stránkách ohledně probiotik pro dceru, která má od porodu velké potíže s trávením a vyprazdňováním, ačkoli je stále kojena,a i když jsme zkoušeli všechno možné a různá probiotika, tak to bylo bez efektu. Nyní při užívání probiotik s kmenem Lactobacillus rhamnosus se vyprazdňování stalo nebolestivé a pravidelné a dcera je spokojenější.
Já na sobě právě zkouším eliminační fázi a protože to vypadá, že letité kožní potíže se k mé velké radosti zmírňují (a jím poměrně hodně potravin), plánuji vyšetření DAO. Ráda bych se Vás zeptala na Váš názor na vyšetření střevního mikrobiomu a vyšetření potravinových intolerancí. (Na alergie již vyšetřena jsem a vyšlo pozitivních několik pozitivních potravin, kterým se dlouhá léta vyhýbám, nicméně kožní potíže mívám stále, až nyní při vynechávání potravin obsahující histamin nastaly dny bez potíží). Zjistila jsem, že se střevní mikrobiom vyšetřuje už i u nás v kombinaci s testy na potravinové intolerance, ale je to všechno poměrně hodně drahé. Co myslíte, má význam to podstoupit? Především mám na mysli to vyšetření střevního mikrobiomu z hlediska další léčby střeva. Děkuji moc a přeji hezké jarní dny!!!
To je skvělé, že profituje celá rodina, tak to má být:)). Co se týče oněch vyšetření, potravinové intolerance považuji stále za šamanství (především dle znalosti fungování protilátek atd, že např. některé studie poukazují, že naopak některé protilátky rostou s rostoucí orální tolerancí potraviny atd, prostě jsem neviděla přesvědčivý důkaz, že by to fungovalo). Na druhou stranu, když jsem já sama vyřazovala potraviny podle biorezonance (což je vlastně také trochu šamanství), hodně se mi ulevilo (na druhou stranu spousta těch potravin jsem podezírala, byly spíše prozánětlivé, jen jsem to asi potřebovala slyšet). Takže nevím, zda až takové peníze investovat. Co se týče střevního mikrobiomu, tam je to podle mě vyšetření hlavně ze zvědavosti, protože my stejně úplně přesně nevíme, jak to má vypadat, musíme brát v úvahu, že tyto testy jsou spíše srovnávací a srovnáváme naž mikrobiom s jnými lidmi, případně s kmeny lidí, u kterých se předpokláá, že mají stále původní nezničený mikrobiom. Asi to může být přínosné, pokud by byl menší poměr některých známých bakterií, ale u spousty z nich stejně pak člověk nemůže nic moc řešit (tedy lépe řečeno, pokud naše střevo odhadem osidluje tisícovka různých mikroorganismů, stejně nejsme schopni zajistit jejich nápravu). Já bych do toho šla maximálně ze zvědavosti, ale nejsem si jistá, jestli jsme schopni dnes pracovat s interpretací a případně řešením situace, jelikož pokud někdo za 5 let přijde s řešením, stejně nám staré výsledky nebudou k ničemu, protože ten náš vnitřní ekosystém je velmi proměnlivý a je schopen se měnit už jen podle toho, co jíme. Asi by to mělo smysl tam, kde je nějaký chronický problém se střevy v podobě třeba průjmů, případně kdyby byl chronický problém na kůži, udělat raději rozbor kožního mikrobiomu atd, jen je třeba počítat s tím, že nemusíme najít žádné aplikovatelné vysvětlení či přímou léčbu (pokud nemáme přímo na mysli třeba fekální transplataci od zdravého člověka, ale ta se u nás dělá jen pacientům s chornickými infekcemi Clostridií).