Raw Fest 2015 aneb když syrová strava nahradí tu vařenou

První červnový víkend se v Praze konal druhý ročník festivalu Raw Fest. Pro tento rok zvolil pořadatel větší prostor přímo v centru Prahy (za což jsme mu velmi vděční!) na ostrově Štvanice. Představilo se několik firem zabývajících se výrobou či dovozem raw/syrových potravin, několik stánků bez jídla a hlavně mnohem více restaurací, které si pro návštěvníky připravily ukázky ze svých menu. Mohli jste se vzdělávat, zacvičit si, zablbnout anebo prostě jen vyslechnout trochu muziky. A tím, že počasí letos opravdu přálo, byla akce velmi podařená. A že jsem udělala spoustu fotek, tak se hezky usaďte a vrhněte se do delšího čtení:)) (kdyby něco, tak jsem vás varovala).

Bohužel jsem se k sepsání zkušeností dostala až trochu poději, protože čas je někdy prostě neúprosný (a počasí zrovna sepisování nepřeje:)). O to zajímavější je, že letos člověk mohl pozorovat mnohem více reakcí než loni, hlavně těch negativních….lístky byly drahé (loni za jednodenní lístek stejná cena), jídlo bylo drahé (oproti cenám v restauracích se dalo najíst mnohem levněji), kvůli vysoké cenně bylo málo vystavovatelů (mně jich tedy přišlo dost), nezájem o přednášky..pokud lidé nemají zájem o přednášky a program (proto to není výstava, ale festival, že ano) a nechtějí platit za „plácaniny“ ze syrového jídla, proč mají potřebu to hlavně kritizovat? Pořadatel se letos snažil vyjít vstříc nejen s prostorem, ale také programem a nabídkou zahraničních hostů, a to už hold něco stojí. Ruku na srdce, většina lidí si doma nemá čas nebo chuť ani (ne)vařit a volí jednoduchost, tak proč se nepokochat a neochutnat zase něco jiného:)). Stánků a restaurací bylo mnohem více, což určitě reflektuje narůstající zájem o toto stravování. A tím samozřejmě roste myšlenka obchodu, ale kdo přece nechce, tak nic kupovat nemusí.

O syrovém/raw jídle jsme si už tak trochu psali a kdo čekal pomatenou akci sluníčkářů, ten se mýlil. Na festival zavítali nejen příznivci raw stravování, ale také ti, kteří touží po nových informacích a snaží se přidat trochu zdravého jídla. Mezi účastníky nechybělo docela dost cizinců a možná bych dokonce řekla, že více bylo lidí, kteří s daným stravováním spíše koketují a hledají novou cestu. A k tomu takové festivaly určitě mají sloužit. Velmi oceňuji, že pořadatel nabídl možnost dát si kávu, pivo nebo víno (předem to na svých stránkách avízoval, takže si opět není na co stěžovat), čímž parný víkend usnadnil nejednomu člověku. Pitná voda byla v průběhu k dispozici, vše se obešlo bez front na záchod a stromy na břehu řeky a celém areálu umožňovaly schovat se občas do stínu. No, místo dlouhého rozepisování se pojďme podívat na pár obrázků, co vše vás mohlo na festivalu zlákat. Moje velké srdečné dík patří Lucii, díky níž jsem se mohla na festival podívat po oba dny a užít si co nejvíce (bohužel jsem ani tak neochutnala z daleko vše, nabídka byla prostě přííííliš široká, ale pokusím se alespoň trošku ukázat, co jsme mohli vidět a ochutnat).

Člověk ani neví, kde začít, a tak začnu pěkně..od kávy:)) Jak jsem psala, pitný režim byl na festivalu zajištěn a kdo nechtěl vodu, mohl si dát různá „smůtýčka“, freshe, domácí limonády či třeba i to pivo/víno, kávu a čaj. Kávu připravili Coffee with love, kteří berou směs od Coffee Source a ještě mě  nezklamali. A jejich přáníčka/štěstíčka jsou prostě takovým příjemným bonusem:).

A kdo by raději čaj, mohl si dát jednak v takové malé čajovničce, nebo třeba vyzkoušet novinku u Sonnentor v podobě pytlíků na přípravu ledového čaje (které se ve studené vodě do 30 minut vylouhují).

Samozřejmě mezi prodejními stánky největší počet zaujímaly stánky organizátora – Lifefood. To jim jistě nelze vyčítat, naopak oceňuji, že tak mohli rozdělit svůj sortiment podle kategorií a člověk to měl pěkně přehledně.

Člověk tak mohl ochutnat vše, po čem toužil, a pak se rozhodnout, co mu vůbec chutná a co ne (přiznám se, tolik čokolády jako v neděli jsem si netroufla sníst za poslední 2 roky:)). Všechny jejich výrobky jsou nejen bez lepku, ale také bez laktózy, mléčné bílkoviny i vajec. Mají třeba i topinamburové či kadeřávkové chipsy, různé ochucené oříšky a čokolády v nových obalech. A jedny nové crawnchies ze špenátu, pro histaminiky asi ne moc lákavé, ale chuťově snad jejich nejlepší. Ceny byly festivalové a jako bonus jsme dostali univerzální kód pro 20% slevu při objednání z jejich e-shopu. Na festivalu také představovali svou kosmetiku, kterou nedávnu přidali do sortimentu.

Stejně tak Lifefood otevřel svou restauraci, kterou bych snad uvítala i normálně. Je mi jasné, že ceny by nemohly být tak příznivé jako na festivalu, ale chuťově docela povedené.

Co mě vážně mrzí je, že jsem nestihla ochutnat burito z paprikové placky. První den jsem se v příjemném prostředí u vody začetla a když jsem v sedm večer zjistila, že bych si už jako něco dala, všechno jídlo bylo sbaleno (nějak jsem totiž dopředu nepostřehla varování, kdy se končí s vařením). Druhý den už pro změnu bylo burito vyprodané. Prostě pech. Ale díky týmu profesionálních ochutnávačů vím, že i vše ostatní bylo moc dobré. Ze zákusků rozhodně zmrzlina (s mňam morušemi) a banánová palačinka, z jídel pak velmi zajímavé variace „sýrů“ a temaki kornout. U většiny hlavních jídel bylo vypsané i složení, nejen alergeny, takže se člověk nemusel pořád složitě ptát. Jo a jako prostě výborný vtip beru čabajku s domácí hořčící a zelím, samozřejmě v raw kvalitě:). To „oranžové“ na fotografiích je „humrový“ salát.

Malou tečku za jídlem jste si mohla dát také třeba u VeVeRaw, které k mé velké radosti můžete potkat i v Praze na farmářských trzích. Pokud jste milovníci arašídového másla, tak tuhle partičku prostě nemůžete minout bez ochutnání…no dobře, pokud jste milovníci „cheesecake“ nebo snickers, tak si k nim zaskočte také:). Víte co, prostě si zaskočte a něco ochutnejte, slibuji, že nebudete litovat.

Případně pokud jste měli chuť pouze na něco menšího, mohli jste ochutnat něco u stánku Rawzinka. Jejich produkty zakoupíte běžně jen na Ostravsku, takže možnost ochutnat placičky či čokoládové křupavé hrudky bylo skvělé.

Rovnou se koukneme ještě na další stánek, kde jste si mohli koupit něco dobrého na zub. Raw Therapy připravila jak sladké, tak slané pohoštění. V Praze pro vás pořádají kurzy (ne)vaření a zajišťují také dovoz jídla až na váš stůl.

A abychom si chvíli odpočinuli od té nálože jídla, pojďme se podívat, co se ještě dalo na festivalu koupit. Samozřejmě to bylo spoustu superpotravin, které zřejmě většina lidí už zná. Troufla bych si tvrdit, že ti, kdo mají zkušenost, mají obvykle i nějakého oblíbeného dodavatele, takže pak moc neexperimentují. Feel Good Family představilo několik raw výrobků, které běžně dostanete v jejich e-shopu.

Stykra/Bio Raw dovezli Roo-bar tyčinky (včetně nové kombinace lékořice-chilli a proteinových tyčinek), Dragon superfoods i Raw Revolution tyčinky. Aspoň jsem si doplnila zásobu himalájské soli a konečně se rozhoupala k nákupu šípkového prášku (krom toho, že vitamín C pomáhá odbourávat histamin, extrakt z šípku působí protizánětlivě a snižuje např. i otok vyvolaný karageenanem, který je spojován právě s uvolněním histaminu, takže potenciálně šípek může potlačovat uvolňování histaminu).

No dobře, vrátím se ještě zpátky k tomu jídlu, než se vrhneme na další program. Kdyby vám v tuto chvíli už zase trochu vyhládlo, mohli jste to vyřešit u stánku Missue, kteří byli loni jmenováni také nejlepšími kulináři Apetit pikniku. Nutno říct, že sortiment ještě rozšířili a jde vidět, že je to prostě baví:).

Další krásné dortíky a kombuchové limonády jste mohli koupit v rámci projektu Fruity Day od Vila Flora. Mimochodem před pátou hodinou v neděli, tedy před koncem, už se na některých stáncích vyprodávalo zboží levněji, protože je pořád lepší to prodat pod cenou než vyhodit, takže ty chutné dortíky už jste pořídili po 30 korunách.

Pokud jste měli to štěstí a potkali usměvavý tým z My Raw Cafe, mohli jste ochutnat jejich dezerty. Běžně je najdete v centru Prahy v pasáži v Dlouhé a v rámci menu můžete i krapet ušetřit, každopádně jídlo mají vážně skvělé (a hodně syté, alespoň dle naší zkušenosti).

A pak samozřejmě nechyběli ani týmy z Jídlo lásky, Secret of Raw, Cyklo Fresh bar či Róó bar, který však po festivalu přišel se zprávou, že budou zavírat, jelikož je tento byznys v našich podmínkách zatím velmi těžko udržitelný, zvláště pokud volíte kvalitní dodavatele. Z Róó baru jsme ochutnali „karbenátky“, jeden indický s batáty a druhý s česnekem. A samozřejmě k živé stravě patří právě pěstování, a tak nechyběla Kokoza, takže jste si mohli nechat poradit, jak správně kompostovat.

Přísahám, že už jsem s tím jídlem skoro u konce. Ono se toho nakonec nějak docela nakupilo a teď koukám, že jsem spoustu věcí ani neochutnala. Můj oblíbený 4freshcatering, který bude brzy otevírat kavárnu Zoe, představil nejen moringu, ale také raw zmrzliny, které vypadají úžasně. Jelikož by měla být kavárna otevřena snad na konci měsíce, tak jsem si ji ponechala na příště (krom raw věcí tam budou mít i své veganské bezlepkové sendviče a budou také dodávat menší bochníky čerstvého bezlepkového chleba, to jen tak navíc pro ty, kdo by nebyli čiště raw). O Plevelu si můžete více přečíst zde. A nakonec také Raw For You, které jsem párkrát propagovala (pro nejlepší zelené smoothie v Praze) na svém FB. Kdybyste je nestihli, dělají i roznášku nebo je najdete na Praze 6.

K nákupu byly superpotraviny Pure Raw, které si můžete objednat z Německa (mají tedy krásné obaly). Mají také oříšky a tak, ale nezkoušela jsem.

A pak už tradiční firmy, které vyznavači zdravé stravy také znají – Vitalvibe či Iswari. Nebo také smoothie s durianem od Freshbedýnky. A už se pomaličku dostáváme k tomu, že k nákupu a vyzkoušení nebylo jen jídlo, ale často také něco pro volný čas nebo třeba přístroje. Jedním ze zástupců byla firma Eujuicers, kteří mají v nabídce i mou oblíbenou Sanu. Mohli jste ochutnat, jak taková šťáva z jednotlivých odšťavňovačů chutná a celkově si přístroje osahat, což je u větších investic určitě dobré.

Krom toho jste mohli vyzkoušet mixéry a juicery G21, které jsou o trošku levnější než výše zmíněné.

A v neposlední řadě zde také Atranet prezentoval Vitamix, sušičky i spiralizéry, přičemž se některé kousky daly koupit se slevou. Musím ale uznat, že jejich hrášková polévka s česnekem neměla chybu!

Samozřejmě k takové životní změně se přidává také změna myšlení či snaha dbát i na další aspekty života. Mohli jste se tak seznámit třeba s eko drogerií Tierra Verda, koupit nějaké hezké láhve na vodu a celkově se seznámit s revitalizačními karafami na vodu.

Když to tak sumíruji, mám pocit, že tam toho bylo vskutku docela dost. Ale jelikož to byl festival, vůbec to nebylo jen o jídle a pití nebo honem na superpotraviny. Díky krásnému počasí jste si mohli také odpočinout a načerpat síly. Kdo je více sportovně založený, mohl po oba dny vyzkoušet některou z lekcí jógy (či nesportovně meditace) nebo vyzkoušet nějaký ten trochu drsnější výcvik s Timem Shieffem (očividně velmi známý vegan sportovec). Krom drsných výcviků zde byla také diagnostika či různé exhibice (v tom parnu se člověk vlastně moc hýbat nechtěl). Pro děti bylo připraveno několik aktivit (trampolína, teepee, hry, soutěže) a vlastně nejen děti, ale i dospělí mohli zkoušet horolezeckou stěnu, paddleboarding na řece, zakajakovat si, zakroužit nejen pasem anebo si postavit věž (a vyhrát crawnchies).

Vše bylo oba dva dny doprovázeno hudebním programem, který byl rozhodně pestrý. V sobotu večer jste se mohli účastnit třeba i „comedy stand-ups“, tedy vystoupením s mluveným slovem (s menším či větším úspěchem). V neděli zahrála Lenka Dusilová, zábavní kluci z Bombarďák a na závěr opravdu skvělé vystoupení En.Dru (na vrchní fotce v bílém).

Během obou dnů probíhaly také přednášky, ale musím říct, že mě ani jedna moc nenadchla. Asi jsem se nějak nenaladila na tu správnou vlnu či mě dané informace extra nezaujaly, ale i to se prostě může stát. Věřím, že si každá přednáška své obecenstvo našla. Kousek dál byl také přívěs, kde probíhali kuchařské workshopy a mohli jste si tak obohatit svou kuchařku o recepty na pomazánky, jak vařit pro děti či třeba ohledně nudlových jídel (aby vám nezevšedněla). Byla zde Mimi Kirk a Tim Shieff, což se zdá být pro ostatní velmi důležité, ale já se přiznám, že mi ta jména moc neřekla. Prý jste mohli potkat i nějaké další sportovce a známé osobnosti, ale nebudeme si lhát,  já bych asi nevěděla, o koho jde, i kdybyste je postavili přémo přede mne:)).

A to už je opravdu vše, přátelé. Chápu, že vitariánům to mohlo připadat trochu přeplácané a zbytečné, ale lidé koketující se změnou si určitě barvenost a rozmanitost užili (i když trávící trakt jistě dostal na frak, ty kombinace dají zabrat i všežravci). Ocenila jsem tedy volbu místa, protože vše se tak nějak rozprsklo na větší plochu, nikde jsem nezažila žádné dlouhé fronty (ani na záchod), nikdo se nikam necpal, ochutnávek bylo dostatek a najíst se také dalo. U vody pod stromy bylo docela příjemně (až na otravné mravence:)), v neděli pofukoval dokonce i větřík a člověk si tam mohl klidně jen tak relaxovat, číst, nabírat energii na další týden (nikdo vás nenutil něco kupovat nebo se něčeho účastnit). Každopádně za přípravou jídla stála spousta lidí, všichni se snažili nabídnout to nejlepší, a to si prostě zaslouží ocenění! Takže za nás zajímavý víkend plný zajímavého jídla a rozhodně se těšíme na další podobné festivaly.