Mnozí z vás asi tuší, že mě povinnosti zdržují od blogování, a tak se musíte zatím spokojit jen s recepty. Není to tak, že bych světu nechtěla sdělit, co jsem zase za poslední dobu nastudovala, ale prostě na to není dostatek času (ono přece jen jedna paní povídala je jiné než si ověřovat informace z dalších zdrojů, nějaký ten pátek to zabere). Ale přece jen, kdo by pořád jen četl, že jo, takto máte alespoň čas vařit a pěkně vyzkoušet, co dobrého se na mém blogu skrývá.
Já totiž nemám čas, protože vymýšlím výmluvy! Už jsem párkrát byla upozorněna, že místo vkládání receptů na blog bych měla plodit knížku, abyste si jednu kopii mohli doma vystavit na poličce. A tak si říkám, že moje výmluva „nejsem pisálek“ není úplně ta nejlepší a musím přijít s něčím lepším. Zkoušela jsem výmluvu „neumím fotit“, jelikož kniha receptů by měla mít krásné barevné obrázky, na které vám upadne nejedna slina. Jenže to také dlouho nevydrží. No dobře, teď si dělám legraci, ale času prostě nazbyt není. Ale kdyby se mě někdo chtěl ujmout a nabídl mi krásnou prostornou kuchyni (fotografické vybavení a placenou dovolenou:)), téměř bych létala štěstím a jednotlivé výtvory padaly z trouby rovnou do pusy…hmmm…
To asi brzy zazvoní budíček!
A vyžene mě do mini pidi zastaralé kuchyňky chystat snídani. Na druhou stranu si říkám, že když v té naší klaustrofobní kuchyni zvládnu uvařit, musí to jít snad úplně všude. Ta už žádné výmluvy, pusťte se do vaření. Kaše je totiž skvělá nejen na snídani, ale klidně také na svačinku, oběd nebo večeři. Kdo říkal, že by se neměla jíst kdykoliv? Já ji připravuji na snídani tak, že dám rýži večer dusit pod pokličku a ještě než se dovaří, vypnu ji a nechám na plotýnce, takže ji ráno obvykle najdu ještě teplou (hold někdy se lepší hrnce vyplatí). Přihodím hrušky, přihřeji na dalších 15 minut (mezitím zařídím spoustu jiných věcí) a pak jen rozmixujeme a dlabeme. Černá rýže je totiž nejen krásně barevná, ale také protizánětlivá a protialergická (článek zde)! Hrušky ani loupat nemusíte (jen ty jadřince asi odstraňte, i když dobrý mixér všechno zvládne, alergici na břízu opatrně). Přidejte protizánětlivé bylinky a trochu psyllia, které kaši nejen dohustí, ale dodá vlákninu. A nakonec můžete přidat trochu zdravých tuků (mňam kokosák nebo třeba lněný) a máte kaši bez přidaných sladidel, která vás nakopne do dalšího dne:)).
Hrušková kaše z černé rýže
(bez lepku, bez mléka, bez ořechů, bez sóji, nízkohistaminové, 2-4 porce:))
- 200 g uvařené černé rýže
- 5 středních hrušek – oloupaných a zbavených jádřince
- 1 kousek celé skořice + mletá na dochucení (není již řazena mezi histaminové potraviny ani uvolňovače, ale samozřejmě je to koření a proto otestujte postupně na sobě)
- 2 kousky hřebíčku
- špetka mletého zázvoru
- 1 lžíce psyllia
- konopné semínko na posypání
Černou rýži dobře promyjeme a uvaříme podle návodu. Jakmile změkne či těsně před dovařením přidáme hrušky, trochu vody, psyllium a zázvor a po zamíchání vložíme na vrch zbytek koření. Uzavřeme, přivedeme vodu k varu a na mírném plameni ještě 15 minut podusíme. Poté otevřeme, vyjmeme hřebíček a skořici a rozmixujeme mixérem na jemnou kaši. Dobrou chuť.
neni lepsi ty nastrouhane hrusky tam dat az nakonec, az je to cele uvarene, aby se neztratil zbytecne varenim vit C
To klidně můžete, ale pokud se vmíchají do horké kaše, bude to mít prakticky podobný efekt. Každopádně když se nechají přejít „varem“, snižuje se zase jejich alergenita a vařené ovoce a zelenina jsou lépe tolerovány také pacienty se SIBO. Ona každá příprava má svoje pro a proti.
A poslední dotaz – je histaminu více ve slupce než ve vlastním plodu – jablka, hrušky,…? Děkuji.
Hladina histaminu v těchto plodech a ve většině rostlinných plodech není vůbec měřitelná, takže nikde podobné studie dělané nebyly (možno hádat, pokud někde bude v ovlivnitelné míře, pak spíše právě v oněch semínkách). Ve slupce je více proteinů, které mohou vyvolat zkřížené reakce, často také se tam drží postřiky, ale např. slupka jablka obsahuje více quercetinu než vnitřek (nebo třeba u mangosteenu jsou protialergické látky právě ve slupce, ne v plodu). Třeba když se testují rajčata, testuje se celý plod.
A ještě jeden dotaz – jsou i pro histaminiky vhodná semínka – jadřince, semínka melounů, citrusových plodů,…? Děkuji.
A to vám neřeknu, protože na toto opravdu výzkum dělaný nebyl:)) třeba hroznová semínka obsahují velmi zajímavé fytonutrienty s protialergickým účinkem, ale jak je to u ostatních a jestli se s nimi třeba musí zacházet tak jako s ořechy, to také netuším (tedy aby se zbavily antinutričních látek, netuším, zda se třeba o některých peckách neříká, že jsou nezdravé, nikdy mě nenapadlo se tím zabývat:))). Asi bych si dala i pozor při propustném střevu či pokud není střevo v pořádku kvůli mechanickému poškození.
Při konzumaci jableč. slupek nastupuje hist. reakce, což se neděje při konzumaci jader – jadřinců. Loupaná syrová jablka snesu spíše strouhaná, nejlépe dušená….
Katko, vyhovuje histaminikům též nashi? Měla jsem ho nedávno – jedinkrát – a bez problémů.Děkuji.
Tak nashi je víceméně japonská hruška, takže pokud nevadí normální hruška, mohla by projít i nashi. Ale samozřejmě se jedná o exotický plod a je potřeba otestovat, zda z nějakého důvodu člověku neudělá zle, i když normální hrušky může (nebo naopak).
Normální hruška vadí…:-)
200 g uvařené rýže, kolik je to suché rýže prosím ?
Přesně zvážené to nemám, ale dala bych mezi 80-100 gr suché rýže (uvádí se, že rýže se zvětší na 2 až 2,5 násobek podle druhu).
Pro kolik je to lidí? Nebo to sníš sama? 🙂
Zmiňuji v popisku 2-4 porce, najednou to sama nesním (spíš záleží i na velikosti hrušek a zda je k tomu ještě čerstvé ovoce), ale základ bych brala 2 porce.