Bok po boku vitariáni a masomilci v malebné srbské restauraci Jelica aneb kde se dobře nají celá rodina.

Tentokrát zavítáme do Srbska. Nasedneme pěkně na autobus a …ale ne, dnešní výlet bude jen takový gastronomický. Na pražském Zlíchově se totiž nachází restaurace Jelica, která se pyšní klasickou srbskou kuchyní. Aby to však nebylo málo, už nějaký pátek vám zde také naservírují raw food a občas se zde konají i nějaká ta setkání vitariánů a příznivců raw stravy. Pokud se tedy budete vyskytovat někde poblíž a budete se chtít dobře najíst, neváhejte zavítat do této malebné restaurace, která vás přenese do úplně jiné kuchyně. A co je vynikající, můžete klidně vzít své masomilce a nadlábnout se všichni společně.

Když přijedete tramvají, nemůžete Jelicu přehlédnout, je jen pár kroků od tramvajové zastávky. Taková malebná chalupa. V zimě nebo chladnějším počasí můžete usednout do jedné ze dvou předních místností nebo projít přes „bar“ do zadní místnosti, v létě jistě uvítáte možnost posezení venku „ve dvoře“. Stěny zdobí tradiční nádobí, hlavně tedy talíře a starší výrobky, které na vás vdechnou takovou domácí atmosféru (a jak nám při prohlídce bylo vysvětleno „Projděte se, porozhlédněte, jako doma.“). Dřevěné stoličky i barevné stěny možná mnohým z vás opravdu připomenou babiččinu chalupu.

Když se podíváte do menu, můžete si vybrat mezi dvěma typy kuchyně. Je to jednak raw strava (tedy veganské pokrmy bez lepku a spousty dalších alergenů), která je pro zachování větší výživové hodnoty připravovaná do max. 42°C, nebo můžete zvolit tradiční srbskou kuchyni, kde najdete především hodně tradičních masových pokrmů na grilu. K pití si můžete dát třeba bezlepkové bezalkoholové bio pivo nebo vyzkoušet jedno nepasterované kvasnicové pivo v bio kvalitě.

Já doporučuji dát si čaj, kdy dostanete vybrat z nabídky bio čajů značky Sonnentor (kdo zkoušel, ví, že jsou moc moc dobré). Nebo si můžete čaj nechat na závěr k některému ze super raw i neraw zákusku.

V rámci raw kuchyně můžu podat referenci na úžasný falafel. Je servírován na talíři se zeleninovou oblohou (pokud si včas neřeknete bez rajčat, budete je muset narvat do spolustrávníků) a opravdu chuťově vydařený. Pokud tolerujete rajčata (nebo váš doprovod), cuketové lasagne jsou prý také velmi dobrá volba.

Porce, přestože tomu někteří stále nevěří, dokáže dostatečně zasytit, takže na zákusek už nakonec nezbylo místo (ale možná to bylo tím, že jsme předtím zkoušeli výtečnou mangoldovou polévku).

Mangoldová polévka je v jídelníčku dlouhodobě a pokud budete mít možnost, určitě vyzkoušejte. Je tak hustá, že vám v ní bude stát lžička. Při druhé návštěvě jsme zkoušeli i dýňový krém, který má být také bez lepku, ale ten moje zmlsané chuťové buňky vůbec neocenily. Přišlo mi, že cítím velmi silně mrkev a polévka byla celkově hodně sladká, po chuti dýni ani památky. Také bych volila trochu vyšší stupeň rozmixování, ale to je možná už jen má rozmazlenost.

Pokud budete mít chuť na teplé jídlo a nebudete chtít maso, můžete se dostat do malých problémů. Grilovaná zelenina zrovna nebyla, tak jsem si dala brambory s mangoldem, které byly připraveny na česneku. Musím říct, že se jednalo spíše o maličkou mističku, ale chuťově výborné (teda pokud nevadí trochu toho tuku:)). Maso osobně posoudit nemohu, ale můžu vám zprostředkovat odpověď. Telecí na grilu v podobě pljeskavice, které vám přinesou rovnou s opečenými brambory, bylo prý naprosto luxusní a velmi syté.

Čas v restauraci Jelica zřejmě plyne trochu jinak a pokaždé mi připadlo, že někdo musel přetočit hodiny. Nebo je to tím příjemným prostředím, kdy jen tak povídáte, nikdy vás nevyhazuje, nikdo nevyrušuje, nikdo nic nevnucuje. Patří k tomu i ty lehce otlučené masivní mističky a pořádné talíře, teplo, trochu balkánské energie a celkově atmosféra tvořena nejen lidmi, ale samotnou obsluhou. Pokud budete mít cestu kolem nebo dostanete chuť na jinou kuchyni, tak určitě neváhejte. A pokud máte zkušenosti, budu moc ráda, když se o ně podělíte!