Nervózní? Možná za to mohou vaše střevní bakterie..

Nene, opravdu jsem se nezbláznila. Možná si říkáte, že už to ta holka s těmi bakteriemi trochu přehání. Ale já toho nenechám, dokud všem nebude jasné, že náš střevní mikrobiom, potažmo střevní imunita, je naprosto základní věc, a pokud nefunguje, může se objevit spousta nepříjemných nemocí a neduhů. Možná jste si párkrát všimli, že jsem zmínila, že naše bakterie a mozek mezi sebou velmi aktivně komunikují, a zdá se, že jedno dokáže ovlivňovat druhé (gut-brain axis). Ač se to zdá překvapivé, je tomu tak, a vědci objevují stále více důkazů.

Kdo by si to z minulých článků nezapamatoval, počet bakterií a jejich geny předčí ty naše, a mohlo by se tedy nabízet, že člověk je spíše banda bakterií obklopená hmotou člověka:) (aneb jsme jeden velký „klub“ pro velkou party mikroorganismů). Je tedy jasné, že narušit citlivou rovnováhu jejich vnitřního světa může přinášet následky i pro člověka. Také jsem zmiňovala, že nejsou probiotika jako probiotika a člověk musí hledat ta vhodná pro něj, jelikož každý potřebujeme něco trochu jiného. A když nefungují, je také dobré zaměřit se na stravu a přidat prebiotika, aby ty bakterky měly také co jíst, že ano:)) A že zřejmě také hraje roli, jaká prebiotika budete využívat, to vám ukáži hned v dalším textu.

Dneska bych vám chtěla „přeložit“ článek, který vyšel nedávno v časopise Psychopharmacology. Ze zvířecích experimentů už víme, že bakterie dokáží zřejmě nějak komunikovat s mozkem a ovlivňovat chování zvířat. Platí to stejné také u člověka? Na to se pokusili odpovědět vědci z Velké Británie, kteří si vybrali zdravé dobrovolníky a rozdělili je do tří skupin. Jedněm podávali prebiotika ve formě FOS, které u nás dobře známe, druhá skupina dostala prebiotika ve formě B-GOS (galaktooligosacharidy, které jsou podle všeho vhodné i při dodržování low FODMAP diety) a jedna skupina sloužila jako kontrolní skupina. Testované osoby braly prebiotika po dobu 3 týdnů. Na začátku a na konci testu jim byly odebrány sliny na testování ranního kortizolu, který může vypovídat o míře stresu (jedná se o stresový hormon), a také testovali odezvu na pozitivní a negativní vjemy.

Když na konci porovnali výsledky, zjistili, že skupina užívající B-GOS měla větší tendenci věnovat pozornost pozitivním informacím a jejich hladina kortizolu po ránu byla významně nižší. V překladu to znamená, že tito lidé mohou věnovat menší pozornost negativním informacím a být méně nervózní (tedy nezabírat si všechno tolik). Samotní testovaní lidé na sobě změny nepocítili, což vědci přisuzují krátké době experimentu. U skupiny, která užívala FOS, se tyto změny neprojevily.  Samozřejmě závěrem je, že tuto zajímavou skutečnost chce ještě lépe prozkoumat, jelikož samotní autoři studie spekulují, že by ovlivněním střevního prostředí mohlo dojít k ovlivnění imunitního systému, který zpětně ovlivňuje mozek a vnímání.

Samozřejmě na vyhodnocení plného efektu je potřeba dodělat další studie na větším počtu pacientů, případně vzít v potaz složení střevního mikrobiomu po užívání prebiotik (tedy vztáhnout informaci ke specifickému kmenu či počtu bakterií). Studie však podporuje skutečnost, že naše střevo, a tedy jeho obyvatelé, a náš mozek mají určité spojení a neměli bychom tedy nic zanedbávat. Pokud se cítíte nespokojen, jste nervóznější (budíte se nervózní) a zaměřujete svou pozornost na negativní prožitky, možná k vám promlouvají vaše bakterie!