Kašulčiny pohankové Vánoce aneb perníčky, linecké, rohlíčky a sušenky s protizánětlivou pohankou

Máme tady třetí adventní neděli:)) Pokud jste nestihli ještě napéct, nemusíte se ničeho bát. Něco malého ještě stíháte a když ne, veškeré raw dobrůtky lze ve chvilce smíchat a máte také cukroví. Každopádně nezapomeňte, že bychom si Advent měli také trochu užít, ne se upracovat k smrti. A tak možná bude jednodušší, když oželíme trochu toho cukroví a vyrazíme ven nasát vánoční atmosféru. Tak šup šup.

Vím, že většina z vás se k pohance staví negativně. Pravdou však zůstává, že jí nikdo nemůže odpárat její příznivé účinky na naše zdraví. V rámci HIT jsem se k ní vyjadřovala podrobněji zde a histamin v ní nenajdete, lépe řečeno nikdy nalezen nebyl a nikdy nebyly ukázány ani jiné negativní účinky v rámci HIT. Prostě nikdo není schopen vysvětlit, jak se dostal na seznamy nedoporučených potravin. Pokud se koukneme na seznam švýcarských kolegů, i oni už trochu couvnuli ve svém vyjádření, a změnili jasné A (aminy) a L (liberátor) za otazníky vyjadřující pouze domněnku. Pravdou je, že pohanka podle literatury působí proti alergiím a testování na lidských žírných buňkách naopak ukázalo schopnost zabraňovat uvolňování histaminu ze žírných buněk po aplikaci histaminového liberátoru. Tím se tedy dostávám do sporu s otazníkem u histaminového liberátoru, jelikož pohankový extrakt působil na stabilizaci žírných buněk. Očividně už není jisté ani to, zda se v něm vyskytují jiné aminy než histamin, tedy spíše zda se vyskytují ve vyšší míře, která by mohla být škodlivá (v porovnání s ostatními pseudoobilninami/obilninami). I tak samozřejmě zůstávají tvůrci seznamu opatrní, ale je potřeba číst i mezi řádky. Proto zase odložte to rajče, které jste po mně chtěli hodit, a zkoušejte a řiďte se v tomto případě vlastním tělem. To, že je potravina nízkohistaminová nebo není na seznamu jako nevhodná neznamená, že vám prostě sedne a nebude vám dělat paseku (a naopak). Nezapomínejte na individuální tolerance, alergie, přidružené či primární choroby, a osobní chuťové preference (a nedej bože na psychiku, protože jste si nechali jinými lidmi namluvit, že na pohanku reagujete a už to mozek prostě takhle bere). Už jsem poznala i člověka, který se málem osypal jen při slově pohanka, protože ji prostě nemá rád, a vůbec to nesouvisí s alergií nebo jinou intolerancí.

Já osobně mám chuť pohankové mouky ráda a je fakt, že jsme s pohankou kamarádi už od dětsví (dík, mami!). Možná i díky tomu ji toleruji velmi dobře. Možná i proto si dejte pozor, co vše odpíráte svým dětem zbytečně a k čemu stravování v dětství může vést. Pokud je to pro vás úplně nová potravina, raději se s ní na začátek trochu oťukejte. Kupte si kvalitní lepkem nekontaminované zrno, doma si je dobře propláchněte (ideálně nechte chvíli odmočit) a uvařte na začátek jen pár zrníček. Dobré je připravit si doma také svou vlastní mouku – zrno nechte namočené přes noc a pak vysušte (stačí na topení) a namelte, půjde to velmi rychle a snadno. Namočenou (několikrát vyměňte vodu) a usušenou pohanku také využijete na saláty, jelikož po takové přípravě je lehce křupavá, ale připravená na přímou konzumaci. A když si přes noc namočíte lámanku, stačí ráno rozmixovat, přidat tolerované ovoce nebo koření a máte super zdravou kaši.

Samozřejmě v tento adventní čas jsem narážela na neustálou kopu receptů, které se stále opakovaly. Bohužel většina receptů obsahuje předmíchané směsi, které já prostě nemám moc ráda. Zkusila jsem jednu, kterou jsem dostala jako dárek, a všechno hned popraskalo tak, že budu muset připravit nějaké kuličky nebo včelí úly. Takže musím přiznat, že už neznám ani zdroj a ani autora a že jsem pravděpodobně spatlala několik receptů dohromady. Recepty už možná tento rok nevyužijete, protože těsta i cukroví potřebují nějaký čas odležet, ale alespoň se můžete inspirovat pro další rok (možná by šel proces „vlhnutí“ urychlit správným uložením a podmínkami, třeba rychlé odležení s nakrojeným jablkem).

Jak si každý rok říkám, že nebudu péct, nikdy to nakonec nevydržím. I když je fakt, že většinu toho stejně nesním. Radost je přece v tom, že můžete svou snahu sdílet. Radost je hlavně v té vůni, která se line bytem při pečení. Radost je to, že můžete něco dělat s rodinou – míchat těsta, péct, zdobit. I tak jsem chtěla, aby cukroví bylo zase o chloupek zdravější (i když pamatujte, na svátky je dobré se raději krotit a neřešit zdravé varianty) a když už tam přijde mnohem více cukru a tuku, než jsem zvyklá sníst za celý rok (s nadsázkou), je potřeba to vyvážit – třeba právě tou protizánětlivou pohankou:)). V receptech používám u některých produktů čokoládu na polévání. Pokud se chystáte předložit cukroví i návštěvě, určitě trochu čokolády ocení. Nikdo neříká, že si bokem nemůžete odložit trochu cukroví bez zdobení a užít si je i tak. Můžete je posypat vanilkovým práškem, karobem či karobovou polevou, doma připravenou bílou čokoládou (pokud tolerujete mléčné). Řiďte se vždy vlastní tolerancí.

Mým asi nejoblíbenějším cukrovím jsou medovníčky, nebo-li medové perníčky. A nejen na Vánoce. Babička nám je pekla třeba na tábory místo kupovaných sladkostí. Vůně perníkového koření (pozor na kvalitu a stáří, jinak z pohledu pouze HIT není důvod se jej obávat, je to opět nějaká fáma) s medem je prostě taková kouzelná, zimní. A v tomto receptu ani nepoznáte, že jste použili mouku pohankovou.

Pohankové medové perníčky

• 500 g pohanková mouka hladká
• 75 g cukr moučka
• 150 g med pohankový
• 2 vejce
• 1 vrchovatá lžička perníkového koření od dědka kořenáře
• 1 lžička sody
• 80 g máslo (lze nahradit bezlaktózovým či jiným tukem pro úplně bezmléčnou verzi)

Pohankovou mouku prosejeme do mísy a přidáme sody a perníkové koření. V miscce zvlášť ušleháme vejce s medem a cukrem a směs přidáme k mouce. Vymícháme pevné těsto, do kterého zapracujeme postupně máslo. Zabalíme do fólie a dáme odležet do lednice, doporučuji alespoň jeden den (a když nebudete stíhat a zůstane tam 3 dny, vůbec nic se neděje, vyzkoušeno:)). Poté rozválíme mezi dvěma kusy potravinářské fólie na cca 0,5 cm vysokou placku a vykrajujeme požadované tvary. Pekla jsem při 160°C cca 10 minut, do zrůžověné. Aby byly peníčky lesklé, potírají se po vytažení trouby bílkem, ale jelikož HIT nesmí syrový bílek, tak to rozhodně nedoporučuji. Jezte jen tak, dozdobte klasickou citronovou polevou bez bílku nebo třeba bílou čokoládou.

Linecké patří mezi mé oblíbené recepty. Neptejte se mě proč. Většina receptů vychází z poměru 3:2:1 plus žloutek, což zná zřejmě každá kuchařka (mouka:tuk:cukr, pro pochopení tedy 300 g mouky:200 g tuku:100 g cukru). Já jsem chtěla z každého poměru vzít o 50 g méně, ale nakonec jsem vyměkla a přidala trochu cukru, abych přece jen své drahé nepřekvapila. Když se rozhodnete linecké mazat sladší marmeládou a polévat čokoládou, uberte ještě více cukru. A že to není klasická mouka, přidala jsem nakonec žloutky 2. A trochu té citrónové kůry na provonění, jen zkuste sehnat neošetřený citrón, ať vás nepřekvapí nějaká alergická reakce (citrónová kůra obsahuje látky, které stabilizují žírné buňky).

Pohankové linecké

• 250 g hladká pohanková mouka
• 150 g máslo od oblíbeného farmáře
• 70 g cukr moučka
• 2 žloutky (od volnoběžeckých) slepic
• 1 lžička čerstvě nastrouhané citrónové kůry
• špetka soli
• domácí kyselá marmeláda na potírání

Hladkou mouku se špetkou soli a citrónovou kůrou smícháme s cukrem a zapracujeme studené máslo. Jakmile vznikne drobenka, přidáme vejce a vypracujeme v hladké pevné těsto. Zabalíme do fólie a necháme v lednici uležet, ideálně do druhého dne. Poté opět zpracujeme a mezi 2 kusy potravinářšké fólie rozválíme na placku požadované tloušťky (cca 2 mm). Vykrajujeme různé tvary a skládáme na plech vymazaný tukem nebo na pečící papír. Pečeme ve vyhřáté troubě na 160°C cca 10-13 minut, nebo prostě do růžova (v půlce otáčím, protože mi připéká trouba:()). Necháme lehce schládnout. Po vychladnutí spojíme vždy dva kousky marmeládou a uložíme do chladu.

Pohankové linecké balíčky

• pohankové tvary viz předchozí recept
• domácí meruňková marmeláda
• hořká čokoláda na polití, kokos nebo bílá čokoláda na zdobení

No tak vím, že to není žádný recept, ale když část lineckého namočíte do čokolády a pekně ozdobíte, vaši drazí si skvěle pochutnají. Kombinace meruněk a kokosu je prostě skvělá.

Pohankovo-lískooříškové rohlíčky (nebo sušenky, pokud vás nebaví válet se s rohlíčky)

(bez lepku i vajec)

• 200 g hladká mouka pohanková
• 200 g mouka z lískových oříšků
• 70 g cukr moučka
• 50 g medu
• 250 g másla
• 2 lžíce chia mouky
• cca 1/4-1/2 hrnku vlažné vody
• mleté lískové oříšky a mletý cukr na obalení
• na sušenky: oblíbený oříškový krém a případně čokoláda na namáčení

Chia mouku dejte do hrnečku s cca 1/4 hrnek vlažné vody a nechte chvíli odstát. Mouky smíchejte s cukrem a přidejte med a máslo. Vypracujte v těsto, jakmile se začne spojovat, přidejte chia vejce. Pokud budete potřebovat přidat vody, přidávejte po lžících. Bohužel už nevím, kolik vody jsem přesně přidala, ale bude záležet na použité mouce a dokonce na použitém másle. Prostě přidávejte tak dlouho, dokud nevypracujete vláčné těsto. Zabalte a dejte na hodinku odležet do lednice.

Troubu předehřejte na 160°C. Z těsta vytvořte válením malé rohlíčky a dejte na plech vyložený papírem na pečení. Pokud se vám nebude chtít žmoulat jako mě, můžete těsto jednoduše vyválet na placku cca 3 mm silnou a vykrajovat tvary jako na linecké. Pečte cca 10 minut. Rohlíčky ještě teplé obalujte v moučkovém cukru, který jste smíchali s trochou namletých lískových oříšků. Pokud budete dělat sušenky, nechte vychladnout a půlku upečeného můžete potřít hořkou čokoládou. Nechte uležet a pár dní před Vánocemi vymíchejte klasický lískooříškový krém (máslový, pudingový, z kokosového krému)  a spojujte vždy natřenou a nenatřenou část. Dobrou chuť.

Ani při vánočním pečení nemusíme zapomínat na skvělé účinky některých čerstvých bylinek. Když přidáte do těsta třeba nasekanou bazalku, získáte nejen protizánětlivější dobrůtku, ale také velmi zajímavou chuť. Kdybyste měl po ruce bazalku posvátnou, budete mít také „protialergické cukroví“ (ok, ne tak docela, ale ta chuť je fakt super).

Pohankovo-mandlové sušenky s bazalkou

(bez lepku, mléka a vajec)

• 200 g hladké pohankové mouky
• 50 g mletých mandlí nebo mandlové mouky
• špetka soli
• cca 1/2 lžičky jedlé sody
• 1/4 hrnku kokosového oleje
• 1/4 hrnku tmavého agáve sirupu
• 2 lžíce čerstvé nasekané bazalky (použila jsem thajskou, které má lehce lékořicový nádech, pro výraznější chuť můžete použít i trochu sušené bazalky)
• 1 lžička citrónové šťávy (lze nahradit pár kapkami citrónového aroma, pokud tolerujete)
• bílá či tmavá čokoláda na zdobení

Smícháme mouku s mletými mandlemi, solí a sodou. Přidáme nasekanou bazalku a vmícháme kokosový olej, agáve sirup i citrónovou šťávu. Vypracujeme hladké těsto, které zabalíme do fólie a necháme v lednici hodinu rozležet, aby se nám trochu natáhla chuť bazalky.

Troubu předehřejeme na 170°C. Na plech vykrajujeme tvary, které se nám budou líbit. Sušenky můžete udělat tlustší nebo tenčí podle vašich preferencí, já jsem zvolila něco mezi. Pečte 6-10 minut pode tloušťky, aby začaly sušenky zlátnout. Nechte vychladnout. Poté můžete zdobit třeba čokoládou. Nebo můžete sušenky udělat tenké jako linecké a připravit si před Vánocemi citrónový krém (tedy krém s vůní citrónu), případně s trochou nasekané bazalky, a sušenky plnit. Dobrou chuť.