Velmi vydařený Restaurant Day v Městské knihovně

Mé srdce plesá a plesá!! Poslední Restaurant day, který se uskutečnil po celém světe dne 15.11.2014, byl zase naprosto senzační. Pokud ještě nevíte, co je to Restaurant Day, podívejte se na příspěvek zde. Tyto jednodenní restaurace, kde ochutnáte širokou škálu lahůdek za rozumné ceny, byl neskutečně skvělý nápad. Doufám, že jednotlivých kuchařů bude přibývat a přibývat a že si někteří díky této akci nakonec budou moci otevřít svou vlastní kavárnu či restauraci. Podporovat dobré projekty mě prostě baví.

Tentokrát jsme zavítali do Městské knihovny na Mariánském náměstí, kde se sešlo hned 12 výborných jednodenních restaurací. Asi nemá smysl komentovat na nějaké obecné věci. Je pravda, že bych uvítala, kdyby se při takové akci vyskytl i někdo, kdo by připravoval dobré nápoje, třeba domácí limonády a čaje, ale tak nemůžeme chtít všechno. Prostory byly trochu stísněné, ale nakonec jste se do fronty vešli. A tím, že to bylo uvnitř, jsme nemuseli klepat kosu. Prostě povedené. 

Stánky byly rozmístěné ve dvou úsecích. V tom prvním vás hned za dveřmi přivítala Japonská domácí cukrárna. Nebudu vůbec ani předstírat, že si pamatuji názvy těch dobrůtek, které tam byly (no dobře, jsem šprt, ale stejně mi slova jako melonpan, taiyaki, kuri manju, yatsuhashi nebo dango nic neříkají!). Zjišťovala jsem, které jsou bez lepku. Ty, co se vytváří z glutinous rice flour, tedy lepkavé rýžové mouky, jsou přirozeně bezlepkové, tak jsme nakonec vzali ichigo daifuku, banana daifuku a wagashi (to v sobě však mělo trochu nějaké omáčky, takže pravděpodobně nebylo bezlepkové). Měli také kjogeny, ale ty se musely objednávat dopředu, nebo pak v prodeji až od jedné hodiny. Nutno říct, že zde byla pořád fronta. 

Pak jste mohli narazit na Veganské mlsání, kde se rozhodli dokázat, že i bez živočišných surovin lze vyrobit chutné koláče a jídla. Domů jste si mohli odnést třeba veganské linecké nebo na místě ochutnat krásně vypadající cupcakes a buchty. Bohužel vegan neznamená nutně bez lepku a bez kvasnic, takže nic pro mě, ale vypadalo to moc lákavě. Dýňové rolky, makové buchty, švestkový koláč, bábovičky – to vše s minimem tuku, abyste si nemuseli takové mlsání vyčítat.

Když půjdeme popořadě, další nabídka vás zavedla do severské kuchyně – Svensk restaurant. Mufloní hřbet s malinovou omáčkou a bramborovými plackami či švédské masové kuličky? Nebo raději něco sladkého – třeba šafránová esíčka sv. Lucie (jaj, ty jsem před pár lety pekla doma!), mrkvový dort, punčové řezy či princeznin dort? Je jen na vás, jakou stránku severských zemí se rozhodnete poznat:) Barevně to bylo rozhodně velmi inspirativní.

Pak jsme se trochu vrátili zase do té naší zemičky. Chodské speciality přinesla rodina, kde jsou opravdu chodské kořeny, a pokud milujete starou českou kuchyni, nemohli jste se splést. Škvarková pomazánka s jablky na domácím chlebu byla prý famózní (10 kč), a k tomu ještě báč (což je kynutý bramborový koláč, který voněl krásně jako bramborák, 5 kč!). Měli také velmi lákavě vypadající zelné placky (5 kč) a pak tradiční chodský koláč. A tradiční cukroví, které slečna/paní peče i na zakázku, kdybyste se rozhodli na Vánoce šetřit svůj čas a přitom stále chtěli tradiční cukroví na vánočním stole.

A pak už konečně přišla řada i na naplnění bezlepkového žaludku. U stánku Dortíky od Hanky každý dortomilec padal do mdlob! Jako vážně, jestli existuje dortové nebe, tak musí vypadat nějak podobně. Vanilkový cheesecake s karamelem a praženými mandlemi, double choco cheesecake, kokosový cheesecake či jablečný cheesecake? A k tomu na výběr karamelova, baileysová, rebarborovo-jahodová omáčka či omáčka z lesních plodů? Kousek za krásných 29 kč. Nebo třeba bezlepkový čokoládový dortík (za 20 kč beż omáčky). Prostě nebíčko v papulce. Jediné, co bych vytkla, že dámy chtěly bezlepkový koláč nabírat stejnou špachtlí jako lepkové..upřímně, to už je lepší nabrat jej rukou, protože kontaminace je pro celiaky horší než lidský dotek:))) Chuťově – úžasné!

Další část stánků byla odděleně a bylo dobře, že se člověk nestihl přejíst v první části, protože by těžce litoval. Opět jsme se dostali do trochu české kuchyně. Ve Vilemínině zátiší na vás dýchla – rodinná pohoda. Řízeček za dvacku, buchta za deset, svatomartinské rohlíčky za 15? Lidové ceny za ještě lidovější jídlo. Já jsem bohužel neochutnala nic ze zmíněných, ale vše vypadalo fakt lákavě. Pokud jste příznivci české poctivé kuchyně, pak se najíte jako od maminky.

Ve Slezské harendě zrovna nějak náhodou nikdo nebyl, ale stejně jsme na větší jídlo neměli už prostory. Navíc na mě příliš lepkové jako u vedlejšího stánku. Pokud jste milovníci tradičních pokrmů ze severu Moravy, určitě byste si tu vybrali.

A pak jsme tu měli Bohémku v kuchyni, která pro své příznivce od zhruba půlky prosince začíná vést blog. Takže pokud jste tentokrát nestihli ochutnat třeba chia puding z kokosového mléka nebo naopak čtverečky z listového těsta, třeba budete mít příležitost uvařit si doma podle blogu sami!

Uf, už se skoro projídáme ke konci. Ještě musím zmínit Sugartown, kteří krom pekanového koláče, brownies s arašídovým máslem, koláče s mascarpone, hruškami a mandlemi či koláče s mákem a blumami přivezli také – wait for it – dýňové bezlepkové cupcakes s amaretem a marcipánem (45 kč):)) Dýněčky byly prostě rozkošné. I když musím přiznat, že z obou cupcakes, které jsem ochutnala, jsem cítila určitou pachuť kypřícího prášku, což některé směsi bezlepkových mouk dělají:((.

Vedle byla Renčina vegetárka, která jasně dokázala, že bez živočišných produktů se prostě v pohodě obejdeme. Akorát mi v tomto Renča trochu zavařila – po ochutnávce pomazánky z dýně Hokkaido jsem dostala jasný úkol připravit pomazánku doma. No paráda! Jinak i kapustové karbanátky vypadaly moc lákavě!

No a už opravdu téměř finišujeme – Geteaux monde. Medovníček, vlhká cuketová buchtička, arašídové brownies, crostata di castagna!, borůvkový cheesecake…no prostě zrak přecházel. Pečou i na objednávku, a to i v bezlepkové verzi, kdyby měl náhodou někdo zájem o poctivý domácí výtvor!

A nakonec jediná káva na celé akci, která se ke všemu tomu sladkému hodila – Létající kavárna Kafemlejnek. Doubleshot připravován dvěma způsoby – vacuum pot a clever dripper. Myslím, že dripper byl chuťově poněkud plnější a lepší. K tomu jste mohli ochutnat medovník z kozího mléka (prý dobrý, akorát sladký, nebyl přeslazený jak to u medovníků často bývá) a také bezlepkový mrkvový cupcake s máslovým krémem a mrkvičkou. Ten byl také moc dobrý, jen jsem opět cítila určitou pachuť prášku na pečení/nějaké mouky. Jelikož jsem se huba líná, neptala jsem se, proto můžu jen hádat. Nebo prostě mám zmlsanou pusu od domácího pečení! Mufin/cupcake bez lepku byl za 25, medovník s kozím mlékem za 20 a kávičky po 30 kč.

Tak ve zkratce – akce parádní, bylo vidět, že prodejci jsou připraveni a že je vaření/pečení baví stejně jako interakce s lidmi. Moc moc bych přála, aby se všem potenciálním budoucím šéfkuchařům povedlo splnit jejich přání, protože kvalitní domácí a s láskou pečené/vařené jídlo je přesně to, co potřebujeme:)) I když bych měla stále výtky k bezlepkové nabídce či servírování, vidím dost velký pokrok za poslední rok a moc se těším, že se tento trend ještě chvilku udrží!

A co vy, zavítali jste letos na Restaurant Day podpořit někoho ve svém okolí?