Alternativní léčba: Japonská medicína v boji proti alergii I.

Možná jste si všimli, že v určitých směrech tak trochu táhnu k přírodě. Není to přímo o tom, že bych nevěřila „západní“ medicíně, ale netuším, proč bychom měli zatracovat léčivé látky a metody užívané po stovky a stovky let. Popravdě mám pocit, že tisíc let existance nějaké léčby je samo o sobě přesvědčující. Proč by lidé praktikovali něco, co jim nepomáhá, či by jim dokonce mohlo ublížit? A tak si osobně myslím, že spojení obou směrů by bylo pro nás to nejlepší.

Každému zabírá na nemoc něco jiného. Stejně jako každý bude na infekci reagovat jinak a při stejné horečce se bude cítit jinak, stejně tak můžeme reagovat na rozdílné léčby. Náš metabolismus je jiný, neseme si jiné mutace v různých metabolických drahách, které jsou pro léčiva potřeba, čímž lze také vysvětlit řada vedlejších účinků u většiny léků. Nikdo vám prostě nezaručí, že daný lék je ten nejlepší pro vás. A nikdo vám nemůže vyvrátit, že alternativní medicína nefunguje. Ono už jen to označení „alternativní“ medicína je velmi vtipné. Kdy se staly bylinky a rostlinky používané našimi předky alternativou? Kdy jsme udělali z japonské, činské či jiné tradiční medicíny alternativu? Vždyť tyto postupy zde byly mnohem dříve, než jsme se naučili míchat prášky ve velkém a chodit k doktorům, kteří odmítají cokoliv jiného než západní medicínu, tedy to, co vystudovali (čest výjímkám). Stále se velmi často setkávám s lékaři, kteří nevěří, že strava může být naším lékem. Ani stovky živých případů je prostě nepřesvědčí, jelikož se to ve škole neučili. Či by to bylo prostě příliš jednoduché, zvládnout nemoc bez hrsti tabletek denně?

A tak jsem se rozhodla občas připsat něco, co není tak úplně z rukou farmaceutických firem. Je velmi zajímavé, že samotní lékarníci vás varují, že třeba vitamínu C nesmíte brát více než povolené množství, ale jiné doplňky vám klidně sypou do krku (zřejmě podle marže). Kamarádka, původně vystudovaná farmaceutka v Německu, mi sama přiznala, že by většinu doplňků a léků, které se běžně předepisují, vůbec nedala do pusy. A tak jako mi pomohly v mé léčbě přírodní doplňky (=přírodní antihistaminika jako vitamín C, quercetin, bazalka posvátná, mangosteen), stejně tak věřím, že někomu může sednout čínská medicína či třeba ta japonská (stejně tak, jako někomu velmi pomůže cílená fyzioterapie nebo psychoterapie a jóga pro uvolnění stresu). Cílem těchto článků není diktovat, co byste měli nebo neměli užívat, ale vzbudit váš zájem o další směry a o možnosti využít přírodu pro zlepšení vašeho zdravotního stavu.

Dnes bych se podívala třeba na japonskou léčivou formulu, která nese zajímavý název yokukansan. Tato medicína je přes 450 let stará a poprvé byla popsaná pro léčbu nervozity u dětí. Yokukansan je složená ze sedmi bylin: Angelica acutiloba, Atractylodes lancea, Bupleurum falcatum, Poria cocos, Glycyrrhiza uralensis, Cnidium officinale, Uncaria rhynchophylla. Tradičně je využívána pro léčbu nespavosti a podrážděnosti, ale také  záchvatů křiku, třesení ve spánku, svalových křečí a neurologických chorob jako je demence nebo Alzheimerova choroba. Pokud si teď říkáte, že přece nebudete riskovat nějakou japonskou medicínu, tak mám dobrou zprávu – to už pro vás udělali vědci. Bylo provedeno několik klinických studií, v jedné z nich třeba zjistili, že podávání yokukansan může u pacientů s Parkinsonovou chorobou (s rozvíjející se demencí) zlepšit behaviorální a psychologické symptomy demence. Stejné úspěchy zaznamenali v jiné studii u pacientů s Alzheimerovou chorobou. V loňském roce pak vydali studii, kde provedli meta-analýzu studií zabývajících se yokukansan a demence a shrnuli, že podávání formuly je bezpečné a má pozitivní účinky na symptomy spojené s demencí. K tomu dokáže pomoci také se spánkem u těchto pacientů a ke snížení halucinací, deziluze a zmatenosti.

To, co většina z vás asi zajímá nejvíce, je studie, kde prokázali, že yokukansan dokáže také regulovat hladinu histaminu. Tato formulka má totiž schopnost stabilizovat žírné buňky, což vede ke snížení uvolňování histaminu a v závěru ke snížení hladiny dalších pro-zánětlivých molekul. Pokud je vaším hlavním problém svědění, pak vás zaujme, že yokukansan dokáže také zabránit šíření zánětlivých buněk do ložisek atopické dermatitidy a snižovat svědivost kůže (potlačit nutkání škrábat se).

Tak tady máte vědecky doložené, že i tradičn medicína může fungovat. Samozřejmě dostat se u nás k této formuli nebude jednoduché, ale možná můžete zapátrat po jednotlivých složkách. Glycyrrhiza uralensis (Lékořice uralská), Poria cocos (Pórnatka kokosová), Uncaria rhynchophylla (čínská vilcacora) a Bupleurum falcatum (Prorostlík srpovitý) působí sami o sobě protizánětlivě a mohli by tedy pomoci regulovat hladinu histaminu.

Pokud vás téma alternativní medicíny zaujalo a chtěli byste hledat další informace nejen o japonské medicíně, ale také o dalších směrech, můžete zkusit kouknout do tohoto internetového knihkupectví, které se snaží sesbírat co nejvíce titulů dostupných u nás, aby si každý mohl najít to pravé ořechové.