Říkám si, že po těch letech už by nemělo překvapovat, jak se lidé stravují. Není tomu tak. Stále mě překvapuje, jak někteří lidé tvrdošíjně brání dietu a stravu, která očividně přispívá ke vzniku metabolických chorob včetně obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku, kradiovaskulárních chorob či rakoviny. O to víc mě pak překvapuje, když potkám člověka, který se necítí dobře, je unavený, má zažívací problémy, ale stále odmítá změnit stravování. Proč by si on neměl dávat pizzu a hamburger, když to tak přece dělají všichni? A navíc doktoři říkali, že bezlepková dieta je blbost a že je jedno, co člověk jí? A pak taky na internetu psali, že ani ty éčka a glutamáty nejsou tak zlé, že to je jen lobbing. V tu chvíli mě hlavně mrzí, že lidé nepřemýšlí. Člověk přece nemusí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti potravin ani medicíny, aby pochopil, že jídlo má sloužit jako zdroj živin a paliva pro naše buňky a že pokud tělu touto cestou nedodáme vše potřebné, budeme zákonitě nemocní (čest výjimkám).
Stejně tak jsem se nedávno setkala s osobou, kterou řadím do kategorie „rezignující“. Po diagnóze histaminová intolerance daná osoba začala držet dietu dle švýcarského seznamu, protože tam přece musí mít jasno, že ano. Když jsem se snažila vysvětlit, že spousta údajů je nepodložených a že dieta stylem „vyřadit co nejvíce potravin“ nemůže z dlouhodobého hlediska fungovat, že strádající tělo naopak potřebuje vyživit, jako bych do zdi mluvila. Paní doktorka přece říkala, že má držet dietu a brát prášky. Z dané osoby také vypadlo, že bere denně antihistaminika, někdy i tři tabletky. Prý to podle paní doktorky vůůůůbec nevadí. Přes to vše si mi stěžovala na stálou únavu, na reakce na jídlo, které očividně nemohly mít společné s histaminem ani ň, na špatný spánek, noční pocení, občasné bolesti hlavy. Ale na ty vyrážky, na ty přece tabletky zabraly. Sama pro sebe jsem si říkala, že tohle přece musí člověka donutit přemýšlet – držím přece dietu a ještě beru prášky, jak mi může být tedy zle? A pak mě osoba uzemnila – „Já už jsem si na to všechno zvykla.“.
A v tu chvíli se mi chtělo křičet, že přece člověk není stavěn na to, aby trpěl, aby neměl energii, aby se cítil stále unavený a pod psa, že je někde asi chyba (třeba v regulaci histaminu, které očividně prášky ani „strava dle seznamu“ nepomáhá). Samozřejmě je mi někdy do breku i z doktorů, protože dokáží z úst vypustit opravdové hlouposti. Třeba když kamarádce se zánětlivým onemocnění střev řekli, že může jíst všechno jako dosud. Nějaké návrhy, jak upravit jídelníček? Ne. Protože dle lékařů přece nemá smysl snažit se regulovat zánět jídlem, snažit se vyživit tělo, vždyť na to všechno máme léky. Stejně tak třeba strava v nemocnicích. Když si mi jiná kamarádka stěžovala, co jim servírovali na onkologii, bylo mi smutno na duši. Nedávno mi další osoba hlásila, že v nemocnici po pár dnech dostala průjem (na té skvělé nemocniční stravě). Když si stěžovala lékaři, donesli jí na oběd šunkofleky. S kvašákem. A na večeři chleba s taveným sýrem. Když průjem nepřešel do dalšího dne (přestože si raději dala na večeři suchý chléb), donesli ji na další den na oběd maso s rýží a omáčkou. A pak smectu. Možná dostali strach, když referovala, že už by příště na ten záchod nemusela doběhnout. Čerstvé ovoce, zelenina, zdravé tuky, nutričně vyvážená strava? Neexistuje. Vše je zaleženo na pravidlech starých desítky let – sacharidy, bílkoviny, omezené množství tuků. Tečka. O čerstvosti potravin lze mnohdy pochybovat. Protože to, co jíme, přece nehraje roli.
Pak je také kategorie vymlouvačů. Lidé, kteří si hledají jakoukoli záminku, aby se nemuseli měnit své zvyklosti. Začněme s klasickou větou „ale naši předci také jedli lepek a nic jim nebylo“. No, možná bychom se nad tím měli zamyslet, proč jim nic nebylo, a přitom dnes nemocí spojených s obilninami přibývá (a co za chléb to vlastně jedli). Nebo třeba výmluvy typu, že když jdu přece do hospody, tak si něco musím dát. Nebo jedu na výlet a tam nic jiného než smažák nemají. Ano, vážení, jsou to pouze výmluvy. Volba, co budete jíst, kdy budete jíst a jak strávíte svůj volný čas je jen na vás. Nikdo vám nebude ten smažák rvát z rukou, přestože jste si mohli nachystat vlastní zdravější svačinu. Nikdo vás přece nenutí chodit do hospody. Možná vás i překvapí, že společenský život a upravený jídelníček spojit lze. Jen nesmíte být líní. Jen musíte chtít.
V době, kdy se široce mluví o epigenetice, tedy jak tím, co jíme, jak žijeme atd. si můžeme vesele ovlivňovat přepis genů, třeba i těch spojených s velmi vážnými chorobami, je až s podivem, že naši lékaři, zdravotnická zařízení, výživoví poradci i samotní lidé stále nepřemýšlí nad tím, co dáváme do úst. A že možná rady typu „nejezte moc ovoce, protože jinak budete mít cukrovku“ nejsou zrovna podložené. Náš národ dle statistik ovoci a zelenině příliš neholduje, a stejně jsme na předních příčkách obezity, kardiovaskulárních chorob či rakoviny tlustého střeva. Alergií či jistou formou zažívacích problémů trpí snad každý druhý (ne-li téměř každý). Někdo si to přizná a řeší to, většina to však přehlíží a nechává zajít do extrémních stavů. Raději, aby jim lékař nezakázal oblíbený smažák. A tak nejíme ovoce, protože to dle lékařů způsobuje cukrovku, nejíme zeleninu, protože je „drahá“, zato se klidně nacpeme bůčkem a multivitamínovými doplňky, protože nám to doktor nezakázal. A pak nadáváme na samotné doktory, že se o nás nestrají, že nám na zažívací potíže pouze píšou léky a že nám nedokáží pomoci. Jsme v takovém začarovaném kruhu. 
A tak jsem vám jen chtěla napsat, abyste přestali být ovce. Nebojte se vystoupit z davu. Čtěte, informujte se, ptejte se. Když vám lékař něco zakáže jíst, měl by vám být schopen vysvětlit, proč tomu tak je. Zapomeňte na to, co se učilo na školách před 20 lety. Už víme, že to všechno je tak nějak jinak. Používejte rozum. Když vám něco nedělá dobře, tak to přece nebudete jíst. Když se vám střídá zácpa a průjem, není to přece vůbec přirozené a musíte něco změnit. Naučte se poslouchat své tělo, rozlišovat mezi chutěmi, závislostmi a opravdovým hladem. Když vám léky nezabírají, tak proč je brát. Když zabírají trochu, ale mají spoustu vedlejších účinků, tak to přece není také normální. Když jste unavení, musíte hledat cesty, jak dodat tělu energii (nápověda: energy nápoje nepomáhají).
Samozřejmě nic se nemá přehánět a nikdo nechce, abyste žili ze vzduchu. Ale často se dá sáhnout po kvalitnějších výrobcích, po lokálních zdrojích, po výrobcích, které mají původ a které nepoznaly chemii (tedy alespoň ne ve větší míře). Naše tělo není spalovna ani popelnice, aby bylo fuk, co do něj nahážeme. Je to spíše takový luxusní bourák a moc dobře víte, že pokud má takový bourák fungovat spoustu let, potřebuje spoustu péče. Doktor je jako opravář, který opraví auto po nehodě nebo když něco přestane fungovat (a sami víte, že ne vždy se povede), ale zbytek je o tom, jak dobře se o něj staráte!!! Jestli chcete dojet daleko, je potřeba natankovat něco lepšího!
A SPOON OF HISTAMINE 
Taky jsem se vícekrát setkala i s tím, že když člověk člověk odmítá bůček, salámy a rohlíky, tak je považován za anorektika / ortorektika.
Zmiňujete IBD… jaká strava je podle vás u Crohna nebo u.kolitidy nejlepší?
Určitě bych odlišila IBD od Crohna či ulcerózky, ty by měly být sledovány lékařem. Každopádně ze samotné podstaty onemocnění vysokonutirční protizánětlivá strava bude fungovat na zmírnění zánětu (udržení pod kontrolou), případně v zahraničí slaví lidé hodně úspěch s autoimunitními protokoly, ať už paleo či přímo SCD (spíš než jako dogma bych si vzala základ v tom, že je potřeba omezit všechna zrna, nejen přejít na bezlepkovou dietu). Netvrdila, že plošně bude nějaká strava zabírat pro všechny, jelikož občas i SCD selže (hledat a ověřit jedině na sobě, zda daný životní styl funguje), základem je tělo živit, tedy kvalitní strava, žádné polotovary, zakonzervované mrtvé potraviny, variabilnost (pro komplexní doplnění živin) a samozřejmě pozměnit i celkově životní styl (odpočinek, případně meditace, prostě zklidnit imunitní systém).
mne pomohlo SCD najviac aj na HITku, najma preto, lebo ide o docela drasticku eliminacnu dietu (papkat sa moze do sytosti, len potravin je malo na zaciatku), takze crevo si oddychne a potom sa velmi lahko zistuje, co nema rado 🙂
Není dnes zvykem hovořit otevřeně – o to více potěší, že to ještě někdo umí….
🙂 napište, prosím, na příslušná ministerstva – školství i zdravotnictví – změna stravování ve školách i v nemocnicích prospěje všem – zdravý životní styl a zdravé stravování sníží počty pacientů – prospěje jednotlivcům i společnosti – bude-li stravování ve školách i v nemocnicích vzorem a inspirací pro děti od MŠ až po studenty VŠ, stane se teorie praxí možná i v rodinách, kde zatím holdují smaženým kuřecím křidýlkům, hamburgerům a jiným dobrotám; školství a zdravotnictví jsou černé díry, ve kterých mizí eura i koruny v astronomických částkách – na zdravé a důstojné stravování nezbývá – VÝMLUVY, VÝMLUVY, VÝMLUVY!!!!
( NEZVAŽUJETE POLITICKOU KARIÉRU? ODBORNÍCI A SLUŠNÍ A POCTIVÍ SE PRÝ POLITICE VYHÝBAJÍ.I TO JE TŘEBA ZMĚNIT!!! 🙂
Otevřené hovory nejsou obvykle vítány. Často ani mezi lidmi, protože si nechceme sami přiznat, že něco děláme špatně.
Každopádně jste mě pobavila, na politiku vážně nemám, jak se lidově říká, „koule“. Každopádně se mi líbí váš projev a měla byste rozhodně mou plnou podporu, kdybyste se do víru zkaženého světa politiky vrhla :))
Tak to je pěkná smeč. Děkuji. :-))))
Prosím, vyhněte se slovu „ovce“. To slovo používají konspirační teoretici, když se jim nepovede přesvědčit ostatní o pravosti haarpů, chemtrails a židozednářských iluminátů, protože si nedokážou přiznat, že jsou konspirační megaopruzové. 🙂
Teď vážně, lidi prostě milují svoje bůčky a pivíčko. Když je nazvete ovcemi, tak se ještě zabejčí (a budou z nich býci :-))), protože spousta lidí prostě nemá ráda, když je někdo zvysoka poučuje a slovo „ovce“ přesně tenhle dojem budí, navíc ještě k tomu přidejme asociaci na známého věřícího na mimozemšťany, kterého má určitě každý…
Souhlasím ale zcela v tom, že lékařům absolutně chybí jakékoliv znalosti o výživě a že je situace taková všude a je to zoufalé. Nemocniční strava děs. A přitom existují odborníci na stravu, proč je v nemocnici nezaměstnávají??? Za svůj život jsem potkala jen jednoho doktora, který se mnou řešil stravu. Lidi pak chodí k nutričním rychlokvaškám z kurzů v pyramidových firmách (ano, já vím že je to správně MLM, ale pro mě je to pyramida) a nechají si svůj stav zhoršit ještě více. Chce to dostat se někam do médií, které čte mainstream (ale chápu, že v Blesku asi figurovat nikdo nechce:) a neptal články destruktivní, ale spíš konstruktivní (což je 90% všech ostatních článků na tomto blogu).
Vidíte, asi čtu málo konspiračních teorií, jelikož jsem netušila, že tento výraz má tak trochu ustálené místo. Na druhou stranu, volit jemnější slova jen z důvodu, že se někdo může „zabejčit“, mi přijde pokrytecké. Ono kdo si chce nechat poradit, poradit si nechá (a ani ovce jej neodradí), kdo nechce, bude stejně hledat výmluvy či se nějak vzpírat stylu článku. To, že se chováme trochu jako stádo, není žádná novinka a většina lidí si to uvědomuje, byť nečiní. Nikde také neříkám, že být ovce je špatné, jen je potřeba si to uvědomit. I já jsem békala, stejně jako ostatní…
Ano, občas se i v massmediích objeví kvalitní článek, který pak ubije několik dalších velmi zcestných. Snažit se tedy dostat do podvědomí lidí touto cestou může být ošemetné. Vidím to i na HIT pacientech, kteří na jednu stranu nadávají na lékaře, ale bezmyšlenkovitě pak přijímají léky a rady od dalších lékařů, aniž by o by přemýšleli. Z takových bulvárních článků si pak prostě vytahujeme, co se nám tak trochu hodí do krámku. Bohužel rady rychlokvašek se nám líbí více, trefují se často do stylu a celkového podvědomí, jak žít zdravě – omezit tuk, omezit cukr a jinak je to přece jedno, hlavně když nemusím vynakládat snahu. Když u toho budu trochu trpět hlady, jen dobře, tak to přece má být. Naladění národa jde pak velmi dobře cítit z diskuzí, které by rozplesaly srdce nejednoho sociologa.
Každopádně děkuji za upozornění, možná právě tento název vyvolá diskuzi, která je potřeba. Ať negativní, či pozitivní, na tom už nezáleží, hlavně aby byla konstruktivní a rozvinutá. I diskuze může být začátek změny.
Děkuju za skvělý článek 😉 Přopojuji svoje poznatky. Strava, teda alespoň v pardubické nemocnici je doopravdy hnus. O teplých „jídlech“, kdy doopravdy nejste schopni ani odhadnout složení, nemá smysl vůbec spekulovat, ale pokud přinesou na večeří pizza „šunku“, které obsahuje 50% masa a ten zbytek by vydal na román…taky mě fascinují obložené bagety s majonézou i když nahlásíte střevní onemocnění…pečivo samozřejmě nejlevnější (vánočky, přemrzlý chleba, klasické rohlíky…) Naštěstí jsem nemusela strávit v nemocnic víc něž pár dní (ťuk ťuk ať se mi to i dále úspěšně daří) a moje rodina mě zásobila domácí stravou, ale je to fakt síla. Kde jinde by měli naučit člověka správně se stravovat než ve zdravotnických zařízeních, že? Ale když jediné ovoce, které za 3 dny dostane je půlka zavařené broskve, tak je to k pláči. Každopádně tenhle článek by si povinně měli přečíst všichni zabedněnci!
No, neumím si představit, že bych se teď s diagnozou HIT dostala do jakékoliv nemocnice ( když jsem se aspoň trochu stabilizovala )… Nedávno mě to napadlo, že vůbec nevím, jak bych se zachovala. Tak snad se to nestane. Těžké je prosadit to u příbuzných, natož u cizích, i když jsou to zdravotníci. Na obvodě mě doktorka na jednu stranu potěšila, že o HIT aspoň zaslechla. Na druhou stranu, když jsem jí o některých potížích řekla, tak s jistotou tvrdila, že tím to být nemůže… Ach jo.
Pracuju na tom, abych si to „své“ uměla obhájit.
Díky za podporu!
Š.
Ona HIT dieta vlastně učí zdravějšímu stravování, když se nad tím člověk zamyslí. Úvodní fáze může být těžká, než se člověk stabilizuje, ale pak jde hlavně o čerstvost, kvalitu a složení potravin, které se tak nějak neslučuje s tím, co nám dnes potravinářský průmysl předkládá. Za kvalitnější potraviny by měli bojovat i nehiťáci, abychom se neživili za chvíli jen náhražkami…jen vydržet a ustát i sebekyselejší narážky. Ono se to tak trochu časem poddá, věřte mi, ze začátku si každý rýpne, ale nakonec jim bude jedno, co jíte, a ještě vám začnou z talíře ujídat.
Já už jsem dlouho z nejhorších problémů, ale i tak mi stále stačí si vybavit, jak mi bylo a můžu bojovat dále. Když člověk zjistí, že se díky stravě může cítit dobře, změní svůj náhled. Třeba to nakonec i ti doktoři pochopí anebo ta nová generace lékařů už bude chytřejší:)) Přeji hodně sil, nevzdávejte se.
tak to je presne ono 🙂 HITka cloveka nauci, co je zdrava strava 🙂 tiez nerozumiem ludom, ktori sa stazuju na priznaky, ale rvu do seba piate cez deviate. niekedy to vyzaduje len velku disciplinu, kym clovek pride na to, co mu presne vadi, ale tych par tyzdnov stoji za to. vsak vy viete 🙂
co ma ale mrzi rovnako, ze aj ja som na alergologii len dostala informaciu, ze mam znizene DAO a ze existuje daosin a ze o tom moc lekarka nevie, len ma nejaku brozurku… a chapem, ze menej podnikavi ludia, ktori nemaju pristup k informaciam z toho mozu byt v konci a nevedia co a jak. esteze existuje kasulkin blog 🙂 no a potom su okolo mna tiez ludia, co maju HIT, ale pretoze sa boja, beru antihistaminika, aby vraj nemali priznaky. nevadi, ze sa im (podla mna nepochybne kvoli tomu) pridruzila uz dalsia intolerancia. farmaceuticky priemysel jasa. kedy ludia zacnu konecne pocuvat, co im telo hovori?
ps. ovecky mam moc rada, chudatka :)))