Co všechno dokáže jedna malá jahoda a jaký že to má vztah s tím histaminem?

Jahody rostou jako z vody a mnozí z vás si říkají, zda je letos zkusit nebo nezkusit. Možná jste měli naposled velmi špatnou zkušenost, ať už to bylo z důvodu alergie, obsahu histaminu, tyraminu, oxalátů či dalších látek. Na většině seznamů se vyskytují jako histaminové liberátory. Stojí za to riskovat? 

Jahody a histamin

Pojďme se podívat na jahody z pohledu histaminu. Dlouho jsem hledala zdroje, které by vysvětlily, jak to s tím histaminem a jahodami vlastně je. Jako obvykle vycházím z hlavního článku Maintz&Novak, kde se uvádí jahody jako možný liberátor histaminu. To potvrzuje kniha Food Toxicology (William Helferich, Carl K. Winte, 2001), která popisuje jahody jako „alergen“, u kterého však nebyla nalezena jasná IgE odpověď a v testech bývá často negativní. Vzhledem k malému obsahu histaminu je tedy pravděpodobnější možné uvolnění histaminu ze žírných buněk, které může u citlivého člověka se sníženou funkcí DAO „naplnit kyblík“, či reakce na nově zjištěný protein, který stojí za dozráváním jahod a jejich krásnou červenou barvou. Každopádně i v případě jahod je to jako s dalšími přírodními produkty (ovoce a zelenina) – obsah bigenních aminů a látek vyvolávající degranulaci žírných buněk se bude lišit podle lokality pěstování, druhu jahod, doby zrání, použití postřiků a celkového složení. Lidé pravidelně popisují, že určité typy jahod (často právě ty domácí) snesou v jakémkoli množství, někteří snesou jen omezené množství a někteří raději více jak jednou nezkoušeli, protože reakce byla příliš silná.

Co je velmi zajímavé, v jednom článku, kde studovali biogenní aminy v egyptském ovoci, našli obsah histaminu v egyptských jahodách kolem 15 mg/100 g potraviny (hranice pro reakci u HIT pacientů je pravděpodobně 10-20 mg/100 g podle Maintz&Novak, většina zdrojů však uvádí v jahodách pouze stopové množství histaminu!). V této práci však našli zajímavé poznatky, že vzorky s různým pH se liší obsahem histaminu a tyraminu (to trochu popírá informace, že histamin se z jídla nedá odstranit, i když možná histamin přechází do roztoku). Což může také vysvětlovat rozdílné reakce pacientů. Často se doporučuje jahody po sklizení namočit do octové vody, která je nejen krásně očistí (nejen od hlíny, ale od možných postřiků), ale zbaví možných zárodků plísně a jahody vám déle vydrží. Toto okyselení může mít vliv na hladinu biogenních aminů. V té stejné práci zjistili, že hladina histaminu klesá k nule, pokud se nechají jahody namočené v mléce či jogurtu či při přidání kyseliny askorbové (vitamín C). Já do smoothie obvykle přidávám krapet kyselejší ovoce či superpotraviny s vyšším obsahem vitamínu C (méně často trochu citrónové šťávy), což tedy může hrát roli. Také v připraveném džemu a jahodách uvařených s askorbovou kyselinou histamin nenašli. Stejné postupy vedly také k odstranění tyraminu. Autoři však používají dvě metody a mají dost rozlišné výsledky. Ve stejné studii popisují snížení histaminu v čokoládě přidáním glukózy, snížení obsahu biogenních aminů v banánu stejným způsobem jako u jahod, snížení obsahu biogenních aminů u rajčat přidáním koření či jde vidět, že v mangu za standardních podmínek histamin není. Navíc pak také existuje studie z roku 2010, která říká, že celkový obsah biogenních aminů v jahodách je velmi nízký a jahody jsou tedy vhodné jako součást nízko-aminového jídelníčku. A konečně tato data byla potvrzena v roce 2015, kde studovali vliv fermentace specifickými bakteriemi na vznik biogenních aminů v jahodovém pyré. Ani v jahodovém pyré ani po přidání specifických bakterií nedetekovali ve vzorcích biogenní aminy, tedy ani žádný histamin.

Závěrem tedy nelze říct nic jiného, než že zbývá otestovat. Jahody pro vás mohou být alergenem, ale také vám nemusí vadit. Pak byste se zbytečně připravovali nejen o požitek, ale o spoustu zdraví prospěšných látek. Důležité je samozřejmě, v jaké fázi léčby se nacházíte. Pokud jste si jako cestu zvolili nutričně bohatou, kvalitní, protizánětlivou stravu, jahody mohou být velkým přínosem. Pokud je váš jediný cíl vyhýbat se histaminu v potravinách (a raději si stále dáte plátek šunky než zralou jahodu), pak možná jahody nebudou váš kamarád. Jak popisuje britská blogerka Healing Histamine, musela si svou cestu k jahodám a dalším čerstvým plodinám vypracovat. Jakmile se jí podařilo zkrotit své žírné buňky a zánět pomocí stravy, mohla si konečně vychutnat i skvělou jahodu. A nezapomeňte začínat pozvolna, jahoda po jahodě bez kombinací s dalšími potravinami! Já jsem jahody zařadila po cca 1 roce diety.

Jahody jako zdroj živin

Podle wikipedie je jahoda souplodí nažek rostoucí na jahodníku (Fragaria). Toto souplodí nažek vytváří nepravý plod. Jsou známé už dob starověkého Říma, konzumovat se začaly hojně až v pozdním středověku, kdy byly pěstovány převážně mnichy. Dále jsou podle wiki zdrojem vitamínu C, A, B, E a organických kyselin. Obsahují lehce stravitelnou vlákninu. Z minerálních látek jsou zastoupeny draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, molybden. Obsahují jen malý podíl přírodních cukrů.

Když se na jahody podíváme na podrobnější rozpis, zjistíme, že jeden hrnek čerstvých jahod nám poskytne 11% doporučené denní dávky (DDD) vlákniny. Ve stejném množství jahod nalezneme 112% DDD vitamínu C, 8% folátu, 5% biotinu, 4% vitamínu B6 a 3% panthotenové kyseliny, po 3% vitamínu E a K. Z minerálů zde najdeme mangan (28%), jód (9%),  měď (8%), draslík (6%), a trochu hořčíku, fosforu i železa. Najdeme zde také trochu omega-3 mastných kyselin.

Nedávný výzkum (1,2) však potvrdil, že jahody jsou velmi citlivé na ztrátu svých nutričních vlastností. Teplota skladování, vlhkost vzduchu, délka skladování či zralost plodu významně ovlivňují nutriční vlastnosti jahod. Dva dny skladování stačí k tomu, aby jahody ztratily větší část vitamínu C a polyfenolických antioxidantů. Optimální vlhkost na skladování je 90-95%, což většina lednic nedosahuje. Jako optimální teplota pro dvoudenní skladování se zdá být 2°C. Množství antioxidantů ovlivňuje také zralost – přezrálé nebo nedozrálé plody na tom nejsou tak dobře. Proto je nejlepší pořídit jen takové množství jahod, které ihned spotřebujete.

Jahody proti zánětu a oxidačnímu stresu

Wiki měla pravdu také v tom, že jahody obsahují celou řádku organických kyselin, které mohou být tělu prospěšné. Najdeme zde barevné anthokyaniny, flavonoly (katechiny, epikatechiny, kampferol, quercetin), hydroxybenzoové kyseliny (ellagová, vanilinová, salicylová), kyselinu kumarovou, ferulovou, kávovou i skořicovou, taniny a stilbeny (resveratrol, není jen ve víně!). O mnohých z nich už jste v mých článcích četli, a tak je vám určitě jasné, že jahody budou obsahovat antioxidanty a látky s protizánětlivým účinkem (3, antioxidanty nalezneme i v jahodovém džemu 4, 5, 6). Těmto účinkům je také přisuzován léčebný a preventivní vliv u experimentálně vyvolaného zánětlivého onemocnění střev (model Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy). V jahodách nalezneme triterpen lupeol, který vykazuje protizánětlivé působení a působí také proti rakovinným buňkám. K tomu všemu můžeme také přidat protizánětlivý quercetin (přírodní antihistaminikum). Protizánětlivý efekt byl prokázán také v klinické studii, kde dieta obsahující jahody podávaná po dobu 6 týdnů snížila risk vzniku aterosklerózy a zánětlivé parametry u skupiny, které bylo podáváno vysokosacharidové a vysokotučné jídlo. Ve studii na myších zjistili, že extrakt z jahod může snížit CRP (marker zánětu) i u štíhlých myšek. Látky z jahod mohou příznivě ovlivňovat i další pro-zánětlivé molekuly a redukovat tak zánět (myší makrofágy). Co je zajímavé, samotné jahody vykazují protialergické působení! Podle této studie se látky z jahod dají využít pro redukci alergických reakcí. Jahodový extrakt dokáže také zvyšovat aktivitu antioxidačních enzymů.

Proti rakovině

Silné antioxidanční vlastnosti tak trochu předurčují jahody jako bojovníka proti rakovině. Látky izolované z jahod mají antiproliferativní účinky (působí proti množení rakovinných buněk). Vliv na inhibici růstu rakoviny prsu a děložního čípku byl potvrzen nejen u jahod, ale také u malin a borůvek. Antiproliferativní vliv byl pozorován také u jaterních rakovinných buněk. In vivo byl prokázán také vliv na rakovinu jícnu.

Proti bakteriím

Jahody obsahují látky (především ellagitaniny), které dokáží působit proti bakteriím. Campylobacter jejuni, Candida albicans či třeba Staphylococcus aureus se s jahodami prostě nekamarádí. Ve stejné studii zjistili, že mražením sice obsah fenolických sloučenin klesá, ale jejich antimikrobiální potenciál zůstává zachován. Tyto sloučeniny jsou také účinné proti střevním patogenům a pomáhají tak udržet zdravé prostředí ve střevech.

Proti vysokému cholesterolu a cukrovce aneb metabolický syndrom nemá šanci

Velká část výzkumu protektivního působení jahod se zaměřuje na jejich potenciál pro využití při prevenci kardiovaskulárních chorob. V této souhrnné studii uvádí, že jahodový extrakt může snižovat oxidaci LDL, peroxidaci lipidů, zvyšovat celkovou antioxidační kapacitu plazmy, upravovat nerovnováhu krevních tuků a metabolismus glukózy. Jahody vskutku dokáží u člověka snížit hladinu LDL cholesterolu. Také u pacientů s diabetem 2. typu dokáží jahody zlepšit glykemickou odezvu, snížit lipoperoxidaci a markery zánětu. U myší byl prokázán vliv nejen na CRP, ale také na úpravu hladiny krevní glukózy. Velmi pozitivní vliv mají u obézních pacientů, kde upravují hladinu cholesterolu a snižují zánět. Také u žen s metabolickým syndromem dokáže extrakt z jahod upravovat hladinu tuků v krvi a snižovat zánětlivé pochody. U kardiovaskulárních chorob hraje roli také antitrombotický účinek jahod (tedy proti vzniku krevních sraženin). Látky z jahod dokáží také upravovat vysoký krevní tlak u diabetiků.

A co tam máme ještě

Jahodový extrakt dokáže působením na oxidační stres také předcházet žaludečním vředům, které byly u experimentálních zvířat vyvolány ethanolem. Podle wiki dokáže konzumace jahod pozitivně ovlivnit tvorbu testosteronu. Jako velmi zajímavé se jeví, že lízátko s jahodovým aroma je schopné zabránit vzniku nevolnosti u určitého typu transfuze. Jahůdky jsou také dobré na mozek a mohou zpomalit změny spojené se stárnutím.

A co bychom ještě měli zvážit?

Podle Environmental Working Group’s 2014 a její zprávy ohledně obsahu pesticidů v potravinách, komerčně pěstované jahody patří mezi top 12 v kategorii ovoce a zelenina, kde jsou nejčastěji nalezeny zbytky pesticidů. Pokud tedy trpíte citlivostí k chemikáliím a celkově poruchou imunity, měli byste si na jahody dát pozor. Opět platí, že je ideální znát prodávajícího (jinak vám nezbývá věřit, než že prodejce nestříkal či nemohlo dojít ke kontaminaci při jiných postřicích).

Podle novějších seznamů se jahody řadí mezi potraviny se středním obsahem oxalátů, pokud tedy trpíte oxalátovou intolerancí, nedoporučuje se moc častá konzumace. V jahodách také nalezneme obsah kyseliny salicylové, lidé, kteří jsou na ni přecitlivělí, by měli konzumaci také omezit.