Poslední dobou se to jen hemží semináři, přednáškami a články o příčině rozmachu civilizačních, chronických i autoimunitních chorob. Ano, tušíte dobře, vše se to opět točí kolem střeva. Ve střevě se ukrývá až 80% naší imunity a pokud nebude fungovat dobře, musí to být někde znát.
Od všech světových znalců se dozvíte, že je naprosto ideální dodávat do těla probiotika. Pokud vás netrápí histaminová intolerance, máte to mnohem jednodušší a můžete zavolat na pomoc přírodu. Téměř každý ze světových odborníků klade důraz na domácí fermentované potraviny, které jsou přirozenější a prospěšnější než umělé tabletky. Nakládaná zelenina, kvašené zelí, fermentované nápoje…to vše vám dodá potřebné bakterie. Bohužel když nakousneme téma histaminové intolerance, jsou tyto potraviny problém. I histaminici však potřebují zahojit střeva a obnovit jejich funkci, bohužel fermentované nápoje/potraviny přinášejí risk v podobě velké koncentrace biogenních aminů, které bakterie mohly vytvořit. Proto se také nedoporučují fermentované produkty a dokonce žádné kysané mléčné. Často se ptáte, jaké jogurty a jiné potraviny můžete jíst. Na začátek bych vynechala úplně vše včetně jogurtů a dalších zakysaných výrobků, dokud se váš stav neustálí a nenajdete určitou rovnováhu. Časem sami zjistíte, že se i tyto produkty mezi sebou liší a je možné, že některé fermentované a kvašené potraviny odtolerujete. Je to opět velmi individuální záležitost (protože každá taková potravina bude mít jinou hladinu biogenních aminů).
Určitě bych nezkoušela v počáteční fázi diety, kdy se snažíte snížit celkové „zaplavení“ histaminem. Časem se však může stát, že odtolerujete některé potraviny. Já jsem začala po velmi malých dávkách, jak obvykle radí výživoví specialisté. Lžička domácího jablečného octu na pečení, lžičku jogurtu, pak zase lžičku kefíru, příště třeba 2 lžíce kvalitního jogurtu. Žádný spěch, prostě si oťukat, jak moc velká je aktuální „nálož“ histaminu a kolik moje tělo zvládne. I já jsem si prošla neúspěchy a pak si musela přetrpět stahy (méně bolestivé křeče) na žaludku či střevě (zelí dobré, jablečný ocet dobré, ale vařené zelí s Ume octem katastrofa).
Když se mi tedy dostal do ruky kozí kefír, rozhodla jsem se vzchopit a dát mu šanci. Koláč přece nesním celý sama, použiji jen trochu kefíru, který je kvalitní přímo od farmáře, vše si dám s úsměvem a pohodou (a quercetin mám když tak v pohotovosti), takže žádné strachy. Když chcete letět, musíte roztáhnout křídla:))) Zkombinujte s protizánětlivými potravinami, přidejte spoustu zdravé zeleniny a můžete si pochutnávat na slaném koláči.
Kozí pizza s cuketou
(bez lepku, lze bez bílkoviny kravského mléka, bez ořechů, bez sóji)
Korpus
- 200 ml kozího kefíru
- 2 malá domácí vejce
- 1 lžička Šangri-La koření
- cca 7 vrchovatých lžic čirokové polohrubé mouky (Adveni Medical)
- 2 lžíce petrželové mouky
Náplň
- 1 červená a 1 žlutá paprika
- 1/2 lžičky soli
- 1 malá cuketa
- 1 červená cibule
- malý kousek másla či rostlinného tuku
- 1/2 lžičky mleté chili papričky
- 50 g čerstvého kozího sýru
Papriku omyjeme, nakrájíme na drobno a dáme s trochou vody podusit. Po udušení (cca 20 minut) rozmixujeme papriku s máslem a kořením na pyré. Pokud nemůžete máslo, přidejte lžíci oblíbeného oleje.
Troubu předehřejeme na 180°C. Připravila jsem si formu na koláč, která má průměr 27 cm.Smícháme všechny ingredience na korpus a necháme 5 minut odstát. Nejprve se může zdát, že je těsto hodně tekuté, ale během pár minut trochu ztuhne. Poté jej vylijeme do připravené formy a dáme do trouby péct na 10 minut. Mezitím si nakrájíme cibuli si na plátky, cuketu dobře omyjeme a nakrájíme také na plátky (max 0,5 cm silné).
Vytáhneme korpus a připravené pyré na něj rozetřeme. Poklademe cuketou a cibulí a dáme zpět do trouby. Pečeme dalších cca 25-30 minut. Poté posypeme pizzu nastrouhaným kozím sýrem a dáme péct na dalších 5-10 minut. Necháme pár minut vychladnout a poté nakrájíme a podáváme. Dobrou chuť.
A SPOON OF HISTAMINE 
Kašulko, ten vypadá luxusně! To pyré je bezvadné, i kdybych pustila fantazii z kopce dolů, proč mě tohle nenapadne?! Ovšem … že mám zrovna křídla notně přistřižená předvčerejší konzumací avokáda, nechám je tentokrát krotce složená ve futrále a než zapomenu, pár dní dám pěkně v klidu, pěšky.
No to je mi někdo odvážný, taková exotika a nejen histamin, ale také pro někoho hodně tuku, možná reakce při alergii na latex atd. To bych raději sáhla nejdříve po našich zdrojích, co je v sezóně, netrhá se nezralé a nestříká kdoví čím (a jak člověk krájí tu slupku, tak se to samozřejmě dostane i dovnitř), a když už s chutí avokáda, tak avokádový olej, který je z počátku bezpečnější (neobsahuje histamin, takže jedna riziková složka méně).
Aha, aha, tak to někdo teda není vůbec odvážný, ale hloupý. Jsem si tak nějak, evidentně mylně, myslela, že dostat avokádo občas do jdelníčku, je pozitivní léčebný čin. Musím se líp učit, fix.
Avokádo je samozřejmě „zdravé“, ale jak už to bývá, ne pro každého a za každou cenu a není v naší stravě vůbec nijak nutné (tak dlouho jsme se bez něj obešli, než přišla avokádová vlna). Já se obávám, že ta kvalita u nás dost pokulhává, pokud člověk nekoupí od nějaké firmy, která se na to specializuje, zaručuje kvalitu po sklizni, rychlou dopravu atd, ale dost často se to pak odváží na ceně, takže člověka pak přejde chuť.:) Raděj si nechat kapacitu pro to, co je nám trochu blíž a když se poštěstí cesta do místa, kde roste, pak je to větší sázka na jistotu (a člověk pak zjistí, že to v ČR ani kupovat už nechce:)).
Opakování – matka Moudrosti, evidentně ho není nikdy dost, děkuji ti, Kašulko. Mise „avokádo“ pro mě definitivně ukončena, mně totiž vůbec, ale vůbec ani trošku nechutná.