Růžičková kapusta známá neznámá aneb prevence nemocí pomocí této skvělé zeleniny

Posted by

Původ růžičkové kapusty (Brussel Sprouts) je opředen tak trochu záhadou. Podle některých zdrojů byla rostlina kultivovaná v Italii v době Starověkého Říma, a pravděpodobně kolem roku 1200 v Belgii. Růžičková kapusta, v podobě jakou ji známe dnes, byla hojně pěstována v 16. století právě v Belgii, odkud také pochází jméno. Do zbylých států Evropy se rozšířila po první světové válce a USA (dostala se sem již po roce 1800, ale teprve po válce došlo k jejímu plošnému pěstování, především v Kalifornii). Jako obvykle se na české wikipedii o růžičkové kapustě moc nedozvíme. Podle těchto stránek „obsahuje mnoho vitamínu C, draslíku, manganu, vitaminu B1 a hlavně vlákniny, ale také síru, proto je třeba množství omezit„.To mě samozřejmě tak trochu pobavilo, protože zrovna nedávno jsme vedli s člověkem, který se o jídlo až tolik nezajímá, debatu o vynikajících účincích růžičkové kapusty. Anglická verze článku na wiki o Brussel Sprouts je už trochu sdílnější, ale pořád chybí podstatná část informací. Pojďme se tedy na kapustičky podívat pěkně pod lupou.brussel_sprout_igor

Copak skrývá ta malá potvůrka?

Podle detailnější analýzy výživových hodnot obsahuje jeden hrnek vařených kapustiček (cca 156 gr) 14% DDD (doporučená denní dávka) vitamínu B1, 16 % vitamínu B6 (pro DAO!), 15% cholinu, 23% folátu, 129% vitamínu C (ano, i v uvařeném stavu) a dokonce 243% vitamínu K (a také trochu vitamínu B2, B5, A i E). Obsahuje také celou řádku minerálů jako je vápník, měď (14% DDD, důležitá nejen pro DAO), železo (celých 10% DDD), mangan, fosfor, draslík či selen a zinek (pro imunitu). Co je velmi zajímavé, toto množství obsahuje také 11% DDD omega-3 mastných kyselin, které opět slouží k boji proti zánětům. Nezanedbatelným faktem je, že ve stejném množství najdeme 4 gr vlákniny.

Nejen „detoxem“ proti rakovině

K dnešnímu dni najdeme více jak stovku vědeckých publikací, které se zaměřují na pozitivní účinky kapustiček. Převážná část těchto článků se točí kolem rakoviny a působení růžičkové kapusty proti kancerogenním pochodům. Látky obsažené v kapustičkách jsou totiž schopné bojovat hned na třech úrovních: 1) posilují detoxikační systém našeho těla, 2) působí antioxidačně a 3) působí protizánětlivě. Ochranné schopnosti, které hrají roli v odstraňování toxinů vyvolávajících rakovinu, jsou přisuzovány glukosinolátům (a z nich vznikajících isothiokyanátům). O jednom takovém – sulforafanu – už jste se mohli dočíst v článku u brokolice. Samozřejmě stejné účinky se vztahují i na sulforafan z růžičkové kapusty. Na české wiki zmiňovaná síra, které bychom se měli obávat, je naopak potřebná pro detoxikační systém – potravinny obsahující síru podporují enzymy 2. detoxikační fáze. Antioxidanty, na které je růžičková kapusta taktéž bohatá, jsou zase potřeba při první detox fázi.

Růžičková kapusta působí protektivně v laboratorních testech proti rakovině vaječníkůkolorektálnímu karcinomu, leukémii, nádoru v nervové soustavě, rakovině pankreatu (kde dokáže také zvyšovat účinek chemoterapie), plic (pomáhá předcházet rakovině plic u kuřáků), lymfatických cestprostatymočového měchýře či rakovině prsu.images (5)

Růžičková kapusta kopá antioxidační první ligu

Krom vitamínu C, který už je sám o sobě silným antioxidantem, obsahují kapustičky také celou řadu flavonoidů (isorhamnetin, quercetin, kampferol, kyselina kávová a ferulová). Podle jedné francouzské studie obsahuje růžičková kapusta více antioxidantů než jakákoli jiná brukvovitá zelenina (včetně brokolice). Chronické vystavení oxidačním radikálům může vést k poškozování buněk, které pak může vyústit v rakovinné bujení, proto je pravidelný přísun antioxidantů z potravy nutný. Jedna studie dokázala, že antioxidanty z kapustiček jsou schopné ochránit imunitní buňky i buněčnou DNA před změnami vyvolanými vnějšími toxiny/oxidačním stresem.

Se zánětem se kapustička nekamarádí

Krom antioxidančního působení je glukosinolátům přisuzováno také protizánětlivé působení (obvykle spolu tyto pochody souvisí). Dokáží totiž také regulovat imunitní pochody. Jedna z látek nazvaná ITC (indol-3-karbinol) ovlivňuji přímo expresi pro- a protizánětlivách genů. Podle tohoto review jsou látky z brukvovitých extrémně zajímavé, jelikož cílí zánět nejen po jeho vzniku, ale působí také epigeneticky, tedy preventivně na genové úrovni! Vzhledem k tomu, že i vitamín K, který je v kapustičkách obsažen hojně, je přímým regulátorem zánětlivé odpovědi, může jeho pravidelný přísun redukovat chronický zánět. Když k tomu přidáme obsah omega-3 mastných kyselin, které jsou protizánětlivé, máme docela pěknou protizánětlivou společnost:).IMG_9731

Super pro zažívání, snížení cholesterolu a tedy zdravé srdce

Často velmi významnou komponentou pro vznik kardiovaskulárních nemocí je zánět. Když vezmeme v potaz, jak dokáží kapustičky snižovat zánět, mohly by hrát roli také v boji proti nemocem srdce. O vlivu brukvovitých rostlin na zdravé srdce jsem se již zmiňovala – tolikrát omílaný sulforafan dokáže snižovat také zánět v kardiovaskulárním systému a eliminovat poškození cév. Co je však velmi důležité v prevenci srdečních onemocnění je kontrola hladiny cholesterolu. Díky obsahu vlákniny v kapustičkách dochází k částečnému odstranění žlučových kyselin, které se z cholesterolu tvoří, namísto jejich zpětné absorpci. Aby pak tělo nahradilo ztracené množství těchto kyselin, které potřebujeme nejen pro trávení tuků, musí je vyrobit z cholesterolu (a může tak přirozeně dojít ke snížení cholesterolu v krvi). Nemluvě o tom, že vláknina z kapustiček prospěje celkově vašemu zažívání. Navíc sulforafan z kapustiček dokáže ochránit žaludeční sliznici před přerůstáním  a následným poškozením stěny H.pylori. Mimo to látky z brukvovitých rostlin dokáží měnit složení naší střevní flóry a je možné, že jej potřebují i bakterie, o jejichž užitku nemáme zatím ani ponětí.

Díky kombinaci všech zvýšených faktorů by mohly hrát kapustičky roli v dietě při nemocech jako je Crohnova choroba, syndrom dráždivého střeva, obezita, artritida, cukrovka 2. typu a dalších nemocí spojených s chronickým zánětem.

Kapustičky jsou moc dobré!
Kapustičky jsou moc dobré!

Glykosinoláty, gointrogeny a porucha štítné žlázy

Pokud máte problémy se štítnou žlázou (specificky sníženou funkci), možná jste před brukvovitými byli varováni. Některé metabolity glukosinolátů fungují jako gointrogeny (obsaženy třeba i v sóje), které mohou potlačovat syntézu hormonů štítné žlázy/snižovat funkci. Vařením se množství/aktivita gointrogenů snižuje (najdeme je také v syrové brokolici, květáku, cassava, jáhlech, zelí, kapustě, kedlubně, ředkvičkách, broskvích, jahodách, špenátu, sójových produktech včetně tofu atd., lidé s poruchou štítné žlázy by tyto potraviny neměli přijímat ve velkém množství v syrové podobě). Dobrá zpráva však je, že povařením (napařením) kapustiček dochází k inaktivaci myrosinasy, enzymu, který může za přeměnu glykosinolátů, a dojde tedy k potlačení vzniku těchto metabolitů. Když testovali na pacientech vliv 150 g vařených kapustiček denně po dobu 4 týdnů, žádný vliv na hormony štítné žlázy nezaznamenali.

Kapustičky jsou nejlepší na páře nebo lehce uvařené, posolené, jako příloha k jídlu či do salátu. Můžete si třeba uvařit iopéct a přidat omáčku z pečené mrkve.

2 comments

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.