Jednou z dalších přednášek, na kterou jsem se dostala tak trochu neplánovaně, byla přednáška z podologie. Podologie nebo-li podiatrie se zabývá studiem nohy a komplexní péčí o kosti, svaly, klouby, kůži i nehty zdravých i nemocných nohou. Přednáška byla vedena fyzioterapeutem Pavlem Kloudem a dozvěděli jsme se, že zdravé nohy jsou vlastně základ našeho zdraví. Podiatrie neřeší jen bolesti chodidel či nohou, ale také pohybové obtíže či bolesti zad. Nevěřili byste, co všechno může být špatně s vašimi nohami, a jak moc to může ovlivňovat váš zdravotní stav. Tak schválně, pravidelně se staráme o vlasy, o kůži, o ruce, ale nohám už tolik péče nevěnujeme. Přitom právě nohy nás celý den nosí a dávají nám oporu a my je za to celé dny schováváme zavřené v botách.
Dovedete si představit, že byste třeba nemohli chodit? Bolí vás klouby, kyčle, kolena či záda? Možná je načase podívat se právě na to, jak chodíte. Chůze je každopádně nejlepším terapeutickým prostředkem, který máme k dispozici. Denně bychom měli ideálně ujít až 5 km, samozřejmě čím více nachodíme na boso, tím lépe. Bosá chůze je totiž mnohem zdravější, aktivují se při ní různé svalíky, které nám jinak při nošení bot zakrňují. Kdo vyzkoušel barefoots, sám vám velmi rychle poví, jaká je to změna. Pro terapeutickou chůzi jsou dobré také hůlky a tzv. Nordic walking. Otevírá se totiž hrudník, zapojuje horní polovina těla a odlehčuje se kloubům, které vás mohou při špatné chůzi bolet. Měli bychom se také dobře starat o kůži a zdravé nehty, abychom později nebrečeli.
Když pan Kloud vyšetřoval v loňském roce přes 600 párů nohou, zjistil, že pouze 10 z nich je zdravých. Zbytek z vyšetřených, poukazující na stav naší populace, bylo nějak deformovaných. Přitom spousta problémů se dá právě fyzio a nácvikem vhodné chůze a cvičením napravit. Např. jsem se dozvěděla, že nohy do X jsou dány přetížením zevní štěrbiny kolenního kloubu a mohou později způsobovat bolest zad (a k mé radosti se prý nově dá tato vada léčit). Dalším častým problémem je vbočený palec, často způsoben malou obuví, který může později vést k artróze kloubu. Vidíme také vbočené kotníky, které vedou k bolesti zad a dají se jednoduchým cvičením napravit. Máme také nemoci nehtů, které pochází ze špatné hygieny a špatné stravy, deformované prsty (kladívkové prsty) z nevhodné obuvi, či různé ostruhy (opět nejčastěji z nevhodné obuvi). Každopádně pokud máte problémy a vaše nohy vás trápí, pak by vás tento obor mohl rozhodně zajímat. Já jsem si napsala poznámku, že se musím objednat na pedikůru a podívat se, kde bych sehnala vhodné barefoot. Ráda totiž stojím nohama pevně na zemi.
Dále bych se také ráda zmínila o přednášce s Hankou Zemanovou, autorkou knih BioKuchařka a BioAbecedář a autorkou receptů pro Biopekárnu Zemanka. Tato velmi sympatická osůbka se s námi podělila o svou životní cestu, jak se vůbec dostala k biopotravinám a co ji vedlo k sepsání svých knih. Velmi zajímavý byl také její pohled na biopotraviny, o tom, jak jsou tyto potraviny vnímány ve světě a u nás, a co vlastně slovo bio znamená. V dnešní době jsme z těchto potravin tak trochu zmatení, nevěříme označení, certifikátům a vlastně jsme v tom v rámci ČR tak trochu nováčci. Od toho se také odvíjí mediální kampaně. Jedno je však jisté – pokud sháníte kvalitní čerstvé produkty, budete muset zajít někam jinam než do svého oblíbeného supermarketu, kde se málo hledí na čerstvost potravin a na samotnou výrobu. Ono už těch afér s přelepováním etiket a zkaženým zbožím bylo spousta, ale lidé se stejně těžko poučí. Základem je však číst, ptát se, zjišťovat zdroj jednotlivých výrobků, a dle toho se poté řídit.
V závěru se jen krátce zmíním o přednášce nazvané Akademie léčivé výživy: Přínosy a rizika různých výživových směrů. O Akademii léčivé výživy jsem slyšela poprvé a naprosto mě nadchla. Je to přesně něco takového, co bych pro doplnění svého vzdělání ráda absolvovala. Tedy pohled na výživu jako lék, pohled na pacienta jako jednotlivce, a tedy i nutnost individualizace jídelníčku. Důraz je kladen na kvalitní potraviny a student se dozví o různých výživových směrech, které se pak naučí aplikovat. Jediný, co mě od studia dělí, je docela vysoká finanční náročnost studia, kterou si nemůžu dovolit zaplatit. Každopádně kdybyste měli pár desítek tisíc navíc a něvěděli, co se svým životem, určitě vám školu doporučuji zkouknout. Na přednášce byl rozhovor se spoluzakladatelkou Hanou Vysloužilovou, která se s námi podělila o svůj životní příběh. Prošla si sama různými stravovacími směry včetně makrobiotiky či vegetariánství, ale nakonec zůstala nevyhraněná a naučila se hlavně pracovat se svým tělem, naslouchat jeho potřebám a být v dobrém vztahu s jídlem. Sbírání informací a tento přístup se jí nakonec vyplatili. Dále byla možnost poslechnout si životní cestu Jana Petra a Lucie Aujeské, spolumajitelů společnoti Vitalvibe. Ta se zabývá dovozem velmi kvalitních raw potravin. Oba zmínění jsou sami převážně vitariáni, ale jejich postoj mi byl sympatičtější než ten radikální, který spousta z vitariánů propaguje. Lucie se svěřila, že hlavně poslouchá své tělo a když si řekne o vařenou nebo pečenou zeleninu, tak mu ji nabídne a nestresuje se s tím, že to není raw. Myslím, že to oba mají v hlavě dobře srovnané, a to je základ pro každý výživový směr a životný styl. No a já jsem po této přednášce měla chuť sbalit se a odletět na Bali (ideálně navždy).
Na celém festivalu jsem nejen nakoupila, ale hlavně načerpala nové informace a tak trochu načerpala také síly. Že vlastně to moje hledání vlastního výživového směru a snaha naučit se lépe komunikovat s tělem je možná ta nejsprávnější cesta, jakou jsem se mohla dát. Každý jsme jiný a každý tak máme jiné potřeby, proto mi ona „západní“ nalinkovaná dieta nesedí. Možná bychom se každý měli zamyslet nad svým jídlem a zeptat se těla, jestli je takto spokojené. Hlavní je se ale nevzdávat a hledat cestu, která nám bude nejvíce vyhovovat. Nenechte si nikdy nikým namluvit, že to, co je dobé pro něj, bude dobré i pro vás!
A SPOON OF HISTAMINE 