Zázračná bylinka rozmarýn

Když jsem o rozmarýnu hledala nějaké „veřejné“ informace na internetu, moc toho na mě nevyskočilo. Překvapivě ani na wikipedii jsem se nedozvěděla vůbec nic o léčivých schopnostech, přitom jsem si byla jistá, že rozmarýn bude patřit mezi superbylinky. A tak jsem se musela opět pustit do malého výzkumu.

Trocha historie….

Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) pochází ze Středomoří, ale dnes jej nalezneme po celém světě. Pochází z mátové rodinky a mezi jeho příbuzné patří také bazalka, majoránka či oregáno. Využití rozmarýnu se datuje do roku 500 před naším letopočtem, kdy už staří Řekové a Římané kombinovali jeho lékařské a kulinářské vlastnosti (podle legendy byla rozmarýnem obklopena řecká bohyně Afrodita, když povstala z mořské pěny). Rozmarýn pochází původně z latinského pojmenování „ros maris“ nebo-li rosa moře (nejčastěji jej nalezneme při mořském pobřeží). Španělé rostlinu nazvali Romero (v překladu poutník), protože věřili, že jeden ze Středozemců ukryl ženu a její malé dítě (Marii s Ježíškem), kteří prchali do Egypta před Herodesem, pod velkým keřem rozmarýnu. Na počest této mladé a odvážné ženy začala být rostlina známa jako Rose of Mary (Mariina růže, někdy je výklad spojen s modrou barvou květů a pláštěm Panny Marie). Během středověku se věřilo, že je rozmarýn schopen bojovat proti zlu. Např. větévka rozmarýnu pod polštář vyháněla noční můry a zlé duchy. Jako ochranu proti moru byla větvička rozmarýnu pálena přímo v domě, který měl chránit. V 16. století zase věřili, že rozmarýn přináší blahobyt, a tak obchodníci používali parfémy z rozmarýnu, které rozprašovali po svých obchodech. Prý sama Alžběta Durynská vyléčila za pomoci rozmarýnové vody své bolesti kloubů a částečnou paralýzu (tato léčivá voda, která byla později „zdokonalena“, je někdy nazývána „voda maďarské královny). Pokud vás zajímá více, přečtěte si hezký článek zde.

Vskutku. Rozmarýn není jen tak ledajaká bylinka. Je to zázračná bylinka. Stimuluje imunitní systém, podporuje cirkulaci krve (a to i v mozku!) a zlepšuje trávení. A co více, lidové léčitelství uvádí schopnost rozmarýnu zmírňovat astmatické záchvaty, bojovat proti křečím, pomáhat při poruchách menstruace, při dýchacích potížích, bojovat proti neplodnosti či stimulovat růst vlasů. Vzhledem k tomu, jak málo se jí používá, není asi potřeba zmiňovat její nutriční profil. Sama o sobě obsahuje nějaké vitamíny a minerály, hodnoty obvykle nepřekročí 1% doporučené denní dávky ve 2 lžičích čerstvého rozmarýnu. To však neznamená, že neobsahuje jiné látky, které mají pozitivní účinky i v malém množství. V rozmarýnu najdeme fenolové kyseliny, flavonoidy, diterpeny i triterpeny, které působí v našem těle příznivě (nejčastěji se pak setkáme s kyselinou kávovou, kyselinou rozmarýnovou, rosmanolem, karnosolem a kyselinou karnosovou).

Rozmarýn na oxidační stres a rakovinu

Jak jsem se zmínila výše, rozmarýnu je připisována spousta účinků a mezi ně patří i ty antioxidační. Karnosol a kyselina karnosová vyskytující se v rozmarýnu byly studovány právě pro tuto schopnot chránit tělo před následky oxidačního stresu. Antioxidační vlastnosti karnosové kyseliny lze využít třeba při ochraně sítnice poškozené oxidačními produkty a světlem (in vitro model). Stejný tým dokázal, že karnosová kyselina prostupuje i do mozku a vykazuje neuroprotektivní účinky stimulací antioxidačních enzymů (chrání nervy). Dalšími významnými sloučeninami v rozmarýnu jsou kyseliny ursolová a oleanolová. Obě tyto kyseliny vykazují silné antioxidační vlastnosti, dokázali velmi účinně chránit před oxidačním poškozením jaterní mikrosomy. Nejen díky obsahu kyseliny karnosové, ale také kyseliny betulinové, vykazoval rozmarýn krom silných antioxidačních vlastností také cytotoxické a antiproliferativní vlastnosti (brání proliferaci=“množení“ nádorových buněk, usmrcuje je). Studie z roku 2011 shrnula, že je rozmarýn účinný na rakovinné buňky střeva, prsu, žaludku, jater, kožní (melanom) a leukemické. Jedna ze studií potvrdila, že extrakt z rozmarýnu může mít nejen protirakovinné účinky, ale také antimikrobiální. Novější studie pak potvrdila silný protirakovinný efekt rozmarýnu u rakoviny tlustého střeva (in vitro model). Velmi účinný se zdá být právě proti rakovině kůže.

Rozmarýn proti zánětu, vysokému cukru i alergiím

S antioxidačními a protirakovinnými vlastnostmi jsou často spojeny i protizánětlivé pochody. Rozmarýn může působit jako mírné analgetikum a může redukovat zánět. Analgetické (i protizánětlivé) účinky bylo zkoumány in vivo na modelu artritického zánětu, kde rozmarýn zlepšoval jak počáteční, tak pokročilé (zánětlivé) fáze onemocnění. Extrakt z rozmarýnu dokázal totiž inhibovat aktivitu pro-zánětlivých enzymů, a zároveň snižovat hodnoty zánětlivých parametrů. Rozmarýnový extrakt je dobře vstřebatelný v zažívacím traktu i přes kůži, což by mohlo zaujmout lidi trpící akné. Rozmarýn totiž dokázal in vitro a in vivo snižovat zánětlivé pochody vyvolané bakterií Propionibacterium acnes.

Protizánětlivé působení bylo ověřeno také ve studii, kde extrakt z rozmarýnu dokázal potlačit vznik žaludečních vředů (vyvolaných experimentálně alkoholem u potkanů). Hlavními efektory protizánětlivého působení rozmarýnu se zdají být opět kyselina oleanolová a ursolová. Obě tyto sloučeniny dokáží chránit játra proti chemickému poškození. Kyselina rozmarýnová se zase ukázala být protizánětlivá při poškození ledvin u myší, kde chránila buňky před jejich buněčnou smrtí. Když už jsme u těch ledvin, extrakt z rozmarýnu je může být účinný také při zánětech močových cest vyvolaných Gram-pozitivními bakteriemi (účinnost potvrzena třeba na L. monocytogenes a S. aeureus). Jistě vás bude také zajímat, že ta stejná rozmarýnová kyselina (v tomto případě izolovaná z Perily) vykazovala určité protialergické působení. Rozmarýnová kyselina je účinná při sezónních alergiích u pacientů, kdy potlačuje počet eosinofilů a neutrofilů ve sliznici nosu a snižuje výskyt alergické rýmy. Kyselina ursolová a oleanolová dokázaly zabraňovat uvolňování histaminu z žírných buněk a snížit zánětlivé prostaglandiny a leukotrieny. Kyselina oleanolová snižovala nejen histamin, ale byla u myší stejně účinná jako cyklosporin A při léčbě alergických nemocí kůže. Jinak rozmarýn dokáže inhibovat také leukotrieny B4 a inhibovat komplementy. Tato informace bude zajímat hlavně ty, komu chtěl lékař napsat inhibitory leukotrienů na alergie.

Rozmarýn dokázal mimo jiné snižovat glukózu v krvi (u diabetických králíků) a působí tedy proti hyperglykémii. K tomu může mít rozmarýn také antitrombotické vlastnosti (zabraňuje vzniku krevním sraženinám, testované u myší). Celkově by tedy mohl působit velmi pozitivně při léčbě metabolických poruch.

Mezi další protizánětlivé sloučeniny, které v rozmarýnu nalezneme, patří kyselina salicylová. S kyselinou salicylovou se dostáváme na trochu tenký led, jelikož je prokázané, že syntetický acetylsalicylát není vhodný při HIT (zvyšoval uvolňování histaminu u senzitivních pacientů). Ale oproti tomu salicylát sodný naopak zabraňuje anafylaktickému šoku způsobeného degranulací žírných buněk, jelikož snižuje množství enzymu produkujícího histamin přímo v žírných buňkách. To by vysvětlovalo, proč někteří doktoři v zahraničí předepisují salicyláty při nemocech spojených s histaminem.

Na, kousek rozmarýnu, na památku

Už od starých věků lidé věřili, že rozmarýn pomáhá zlepšovat paměť. Ofélie ze slavné Shakespearovi hry říká: “There’s rosemary, that’s for remembrance.” ( „Na, kousek rozmarýnu, na památku.“). A této myšlenky se chytli také vědci, kteří v roce 2003 dokázali, že inhalace rozmarýnového esenciálního oleje významně zlepšuje paměť a ovlivňuje také náladu u zdravých dospělých jedinců. Později byla provedena studie u starších lidí, kteří dostávali sušený rozmarýn v koncentracích, které se přibližují kulinářskému využití. I u těchto zkoumaných osob došlo k výraznému zlepšení paměti a rozpoznávacích funkcí. Když v jiné studii použili rozmarýn pro aromaterapii, zjistili, že skupina vystavená této vůni počítala matematické příklady rychleji, celkově se zvýšila jejich pozornost a poklesl „stupeň úzkosti“. Čichání rozmarýnu může velmi výrazně zvýšit koncentraci a tedy celkově mentální výkon. Ústní i inhalační podání rozmarýnu přimělo potkany k větší lokomoci (přemisťování po kleci, tedy v překladu k pohybu, v jiné studii přidali také zvýšení motivace), což naznačuje, že by rozmarýn mohl být vaše nová káva. Extrakt z rozmarýnu vědci testují např. i na léčbě geneticky podmíněné neurodegenerativní Hungtingtonovy choroby.

 Rozmarýn proti depresím

Když už jsme u toho mozku, pokud trpíte na deprese (a nejste ještě ve stádiu vyhledání odborné pomoci, která však může být na místě a může pomoci), polyfenoly z rozmarýnu mohou přinést zlepšení. Ovlivňují GABA a serotoninovou dráhu a mohou tedy působit proti depresím. Co více, stejná studie dokázala, že rozmarýnové polyfenoly chránily nervy před poškozením kortikosteroidy (in vitro a in vivo model). Proti depresím se ukázaly být aktivní jak karnosol a kyselina betulinová, tak kyselina ursolová (rozmarýn si to prostě pojistil). Kyselina rozmarýnová dokonce aktivovala proliferaci buněk v hipokampu (část mozku) a pomáhala snižovat symptomy posttraumatické stresové poruchy u potkaního modelu. Ta stejná kyselina dokázala u potkanů zvrátit depresivní stavy a byla vyhodnocena jako vhodný přípravek při léčbě depresí.

Těch pozitivních účinků a studií je ještě více, ale vidím, že se už teď popadáte za vlasy (pokud jste vůbec dočetli až sem). Takže šup, začít pěstovat rozmarýn, zapálit arolampu s trochou rozmarýnové esence a život bude zas o chlup krásnější (a zdravější).