Vaše zdraví začíná ve střevech aneb hýčkat své bakterie se vyplácí!

Často se zmiňuji o střevních bakteriích ve spojitosti s jídlem, škodlivostí některých látek v jídle, zdraví či trávení. Možná si někteří z vás říkají, proč by se měli o vlastní střevní mikrobiotu zajímat. A tak jsem se rozhodla vám ukázat, že se nejedná jen o nějaké malé vetřelce v našem střevě, ale o velmi důležitou součást našeho zdraví. V posledních pár letech vyšlo několik opravdu přesvědčivých studií, že bakterie hrají v našem životě velmi důležitou roli. Narušení citlivé rovnováhy ať už jídlem či stresem může vést ke vzniku celé škály chorob (i mimo trávící trakt).

Lidské tělo není stroj!

Za poslední staletí naše výživa, náš životní styl i životní prostředí prošlo řadou změn. Stěhování do měst, úpadek zemědělství, snaha vše zjednodušit, uspěchaný styl života či změna denního rytmu, to vše má dopad na naše zdraví. V dnešní době máme často velký příjem potravin s vysokým glykemickým indexem, s vysokým obsahem tuku, sníženým obsahem mikronutrientů, potravin s nízkým obsahem vlákniny atd. Naše dieta se mění a lidé často zapomínají, že lidské tělo není stroj, a že nadměrně zatěžujeme zažívací systém. Zdravý trávící trakt má za úkol nejen trávit přijatou potravu a přijímat z ní potřebné živiny pro naše tělo, ale také ignorovat nepotřebné látky a potenciální škodlivé toxiny či mikroby z potravy. Je více než zřejmé, že právě narušení tohoto systému může vést k celé řadě nemocí, ať už akutních či chronických.

Naše drahé bakterie

Bakterie jsou součástí lidského organismu od nepaměti. Kolonizují naše celé tělo – ústa, dýchací systém, pohlavní orgány, kůži či střeva. Jen gastrointestinální stěna (trávící ústrojí) je tvořena několika triliony (>1 x 10^14) bakterií a je zde zastoupeno více než 1 000 druhů (největší část však tvoří cca 40-50 druhů bakterií). Není to naprosto fascinující? V tomto krásném souhrnu se můžeme dočíst, že náš rozmanitý mikrobiální ekosystém je naprosto důležitý nejen pro trávení, ale také pro správný vývoj vrozeného imunitního systému (nespecifická imunita, je ovlivněna u dítěte ještě před jeho narozením). Za poslední léta vědci zjistili, že krom vrozeného imunitního systému naše střevní bakterie ovlivňují také specifický imunitní systém, ten, co se vyvíjí postupně (zde). Interakce mezi komenzálními a střevními buňkami jsou naprosto nezbytné pro vyzrávání našeho imunitního systému (komenzalismus je vztah mezi organismy, kdy jeden organismus má z toho druhého prospěch – člověk – a druhý není ovlivněn – bakterie). Střevní mikrobiota je tedy důležitá pro zachování správného střevního prostředí, a její stav může hrát roli ve vzniku mnoha nemocí.

Každý jsme jiný

Co je velmi důležité, složení střevní mikrobioty se liší člověk od člověka. Toto složení je zcela specifické a unikátní. Je také dobré vědět, že ne každá bakterie, která se objeví ve stolici, je součástí naší střevní mikrobioty. Složení střevního mikrobiomu může být jednoduše pozměněno užíváním léků (hlavně ATB), stravou či chronickými onemocněním. Také stres hraje velmi důležitou roli. Ano, slyšíte dobře. Bylo totiž prokázáno, že mezi bakteriemi a mozkem probíhá živá komunikace a složení střevní flóry může měnit naši odpověď na stres. Vědci předpokládají, že by regulace střevní flóry mohla tímto způsobem pomoci i v léčbě syndromu dráždivého tračníku (jež je často spojen se stresem) i zánětlivého onemocnění střev. Obecně mezi faktory ovlivňující složení naší střevní flóry patří:

• typ porodu: vaginální vs. císařský řez (roli hraje také prostředí, kde k porodu došlo – doma vs. nemocnice)
• místo porodu: vyspělé země vs. nevyspělé
• kojení vs. umělé mléko
• strava matky během těhotenství a kojení
• velikost rodiny, počet členů (včetně zvířat)
• užívání antibiotik, zvláště v nízkém věku
• nesteroidní protizánětlivé léky (aspirin, ibuprofen atd.)
• emoční stres
• typ stravování: vegetariáni vs. všezřavci
• dieta: negativní dopad nízkého obsahu vlákniny, konzumace mraženého a zavařeného jídla
• konzumace potravinových aditiv: konzervantů, barviv, dochucovadel
• vaření: negativní vliv smažení vs. klasické vaření

Naši malí vetřelci jsou pro nás vítanou pomocí. Zažívací trakt je největší plocha, kde se naše tělo setkává s vnějším prostředí. Naše střevní mikrobiota je vlastně mikrobiálním čidlem, které je schopno odlišit nepřátelské bakterie (patogenní) od těch komenzálních bakterií (těch, co potřebujeme). Komenzální bakterie pomáhají nejen ve vývinu imunitního systému, ale chrání střevo před kolonizací patogeny (patogenní bakterie, kvasinky). Jsou také důležité při zachycení virových nákaz (zde). Díky těmto bakteriím a jejich rozpoznávací schopnosti jsou přes bílé krvinky stejné informace přenášeny i do těla dítěte v mateřském mléku. Střevní bakterie tedy udržují určitou homeostázu (vnitřní prostředí) a nastavují limity pro „toleranci“ imunitním systémem (určité typy imunitních buněk jsou naučeny, kdy mají reagovat a kdy mají ještě tolerovat, což je velmi důležité při vzniku zánětu).

Bakterie se loučí, nemoci přicházejí!

Imunitní systém je schopný se přizpůsobovat a reagovat na podněty. Po narození se učí rozeznávat a reagovat správně na určitý podnět. Pokud tedy snížíme rozmanitost střevní flóry, především v dětském věku (např. požíváním zpracovaných jídel, konzervovaných potravin atd), dojde k omezení informací, jež by měl imunitní systém dostávat a k pozastavení „vzdělávání“. Tyto změny mohou vést ke zvýšenému riziku vzniku alergií či zánětlivých nemocí (které se mohou projevit i v pozdějším věku). Střevní bakterie hrají roli nejen při vzniku zánětlivého onemocnění, ale také v délce jeho přetrvávání (zde). Mezi nemoci spojené se změnami střevní mikrobioty byly zařazeny:

• zánětlivé onemocnění střev (ulcerativní kolitida, Crohnova choroba)
• ateroskleróza
• syndrom dráždivého tračníku
• cukrovka
• bakteriální přerůstání do tenkého střeva
• autismus
• deprese
• astma, alergie
• průjem vyvolaný antibiotiky
• rakovina
• zvětšení jater, nealkoholová jaterní steatohepatitida
• autoimunitní choroby
• nekrotizující enterokolitida
• nemoci doprovázené chronickými bolestmi (fibromyalgie, chronický únavový syndrom)
• obezita
• syndrom neklidných nohou

Uf, ta škála nemocí je velmi široká. Já osobně bych k nim klidně přidala histaminovou intoleranci, jelikož víme, že se toto onemocnění silně dotýká zažívacího traktu a může vznikat jako důsledek poškození tenkého střeva (stresem, stravou, léky). Často jsou se střevy a nefungujícím trávením spojovány také kožní choroby (aneb když se tělo čistí, mnohdy to jde přes kůži). Podle Dr. Chutkan, autorky knihy Gutbliss, reakci na kůži jsou často obrazem našeho nespokojeného střeva. Studie ukázaly, že více jak polovina pacientů s chronickým akné má pozměněné složení střevní mikrobioty. Stejně tak celiakie či Crohnova choroba mohou být doprovázeny kožními projevy, které vymizí po vyléčení střevního zánětu.

Co s tím?

Možná jste v tuto chvíli pochopili, že naše zdraví vychází ze střeva. A teď si spočítejte, kolik jste do sebe za celý život nacpali nevhodných látek. Konzervované potraviny, barvené potraviny, kvasničný extrakt na každém kroku, barvená pitíčka, plechovky jídel, polotovary, uzeniny, prostě vysoce průmyslově zpracované potraviny. Řada nových chemikálií, na které si naše bakterie nemusely ještě navyknout a nemohou se před nimi bránit. Možná vás zarazí, proč tedy trpí i děti. Udělejte tedy další soupis – co jste jedli před otěhotněním, co jste jedli v těhotenství (NE, to, že je žena těhotná, neznamená povolení jíst cokoliv a kdykoliv!!!), co jste jedli v době kojení..možná to byla celý řada potravin, která nedovolila vašim bakteriím předávat ty správné informace do imunitních buněk, a ty prostě neodnesly ty správné informace k dítěti. Přidejme k tomu nadměrný stres a málo přirozeného pohybu a máme na problém zaděláno jak u dospěláků, tak u dětí.

Sestavte si další soupis, kolik vlákniny sníte za den? Co tedy vlastně děláte pro své zažívání? Základem je kvalitní dieta – odstranit vysoce průmyslově zpracované potraviny, volit čerstvé potraviny, zvýšit příjem vlákniny a dostatečně pít. K tomu přidat na nastartování kvalitní probiotika, doplnit prebiotika (aby měly bakterky co jíst). Pokud netrpíte histaminovou intolerancí, domácí fermentovaná zelenina je nejlepší potravinou pro „doplnění“ mikrobioty. O bakteriích a vlivu na zdraví si také můžete přečíst v předchozím článku: „Když hodné bakterie zlobí„. Nebojte, hodlám se jim věnovat tak trochu dále, protože mám pocit, že pro mnohé z nás nejen s histaminovou intolerancí je zánět a stav střeva na prvním místě podezřelých viníků.