„Je to, jako kdybychom kupovali nejlevnější žrádlo pro psy a jedli ho sami,“ prohlásil televizní kuchař. Jamie lidem ukázal v praxi, jak se hovězí připravuje u hlavního dodavatele hamburgerů pro McDonald’s, společnosti Beef Products Inc.
Když v létě roku 2013 novinami proběhla zpráva o tom, že slavný kuchař Jamie Oliver vyhrál soudní spor s McDonald´s, které bude muset následně změnit složení svých výrobků, zůstala jsem klidná. Stejně se tam nestravuji. Nedávno jsem však byla upozorněna, že na kauze je něco mnohem zábavnějšího – reakce lidí v diskuzích. Rozhněvaný dav se rozčiluje, že nějaký pošahaný Brit, který takové jídlo ani nejí, jim kecá do jejich oblíbených hamburgerů. Chudáci teď budou muset připlatit, protože dostanou ve svém burgeru opravdové maso, a ne pouhé náhražky. Skandál!
Možná to není ani tak zábavné, jako spíš smutné. Mnohé to vypovídá o nás jako o lidech, o našich potřebách, návycích, stravování. A člověk se pak opravdu přestává divit, že naše střeva a imunitní systém trpí. Vždyť se podívejme, čím se krmíme. Pokud se teď ohradíte, že se ve fastfoodech nestravujete, musím vás zklamat. Spousta restaurací se od fastfoodů nijak neodlišuje – používají se méně kvalitní suroviny, náhražky, barviva, uměliny, polotovary. Zákazník je nasycen a majitel spokojen (s výdělkem).
Jste to, co jíte.
Pokud se zamyslíte tak trochu logicky, dieta určená pro HIT uleví od jistých symptomů každému člověku. K-A-Ž-D-É-M-U! Je totiž založena na tom, že musíte přijímat co nejčerstvější potraviny, znát složení jídel, nekupovat náhražky a vyhýbat se konzervantům a barvivům, které očividně umí napáchat spoustu škod nejen v imunitním systému (histamin má mnoho dalších funkcí). Když se nad tím člověk zamyslí ještě trochu více, vlastně nejde o žádnou dietu, ale o ŽIVOTNÍ STYL!
Přitom o kvalitě některých jídel víme už dlouhé roky a stejně to návštěvnost v daných podnicích nesnížilo. V roce 2006 The Guardian přinesl zprávu, že třeba takový obyčejný jahodový milkshake z McDonald´s v sobě má 59 ingrediencí. Když byste si chtěli připravit milkshake doma, pravděpodobně sáhnete po mléku, zmrzlině, jahodách, možná cukru. Když sáhnete po takovém milkshaku ve fastfoodu, dostanete za své peníze mléčný tuk, odtučněné mléko, cukr, syrovátku, vysokofruktózový kukuřičný sirup, guar gumu, monoglyceridy, diglyceridy, sodné fosfáty, celulosu, carrageenan, kyselinu citrónovou, E129 a umělé jahodové aroma. Pokud se vám to nezdá příliš, pak je dobré se podívat, co vše obsahuje jahodové aroma. Dalších 47 ingrediencí, mezi nimiž naleznete při HIT nevhodný salicylát či třeba benzoát (nebude zde chemikálie vypisovat, pokud máte zájem o podrobnější prostudování, klikněte prosím na odkaz na článek).
To jsme měli pouhý mléčný jahodový koktejl. Pojďme se podívat dále. Co třeba takové kuřecí nugetky? The Reuters v roce 2013 zveřejnil, že takové kuřecí nugetky z jiného fastfood řetězce obsahují pouze 50% a méně kuřecího masa. Zbytek je tuk, krevní cévy a nervy. Podrobnější průzkum objevil také buňky vystýlající kůži a orgány, zbytky kostí či chrupavky. Když si k tomu přidáme smažení a tedy extra kalorie, opravdu dostaneme jídlo vhodné pro děti? V takových McNuggets naleznete spoustu dalších dobrůtek: kvasničný extrakt, fosfáty, hydrogenovaný sójový olej, kyselina citrónová, TBHQ (spojen s rakovinou žaludku, používán běžně v parfémech), dimethylpolysiloxan (protipěnivá látka v mase aneb silikon, který se používá třeba pro výrobu prsních implantátů)
Ano, přesně z tohoto se nugetky vyrábí.
Abychom to nějak hezky zakončili, podívejme se ještě na slavný Big Mac. The Examiner zveřejnil složení v roce 2009. Tak schválně, kolik ingrediencí byste si tipnuli? Ano, je to krásných 73! Nemusím asi vyjmenovávat všechny, ale pojďme se podívat třeba na bulku/pečivo: obohacená mouka (vezmete pšeničnou mouku, vybělíte ji a pak do ní zpět uměle nacpete vitamíny), voda, vysokofruktózový kukuřičný sirup a/nebo cukr, sójový olej a/nebo řepkový olej, obsahuje 2% a méně ingrediencí jako je sůl, siřičitan vápenatý, uhličitan vápenatý, pšeničný gluten, siřičitan amonný, propionan vápenatý a/nebo sodný, sójový lecitin, sezamová semínka, látky zlepšující kvalitu těsta (kyselina askorbová, azidokarbonamid, mono a diglyceridy, ethoxylované monoglyceridy, enzymy, fosforečnany, peroxid vápníku, guarová guma). Stejně tak sýr je orchestr ingrediencí a obsahuje mimo jiné třeba sójový lecitin či barviva. A ta omáčka, kterou mají všichni tak rádi? Sójový olej, nakládaná zelenina (ve spoustě kukuřičného sirupu a sorbátech), vaječné žloutky, voda, vysokofruktózový kukuřičný sirup, česnekový prášek, semínka hořčice, koření, sůl, propylenglykol, benzoan sodný, cukr, cibulový prášek, barvivo karamel, sójový lecitin atd. Maso by díky aférám mělo být opravdové maso. No a zůstává nám salát a cibule, které jsou pravé a autentické potraviny v Big Macovi. Ještě máte chuť na burger?
Tak si říkáte, že už burger možná jíst nebudete. Ale takové hranolky vás přece nemohou vůbec ale vůbec poškodit. Vždyť jsou to jen osmažené brambory, to si přece můžete udělat i doma. Já bych vám radila, abyste si je tedy udělali raději doma. Když si totiž skočíte na takové hranolky k „Mekovi“, nemusíte se stačit divit. Podle oficiálních stránek si pochutnáte nejen na bramborách, ale také směsi rostlinných olejů (řepkový, sójový), hovězím aroma (pšeničné a mléčné deriváty), kyselině citrónové, dextroze, barvičce a soli. Vše je pak ještě usmaženo v rostlinném oleji (řepkový, kukuřičný, sójový,konzervanty atd.), ke všemu je přidán ještě dimethylpolysiloxan, tedy protipěnivá látka. Není nad to si dát prostě hranolky. Pokud máte tedy ještě iluze o dalších jídlech z fastfoodů a některých restaurací, možná je načase je zahodit.
Abyste se neohradili, že se tady točíme kolem fast foodů, které stejně nenavštěvujeme, pojďme se podívat na takový klasický chléb a pečivo z obchodu. Většina lidí si pomyslí – mouka, kvasnice, sůl a je to. Bezpečná potravina. Podle článku se však dočkáme větších překvapení.
„Například v kornšpicu, který kupujeme pro jeho vysokou výživovou hodnotu, najdeme kromě pšeničné mouky označované ‚1‘, vody, celozrnné pšeničné mouky, celozrnné žitné mouky, sladu, mléka, pražené žitné mouky, lněného semínka, sóji, droždí, soli a koření také přípravek E 300 (kyselina askorbová), emulgátor E 472 (estery mastných kyselin) a prostředek E 262 (octan sodný). Ani složení bílého chleba nevypadá naturálněji. V obyčejné housce a tukovém pečivu sníme kromě pšeničné mouky označené 00 a 0, vody, droždí a soli také tuk. Kromě toho přidávají pekaři do bílého pečiva ještě další přísady jako přípravek E 300 (kyselina askorbová, tj. vitamin C), slad, E 472f (estery mastných kyselin), dextrózu, pšeničný lepek a některé enzymy.“
Dá si někdo chlebík s korýši?
A to jsou jen taková běžná data. Možná si říkáte, že trochu toho vitamínu C není na škodu, ale proč bychom vlastně měli kupovat něco tak jednoduchého v upravené podobě? Když si budete doma připravovat kvásek a péct vlastní chléb, určitě tam nebudete sypat dextrózu, lepek navíc, nebo třeba sóju. Rozum prostě zůstává občas stát. Některé chleby pak obsahují třeba propionan vápenatý, který byl zařazen do skupiny alergenů a látek nevhodných pro děti. Bohužel některé bezlepkové výrobky na tom nejsou o moc lépe a měli byste si dávat pozor i při jejich nákupu!
Chtěli byste vědět, proč se vám některé domácí výtvory nepodaří jako kupované? Chybí vám celá dávka chemie!
Nebo si vezmeme další takový neškodný výrobek, který se prodává přímo pro děti. Brumík. Piškotový méďa, který vaše dítě zasytí. Co se v takovém méďovi skrývá? Dovolte mi převzít data z článku z Jíme jinak. Pšeničná mouka 22,1%, vejce, cukr, glukózo-fruktózový sirup, řepkový olej, med 8,8%, žitná mouka 8,6%, stabilizátor (glycerin), kypřící látky (difosforečnan disodný, hydrogenuhličitan sodný), glukózový sirup, emulgátory (estery mono – a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mléčnou, estery polyglycerolu s mastnými kyselinami, polyglycerolpolyricinoleát), sušené mléko odtučněné a plnotučné, sůl, kakaový prášek se sníženým obsahem tuku, aroma. Kombinace bezcenné bílé pšeničné mouky s cukrem, vejcem a glukózovo-fruktózovým sirupem nezní jako to nejlepší pro děti, zvláště když to zalijeme řepkovým olejem (aby nebyl brzy také GMO). Přidáme E422, který může ve větších dávkách způsobovat nevolnost, zvracení, průjmy, bolesti hlavy nebo žízeň a pomatenost. Bohužel nikde nedohledáte, co znamená větší dávky, zvláště pak u dětí. E450 může ve vysokých zapříčinit nedostatek vápníku. E475 smí být tyto látky přidávány do vybraných potravin, například do jemného a trvanlivého pečiva, do cukrářských výrobků, emulzních likérů, výrobků z vajec, mléka v prášku, žvýkaček, emulgovaných tuků, sladkostí na bázi cukru a dezertů. V minulosti u nás tyto látky nebyly povoleny, dnes se běžně používají. E476 je např. v Německu zakázanou látkou a některé testy údajně potvrdily, že může mít negativní vedlejší účinky, například vyvolat střevní potíže nebo alergii. Přidejme sůl, sušené mléko a aroma (u kterého ani nezjistíme, jakého je původu) a máte lahůdku, kterou byste doma stejně neupekla.
Pokud si tedy myslíte, že se vás chemicky upravené jídlo netýká, pak byste možná měli trochu otevřít oči. Tady vidíte jen malé zástupce, ale těch potravin je celé škála. Nejde jen o fastfoody, nejde jen o pečivo. Ptejte se sami sebe, proč je téměř do všeho ochuceného přidáván kvasničný extrakt aka glutamát? Jaké množství chemie pak tedy přijmeme a kde je ta hranice neškodnosti těchto látek? Ročně prý sníme takových látek až 7 kilogramů, což mi z chemického pohledu přijde jako velké množství. Takže ano, HIT je svým způsobem moderní onemocnění, za které si však z velké části můžeme sami (hoď kamenem ty, jenž jsi bez viny!).
Pokud vám ani složení potravin, které denně jíme, nepřijde alarmující, pak by vás možná mohlo zarazit opět téma GMO. V loňském roce vědci zjistili, že geny z plodin MOHOU přestupovat do lidského genomu po jejich konzumaci a mohou v krvi cirkulovat delší dobu. Když si spojíme dohromady to, co už o GMO víme, opravdu chceme takové geny v naší genetické výbavě? Aneb opět se dostáváme k zásadnímu tématu – už to, co jedla vaše babička, mělo vliv na vaše zdraví. To, co jste jedli vy ještě před početím vašeho dítěte, se teď může odrážet na jeho zdraví. Přemýšlejte o jídle! Teď!
Viděla jsem s Jamiem video, jak ukazuje děckám výrobu těch nugetek. Hezky to kuře vykostil a z těch kostí to maso vyříznul a to narval do mixeru přihodil kůže atd.. děcka to všechno viděla a šklebila se, že to je hnus, že by to nejedly. Pak z toho udělal placičky obalil je bůh ví v čem, usmažil je a pak udělal to stejný ale poctivě. A co děcka na to? Vyzkoušeli obojí a řekli, že stejně jsou lepší ty nugety z toho hnusu :p Prostě nepoučitelní:p
Ani ne tak nepoučitelní, jako zblblí:). Když si člověk zvykne na chuť glutamátů, tak mu nejdříve všechno přijde hodně plané a bez chuti:)) Děti (a nejen ty) jsou prostě přeprogramovatelné! Viděla jsem takových videí pár, třeba na výrobu želé bonbonků a podobně a člověku se docela zvedá žaludek!
Článek je hezký a věcný, ale na konci mi chybní rada, jak se tedy chovat, co tedy jíst, kde a jak nakupovat nebo snad radši si shánět geneticky neupravené osivo/rostliny a nechemicky upravenou vodu …. zkrátka jak se co nejvíce vyhnout přijmu takového svinstva. Sám trávím při nakupování spoustu času čtením etiket a posuzováním obsahu masa v masu (což mi samo o sobě přijde úchylné) atd, ale čas na pěstování užitných rostlin a chování užitkových zvířat stále nemám. Každopádně díky za takový článek a víc jich….
Máte pravdu, ta orientace je v zásadě to nejtěžší, avšak pokud si je člověk vědom, proti čemu bojuje, může alespoň nějaký boj vést. Věřím, že článků na takové téma bylo napsáno spousta a bohužel nevěřím, že se všemu dokážeme vyhnout. Podstatou je vyhnout se těm věcem, kterým můžeme. Přece jen lidský organismus dokáže spoustu věcí a stejně tak se dokáže i bránit, pokud není přetížen. Pokud jej přestaneme krmit jedy vědomě a minimalizujeme příjem chemikálií, pak mu jistě uděláme velkou službu. A pokud nás bude více, přece jen pak možná nebudeme muset studovat, kolik % masa je vlastně v mase či hledat potraviny, které mají svou přírodní barvu i chuť. Samozřejmě může každý namítnout, že si koupím mouku v obchodě a použiji chemicky upravenou vodu, ale můžu ovlivnit alespoň trochu výběr mouky a vodu třeba přefiltrovat (čímž bych nerada začínala debatu na toto téma, to není účelem). Může pak přidat pouze kvásek a sůl a zbavit se tak velkého množství éček, které jsou tam už prostě navíc a mají za úkol spotřebitele nějak oklamat (kvalitou, chutí, výdrží atd.). Ta vědomá minimalizace je to, o co se pokusit můžeme, do extrémů bych to osobně nehnala.
Životnímu stylu se člověk učí – minimalizace následků nezdravého život. stylu na zdraví jedince (spolu s minimalizací výše nákladů na jeho případnou následnou lékařskou péčí) by mohl řešit zájem ministerstev – jistě by se v našem vysoce kvalitním školském systému našlo místo na vzdělávání tohoto typu – jen chtít (vypustit nepodstatné = nadbytečné a významnému se věnovat s patřičnou péčí). Dospělí by čerpali z Vašich publikací, školou povinní z ministerských učebních programů. Není to výzva?
Bohužel si nemyslím, že by tento názor sdílela většina. Spoustě lidem je stále úplně jedno, co jedí. Rozčilují se, že je pak lékaři neléčí dostatečně, že mají nemocné děti atd, ale v sobě a ve svém životním stylu většina chybu hledat nebude. Budeme obviňovat životní prostředí a uspěchanou dobu, ale na svém životě měnit nic nechceme (člověk je prostě tvor líný:)). Je pravda, že na školách se stále učí poznatky o potravinách, které již byly vyvráceny, ale je to tak v učebnicích. Hrůza, když pak vystoupí osvícený pedagog a chce dětem říci pravdu. To se zase bouří rodiče, protože oni se to učili přece jinak.
A SPOON OF HISTAMINE 
Super článok 🙂
Viděla jsem s Jamiem video, jak ukazuje děckám výrobu těch nugetek. Hezky to kuře vykostil a z těch kostí to maso vyříznul a to narval do mixeru přihodil kůže atd.. děcka to všechno viděla a šklebila se, že to je hnus, že by to nejedly. Pak z toho udělal placičky obalil je bůh ví v čem, usmažil je a pak udělal to stejný ale poctivě. A co děcka na to? Vyzkoušeli obojí a řekli, že stejně jsou lepší ty nugety z toho hnusu :p Prostě nepoučitelní:p
Ani ne tak nepoučitelní, jako zblblí:). Když si člověk zvykne na chuť glutamátů, tak mu nejdříve všechno přijde hodně plané a bez chuti:)) Děti (a nejen ty) jsou prostě přeprogramovatelné! Viděla jsem takových videí pár, třeba na výrobu želé bonbonků a podobně a člověku se docela zvedá žaludek!
Článek je hezký a věcný, ale na konci mi chybní rada, jak se tedy chovat, co tedy jíst, kde a jak nakupovat nebo snad radši si shánět geneticky neupravené osivo/rostliny a nechemicky upravenou vodu …. zkrátka jak se co nejvíce vyhnout přijmu takového svinstva. Sám trávím při nakupování spoustu času čtením etiket a posuzováním obsahu masa v masu (což mi samo o sobě přijde úchylné) atd, ale čas na pěstování užitných rostlin a chování užitkových zvířat stále nemám. Každopádně díky za takový článek a víc jich….
Máte pravdu, ta orientace je v zásadě to nejtěžší, avšak pokud si je člověk vědom, proti čemu bojuje, může alespoň nějaký boj vést. Věřím, že článků na takové téma bylo napsáno spousta a bohužel nevěřím, že se všemu dokážeme vyhnout. Podstatou je vyhnout se těm věcem, kterým můžeme. Přece jen lidský organismus dokáže spoustu věcí a stejně tak se dokáže i bránit, pokud není přetížen. Pokud jej přestaneme krmit jedy vědomě a minimalizujeme příjem chemikálií, pak mu jistě uděláme velkou službu. A pokud nás bude více, přece jen pak možná nebudeme muset studovat, kolik % masa je vlastně v mase či hledat potraviny, které mají svou přírodní barvu i chuť. Samozřejmě může každý namítnout, že si koupím mouku v obchodě a použiji chemicky upravenou vodu, ale můžu ovlivnit alespoň trochu výběr mouky a vodu třeba přefiltrovat (čímž bych nerada začínala debatu na toto téma, to není účelem). Může pak přidat pouze kvásek a sůl a zbavit se tak velkého množství éček, které jsou tam už prostě navíc a mají za úkol spotřebitele nějak oklamat (kvalitou, chutí, výdrží atd.). Ta vědomá minimalizace je to, o co se pokusit můžeme, do extrémů bych to osobně nehnala.
Jak psala Lenka. Je to fakt síla.
Životnímu stylu se člověk učí – minimalizace následků nezdravého život. stylu na zdraví jedince (spolu s minimalizací výše nákladů na jeho případnou následnou lékařskou péčí) by mohl řešit zájem ministerstev – jistě by se v našem vysoce kvalitním školském systému našlo místo na vzdělávání tohoto typu – jen chtít (vypustit nepodstatné = nadbytečné a významnému se věnovat s patřičnou péčí). Dospělí by čerpali z Vašich publikací, školou povinní z ministerských učebních programů. Není to výzva?
Bohužel si nemyslím, že by tento názor sdílela většina. Spoustě lidem je stále úplně jedno, co jedí. Rozčilují se, že je pak lékaři neléčí dostatečně, že mají nemocné děti atd, ale v sobě a ve svém životním stylu většina chybu hledat nebude. Budeme obviňovat životní prostředí a uspěchanou dobu, ale na svém životě měnit nic nechceme (člověk je prostě tvor líný:)). Je pravda, že na školách se stále učí poznatky o potravinách, které již byly vyvráceny, ale je to tak v učebnicích. Hrůza, když pak vystoupí osvícený pedagog a chce dětem říci pravdu. To se zase bouří rodiče, protože oni se to učili přece jinak.
Každý začátek je těžký…:-)
To je síla! Je pravda, že když člověk začne studovat složení, tak se nestačí divit….