Závislost na jídle? Mohou za to geny nebo Vaše špatná volba?

„Gluten-free Summit“ byl velmi zajímavá konference, která přinesla mnoho informací, které vám váš doktor prostě neřekne. Když se objevila další – The Future of Nutrition (Budoucnost výživy)- rozhodla jsem se zkouknout seznam přednášek a vybrat si ty, které by mi mohly dát další informace. Dozvěděla jsem se opět množství zajímavých informací.

Ráda bych vám zprostředkovala přednášku s Dr. Pamelou Peeke, která se týkala závislosti na jídle. Proč? Protože mě velmi překvapuje, jak se stále lidé ptají „Vyléčil se někdo z histaminové intolerance? Můžete zase jíst všechno?“ Co pro takové lidi znamená vyléčit se? Návrat ke starému stravování, které jim očividně ublížilo do té míry, že jejich střevo nezvládá udržet enzymy? Tito lidé by si měli uvědomit, že ta jejich touha po staré stravě je prostě jen závislostí.

Z jejich pohledu tedy nejsem možná vyléčena, protože bych pravděpodobně měla reakci na pizzu z restaurace. Možná neměla, kdo ví, já to zkoušet nemíním. Proč? Protože každá nemoc nám naznačuje, že jsme něco dělali špatně. Histaminová intolerance i gluten senzitivita mě naučily si své jídlo vybírat. Proč bych měla do těla dávat něco, co mu prokazatelně škodí/škodilo? Pokud se na to podívat z pohledu symptomů, pak je má HIT vyléčena. Toleruji potraviny, které jsou zdravé, bohaté na živiny, které nám dokáží něco dát. A toleruji i některé potraviny, které tuto vlastnost nemají. Já si však na nich nemíním svůj jídelníček budovat. Přemýšlejte o tom, co pro vás jídlo znamená.

Jedním z hlavních potravin způsobující závislost na jídle je cukr – zpracovaný, umělý bílý cukr, který je mnohem více návykový než kokain a morfin. I experimenty na zvířatech prokázaly, že cukr vyvolává stejné změny na mozku jako zmiňované drogy. Vědci provedli spoustu testů, včetně skenování mozku, a změny byly naprosto stejné jako u drogové závislosti. Zajímavé je, že když u zvířat vyvolali závislost na cukru a morfinu současně a pak zvířeti nabídli několik možností výběru, zvíře upřednostnilo cukr. To poukazuje na fakt, že tato závislost může hrát mnohem větší roli, než jsme si mysleli. Ruku na srdce – možná jste to všichni zažili. Když si dáte něco sladkého z cukru, nemáte někdy pocit, že chcete ještě více..a více..a více?

Všechny ty sladké limonády plné chemie, přeslazené sušenky, barevné bonbónky lidé jedí, protože jsou závislí. Náš mozek je v tomto směru velmi ovlivnitelný. V našem centru existuje podnět pro potěchu z jídla. Když máte hlad a utrhnete si jablko ze stromu, sníte jej, mozek vydá signál, že to bylo dobré a uchová zprávu „hej, to je dobré, příště si dám ještě“. Když si však dáme něco zpracovaného, nacpané cukrem a tuky, dojde k malému výbuchu ve vašem centru potěšení – dojde k překročení hranice tolerovanosti, napadení centra potěchy, které nemůže snést extrémní dávku stimulace. Mozek zaznamená příliš silnou reakci, kterou bere jako útok, a jako obranný mechanismus zvýší hranici pro toleranci. Když si dáte podobnou sladkost podruhé, třetí, čtvrté, dochází postupně ke snižování potěchy a pro dosažení stejného efektu člověk potřebuje větší a častější dávku a vyvíjí se závislost.

Přednáška naťukne i téma geneticky podmíněné závislosti, na kterou se lidé rádi vymlouvají. Dr. Peeke se zmiňuje, že přestože jsme třeba nositeli těchto genů, nerozhodují o tom, zda opravdu budeme trpět závislostí nebo ne. O tom rozhoduje sami svým chováním. Pokud si zvolíme stravu v co nejpřírodnější podobě, vaše geny pro závislost zůstanou umlčeny. Pokud si však zvolíte zpracované jídlo plné cukrů a tuků, můžete si svou závislost nejen rozjet, ale také vybudovat. Existuje spousta lidí, kteří nemají „geny závislosti“, které si však díky vystavení návykovému jídlu začnou „čtení“ svých genů měnit (=epigenetika). A co hůře, tato změna v genech se může dále přenášet na vaše děti. Pokud jste si tedy v těhotenství dopřávali jídla z fastfoodů (či třeba oblíbené sušenky), předali jste tuto informaci svému dítěti (nemluvě o možném ovlivnění vzniku intolerance a alergie). Přejídání, zvracením z přejídání, kompulzivní choroby, emoční přejídání atd. vidíme velmi často ve spojitosti s nezdravým zpracovaným jídlem, tito lidé se nepřejídají zeleninou či ovocem. Geny nelinkují váš život, vaše volba životního stylu (a tedy zapínání a vypínání určité genetické informace) je ve vašich rukou!

Dr. Peeke se zmiňuje, že zdraví začíná v naší hlavě. Spousta lidí se v dnešní době vymlouvá, že nemá čas doma vařit, chodit po obchodech, studovat, které jídlo je pro nás dobré a které ne. Paní doktorka vysvětluje, že je to opravdu jen výmluva. Nikdo z nás nemusí chodit do restaurací a fastfoodů a kupovat zpracovaná jídla, protože nemá čas. Vše je o preferencích a organizaci vašeho času. Průměrný člověk dnes tráví spoustu času na internetu naprosto neefektivně. Vypněte sociální sítě, trapné články z blesku (ano, bez zaručených drbů klidně můžete žít), odepřete si večer u televize (příběhy z Ulice jsou asi tak reálné jako vaše sny). Všechen tento čas můžete investovat do svého zdraví. To, co budete jíst, je pouze ve vašich rukou. Sami se musíte odprostit od té závislosti, kterou jste si vybudovali.

Jak se zbavit závislosti? Jedinou cestou je vzdát se návykových potravin. Úplně! Když se chcete zbavit závislosti na kokainu, nemůžete si říci, že si dáte menší dávku jednou za čas a všechno bude fajn. Přečtěte si složení toho, co jíte, a zeptejte se sami sebe, jestli tohle chcete svému tělu udělat a jestli tohle chcete dělat svým dětem. I když vám ujede noha, jděte dál, nesklouzněte do starých kolejí. Dle Dr. Peeke bychom se měli konečně zamyslet, čím krmíme nejen své děti. Vybudováváme závislost, měníme jejich geny, jaký to bude mít dopad? Možná jsou vaše děti teď zdravé, ale jak se budou cítit za dvacet let? Budou vaše vnoučata zdravá? V dnešní době máme mnoho možností a máme informace, které nám před 20 lety chyběly. Možná jste vy nemocní, ale přece nechcete, aby byly nemocné i vaše děti. Je na čase se zamyslet, zda se opravdu chcete vyléčit a vracet se ke své staré stravě!