Podzimní bezlepkový trh

Nedávno se v Praze konal Podzimní bezlepkový trh. Většina takových akcí mě zaujme, jelikož člověk může objevit nekonečné zdroje nových nápadů a produktů. Naladěna pozitivně z Gluten&Allergy free expo ze San Francisca jsem se těšila, i když mi bylo jasné, že srovnávat tyto dvě akce asi nepůjde. No a v tom jsem se nemýlila. Sice jsme v SF zaplatili vstupné, ale odnesli jsme si domů zadarmo takových vzorečků, že se nám to snad dvojnásobně vrátilo. A navíc jsem ze SF odjížděla plná nových informací, nadšená z receptů Kathy Smart, plným bříškem a radostí, že trh bezlepkových, bezmléčných a celkově allergy-friendly výrobků je široký.  A tak jsem byla zvědavá, jestli se za ten poslední rok v ČR změnilo. 

Trh pořádala Společnost pro bezlepkovou dietu v Toulcově dvoře. Den byl sychravý, mrholilo, psa by člověk ven nevyhnal. Když jsme se tedy po poledni dopravili na místo, zjistili jsme, že největší nával lidí už je za námi (prý dorazilo přes 700 lidí). Nemile nás překvapilo, že přestože měl být trh do tří hodin, už ve dvě hodiny některé stánky balily. Pravda, to by se v USA stát nemohlo, i kdyby měla firma vyprodáno, hrdě by prezentovala své jméno a oslovovala potenciální zákazníky. Na druhou stranu to svědčí o tom, že firmy čekaly menší zájem a že tedy povědomí o bezlepkové dietě a pořádaných akcích roste. Vstupné bylo dobrovolné a sál zaplnily tři desítky stánků. Co mě mrzí je fakt, že některé stánky byly pouze prezentací „nějakého obchodu“, jelikož prodávali smíšené zboží. U těch jsem se ani nepozastavovala, ale spíše obcházela originál obchodníky. Na trhu se dalo zboží zakoupit, některé firmy srazily pár korunek,  ale žádná sláva to tedy nebyla. Asi výhodou byla možnost objednat zboží dopředu a na místě si v klidu bez čekání pouze vyzvednout. Člověk měl jistotu, že si nakoupí vše potřebné najednou a nemusí obíhat obchůdku, aby sehnat od jedné firmy více věcí. 

Samozřejmě nejvíce se americkému stylu blížil kukuřičný mlýn Mrzkovice, kde měli pro lidi připravené menší balíčky svých kukuřičných křupek (které si člověk mohl odnést domů a neřešit, kolik lidé drobky ohmatalo před ním). Na nich byla zmíněna prodejna Celiak, kterou vede dcera majitele mlýnu a kterou jsem zde už chválila. Z mé zkušenosti mají nejširší sortiment bezlepkových potravin na jednom místě, neustále nové produkty a co více, nejlepší ceny, které jsem v Praze našla.Co jsem sledovala, tak spoustu položek mají i o 10 Kč levnější než jiné obchody (třeba nejmenovaný Food market v centru, kde teda některé ceny už vážně přepálili), některé jsou levnější o pár korun, ale i to v dnešní době a při cenách bezlepkového zboží potěší. Hlavně tam seženu svou oblíbenou maniokovou mouku, cizrnové krekry či třeba pohankovou mouku. Samozřejmě abych jiným nekřivdila, spousta dalších stánků měla ošatky a tácky s nabídkou kousíčků na ochutnání.

Globus zde prezentoval své bezlepkové uzeniny a nutno říci, že vypadaly moc dobře. Jako uzeniny, ve kterých je maso:) Velmi ráda jsem byla za stánek firmy Adveni Medical, o kterých pro vás připravuji malý blog. Mouky jsem objednávala na internetu a přišlo mi strašně super, že konečně někdo vyrábí přirozeně bezlepkové mouky, které mají více než jen „sytící“ funkci. Například kaštanová, teffová, z ostropestřce mariánského či dýňová mouka obsahují zajímavé spektrum živin. Na trhu jsem si dokoupila ještě chia mouku, jelikož mi paní vysvětlila, že narozdíl od chia semínek je zbavená oleje, takže pořád má tu funkci pečivo nadzvednout, aniž by však přidávala prázdné kalorie.

Na veletrhu nemohla chybět firma Schar, která má jeden z nejširších bezlepkových sortimentů, za to trochu dražší. To je cena za to, když chcete začínat s ozkoušenou moukou, ze které na internetu najdete mnoho a mnoho otestovaných receptů. Doporučuji studovat složení, aby vás něco nepřekvapilo. Na druhou stranu oceňuji, že se ve svých chlebech vyhýbají deproteinovanému pšeničnému škrobu, který mi vadí (a spousta firem jako Nominal používá pro své chleby ve velkém). Je to pořád pšenice, to, že z ní odstraníte jen lepek, neznamená, že je pro lidi bezpečnější. Ale o tom jste si mohli přečíst v některém z mých posledních příspěvků z gluten summitu.

Samozřejmě zastoupeny byly i české firmy jako pekárna Jizerka (Jipek) či Nominal. Prodávali také bezlepkové vánoční cukroví (takové to trvalé), z cen se mi protočily panenky. Je mi sice jasné, že to o moc levněji neupeču a nebudou to asi tak krásné výtvory, na druhou stranu budu přesně vědět, co jsem do cukroví dala (a přece jen, pečení cukroví je přece tradice a bez ní by nebyly Vánoce).

Nebudu se ani rozepisovat nad dalšími stánky, jelikož nic moc nového nepřinesly.  Tedy jedna novinka pro mě byla – Musli na Blaho, tedy musli bez lepku doma připravované. Koupila jsem si čoko, složení rýžová mouka, rýžové vločky, rýžový sirup, pohanková mouka, kakao, chuť naprosto skvělá=nepřeslazená. Jen ta cena za menší balíček je velká, ale tak už to s bezlepkovými potavinami bývá. Brazilské PAO, tedy dovozce/výrobce mé oblíbené maniokové mouky, zde také vystavovali. Vlastně jsem byla trochu překvapená, že prodávají i bochánky, tedy PAO (podobný recept jsem uvedla zde). Na první fotce si můžete projet seznam a podívat se na internet, čím se firmy mohou pochlubit. Já se přiznám, že mi ochutnávané pečivo příliš nechutnalo. Možná už by mi nechutnal ani normální chléb (tvrdili, že některé kousky chutnají jako normální chléb). Díky trhu zvažuji koupit některou z Doves Farm mouk (prý je výborná na palačinky) a také byly velmi zajímavé makové krekry z mouky od Nominal, které chutnaly úplně jako Telka (pokud si dobře pamatuji).

Zpětným pohledem to byla docela úspěšná akce. Lze vidět, že na trh se dostávají nové značky, a nabídka bezlepkového pečiva se postupně rozšiřuje. Jen tak dál!

V Toulcově dvoře je také „Zdravá“ jídelna, která ten den nabízela bezlepkový oběd. Na výběr už odpoledne moc nebylo, tak jsem si dala alespoň květákovou polévku a rakytníkovou šťávu. Trochu mi to připomnělo stravování ve školní jídelně. Každopádně jsem si z trhu dovezla také pěknou bolest hlavy a únavu, takže něco z ochutnaného nebylo úplně kosher. Možná to byly kvasnice, možná to byla deproteinovaná pšenice v některém z ochutnaných kousků. Kdoví. Co nás nezabije, to nás posílí. Já jdu vymýšlet, jak z maniokové mouky vykoumám pizzu:)))