Gluten Summit 4: O zkřížených potravinových reakcích a roli plísní na naše zdraví

Informace zde uvedené nejsou mé názory, nejsou ověřované, ale výpis informací ze setkání Gluten Summit.

V dnešním příspěvku se zastavím u přednášky Dr. Petera Osborna. Peter Osborne je chiropraktik (a certifikovaný klinický výživový terapeut). Zabývá se především orthomolekulární a funkční medicínou a ve své praxi se zaměřuje na holistickou léčbu chronických degenerativních nemocí se specializací na glutenovou senzitivitu a potravinové alergie. Podle všeho je to takový Dr. House v praxi.

S jeho praxí, vzděláním a samozřejmě informovaností přednáší lékařům na téma gluten senzitivity, celiakie, nutričních deficitů způsobených léky a mnoho dalších témat spojených s výživou. Je spoluzakladatelem Nutra-MD, což je řada potravinových přípravků na doplnění nutričních prvků, jež tělo často postrádá v důsledku farmaceutické léčby. Můžete jej slyšet v rádiu v pořadu Alternatives for Health&Wellness. V roce 2012 založil Gluten Free Society, aby pomáhal informovat pacienty a lékaře ohledně rozsáhlých dopadů glutenové senzitivity. Je autorem série knih Glutenology, ve kterých pomáhá vzdělávat čtenáře ohledně lepku a jeho vlivu na zdraví.

Dr. Osborne se ve své přednášce věnuje tématům jako je vliv stravy na autoimunitní choroby, vysvětluje zkřížené reakce a také se zabývá pro mě novým tématem – jak pouhá podobnost molekuly neškodné živiny a molekuly alergenu může vyvolávat imunitní odpověď. 

Pojďme se nejdříve podívat na ono „molekulární imitování“. Při intoleranci na lepek by se dal imunitní systém přirovnat k vojákovi, který je po mnoho let v boji. Je na válečném bojišti a připraven každý den bojovat, jelikož po dlouhá léta denně vstupuje na chráněné území nepřítel. Pak přijde mléčný protein kasein, který je tvarově podobný glutenu, a tak jej začne imunitní systém napadat, přestože se jedná o jiný protein než je gluten. Stejně jako bojem vyčerpaný voják ke konci nerozlišuje, o jakého člověk se jedná, stejně tak imunitní systém útočí raději na vše, co mu přijde jako nepřítel.

Dr. Osborne říká, že u 100% případů v jeho ordinaci se nejedná jen o jednu intoleranci, všichni jeho pacienti s intolerancí lepku mají další přidružené potravinové intolerance. Zmiňuje, že studie z roku 2012 uvádí, že gluten z kukuřice je velmi podobné struktury jako gluten z pšenice, a velké množství celiaků a lidí s glutenovou alergií reagují stejně jako na běžný lepek (pak se jedná o zkřížené reakce). Takoví pacienti mohou klidně reagovat i na rýži, kávu, mléčné proteiny či sójové boby. Dokonce dle něj existují studie, že škodlivé účinky byli zaznamenány i u kukuřičného oleje, který neobsahuje žádné proteiny.

Tak trochu na odlehčení.

Při přechodu na bezlepkovou dietu je potřeba si uvědomit, že doba léčení může být různá – někteří lidé reagují během pár dní (u lidí s akutními projevy jako je průjem, migréna), někteří lidé začínají na léčbu reagovat po 6 měsících (hlavně ti s autoimuntními projevy). Jelikož imunitní buňky žijí 6 měsíců, je potřeba vydržet při léčbě 6-18 měsíců, aby se buňky mohly několikrát obnovit a tedy uklidnit imunita. Teprve po takovém období je možnost vyhodnotit účinnost bezlepkové diety.

Dr. Tom také diskutuje nesnášenlivost kukuřice. Podle studií, lidé, kteří jsou citliví ke glutenu, mají po pozření kukuřice 15x vyšší nárůst zánětu oproti lidem, kteří na lepek nereagují. Předpokládá se, že je tedy spojistost mezi kukuřicí a lepkem. Pokud se tedy rozhodnete přejít při gluten-free dietě na kukuřičné mouky, může se vám stát, že se vám trochu uleví, ale pořád budete mít problémy. Lidé si pak často myslí, že dieta nezabírá a že lepek není jejich hlavní problém. U celiaků spotřeba kukuřice roste exponenciálně (přidává se do mnohých směsí atd.), což může zapříčinit horší léčbu. Dr. Osborne souhlasí, jelikož dle jeho zkušeností má většina celiaků problémy s kukuřicí (a to nejen z důvodu toho, že spousta kukuřice v USA je GMO). Popisuje, že kukuřice může podporovat tvorbu protilátek proti gliadinu, v jiné studie zase potvrdili zánětlivé účinky kukuřice přes HLA-DQ receptor.

Na konci přednášky se také věnuje plísním a jejich vlivu na naše zdraví. Při léčbě je potřeba se soustředit také na své prostředí a zjistit, zda třeba váš byt nemůže být zamořen toxiny z plísní. Jako příklad ze své ordinace udává kojence, u kterého zjistili vážné onemocnění srdce a nemohli najít příčinu. Nakonec změřili obsah plísní/toxiny v krvi a zjistili, že tělo je přímo „zamořeno“ a že plíseň se usadila i pod srdeční stěnou (následně zjistili, že dům rodiny byl zasažen povodněmi a rodina nevěděla, že dům je zamořený plísněmi a toxiny). Toxiny z plísně mohou vést ke spoustě problémům, a to i těm velmi závažným. Někteří lidé si vyvinou astmatické projevy, bolest kloubů, zamlžený mozek, zhoršená paměť, ekzém, častá ochoření dýchacích cest.