Jak jste si určitě všimli, o lepku se tady docela často zmiňuji. Bohužel i přes narůstající počet nemocí spojených s lepkem a přes narůstající počet pacientů je u nás povědomí o lepku nízké. Velmi nemilým zjištěním pro mě bylo, že i mnozí lékaři v této oblasti tápou a nejsou schopní svým pacientům vysvětlit, kde se lepek nachází a co mohou jíst. Lepek (gluten) není pouze v pečivu a pacienti musí být mnohem pozornější. Proto jsem se také rozhodla se tématu dále věnovat. Jednak by se mnohým z vás mohly otevřít oči a jednak možná pochopíte situaci, ve které se nacházím nejen já.
Dnes bych se chtěla věnovat trochu informacím získaným od Chrise Kressera, o kterém jsem se dříve také zmiňovala. Chris, neuvěřitelně produktivní lékař se sídlem v Kalifornii, kromě psaní knihy o paleo životním stylu a možnostech přírodní léčby, stíhá sledovat velké množství výzkumu. Výsledky pak předkládá i svým čtenářům. Já bych se ráda vrátila k jeho článku o glutenových onemocněných, kde vysvětluje, že existuje mnohem více než celiakie a lepek vám může škodit i přes negativní výsledky na celiakii.
Celiakie (co je vlastně celiakie?) byla prvně popsána již v prvním století našeho letopočtu řeckým lékařem Aretaeus of Cappadocia. V této době však ještě nebylo známo, že se jedná o autoimunitní onemocnění způsobené lepkem. Tento fakt odhalil až v roce 1950 holandský pediatr Dr. Willem Dicke. Dicke tak zachránil spoustu lidí od možné malnutrice, poruch růstu, rakoviny, neurologického poškození, psychiatrických poruch či dokonce smrti. Ano, tak vážné onemocnění to je! Od té doby už o lepku víme mnohem více, bohužel v podvědomí lidí a lékařů zůstává pouze ve spojitosti s celiakií. Buď máš celiakii nebo nemáš s lepkem problém. Stejně se k tomu staví i naše lékařství a nic jako podpora lidí na bezlepkové dietě ze zdravotních důvodů neexistuje. Jak jsem se však zmiňovala dříve, lepek může dělat větší paseku, než si myslíme.
Jak Chris vysvětluje, podstata většího množství nemocí spojených s lepkem vychází ze samotné biochemie trávení pšenice. Pšenice (a další obilniny) obsahují různé proteiny, přičemž největší část tvoří gliadiny a gluteniny. Gliadiny dále můžeme dělit dle struktury na alfa, beta, gamma či omega. Krom těchto proteinů obsahuje pšenice také aglutininy (vázající cukry) a prodynorfiny (buněčná signalizace). Když pšenici sníme, enzymy v zažívacím traktu (transglutaminasy tTG) pomáhají v jejím rozkladu. Vznikají další proteiny jako deamidovaný gliadin a gliadorfiny (gluteomorfiny, stanovují se jako metabolity v moči i pro samoplátce). Celiakie pak vzniká, když tělo přehnaně reaguje na jeden typ gliadinů (alfa) a specifický typ transglutaminasy, tedy označí tyto látky jako nepřítele a spustí imunitní reakci.
V dnešní době už víme, že takto může tělo reagovat na další složky pšenice – různé další formy gliadinů, glutenin, aglutinin, deamidovaný gliadin a jiné transglutaminasy (působící v kůži či mozku). Jenomže tyto protilátky/reakce nejsou běžně testovány. Pokud tedy budete reagovat jiným mechanismem než přes běžně stanovené protilátky proti alfa-gliadinu a tTG-2, pak bude testování celiakie negativní i přes silnou reakci na pšenici. Mimo celiakii tak můžete trpět neceliakální intolerancí lepku. Tato reakce není autoimunitní a musí být odlišena od alergie na pšenici.
Testování na intoleranci/senzitivitu k lepku bohužel stále neexistuje. Pokud si říkáte, že nemáte zažívací problémy a tak se vás problém netýká, můžete se mýlit. Lepek může hrát velkou roli v nervové soustavě ať už poškozováním nervových zakončení či způsobováním reakcí podobných účinkům morfinu (závislost). Může také ovlivňovat kvalitu vašeho spánku, kožní problémy, hormonální problémy či bolesti kloubů/hlavy. Jediným stále spolehlivým testem je toleranční test. Nemoci spojené s lepkem pravděpodobně hrají roli v celé škále onemocnění jako je schizofrenie, epilepsie, diabetes 1.typu, osteoporóza, lupenka, poruchy štítné žlázy či periferální neuropatie. Nikomu tady samozřejmě nevnucuji vzdát se lepku, ale jeho omezení by mělo být na zvážení. Pokud i přes několik diet a po úpravě životního stylu (a po vyloučení celiakie od lékaře) máte problémy, doporučuji toleranční test. Vynechat lepek na 30 dní (komplet, žádné podvádění) a pak si dát něco s lepkem. Pokud na dietě ustoupí problémy a s příjmem lepku se vrátí, pak nemáte nad čím váhat. Rohlíky musí do koše.
Bohužel někdy jde příroda ještě dále a zahraje si s námi ruletu. Pokud ani bez lepku nepocítíte úlevu, je dobré zkusit vyřadit veškeré cereálie. Kukuřice, oves či rýže mohou svou strukturou provokovat váš imunitní systém k reakci (vyzkoušet např. SCD dietu). Navíc cca 50 procent pacientů s celiakií má také intoleranci kaseinu z mléka, proto se na začátek doporučuje diety bez lepku (obilnin) a také bez mléka. Samozřejmě tento toleranční test dělejte doma jen tehdy, když už vám lékař vyloučí celiakii, aby posléze nebyly zkreslené výsledky!
A SPOON OF HISTAMINE 
One comment