Jelikož první interview britské blogerky Yasminy Ykelenstam z blogu the Low Histamine Chef přineslo mnoho zajímavých odpovědí přímo od specialistky na nemoci spojené s histaminem – Dr. Janice Joneja, druhá část byla netrpělivě očekávána. Yasmina ve svém druhém interview (zde) zjišťuje spoustu dalších věcí. Ptáte se, jak mohou antihistaminika zvyšovat histamin v těle a proč by se neměla na HIT užívat trvale? Která potravinová aditiva jsou škodlivá? Je nízkohistaminová dieta bezpečná? Jak přistupovat k jídelníčku? Můžete mít zamlžený mozek z histaminu? Či jaké jsou zaručené tipy na cestu k uzdravení? Tak se podívejme, co na to říká Dr. Joneja! A nezapomeňte kliknout na stránky britské blogerky, ať má přehled, že studujete spolu s námi!
NEÚČINNÁ (NEBEZPEČNÁ) antihistaminika?
Samozřejmě tento malý překlad si nemůžu nechat ujít. Už nějakou dobu jsem se snažila vysvětlit lidem, že cpaní se vysokými dávkami antihistaminik není rozhodně cesta k léčbě HIT. Takové věci se však těžko přijímají, jelikož lidé by nejraději vše vyřešili jednou tabletkou (protože odříkat si jídlo je mnohem těžší). Hned první otázka v druhé části interview se týkala právě antihistaminik. Paní doktorka uvádí, že antihistaminika jsou dobrým pomocníkem v krizových situacích, ale pokud jsou brány jako prevence či příliš pravidelně, mohou napáchat mnohem větší paseku! Dr. Joneja vysvětluje, jak histamin funguje (a kdo čte mé blogy, už dávno to ví). Aby histamin mohl fungovat, musí se navázat na některý ze svých receptorů. Antihistaminika vlastně nahrazují histamin v našem těle – vážou se na histaminové receptory, které zablokují, aby se na ně pak pravý histamin navázat nemohl, a tedy nemohl předat daný signál. V žádném případě antihistaminika nesnižují histamin! Problém je, že po nějaké době si tělo uvědomí, že produkuje histamin, ale ten nedělá, co se od něj čeká (histamin působí protektivně!). A tak si tělo začne produkovat mnohem více histaminu a dostáváte se do začarovaného kruhu (nezdá se vám, že vám časem antihistaminika nepůsobí tolik jako předtím?). Tedy pokud budete brát antihistaminika čistě na HIT chronicky či jen protektivně, donutíte své tělo produkovat více histaminu! Tudíž přichází i od SPECIALISTY varování – buďte s užíváním antihistaminik opatrní! Jako záchranář při akutní reakci je dobrý pomocník, ale nesmí se to s ním přehánět.
Stejně tak se Dr. Joneja zmiňuje o tom, že velký problém v dnešní době jsou aditiva. Siřičitany, benzoáty a tatrazin jsou známé tím, že mohou v našem těle uvolňovat histamin. To jsou ty, co známe, otázka je, kolik dalšího stále neznáme? (Což jen podporuje fakt, že opravdu musíte zvážit, co si vkládáte do úst!)
Jak je to s přírodními antihistaminiky?
Yasmina ve své otázce zmiňuje známá přírodní antihistaminika – quercetin, luteolin či rutin, avšak na otázku, zda mohou způsobovat onen začarovaný kruh uvolňování histaminu i ony nemá doktorka jasnou odpověď. Velmi důležité je nastudovat si způsob, jakým fungují – pokud by zasahovaly do rovnováhy histaminu v našem těle příliš silně, můžou pak vyvolat stejný efekt. Člověk si musí dávat na jakékoli doplňky, které užívá, zda mu nemohou škodit více než pomáhat (i když jsou jinak bioflavonoidy prokazatelně tělu prospěšné).
Může být nízkohistaminová dieta nebezpečná?
Dle Dr. Jonejo nízkohistaminová dieta jako taková není nebezpečná, jelikož naše tělo nepotřebuje vnější histamin, umí si jej dostatek vyrobit samo. Nebezpečná se stává ve chvíli, kdy lidé omezí příliš mnoho potravin a pak nejsou schopni nutričně pokrýt potřeby těla (bílkoviny, vláknina, vitamíny, minerály). Při každé intoleranční dietě se musí člověk snažit zajistit dostatek nutričních látek přírodního původu. Paní doktorka používá u svých pacientů jednoduchou metodu: jídlo je rozděleno do tří kategorií – proteiny, škroby a cukry a zelenina s ovocem. Od každé skupiny dostane pacient seznam, které potraviny může přijímat při své specifické dietě (protože každá dieta má pořád mnoho alternativ). Pacienti si pak musí hlídat, aby při každém jídle přijali alespoň jednu potravinu z jednotlivých kategorií – tedy protein, cukr a zeleninu či ovoce v každém jídle (i na svačiny). Paní doktorka k tomu má i přehled mikronutrientů ve stravě a je si tak jistá, že pacienti dostávají dostatek potřebných živin ze své stravy (včetně vitamínů a ovoce).
Může vám histamin zamlžit mozek?
Histamin je neurotransmiter a tak při poruše rovnováhy je nespokojený i mozek. Zamlžený mozek, únava či ataka paniky mohou souviset s histaminem. Paní doktorka dokumentuje tyto informace na pacientech s alergiemi, kteří po nasazení nízkohistaminové diety překonali panické záchvaty.Krásně také vysvětluje původ panického záchvatu z histaminu – histamin rozšiřuje cévy, ty jsou méně citlivé k pumpování srdce, srdce tedy zvýší otáčky (aby dostalo do cév stejný objem krve), dojde k poklesu tlaku, dojde k onomu červenání, návalům horka až je nakonec uměle spuštěn panický záchvat. Lidé pak mylně považují tyto reakce za anafylaktický šok či srdeční záchvat. Při dodržování diety všechny tyto projevy mizí! Stejně tak byl prokázán vliv histaminu při dalších psychických nemocech a tedy pokud máte nalomené psychické zdraví, nízkohistaminová dieta vám může polepšit!
5 základních kroků k uzdravení
Yasmina pokládá Dr. Joneja velmi důležitou otázku – co jsou podle ní důležité kroky k uzdravení. Prvním krokem je rozpoznání problému – tedy vlastní hranice tolerovaného histaminu. Každý člověk má úplně jinou hranici a pokud má nižší produkci DAO, pak ta hranice bude jiná než u ostatních lidí ( je potřeba se tedy vyhnout srovnávání – co nemůžu já, nemůže ty a naopak). Je potřeba svůj limit objevit a smířit se s ním, jelikož určité množství histaminu potřebuje každý, ale nadměrný příjem může být tolerován různě. V dnešní době NEEXISTUJE test, který by spolehlivě potvrdil diagnózu histaminové intolerance. Musíte se tedy smířit s tím, že jste histamin-intolerantní, a tak to vysvětlit svému okolí. Prostě jste schopní snést menší množství histaminu ve stravě! Druhý krok na správné cestě je uvědomit si, že nemáme žádné účinné léky kromě kontrolovaného příjmu histaminu, a to skrze dietu i ostatní zdroje. Pokud je člověk alergický, je třeba snížit vystavení alergenu. Pokud reaguji na slunce, tak se nebudu chodit opalovat. Druhým krokem je tedy eliminace histaminu. Třetí rada je snažit se získat adekvátní rady ohledně diety (žádné slepé následování mnohdy zavádějících seznamů!), tedy abyste při udržení tolerované hranice histaminu přijímali dostatek nutričně důležitých látek. Strádající tělo se nemůže zahojit. A samozřejmě je důležité snažit se snížit hranici stresu (kontrola nejen diety, ale také stresu a životního stylu). Poslední rada je poohlédnout se po suplementaci enzymu DAO. Dle doktorky je to však rada poslední, protože je nejméně důležitá. Suplementace může přinést po určitou dobu úlevu, ale není to léčba. Vaše hladiny DAO ani běžnou toleranci to nezvýší, celoživotní užívání však stoprocentně zrujnuje váš účet.
Ve shrnutí je nejdůležitější dát si do pořádku vlastní život a jídelníček, neřešit, co může jíst ten druhý, ale zaměřit se sám na sebe. Z nějakého důvodu máte zrovna vy nižší toleranci histaminu a příčin může být spousta. Buďte prostě opatrní! Nejen na to, kolik přijímáte histaminu v jídle, ale jestli přijímáte i podstatné živiny, jestli se vyhýbáte vnějším spouštěčům reakcí atd. Nestahujte si z internetu seznam za seznamem a neposlouchejte zaručené rady typu: tudle jsem četla, že se cizrna nesmí. Používejte svůj „šestý“ smysl.
A tie zoznamy proteinov, skrobov a cukrov v strave su zname?
Myslíte, zda je známo, jaký obsah těchto látek obsahuje která potravina?
Paní doktorka používá u svých pacientů jednoduchou metodu: jídlo je rozděleno do tří kategorií – proteiny, škroby a cukry a zelenina s ovocem. Od každé skupiny dostane pacient seznam, které potraviny může přijímat při své specifické dietě (protože každá dieta má pořád mnoho alternativ). Pacienti si pak musí hlídat, aby při každém jídle přijali alespoň jednu potravinu z jednotlivých kategorií – tedy protein, cukr a zeleninu či ovoce v každém jídle (i na svačiny). Paní doktorka k tomu má i přehled mikronutrientů ve stravě a je si tak jistá, že pacienti dostávají dostatek potřebných živin ze své stravy (včetně vitamínů a ovoce). …myslela som takyto daky zoznam, lebo stale neviem co mozem jest, aby som mala dostatok zivin a vitaminov. Ulahcilo by to mozno trochu to skusanie a hladanie…dakujem za odpoved
Bohužel jsem nikde seznam těchto potravin neviděla, bude se jednat o seznamy, které dává soukromě svým pacientům. Takový seznam by stejně musel být individualizovaný podle onemocnění a potřeb daného pacienta – většinou je HIT doprovodným jevem dalších nemocí a k tomu je potřeba přihlédnout při sestavování jídelníčku (navíc předpokládám, že díky individuálnosti HIT jsou tyto seznamy stejně velmi obecné). Stejně tak ten poměr bílkoviny, tuky, sacharidy, se bude lišit člověk od člověka, univerzálnost, kterou se nám snaží vnutit za posledních 20 let, je prakticky blbost.
Podle mě podobné seznamy může dostat člověk u každého specialisty nebo lékaře, který se zabývá výživou a má povědomí o nutričním složení látek, a kde si také může projít denní potřebu jednotlivých nutrientů (makro i mikro). Sám pacient si pak kombinuje, kterého zástupce bílkovin a sacharidů zvolí,ale důležité je, aby přijímal také ovoce a zeleninu při každém jídle, což se u nás absolutně nedodržuje. Ani Dr. Joneja nedává jídelníček, ale pouze seznam potravin, které se mají střídat (který při HIT bude vycházet z publikací jako Maintz a Nowak a další). Určitě budou existovat i knihy o zdravé výživě, kde jsou jednotlivé kategorie rozdělené nebo uvedené nelepší zdroje pro jednotlivé mikronutrienty. Jenomže bez individuální konzultace nelze fungovat podle papírů, jelikož třeba vejce může být sebe více zdravý zdroj bílkovin, ale spoustě lidem prostě nemusí sednout (nebo banán může mít hodně hořčíku, ale někomu tato forma nesedne atd). U HIT je to i tak o hledání a zkoušení, protože univerzální seznam opravdu povolených potravin neexistuje (lépe řečeno to, co nám předsouvají některé stránky a společnosti, už mnoho pacientů vyloučilo, což samozřejmě souvisí i s kvalitou potravin)….
Ve zkratce – kvalitní výživový specialista zná obsah nutrientů v potravinách a společně s člověkem je schopný pracovat na nějakém tom jídelníčku, když mu samozřejmě člověk předloží, které potraviny jsou přísně zakázané. V jiném případě lze hledat na internetu či učebnicích nejlepší zdroje potravin pro daný vitamín či minerální látku (prvek), vypsat si je a sám si vyškrtat, co z daných potravin nesmím.