Když si s námi jídlo hraje….

Pořád se tady oháním nějakými alergiemi a intolerancemi a tak jsem si říkala, že bychom se možná měli lehce kouknout na to, o čem to vlastně pořád píši. Zjistila jsem, že lidé mezi těmito pojmy moc nerozeznávají a přitom se jedná o rozličná onemocnění/mechanismy, které také potřebují jiný přístup a jinou léčbu. Všeobecně se dají abnormální reakce na jídlo rozdělit do 4 typů.

Patologické reakce na jídlo

Potravinová alergie

Alergie jsou zprostředkované imunitním systémem. Odpověď může probíhat přes IgE protilátky, pak mluvíme o okamžité hypersenzitivitě, či může být zpožděná a zprostředkovaná non-IgE mechanismy přes T-buňky imunitního systému. Obvykle se reakce dostavují v minutách po pozřetí antigenu, jež alergii vyvolává. Síla dané odpovědi se individuálně liší dle imunitního systému člověka. Udává se, že z oněch 4 skupin zabírají alergie 20%. Alergie se obvykle vyskytují již v dětství, avšak vyjímečně se můžeme setkat s alergií rozvinutou až v dospělosti. I tyto alergie pak mají často původ již v dětství bez zřejmé manifestace, či jsou vyvolány poškozením střevní mikrobioty. Popisuje se, že alergická citlivost se vyskytne u dětí, když dojde k narušení integrity střevního prostředí (která je důležitá pro udržení imunity), pronikání proteinu z dané potraviny přes mukózu a aktivaci imunitního systému. Tělo si látku zapamatuje jako škodlivou a při každém dalším setkání dojde k aktivaci imunitního systému a „boji“ s daným antigenem. Roli zde také hrají IgA protilátky, které vazbou na dané antigeny brání jejich pronikání, i když dojde k porušení střevní integrity. Pokud však obrana selže, tělo přes IgE aktivuje degranulaci žírných buněk, jež vypustí mediátory zánětu. Někdy může být reakce tak silná, že velké množství histaminu a dalších látek vyvolá anafylaktický šok. Dojde ke stahům a okamžitému napuchání sliznic, které může vést k udušení. U dětí se může stát, že vynechání antigenu a následnému zahojení mukózy zvrátí senzitivace danou potravinou (alergie přechodná). V posledních letech se zkoumají také non-IgE alergie, které působí přes jiné imunitní signály a jsou často doprovázeny zvýšeným počtem eosinofilů. Může se rozvinout eosinofilická gastroenterotida (zánět žaludku a tenkého střeva), zvracení, krvavý průjem, střevní koliky a bolesti břicha. Nejčastějšími alergeny bývají mléko, vejce, sója a pšenice. Diagnostika non-IgE reakcí vychází (zatím) z eliminační diety.

Potravinová intolerance

Intolerance nejsou zprostředkovány buňkami imunitního systému a obvykle vznikají, když organismus nemá „zařízení“, jak danou část potraviny zpracovat (úplně či v částečné míře). Patří sem např. látky obsažené v potravě, se kterými si tělo neumí ve větší míře poradit z důvodu nedostatečnosti metabolického systému, jako jsou  salicyláty, histamin, serotonin a další biogenní aminy. Do intolerancí také patří reakce na přídavné konzervanty, ochucovadla či barviva (nejčastěji benzoát sodný, sulfity, glutamát sodný, aspartam, tetrazin). Síla reakce je dána množstvím pozřené látky (narozdíl od alergie, kde stačí minimální množství antigenu).  Nejčastějším důvodem pro rozvoj intolerance je nedostatek enzymu, který se podílí na zpracování dané látky (zde je dobré zmínit, že jako intolerance bychom měli označovat jen ty poruchy, kde chybí enzym, ostatní by pak měli nést spíše název nesnášenlivost). Např. u pacientů reagujících na sulfity byl zjištěn nedostatek sulfitoxidasy, histaminová intolerance se pak rozvíjí u lidí s nedostatkem enzymu diaminoxidasy (příznaky jsou často zaměňovány s alergiemi, ale u HIT dochází až k opožděné reakci, jelikož potrava musí být nějdříve strávena a přesunuta do střev, kde se má DAO nacházet a následně zabránit pronikání histaminu), u laktózové intolerance zase chybí enzym, který zpracovává mléčný cukr laktózu.  Může se vyvinout také fruktózová malabsorbce, tedy nesnášenlivost fruktózy – „ovocného cukru“ (v případě genetické predispozice hovoříme o intoleranci) či nesnášenlivost lepku/jiných proteinů v obilovinách.

Otrava jídlem

Určitě jste slyšeli, že nemáte jíst syrové brambory, protože jsou jedovaté. Například syrové luštěniny také nejsou dobrý nápad (proto je také namáčíme a vaříme). Některé potraviny mohou být kontaminovány bakteriemi a obsah toxinů v jídle pak vede k otravě. Nejčastějším případem je otrava zkaženými makrelovitými rybami, která je v podstatě otravou histaminem (bakteriální činností v rybě se za nějaký čas nahromadí takové množství volného histaminu, že jeho hladina je nebezpečná i pro zdravého člověka). Samozřejmě sem bude patřit také klobásový jed atd. Mechanismus a síla reakce jsou dány obsaženým toxinem a imunitní reakcí (a funkcí jater).

Averze k jídlu

Samozřejmě existují i psychosomatické poruchy odmítání jídla. Nemluvím o onemocnění jako je anorexii, ale někdy si člověk danou potravinu zprotiví natolik, že je přesvědčen, že mu daná potravina dělá zle. Chybí však jakákoli pravá fyziologická reakce těla. Lékaři popisují averzi jako velmi častou, ať už na jednu či více potravin. Člověk opravdu pak může z psychického důvodu z dané potraviny zvracet či trpět jinými příznaky, záleží na síle jeho přesvědčení a psychické vyrovnanosti. Pokud např. si uvědomíte, že jste na některé potraviny začali reagovat až po přečtení nízkohistaminových seznamů či výpovědi ostatních, pak může být na vině váš mozek místo těla (dáte mozku jasný signál, že přece na danou potravinu musíte reagovat, protože to sedí na vaši diagnózu a on už si to mozek zařídí).

Info pro příspěvek jsem čerpala zde.