Nene, žádný klasický Apple Pie, jak by si někdo mohl myslet. Ale k chutný bezlepkový, bezvaječný a bezmléčný jablečný koláček. Jeden kousek vám stačit prostě nebude!
Jablečný koláč
- 2 lžíce kokosového oleje
- 6 lžic medu (120 g)
- 2 lněná vejce (2 lžíce mletého lněného semínka+5 lžic vlažné vody smíchat alespoň 5 min dopředu)
- 1/4 hrnku kokosového mléka
- 1 lžička vanilkového extraktu
- 1 hrnek mouky gluten-free all-purpose, tedy jakékoli gluten-free směs (nebo vyzkoušejte moji směs: 1/2 hrnku hladká čiroková mouka, 1/4 hrnku mouka z hnědé rýže a 1/4 hrnku kokosové mouky)
- 2 lžičky prášku na pečení
- 1/4 lžičky mořské soli
- 1 lžička mleté skořice
- 3 hrnky nakrájených jablek na malé kousky (použila jsem 2 hrušky a 2 větší jablka)
- 1/4 hrnku nasekaných vlašských ořechů (pokud tolerujete, pokud ne, použijte třeba mandle nebo jiné ořechy, které tolerujete)
Předehřejte troubu na 175°C a vymažte tukem formu kruhovou formu o průměru 20 cm. Ve velké míse smíchejte olej s medem. Přidejte kokosové mléko a vanilkový extrakt a vyšlehejte v hladkou směs. V druhé míse smíchejte mouku, sodu, sůl a skořici. Suchou směs pak přidejte k „vlhkým“ ingrediencím a smícháme v tužší těsto. Pomocí lžíce pak zapracujte jablka a ořechy.
Přesuňte těsto do předem vymazané formy a pečte 40 minut (nebo dokud párátko nevyjde ven čisté – testujeme ve středu formy). Okraje koláče se začnou samotné odchlipovat od formy. Servírujte třeba se smetanou, posypané kokosem nebo jak vám vyhovuje. Dobrou chuť.
Moc děkuji za tyhle recepty. Na dietě jsem čtyři dny a sladké mi hrozně chybí. Ten koláč je úžasný, myslím, že se nerozdělím 😀
Jsem moc rada, ze chutna:)) Ja bych se podelila a hned si pak upekla cerstvy, at ma clovek nejen dobrotu, ale jeste si krasne provoni kuchyn:)
!!! SOS SOS SOS !!!!
PROSÍM, je vůbec možné na této dietě snížit tělesnou HMOTNOST????
… Když zazněl verdikt HIT dieta, v hlavě mi znělo:“ ZEMŘEŠ HLADY! To prostě nemůžeš, v již tak na vteřiny načasovaném každodenním maratonu (7-21.30 h.) stihnout!!!“ Následovalo “ Musíš!!!“
A dnes volám:“ SOS SOS SOS “ – dieta je lahodná, vaření je rychlé, postup polopatický, komentář čtivý, odborné informace důležité a obrázky (????) – nebezpečné – jen při pohledu na ně přiberu!!!
🙂 🙂 .-)
🙂 Myslím, že ten dojem má většina pacientů, ale právě opak je pravdou. Člověk pak zjistí, o kolik potravin byl ochuzen. HIT je vlastně takový dar lidem, který jim ukazuje, jak do teď žili, kam ta naše konzumní společnost postupně zklouzává, a kolik potravin upadlo v zapomnění.
Pokud je strava rozumně vyvážená a nepřehání se to s moučnými věcmi, cukrem či tukem, pak i váha se ustálí na rozumném čísle:) Spousta lidí si stěžuje, že na HIT dietě nemohou přibrat. Podle mě je to jen špatně sestavená strava:)))
Nesladila jsem a min. používala tuky a mouku. Nyní jsem 2,5 měsíce na HIT dietě a posléze i bez mouky, trochu sladím třtin. cukrem (tvaroh) a vařím podle Vašich receptů. Byla jsem však nucena ukončit sport – 3x týdně pěšky do zaměstnání12 km/1,5 hod. – nestihla bych si uvařit – dieta nebo chůze. Až se naučím nakládat s časem tak, abych mohla sportovat jako dříve, snad něcoz té tělesné hmotnosti také uberu – sen 10 kg je zřejmě běh na dlouhou trat´ .-))))
Ja jsem na začátek musela také trochu polevit, než si člověk zvykne na nové povinnosti. Ono je to z části dobré i pro tělo, má více prostoru na odpočinek (přetěžování vede k uvolňôvání zánětlivých parametrů). Jakmile se zjižejete se vším novým, tělo si řekne o pohyb samo. Aby člověk neměl špatné svědomí a svaly nezahálely, je dobré se doma aspoň protáhnout (třeba mezitím, než se uvaří polévka:))..
…A kila si klidně zatím hýčkejte, s úpravou stravy přijde úprava fyzických problémů, s tím souvisí duševní pohoda a vše bude OK. Navíc přijde jaro, více čerstvého ovoce i zeleniny, více vlákniny…Ze studií navíc vyplývá, že je mnohem zdravější mít pár kil navíc než podváhu!
Kdepak je asi Začátečníkovi konec, jak se jí daří zdravotně, jak zvládla zkrotit čas a jak je spokojená s váhou, to bych si teda fakt přála vědět. Bo nepochybuji o dobrém pokračování a já miluju pohádky.
Věřím a doufám, že příběh dobře dopadl. Také jsem moc vděčná, když se občas čtenář vrátí a napíše, že mě už léta nepotřebuje, protože se má dobře:) To je nejkrásnější pohádka.