Histaminová intolerance a těhotenství je poměrně častou otázkou žen, zvláště tam, kde se nedaří ženám otěhotnět již nějakou dobu. Přestože tisíce žen s HIT nemají problém s otěhotněním, je poměrně logické, že i v této skupině se bude vyskytovat hrstka, která ten problém mít bude. Je však na místě vinit histaminovou intoleranci nebo jde prostě o náhodný vzorek žen reprezentující pouze neplodnost mezi ženami obecně?
Samozřejmě otázka ohledně těhotenství napadne spoustu žen s histaminovou intolerancí, zvláště když si uvědomí, že ženské hormony dokáží regulovat uvolnění histaminu a histamin zase ovlivňuje ženské hormony (zde). Otázkou však zůstává, zda změny hladiny histaminu mohou mít vliv na možnost otěhotnění a těhotenství. Každopádně než něco začneme házet na HIT a DAO, pojďme si připomenout velmi důležitou věc. Diagnóza HIT jako taková prakticky říká, že máte v těle problém. Málokdy by se problém týkal jen toho, že nezpracujete histamin ze stravy, mnohem častěji špatný metabolismus histaminu značí jinou nemoc, intoleranci, autoimunitní choroby, záněty, alergie, nefunkční imunitu atd. Či dokonce „pouze“ vysokou hladinu stresu. A všechny tyto příčiny samy o sobě už mohou narušovat vaši přirozenou schopnost otěhotnět či dítě donosit, ať už do té rovnice chcete zařadit histamin nebo ne. Proto je vždy potřeba najít příčinu HIT a tu řešit, ne se upínat na vyřazení histaminu a čekat, že se to nějak vyřeší samo. Stejně tak je potřeba přistupovat k těhotenství s myšlenkou, čím si tělo prošlo, a tedy během těhotenství k němu přistupovat citlivě a informovaně. Pak není důvod se ničeho obávat a do těhotenství se klidně pustit.
Histamin je potřeba pro uchycení a zahnízdění embrya
Teď ale k tomu histaminu. Ve skutečnosti je tomu před samotným početím jinak, než si ženy myslí, tedy v procesu otěhotnění je jeho přítomnost důležitá. Předpokládá se, že histamin u žen podporuje interakci mezi embryem a dělohou při implantaci. Potvrzuje to mimo jiné i to, že v placentě je množství enzymu histidindekarboxylázy (HDC), který v našem těle histamin produkuje, téměř 1 000 x vyšší než v jiných orgánech (Pap, 2004). Jeho množství je totiž regulované právě progesteronem (zde potvrzeno u myší), který jak víme, během těhotenství roste (asi dobře víte, že u rizikových těhotenství se často progesteron podává z počátku na udržení těhotenství). Histamin pak implantaci embrya zajišťuje zřejmě přes histaminový receptor H1R (zde, Pap, 2004, zde). Není to tedy tak, že při otěhotnění a hlavně v prvních měsících těhotenství potřebujete snížit histamin (nebo blokovat receptory), vaše tělo potřebuje histamin pro správnou implantaci embrya (včetně aktivace histaminových receptorů) a jeho následné udržení v děloze a samo si jej na to vyprodukuje.
Hodnoty histaminu jsou obecně nejvyšší v prvním trimestru a jsou stejné jako u netěhotných žen (zde). Jelikož od 3. měsíce dochází k nárůstu hladin enzymu DAO, dochází zřejmě díky tomu u žen s normálním těhotenstvím v druhém a třetím trimestru ke snížení histaminu (ne však nijak rapidně, zde). Nárůst DAO je fyziologickým procesem, který má chránit plod a ženu před nechtěným efektem většího množství histaminu, který by se zde mohl uvolnit třeba při alergii nebo zánětu v pozdějším stádiu těhotenství a vypudit plod. Endometrium a myometrium obsahuje totiž poměrně velké množství žírných buněk (zde, Pap, 2004 ), stejně jako placenta (zde), které jak víme, jsou buňky imunitního systému uchovávající histamin (a další signální molekuly).
Histamin na konci těhotenství a při porodu
Jak už víme, histamin má v těle celou řadu úloh. Mimo jiné však umí stimulovat uvolnění prostaglandinů, což se považuje za významnou roli pro zahájení a udržení porodu (zde). Z toho ale bohužel vyplývá i to, že pokud by byly vysoké hladiny histaminu např. při infekci v děloze, může histamin uvolněný z žírných buněk krom zahájení obranné reakci při infekci také vyvolat předčasný porod (zde). Tělo je pořád totiž nastaveno tak, aby chránilo matku (a vlastně i plod) a v případě infekce či reakce musí zahájit příslušnou odpověď i za cenu ztráty plodu. To, že nadměrná míra histaminu v pozdějších fázích těhotenství může vyvolat potrat, bylo testováno i u celé řady zvířecích modelů (shrnuto zde). Proto není rozhodně bezpečné se radovat z těhotenství a začít konzumovat nezdravé či vyskohistaminové potraviny, protože u žen s poruchou metabolismu histaminu nemusí produkce DAO být dostatečně vysoká nebo flexibilní, aby pak zvládla ochránit plod (zde). Pokud totiž do rovnice zahrneme také hormonální změny a případně i stres, který pak sám o sobě může zanechat na plod neblahé účinky, je dobré být raději na bezpečné straně. Je dobré zdůraznit, že ve studiích různých komplikací s DAO/histaminem ženy neřešily nijak svoji dietu či životní styl a musíme tedy zahrnout tento rizikový faktor (který vy však budete mít v malíku). Mimochodem rizikovým faktorem pro produkci DAO v těhotenství může být i věk a u žen nad 40 let se tvoří méně DAO a je tedy těhotenství rizikovější (zde), proto nemá smysl těhotenství odkládat.
Jezte dvakrát kvalitněji, ne dvakrát více
Stejně tak průběh těhotenství ženy občas hází na nízké hladiny DAO, ale ruku na srdce, kolem sebe jsem měla a mám dost žen, které bojovaly/bojují s neplodností, rizikovým těhotenstvím, potraty, komplikacemi v těhotenství, úporným zvracením, únavou, totálním rozhozením organismu a prakticky i následky bujarých změn v těle, které se vyskytují i po porodu. Žádná z těchto žen nemá HIT. Vyhodnotit tedy to, že máte jakékoli problémy v těhotenství v důsledku HIT, je prakticky pošetilost, a může vás naopak svést na špatnou cestu, co řešit a co ne.
Co však vídám velmi často a je mi z toho smutno, že ženy v těhotenství sobecky využívají větší tvorbu enzymu DAO placentou pro své choutky a chlubí se, jak v těhotenství mohly jíst VŠECHNO (hlavně ony vysoce průmyslově zpracované potraviny, a pak se diví, že se problémy s potravinami a potažmo histaminem po porodu vrací ve stejné nebo horší míře než předtím). Protože ano, placenta od 3. měsíce začíná produkovat více DAO enzymu, aby byla chráněná před případným návalem histaminu (třeba při nemoci nebo alergické reakci), aby nedošlo k nechtěným stahům dělohy a „vypuzení“ plodu. Stejně tak víme, že histamin reguluje celou řadu pochodů a jeho nadbytek by tedy mohl nějak ovlivnit vývoj plodu (proto může být rizikové užívání antihistaminik, které sice ženě zamezí reakci, ale u histaminiček se neodbourá dostatečně rychle a může se tedy při pomalejším odbourávání pohybovat v krevním oběhu). Tedy pokud se ptáte, zda je nějaké riziko na vývoj plodu, pak při dodržování upraveného dietního režimu a nenacpání se čímkoliv (tedy dostatečný příjem nutričně bohatých a čerstvých surovin s omezením histaminu), pravděpodobně ne. Žena v těhotenství by neměla jíst dvojnásob, jak se občas traduje, ale dvakrát tak kvalitně. A u HIT či jiných potravinových nesnášenlivostí by to mělo platit ještě dvojnásob. Ideální je toto období využít k zařazení potravin, které mohou být z pohledu histaminu rizikovější (některé ovoce, zelenina, semínka, ořechy), ale přináší velké množství mikronutrientů a mohou tedy tělu dodávat důležité stavební kameny.
Co si z článku odnést
- Pokud při diagnostikované HIT dodržujete pravidla pro nízkohistaminovou dietu, není důvod, proč by měl být problém otěhotnět nebo udržet těhotenství.
- Při řešení problémů s plodností hledejte primární příčinu HIT, která může být primární komplikací těhotenství (často imunologické podklady neplodnosti, celiakie, nekompenzované autoimunitní choroby, genové poruchy plodu či poruchy funkce endometria). Pro lepší přehled a více čtení se podívejte na stránky fertility.sk.
- Informovaná nízkohistaminová dieta není založena na zbytečné restrikci a kalorické restrikci, dbejte na dostatečný příjem potravin bohatých na živiny, dbejte na dostatečný příjem vlákniny a probiotických potravin/doplňku pro dobrý základ mikrobioty pro dítě. Pokud si nejste jistá, vyhledejte výživového odborníka.
- V případě alergických projevů v průběhu těhotenství řešte s lékařem užívání antihistaminik a hlavně jejich vhodnou volbu. Antihistaminika se obecně v těhotenství nedoporučují kvůli možnému vlivu na vývoj plodu, neberte je tedy bez lékařské konzultace. Lékař dokáže vyhodnotit rizika vašeho stavu/hladiny histaminu na plod a určit správnou léčbu.
- Konzultujte jakékoli výživové doplňky, byť běžně prospěšné a pomáhající, s ošetřujícím lékařem nebo kvalifikovanými nutričními poradci, případně klinickými naturopaty. Doplňky je nutno stavit na stejnou úroveň jako léky, přistupovat k nim opatrně a v těhotenství to platí dvojnásob.
- Pokud se vám zdá, že váš stav není v pořádku, máte alergické či jiné projevy intolerance i při dietním stravování, zkuste s lékařem domluvit na krevní odběr hodnoty DAO kolem 10. týdne těhotenství a porovnání hladiny běžně měřené se získanou. Je zde bohužel stálé riziko preklinických chyb při odběru i stanovení, pokud by hodnota nebyla zvýšená oproti bazální hodnotě, nechte znovu zopakovat. V případě opakovaného testu a nedokumentovaném nárůstu DAO by lékař měl považovat těhotenství za rizikové a tak k němu přistupovat (např. vyšší riziko pre-eklampsie zde).
- Uvolněte se. Stres sám o sobě vede k uvolnění histaminu (zde) a může tělo „přepnout“ do stavu, kdy se vám prostě nebude dařit otěhotnět. Mozek je mocný čaroděj a umí si to hezky v těle zařídit. Krom toho máme rozsáhlé studie, jak stres už v průběhu těhotenství může mít negativní dopady na těhotenství, průběh porodu, ale především na trvalé zdraví dítěte (více zde). Tedy přestaňte být posedlé seznamy a jídelníčkem, radujte se, tělo řádně vyživujte (mikroživiny, makroživiny, nezapomínejte na zdravé tuky), nečtěte stupidní mimískovské články, děsivé konverzace žen na facebooku, ale prostě přistupujte k těhotenství citlivě a s radostí.
A SPOON OF HISTAMINE 